V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.
Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se&n
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
