EMANUEL FRYNTA BÁSNĚ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Zvířata v dětských básničkách mají zvláštní kouzlo – dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně poučit. Vtipné básničky o zvířatech patří dlouhodobě k nejoblíbenějším textům pro recitaci, protože spojují humor, fantazii a srozumitelný jazyk, který děti přirozeně vtahuje do děje.
Právě díky zvířecím hrdinům si děti snadno zapamatují verše, pracují s intonací a nebojí se vystupovat před publikem. Následující doplnění článku se zaměřuje na to, proč jsou básničky o zvířatech tak oblíbené, jak je vybírat podle věku a jak je efektivně využít při recitaci.
FAQ – Často kladené otázky
Které vtipné básničky o zvířatech jsou nejlepší k recitaci?
Velmi oblíbené jsou texty autorů Miloš Kratochvíl, EmanuelFrynta a Jan Vodňanský.
Jsou básničky o zvířatech vhodné i pro malé děti?
Ano, kratší básně se zvířaty jsou ideální už pro 1. a 2. třídu.
Proč se zvířata v básničkách často chovají jako lidé?
Personifikace pomáhá dětem lépe porozumět významu a humoru textu.
Jak vybrat básničku pro recitační soutěž?
Je vhodné zohlednit věk dítěte, délku básně a jeho vztah k tématu.
Kteří autoři píší nejvíce básniček o zvířatech?
Mezi nejznámější patří Kratochvíl, Frynta, Žáček, Dědeček a Vodňanský.
Jsou tyto básně vhodné i pro výuku?
Ano, často se využívají při českém jazyce i dramatické výchově.
Pomáhají básničky o zvířatech rozvoji řeči?
Ano, rytmus a rým podporují správnou výslovnost a paměť.
Kde najdu texty básní k recitaci?
Mnohé texty básní k recitaci jsou dostupné online na literárních a vzdělávacích portálech.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
EmanuelFrynta pracuje s jazykem velmi hravě a jeho básničky o zvířatech jsou plné absurdního humoru. Typickými příklady jsou Nosorožec, Chobotnice nebo Štěně.
Texty jsou vhodné pro děti, které už zvládají delší přednes a práci s výrazem.
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.
Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.
vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Básně Miloše Kratochvíla k recitaci jsou velmi oblíbené zejména na druhém stupni základní školy, protože kombinují humor s poučením a umožňují práci s výrazem i pointou. Texty jako Čtyři kočky, Zlatá rybka nebo Pes u soudu patří mezi často vybírané recitační básně.
Díky různému počtu slok jsou vhodné jak jako 4slokové básně pro kratší vystoupení, tak i jako delší básně pro zkušenější recitátory v šestém ročníku a výše.
