Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

KONCOVKY OVY OVI PŘÍKLADY

3. cvičení: Psaní koncovek ovi / ovy u příjmení

Nápověda: U koncovek ovi / ovy u českých příjmení rozhoduje vždy číslo a pád, v nichž se příjmení nachází.

a) Horákov se v testu moc nedařilo. Na víkend k nám přijeli Adamcov. Vypočítat příklad nedělalo problém jen Novákov. Na dovolené koupil dárek i pro Soukupov. Strýcov odletěli do Egypta. Na Havlíkov se nejde nezlobit. Procházkov mě včera velmi rozčílili. Složité životní situace nám pomáhali řešit Medvědov. Františku Nepilov se velmi dařily fejetony. Mladí Liškov se nedávno přestěhovali do nového bytu. Poštovní doručovatelka nesla telegram pro Eichlerov. Nezvalov mě pozvali na svou rodinnou oslavu. Na nedělní procházku chodili vždy všichni Malíkov.




b) Policie si přijela pro Hrůzov. Zpěváku Klusov se narodila dcera. Seifertov se některé básně velmi povedly. Na Bílkov si ostatní nájemníci stále stěžují. Nikdo nerozuměl Vystrčilov. Donutilov se jeho divadelní scénky vždy podařily. U přehrady potkal Bylinov. Zajícov protestovali proti prezidentovi. Zemanov navštívili rodinu amerického prezidenta. Fričov si otevřeli další knihkupectví. Pokuty za syna platili vždy Kropáčkov. Krejčov se společně ubytovali ve známém hotelu. Cecilkov odvezli Dalíkov na letiště do Prahy. Mladému Horov se daří vytvářet kvalitní počítačové programy. Jiráskov žili celý život v Čechách. U moře potkali i Proskočilov. Volejníkov očekávali narození dalšího potomka.




Zdroj: Pravopis y i

Diskuze: Re: prosím o příklady

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: diskuze Prosím o příklady
Počet odpovědí: 1

Cvičení na psaní ovi ovy u příjmení

Horáčkov se včera vrátili z dovolené. Mladému Novákov se zapalují lýtka. Poslali jsme dopis Královm. Do domu se k nám přistěhovali Ruprechtov. Rodině Novákovch se svátky nevydařily. Na dopise stálo jen Samkov. Proč by se Blechov měli odstěhovat? Nesouhlasil s Horáčkovmi. Jágrov si koupili nový dům. Pro Haškov přijela policie. Vondráčkov neměl nikdo rád. Pro Dvořákov není jiné řešení. Jiráskov se vždy zdvořile usmívali. Nechtěl si rozhádat Albrechtov. Adamcov se mi moc nelíbili. Na Volejníkov přišla stížnost. Na odpoledne jsou objednáni Nerudov. Poláčkov pekli nejlepší dorty v ulici. Na oslavu narozenin mě pozvali Nezvalov. Výslužku ze svatby dostali i Lorenzov. Přál si potkat Krejbichov.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Diskuze: Re: slovní druh rád

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Počet odpovědí: 4

Cvičení na psaní i y v koncovkách ovi ovy u podstatných a přídavných jmen přivlastňovacích

Četl o Romeov a Julii, přinesl bratrov dárek, četl Jiráskov knihy, nesouhlasil s prezidentovmi názory, usmál se na kamarádov bratry, myslivcov psi zuřivě štěkali, obdivovaly návrhářov nápady, setkal se s politikovmi odpůrci, věřil kamarádov, obdivoval inženýrov myšlenky, tatínkov boty zmizely, napsal Ježíškov dopis, sousedov děti běhaly, Honzov dobré výsledky mě oslnily, pro učitelov sešity, strýčkov kosti zapraskaly, lékařov recepty, pilotov brýle zmizely, snil o drakov, umělcov obrazy se prodaly, o Leošovch přátelích neslyšel, navštívil Dvořákov opery, prodal otcov knihy, slíbil kamarádov pomoc, pekařov koláče se spálily, malířov synové odešli, Františkov králíci utekli, zahradníkov květiny rozkvetly, sloužil pánov, setkal se s hercovmi dětmi.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Diskuze: prosím o příklady

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Zdroj: diskuze Prosím o příklady
Počet odpovědí: 1

2. cvičení: Psaní i / y v koncovkách ovi / ovy

Nápověda: Pokud je koncovka ovi u podstatného jména, píše se vždy měkké i, pokud je u přídavného jména rozhoduje se podle rodu podstatného jména (u mužských životných podstatných jmen je také důležitý pád!).

a) Přijel k strýcov, lovcov instinkty, sousedov psi, o smutném loupežníkov, Alešov úkoly, vítězov medaile, pospíchal k doktorov, pekařov výrobky, slyšel o známém fotografov, zajícov tlapy, těšil se na hrdinov příběhy, bankéřov spolupracovníci, koupil dárek Lojzov, talíř spadl sluhov, dědov ponožky, prezidentov nikdo nerozuměl, přišel pro bratrov psy, Jakubov se nikdo nezavděčil.




