EMANUEL FRYNTA KOŤATA

Óda na lelky

Emanuel Frynta

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: Vtipné básničky o škole

Štěně

Emanuel Frynta

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Nosorožec

Emanuel Frynta

Být nosorožcem není snadné –

což dítě nebo člověka

dost často vůbec nenapadne,

a někdy ani zdaleka.

~

Je k tomu nutná tlustá kůže

a celá řada různých vloh.

A ani to nic nepomůže,

když není na rypáku roh.

~

Být nosorožcem někdo jiný,

například kozel nebo pes,

zvlád by to sotva z poloviny

a vůbec by se neunes.

~

Začal by mečet nebo štěkat,

podávat packu nebo výt,

a kdyby toho musel nechat,

stal by se z něho škarohlíd.

~

A svěřit to i třeba krávě,

dopadlo by to podobně –

z čehož je vidět, jak je správné

být si sám sebou osobně.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Chobotnice

Emanuel Frynta

Jedna družstevnice v Nizze

prodala mi chobotnice,

dal jsem si je do ložnice

za almárku na boty,

ať mám ze života více,

když jsou volné soboty.

~

Chobotnice není krutá,

dokavad je zavinutá,

ale jak se blíží čtvrtá,

jak je tady svačina –

to vás pak div neprovrtá

hladovýma očima.

~

Když se máma u nádobí

pro ty chobotnice zlobí,

říká tátá: „Ale co by,

chobotnice neštěká,

nenašlape, nenadrobí,

je to přítel člověka.“

~

Není jenom tak je živit,

tak se nesmí nikdo divit,

když je s námi děda Ctivít

pase v parku na trávě,

že jim nenecháme zkřivit

ani chobot na hlavě.

~

A když někdy koncem zimy

začnou chřadnout a my s nimi,

říká táta: „Ale jdi mi,

nečistíš jim choboty!

Zas je mají plné rýmy,

pro tebe, ty zlobo, ty!“

~

Tak je mažem vazelínou,

máslem, sádlem, rozmarýnou,

hlavně že nám nezahynou

tyři páry chobotnic,

to bych pak svou vlastní vinou

neměl z volných sobot nic.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Jak poznat rozvitý podmět

Rozvitý podmět je ten podmět, který je ten podmět, který je rozvíjen jiným větným členem. Podmět tedy není holý, protože na něm závisí jiný větný člen.

Několikanásobný podmět holý a rozvitý – rozdíly

Rozdíl mezi podmětem holým a rozvitým se nejlépe pozná na příkladech.

Ukázky:

Holý: Koně, kozy a krávy se pásli na louce.
X
Rozvitý: Naše koně, kozy a krávy se pásli na louce.

Holý: Koťata a štěňata se nesnášela.
X
Rozvitý: Divoká koťata a štěňata se nesnášela.

Několikanásobný a rozvitý – rozdíly

Podmět několikanásobný může být zároveň i rozvitý. To se nijak nevylučuje.

Ukázky:

Několikanásobný podmět: Babička a děda se vydali na procházku.

Rozvitý podmět: Náš milovaný děda se vydal s babičkou na procházku.

Zdroj: Rozvitý podmět

Kočičí dům

Jiří Havel

To jsou rány!

BUM! BUM! BUM!

Kočka staví velký dům.

Nevíte kde?

Vedle stromu.

Že nevíte ani komu?

Přece koťatům.

BUM! A BUM! A BUM!

~

V prvním patře budou bílá,

v druhém patře strakatá

a ve třetím budou bydlet

všechna černá koťata.

Ve sklepě už stojí sprcha

na tlapičky od bláta.

BUM! A BUM! A BUM!

A už stojí dům.

Nad vchodem je zlatý zvonek,

a ten hlásí do všech stran:

PEJSKŮM JE VSTUP ZAKÁZÁN!

Za to myšky, jaký div, mohou vstoupit kdykoliv.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Doplňovací cvičení online

? Moji Mojí 1 kamarádi mě mile překvapili. ? Moji Mojí 2 stoleté babičce připravili opravdu velkolepou oslavu. Nemůžu se dočkat, až na ? moji mojí 2 zahrádce rozkvetou ty nové růže. O ? moji mojí 2 žádosti nemusel dlouho přemýšlet. Děti ? moji mojí 2 přítelkyně jsou dobří sportovci. Vítám vás, ? moji mojí 1 milí. ? Moji Mojí 2 kočce Lízince se narodila tříbarevná májová koťata. Se stavbou domu mi pomohli i ? moji mojí 1 staří přátelé. Dozvěděl se o ? moji mojí 2 výhře a chtěl půjčit nemalý obnos. Na kolotoči to s ? moji mojí 2 odvahou nedopadlo dobře. ? Moji Mojí 1 rodiče předpokládali, že to zvládnu. Pavel už dlouho chodí s ? moji mojí 2 sestrou. Nenaplnili jste ? moji mojí 1 představu, řekla dětem paní učitelka. ? Moji Mojí 2 nejmilejší zábavou jsou knížky. Spoluhráči mi do ? moji mojí 2 skříňky nalepili opravdu zajímavé plakáty. Otočil se a vzal mi ? moji mojí 1 tužku. V domě ? moji mojí 2 kamarádky asi straší. ? Moji Mojí 1 nabídku na vyrovnání nepřijali. Zítra jdeme blahopřát ? moji mojí 2 tetě.

Vyzkoušet cvičení

Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Zdroj: Cvičení na moji x mojí

Cvičení na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Zvířata běhal?iya3 po  dvoře.

Loupežníci se schoval?iya1 do své skrýše.

Květiny pomalu uvadal?iya2.

Davy lidí přišl?iya2 na  výstavu.

Hromady jehličí se válel?iya2 pod stromy.

Umělci prodal?iya1 své výtvory.

Sněhuláci na slunci roztál?iya1.

Tisíce vloček se snášel?iya2 k zemi.

Stromy i tráva se ohýbal?iya2 ve větru.

Koťata lízal?iya3 mléko.

Kosi a sýkorky se slétl?iya1 ke krmítku.

Psi divoce štěkal?iya1.

Slanečci nikomu nechutnal?iya1.

Kladiva a šroubováky se z dílny ztratil?iya2.

Lvi a tygři neklidně pobíhal?iya1 po výběhu.

Sloni a žirafy lenošil?iya1 na sluníčku.

Ve stánku prodával?iya1 noviny a časopisy.

Učitelka a žáci se vydal?iya1 na výlet.

Drahé šperky a šaty se vydražil?iya2 na aukci.

Ukazatele stál?iya2 u  cesty.

Poláci a Francouzi přijel?iya1 na setkání.

V rozhlase hlásil?iya1 nepříjemné zprávy.

Zprávy z tvého života mě potěšil?iya2.

Naše přání všechny překvapil?iya3.

Tužky a pravítka se mi válel?iya2 na stole.

Dnové rychle ubíhal?iya1.

Novináři navštívil?iya1 celebrity.

Všechna odpoledne byl?iya3 stejná.

Naleziště zlata se vytěžil?iya3.

Hlásil?iya1 hezké počasí.

Lidé objevil?iya1 nové živočišné druhy.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

7. cvičení: Psaní i / y a ve slovesech

Nápověda: O koncovce u sloves (= přísudků) vždy rozhoduje rod podmětu.

a) Parašutisti skákal?iya1, podrážky se rozpadal?iya2, slůňata pobíhal?iya3, omítky opadával?iya2, rohlíky se spálil?iya2, loďaři pokřikoval?iya1, švadleny usilovně pracoval?iya2, děti si zpíval?iya2, květiny rozkvétal?iya2, žáci se připravoval?iya1, řízky se smažil?iya2, koně poskakoval?iya1, stavení chátral?iya3, švihadla se válel?iya3 na zemi, jizvy mizel?iya2, zloději vyhrál?iya1, království chudl?iya3, počítače zastaral?iya2, fotbalisti soupeřil?iya1, klíče se ztratil?iya2, ředitelé schůzoval?iya1, zázraky se děl?iya2, poddaní se ukláněl?iya1.

Vyzkoušet cvičení

b) Chlapci a dívky učiteli nerozuměl?iya1. Ledoborce vyplul?iya2 na moře. Dnové se dloužil?iya1. Večer v televizi dával?iya1 hlavní zprávy. Talíře a příbory se válel?iya2 u popelnice. Lékaři a zdravotní sestry stávkoval?iya1. Servírky se dělil?iya2 s číšníky o tržby. Kočka a myši se proháněl?iya2 po domě. Papíry a plasty se třídil?iya2 do popelnic. Koťata s kočkou se slunil?iya3 na střeše. Otepi slámy se povaloval?iya2 po louce. Lidé pokřikoval?iya1 na sportovce. Rysi a vlci se pohyboval?iya1 ve volné přírodě. Viděl?iya1 jsme podivná zvířata. Francie a Španělsko spolu sousedil?iya2. Výstavy se zúčastnil?iya1 herci i herečky. V letadle podával?iya1 dezerty i hlavní jídlo.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Pravopis y i

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

• Crha a Strachota - pro hotaře robota.
• Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
• Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
• Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
• Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
• Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
• Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

• Konec masopusta – každá kapsa pustá.
• Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

• I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
• Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
• Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
• Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
• Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
• Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
• Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
• Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
• Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
• Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
• Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
• Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
• O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
• Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
• Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
• Řehoř vytlúká ledy z lesa.
• Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
• Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
• Svatý Řehoř škodí mrazem.
• Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
• Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Longina práce v poli začíná.
• Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
• Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
• Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
• Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

• Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
• Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
• Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Josefova širočina ničí poslední ledy.
• Josef s Marií zimu zaryjí.
• Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
• Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
• Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
• Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
• Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
• Svatý Josef dělá kopno.
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
• Svatý Josef přichází na led s pantokem.
• Svatý Josef rovná vodu.
• Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
• Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
• Svatý Josef zháší světlo.
• Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
• Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

• Benedikti za rovnodenní větry nelení.
• Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
• Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
• Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

• Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
• Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
• Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
• Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
• Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
• Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
• Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
• Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
• Laštovice letí, zvěstují podletí.
• Matička Boží kuželíček složí.
• Matka Boží trávu množí.
• Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
• Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
• Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
• Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
• Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
• O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
• Panna Maria odhazuje koudel do vody.
• Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
• Panna Maria trávu zasívá.
• Panna Maria zatopí i bez dřeva.
• Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
• Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
• Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
• Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
• Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
• Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
• Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
• Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
• V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
• Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
• Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
• Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

• Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

• Na Kvida už končí zima.
• O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Seznam dějových sloves

Dějových sloves je obrovské množství a vypisovat všechna do jednoho článku by bylo příliš zdlouhavé, a tak pro pochopení, co jsou dějová slovesa, může sloužit následující výběr.

Dějová slovesa od písmene K

Aby čeština nebyla až příliš jednoduchá, stává se, že některá slova mohou být jak dějová, tak stavová. Záleží pak na uživateli, jak je v kontextu vyhodnotí.

Kabelovat posílat kabelem (zprávu)

Kácet podtětím, vyvracení porážet

Kadeřit činit kadeřavým (přirozeně vlnícím)

Kádrovat prověřovat po kádrové stránce

Kachlíčkovat obkládat kachlíčky

Kakat dětský výraz pro kálení

Kálet vyměšovat výkaly

Kalibrovat určovat a označovat míry na měřidlech

Kalit kazit, činit kalným; hovorový výraz pro bavení se s alkoholem

Kalkulovat vypočítávat náklady, uvažovat

Kamenovat házet na někoho, po někom kamením

Kamuflovat zastírat, maskovat

Kanalizovat vybavovat kanalizací

Kandidovat ucházet se o nějakou funkci, hodnost

Kaňkat dělat inkoustové skvrny

Kapalnit činit kapalným

Kapat stékat po kapkách; začínat pršet;

Kápnout expresivní výraz pro uhodnutí; náhodou se setkat

Kapitulovat vzdávat se, ustoupit, podlehnout

Kárat důrazně napomínat, vytýkat

Karbanit náruživě hrát karty

Karikovat zpodobňovat karikaturou, zesměšňovat napodobováním

Kartáčovat činit kartáčem

Kasat vyhrnovat do výše, vykasávat

Kastrovat vyklestit, vykleštit

Kašlat mít kašel; nedbat, opovrhovat

Kát se litovat hříchů, litovat provinění

Katalogizovat zařazovat, zanášet do katalogů

Katapultovat uvádět, uvést v pohyb pomocí katapultu, používat katapultu

Kategorizovat třídit, řadit do kategorií / tříd

Kázat hlásat, pronášet duchovní řeč, poučovat, napomínat

Kazit činit horším, znehodnocovat, bránit v uskutečnění

Kdákat vydávat zvuk kdák

Kecat expresivní výraz pro prudké dopadání; zbytečně a hloupě mluvit

Kejhat vydávat pronikavé zvuky

Kejklat pohybovat se ze strany na stranu, klátit

Keťasit neúměrně předražovat nedostatkové zboží

Kibicovat dělat kibice (osoba přihlížející hře v karty a zasahující do ní svou řečí)

Klábosit tlachat, žvanit

Klamat uvádět v klam, mást soupeře pohyby těla, podvádět

Klanět se klonit hlavu nebo horní část těla, uklánět se

Klapat vydávat při nárazu jasné zvuky, střídavě a zavírat a otvírat, být v pořádku / fungovat

Klasifikovat třídit; hodnotit prospěch, výkon

Klást dávat, umisťovat,

Klátit pohybovat sem a tam, komíhat, cloumáním střást, kymácet se,

Klečet být v poloze na kolenou

Klekat zaujímat polohu na kolenou

Kleknout dokonavý tvar od slova klekat

Klenout opatřovat klenbou, zdvihat se v podobě klenby

Klepat vydávat při nárazu zřetelné zvuky, ťukat, mírně tlouci, konat činnost spočívající v úderech do něčeho, třást, pomlouvat

Klesat stoupat, pohybovat se

Klestit zbavovat větví, osekávat, ořezávat

Klevetit pomlouvat, klepat

Kličkovat dělat kličky, uhýbat, vykrucovat se

Klidit jít pryč, sklízet

Klikat mačkat myš u Pc

Klímat upadat do polospánku, klimbat

Klimbat klímat

Klinkat vydávat krátké jasné zvuky, způsobovat krátké jasné zvuky, expresivní výraz pro kývat se, houpat

Klít nadávat, hubovat, láteřit

Klížit spojovat, lepit klihem, upravit přidáním klihu, knižní výraz pro zavírání očí

Klnout výraz pro klení

Klobat klovat

Klofat sekat, štípat zobákem, klovat

Klokotat prudce se vařit bublat

Kloktat vyplachovat si ústa a hrdlo, vydávat kloktavý zvuk při pohybu v něčem

Klonit shýbat, chýlit, schylovat

Klopit obracet dolů, obracet dnem vzhůru

Klopotit se pracovat s velkou námahou

Klopýtat zakopávat, vrávoravě se pohybovat

Klouzat být kluzký, smekat se, ujíždět, lehce se pohybovat po povrchu

Klovat zobat, sbírat zobákem, líhnout se

Klučit kácet stromy a dobývat pařezy

Klusat běžet klusem, rychle jít, spěchat

Kmihat pohybovat sem a tam, komíhat

Kmitat pohybovat sem a tam, míhat se

Kničet vydávat vysoké, pronikavé zvuky

Knihovat zapisovat do knih

Knokautovat zvítězit knokautem, porazit,

Kňourat vydávat slabé plačtivé zvuky, fňukat

Kňučet kničet

Kočkovat se  škádlit se, hašteřit se

Kočovat vést toulavý život

Kodifikovat uzákonit

Kódovat sestavovat podle kódu

Kodrcat se třáslavě se pohybovat

Kochat se  obírat se s potěšením

Kojit živit mateřským mlékem

Koketovat snažit se vzbudit pozornost nápadným chováním

Kokrhat vydávat charakteristický zvuk kohouta

Koktat trpět koktavostí, zadrhávat

Kolaborovat spolupracovat s politickým nepřítelem, přisluhovat mu

Kolacionovat porovnávat původní text s opisem nebo otiskem

Kolaudovat schvalovat, schválit

Kolébat pohybovat ze strany na stranu, houpat

Koledovat zpívat po domech koledy

Kolektivizovat provádět vyvlastnění soukromě hospodařících rolníků

Kolíčkovat připevňovat kolíčky

Kolidovat křížit se

Kolíkovat vyznačovat nebo připevňovat kolíky

Kolísat měnit se v jistém rozmezí oběma směry

Kolkovat opatřovat kolkem

Kolonizovat osazovat přistěhovalci

Kolorovat zdobit barvami

Kolovat pohybovat se v kruhu, obíhat

Kolportovat prodávat, rozšiřovat na ulici

Komandovat poroučet, rozkazovat

Kombinovat spojovat v celek, usuzovat

Komentovat podávat komentář

Komercializovat zaměřovat k obchodní stránce

Komíhat houpat, klátit

Komolit měnit k nesrozumitelnosti

Kompenzovat vzájemně vyrovnávat

Kompletovat doplňovat

Komplikovat dělat složitým

Komponovat skládat, tvořit

Kompromitovat škodit dobré pověsti

Komunikovat užívat jazykových i mimojazykových prostředků k vzájemné informaci

Konat činit, dělat, vykonávat

Koncentrovat soustřeďovat, zhušťovat

Koncertovat hrát na koncertě

Koncipovat pojímat, pojmout základní myšlenku, navrhnout plán

Končit zakončovat, mít na konci

Kondenzovat zhušťovat

Kondolovat projevovat soustrast

Konejšit uklidňovat, tišit

Konferovat radit se

Konfiskovat úředně zabavovat

Konformovat přizpůsobovat se

Konfrontovat srovnávat, porovnávat, vyslýchat osoby a srovnávat jejich výpovědi

Konkretizovat učinit konkrétním, uskutečňovat, realizovat

Konkurovat soupeřit, soutěžit

Konsolidovat upevňovat, ustalovat

Konstatovat zjišťovat, shledávat

Konstituovat ustavit, vybudovat

Konstruovat vypracovávat plán pro sestrojení stroje

Kontaminovat směšovat, smísit

Kontrastovat působit kontrastně, ostře se odlišovat

Kontrolovat provádět kontrolu, řídit

Konventovat hodit, vyhovovat

Konverzovat vést rozhovor

Konzervovat upravovat, aby potraviny nepodléhaly zkáze

Konzultovat žádat odborníka o radu

Konzumovat spotřebovávat

Kooperovat vzájemně spolupracovat

Kooptovat přibrat bez volby v plénu

Koordinovat uvádět

Kopat údery motyky, zkypřovat půdu

Kopírovat zhotovovat kopii, napodobovat

Kopit dávat do kup

Korespondovat dopisovat si

Korigovat opravovat

Kormidlovat řídit kormidlem

Kormoutit se  soužit, rmoutit se

Korodovat porušovat se na povrchu chemickými vlivy

Korumpovat mravně kazit

Korunovat vkládat korunu na hlavu panovníka při jeho nastolení

Korzovat procházet se

Kořenit mít kořeny

Kořistit zmocňovat se kořistí, loupit

Kořit se uctívat někoho

Kosit sekat kosou

Košatět stávat se bohatě rozvětveným

Kotit se vrhat koťata

Kótovat zaznamenat

Kotvit být připoután kotvami

Koukat dívat se, pozorovat

Koulet uvádět do valivého pohybu, kutálet

Koulovat házet po někom sněhové koule

Koumat zkoumavě přemýšlet

Koupat ponořit do vody, omývat se

Koupit získat za peníze

Kouřit dýmat, vydávat kouř, vydávat páru, vdechovat a vydechovat kouř z doutnajícího tabáku

Kousat rozmělňovat

Kouskovat dělit na kousky

Kouzlit čarovat

Kovat zpracovávat kov v tvárném stavu údery, opatřovat podkovami

Krabatět se stávat se krabatým, vraštit se

Kráčet pohybovat se po zemi

Krájet dělit na části, oddělovat

Krákat vydávat zvuk vrány

Krákorat vydávat zvuk krák

Kralovat panovat

Kramařit krámovat, přehrabovat se ve věcech

Krápat řídce pršet, kapat

Krásnět stávat se krásným

Krást dopouštět se krádež, plížit se

Krášlit zdobit, činit krásným

Krátit činit krátkým, zkracovat, zpříjemňovat (čas)

Kraulovat plavat kraulem

Krčit stahovat do záhybů, ohýbat

Krémovat natírat krémem

Kreslit zobrazovat čarami, líčit

Kritizovat posuzovat, hodnotit

Krmit dávat potravu

Kropit postřikovat kapkami

Krotit činit krotkým

Krotnout stávat se krotkým

Krouhat krájet na plátky

Kroutit uvádět do kruhového pohybu, točit

Kroužit pohybovat v kruhu

Kroužkovat opatřovat živočichy na vhodných místech těla kroužky pro výzkumné účely

Kručet ozývat se specifickými zvuky z útrob, mít hlad

Krvácet být stižen vytékáním krve z cév, zalévat se krví

Krystalizovat měnit se v krystaly

Krýt klást něco na něco, pokrývat, shodovat se

Křápat vydávat silnější chřestivé zvuky, bouchat

Křepčit bujně tančit, pohybovat se

Křesat nárazy, třením rozněcovat jiskry

Křičet vydávat křik, hlasitě mluvit, volat

Křísit přivádět k vědomí

Křivdit páchat křivdu, ubližovat

Křivit činit křivějším, ohýbat

Křížit klást křížem, mařit

Křižovat se dělat znamení kříže

Křižovat pohybovat sem tam, popravovat přibitím na kříž

Křoupat chřoupat

Křtít vykonávat obřad křtu

Kšeftovat obchodovat

Kuckat pokašlávat

Kudrnatit činit kudrnatým

Kuchtit vařit

Kukat vydávat zvuk kuku

Kulatit činit kulatým, hrbit

Kulhat napadat na nohu, opožďovat se ve vývoji

Kulit koulet, kutálet

Kulminovat procházet poledníkem, vrcholit

Kultivovat obdělávat půdu, zušlechťovat

Kumulovat hromadit

Kuňkat vydávat zvuk kuňk, nezřetelně a tiše mluvit

Kupčit neřestně a zištně využívat

Kupit dávat do kupy, hromadit

Kutálet uvádět do válivého pohybu

Kutat kopat v zemi, dobývat, dolovat

Kutit dělat drobné práce, zabývat se podomácku výrobou čehokoliv a opravami

Kvákat vydávat zvuk kvák

Kvalifikovat učinit způsobilým k nějaké práci

Kvapit spěchat

Kvasit přeměňovat se působením mikroorganismů

Kvedlat míchat vrtivým pohybem

Kvést mít květy, dařit se

Kvičet kvikat, expresivní výraz pro pištění, ječení

Kvílet žalostně, bolestně naříkat, sténat

Kvitovat potvrzovat příjem

Kvokat vydávat zvuk kvok

Kydat házet hnůj, odklízet z chléva

Kýchat prudce vyrážet vzduch

Kymácet houpavě se pohybovat ze strany na stranu, zmítat, klátit

Kynout dávat znamení pohybem ruky nebo hlavy, čekat, kvašením nabývat na objemu

Kypět varem pěnit a nabývat na objemu, vřít, bouřit, oplývat

Kypřit činit kypření

Kyselit činit kyselým

Kytovat tmelit kytem

Kývat pohybovat nahoru dolů, přitakávat

Zdroj: Dějová slovesa