b) Obdivoval kouzelníkov triky. Slyšel o obdivovaném kouzelníkov. Přál si potkat kamarádov sestry. Kamarádov psi se rozběhli po louce. O kamarádov nikdy nemluvím ošklivě. Učitelov žáci se těšili na výlet. Učitelov zápisky se nedaly přečíst. Učitelov nikdo nerozuměl. Vojákov protivníci se vzdali. Nikdy nepochybuj o tomto vojákov. Vojákov řády na mě udělaly dojem. Dělníkov šla práce od ruky. Dělníkov nástroje se válely po zemi. Dělníkov roztrhal pes kalhoty. Děti vyděsily lovcov trofeje. Ve filmu se objevili lovcov přátelé. Jirkov se nic nedařilo. Nebudeme se bavit o Jirkov. Ty hodinky jsou Jirkov. Uklízečka objevila Jirkov boty.




Zdroj: Pravopis y i

Diskuze: Re: skloňování slova doušek

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Počet odpovědí: 1

Cvičení na koncovky přídavných jmen přivlastňovacích

Bratrancov psi běhali po ulici.

Prezidentov řeči se mi nelíbily.

Povinně četl některé Jiráskov romány.

V galerii vystavovali Mánesov obrazy.

Žižkov bojovníci vyhráli bitvu.

Spisovatelov romány se dobře prodávaly.

Koupil dárky pro strýcov syny.

Lékařov asistenti přišli pozdě.

Bratrov spolužáci uspořádali oslavu.

Učitelov pokyny byly srozumitelné.

Cukrářov výrobky mi chutnaly.

Myslivcov psi honili zajíce.

Pekařov housky rychle ztvrdly.

Přítelov chyby mě mrzely.

Otcov přátelé přišli na návštěvu.

Závodníkov úspěchy všechny potěšily.

Sedlákov koně se proháněli po poli.

Zahradníkov pomocníci zasázeli stromy.


Zdroj: Cvičení na přídavná jména

4. diktát na koncovky podstatných jmen

Nastaly kruté mrazy. Milan byl první v cíli. Cestu lemovaly topoly. Čerti řinčeli řetězy. Na stole ležely výkresy a rysy. Námořnické uzly se lehce vázaly. V hotelích se ubytovali hosté. Na březích potoka kvetly blatouchy. Strýcovi se líbili naši psi. Cestovatel pozoroval lvy. Holubi zobali zrní. Rybář nesl krabici s červy. Staří čápi krmí mladé čápy. Drahokamy ležely v trezoru. Ve voliéře byli supi a orli. Na hřídeli byly kazy. Šel na schůzku s Francouzi, Italy a Rusy. Jeřáby zvedaly do výše panely a trámy. Mezi poli a loukami vedly kamenité cesty.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

5. diktát na koncovky přídavných jmen

Za osamělým stavením se pásla kůzlata. Jedl chléb s husími játry. Zdravý rybí tuk mi nechutnal. Večer pil šípkový čaj. Vyprávěli si o truchlivých příhodách. Zaplatil ryzím zlatem. Sousedovi psi štěkali. Měl šperky z pravých ryzích kovů. Nosil klobouk s duhovým pavím peřím. Za vrbovým keřem se nacházelo kachní hnízdo. Podnikatelé přišli v tmavých oblecích. Dědovy knihy ležely na polici. Na stromech seděli zpěvaví ptáci. Posluchači přivítali řečníka bouřlivým potleskem. Z komína vycházel nepříjemný štiplavý kouř. Koupil si nový světlý svetr. Mezi strmými svahy a borovicovými lesy vedla klikatá cesta.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

LYŽE

= sportovní náčiní

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

VYŽLE

= hubený člověk

Příklady

Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

TŘPYTIT SE

Slova příbuzná

Třpytivý, třpytka, zatřpytil

Příklady

Hvězdy na nebi se třpytily.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

LITOMYŠL

= město

Slova příbuzná

litomyšlský

Příklady

Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

POVYK

= pokřik

Slova příbuzná

povykovat, povykování

Příklady

při fotbale fanoušci povykovali.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

VÝHEŇ

= pec, vedro

Příklady

Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

ČEPÝŘIT SE

= čechrat si peří

Slova příbuzná

rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený

Příklady

Slepice si načepýřila peří.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

PLYŠ

= tkanina s delším vlasem

Slova příbuzná

Plyšový

Příklady

K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

SÝČEK

= sova

Slova příbuzná

sýčkovat (= strašit)

Příklady

Sýček je malá sova. Nesýčkuj.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

PÝŘIT SE

= červenat se

Slova příbuzná

zapýřit se

Příklady

Na plese se princezna zapýřila studem.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

HLEMÝŽD

Slova příbuzná

hlemýždí

Příklady

Jeho tempo bylo hlemýždí.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

HMYZ

Slova příbuzná

hmyzí, hmyzožravec

Příklady

Ježek je hmyzožravec.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Autor obsahu

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS