KONCOVKY OVY OVI PŘÍKLADY

3. cvičení: Psaní koncovek ovi / ovy u příjmení

Nápověda: U koncovek ovi / ovy u českých příjmení rozhoduje vždy číslo a pád, v nichž se příjmení nachází.

a) Horákov?iy1 se v testu moc nedařilo. Na víkend k nám přijeli Adamcov?iy1. Vypočítat příklad nedělalo problém jen Novákov?iy1. Na dovolené koupil dárek i pro Soukupov?iy2. Strýcov?iy1 odletěli do Egypta. Na Havlíkov?iy2 se nejde nezlobit. Procházkov?iy1 mě včera velmi rozčílili. Složité životní situace nám pomáhali řešit Medvědov?iy1. Františku Nepilov?iy1 se velmi dařily fejetony. Mladí Liškov?iy1 se nedávno přestěhovali do nového bytu. Poštovní doručovatelka nesla telegram pro Eichlerov?iy2. Nezvalov?iy1 mě pozvali na svou rodinnou oslavu. Na nedělní procházku chodili vždy všichni Malíkov?iy1.

Vyzkoušet cvičení

b) Policie si přijela pro Hrůzov?iy2. Zpěváku Klusov?iy1 se narodila dcera. Seifertov?iy1 se některé básně velmi povedly. Na Bílkov?iy2 si ostatní nájemníci stále stěžují. Nikdo nerozuměl Vystrčilov?iy1. Donutilov?iy1 se jeho divadelní scénky vždy podařily. U přehrady potkal Bylinov?iy2. Zajícov?iy1 protestovali proti prezidentovi. Zemanov?iy1 navštívili rodinu amerického prezidenta. Fričov?iy1 si otevřeli další knihkupectví. Pokuty za syna platili vždy Kropáčkov?iy1. Krejčov?iy1 se společně ubytovali ve známém hotelu. Cecilkov?iy1 odvezli Dalíkov?iy2 na letiště do Prahy. Mladému Horov?iy1 se daří vytvářet kvalitní počítačové programy. Jiráskov?iy1 žili celý život v Čechách. U moře potkali i Proskočilov?iy2. Volejníkov?iy1 očekávali narození dalšího potomka.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Skloňování jména Michal

* O užití delší nebo kratší varianty rozhodují různé činitele, především větné, slovosledné a rytmické. Například stojí-li jméno samostatně, mívá koncovku delší (Vrať tu knihu Michalovi). U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popřípadě titulu a jména) se koncovka -ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, případně se koncovky -ovi a -u střídají, u posledního slova však musí být -ovi (Přejeme panu doktoru Michalu Novákovi mnoho úspěchů. Nebo: Přejeme panu doktorovi Michalu Novákovi mnoho úspěchů.)

Zdroj: článek Jak vzniklo jméno Michal

Poradna

V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.

Moc děkuji za odpověď
Hrdinová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!

Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?

No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?

Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!

Zdroj: příběh Dobrý den, pane Nováku ...

2. cvičení: Psaní i / y v koncovkách ovi / ovy

Nápověda: Pokud je koncovka ovi u podstatného jména, píše se vždy měkké i, pokud je u přídavného jména rozhoduje se podle rodu podstatného jména (u mužských životných podstatných jmen je také důležitý pád!).

a) Přijel k strýcov?iy1, lovcov?iy2 instinkty, sousedov?iy1 psi, o smutném loupežníkov?iy1, Alešov?iy2 úkoly, vítězov?iy2 medaile, pospíchal k doktorov?iy1, pekařov?iy2 výrobky, slyšel o známém fotografov?iy1, zajícov?iy2 tlapy, těšil se na hrdinov?iy2 příběhy, bankéřov?iy1 spolupracovníci, koupil dárek Lojzov?iy1, talíř spadl sluhov?iy1, dědov?iy2 ponožky, prezidentov?iy1 nikdo nerozuměl, přišel pro bratrov?iy2 psy, Jakubov?iy1 se nikdo nezavděčil.

Vyzkoušet cvičení

b) Obdivoval kouzelníkov?iy2 triky. Slyšel o obdivovaném kouzelníkov?iy1. Přál si potkat kamarádov?iy2 sestry. Kamarádov?iy1 psi se rozběhli po louce. O kamarádov?iy1 nikdy nemluvím ošklivě. Učitelov?iy1 žáci se těšili na výlet. Učitelov?iy2 zápisky se nedaly přečíst. Učitelov?iy1 nikdo nerozuměl. Vojákov?iy1 protivníci se vzdali. Nikdy nepochybuj o tomto vojákov?iy1. Vojákov?iy2 řády na mě udělaly dojem. Dělníkov?iy1 šla práce od ruky. Dělníkov?iy2 nástroje se válely po zemi. Dělníkov?iy1 roztrhal pes kalhoty. Děti vyděsily lovcov?iy2 trofeje. Ve filmu se objevili lovcov?iy1 přátelé. Jirkov?iy1 se nic nedařilo. Nebudeme se bavit o Jirkov?iy1. Ty hodinky jsou Jirkov?iy2. Uklízečka objevila Jirkov?iy2 boty.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i

Poradna

V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.

Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.

Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.

Synonyma ke slovu důmyslně:
- sofistikovaně
- propracovaně
- složitě
- bystře
- důvtipně
- vynalézavě
- vychytrale.

Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh

Tvrdé a měkké koncovky přídavných jmen

Přídavná jména se dělí podle zakončení kmene na tvrdá a měkká. Od toho se odvíjí i jejich koncovky.

Tvrdá přídavná jména

Tvrdá přídavná jména mají kmen zakončený tvrdou souhláskou (např. mladý, dobrý, velký). Typické koncovky jsou:

• -ý (mladý dům)
• -á (mladá ulice)
• -é (mladé město)

Měkká přídavná jména

Měkká přídavná jména mají kmen zakončený měkkou souhláskou nebo písmenem c, j, ř (např. jarní, cizí). Nejčastější koncovky:

• -í (jarní den)
• -í (jarní noc)
• -í (jarní období)

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: příběh Prosím o příklady

FAQ – Často kladené otázky

Proč se koncovky přídavných jmen mění?

Mění se proto, aby bylo zřejmé, k jakému podstatnému jménu se přídavné jméno vztahuje a jakou má v větě funkci.

Jak poznám tvrdé a měkké přídavné jméno?

Rozhoduje zakončení kmene. Tvrdá přídavná jména končí typicky na -ý, měkká na -í.

Mají všechna přídavná jména stejná pravidla?

Základní pravidla jsou stejná, ale existují výjimky a nepravidelné tvary, které je nutné se naučit.

Jaký rod má přídavné jméno v množném čísle?

Rod se určuje podle podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno vztahuje, i v množném čísle.

Pomůže mi tabulka koncovek?

Ano, tabulka koncovek přídavných jmen je velmi užitečná pomůcka při učení i kontrole pravopisu.

Jak se koncovky přídavných jmen učí děti ve škole?

Nejprve se učí shodu s podstatným jménem a základní koncovky, později se přidává skloňování podle pádů.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

Koncovky přídavných jmen – přehled a cvičení k vytisknutí

Koncovky přídavných jmen určujeme podle jejich druhu a podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému se vztahují. Přídavná jména dělíme na tvrdá, měkká a přivlastňovací. Každý typ má odlišné koncovky, které je nutné správně rozlišovat.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Cvičení na psaní ovi ovy u příjmení

Horáčkov?iy1 se včera vrátili z dovolené. Mladému Novákov?iy1 se zapalují lýtka. Poslali jsme dopis Králov?iíyý4m. Do domu se k nám přistěhovali Ruprechtov?iy1. Rodině Novákov?iíyý4ch se svátky nevydařily. Na dopise stálo jen Samkov?iy1. Proč by se Blechov?iy1 měli odstěhovat? Nesouhlasil s Horáčkov?iíyý4mi. Jágrov?iy1 si koupili nový dům. Pro Haškov?iy2 přijela policie. Vondráčkov?iy2 neměl nikdo rád. Pro Dvořákov?iy2 není jiné řešení. Jiráskov?iy1 se vždy zdvořile usmívali. Nechtěl si rozhádat Albrechtov?iy2. Adamcov?iy1 se mi moc nelíbili. Na Volejníkov?iy2 přišla stížnost. Na odpoledne jsou objednáni Nerudov?iy1. Poláčkov?iy1 pekli nejlepší dorty v ulici. Na oslavu narozenin mě pozvali Nezvalov?iy1. Výslužku ze svatby dostali i Lorenzov?iy1. Přál si potkat Krejbichov?iy2.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Cvičení na psaní i y v koncovkách ovi ovy u podstatných a přídavných jmen přivlastňovacích

Četl o Romeov?iy1 a Julii, přinesl bratrov?iy1 dárek, četl Jiráskov?iy2 knihy, nesouhlasil s prezidentov?iíyý4mi názory, usmál se na kamarádov?iy2 bratry, myslivcov?iy1 psi zuřivě štěkali, obdivovaly návrhářov?iy2 nápady, setkal se s politikov?iíyý4mi odpůrci, věřil kamarádov?iy1, obdivoval inženýrov?iy2 myšlenky, tatínkov?iy2 boty zmizely, napsal Ježíškov?iy1 dopis, sousedov?iy2 děti běhaly, Honzov?iy2 dobré výsledky mě oslnily, pro učitelov?iy2 sešity, strýčkov?iy2 kosti zapraskaly, lékařov?iy2 recepty, pilotov?iy2 brýle zmizely, snil o drakov?iy1, umělcov?iy2 obrazy se prodaly, o Leošov?iíyý4ch přátelích neslyšel, navštívil Dvořákov?iy2 opery, prodal otcov?iy2 knihy, slíbil kamarádov?iy1 pomoc, pekařov?iy2 koláče se spálily, malířov?iy1 synové odešli, Františkov?iy1 králíci utekli, zahradníkov?iy2 květiny rozkvetly, sloužil pánov?iy1, setkal se s hercov?iíyý4mi dětmi.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

FAQ – nejčastější otázky

Jak poznám rozdíl mezi tvrdým a měkkým přídavným jménem?

Tvrdá mají zakončení -ý, -á, -é, měkká mají vždy -í. Pozor na výjimky, například přídavná jména odvozená od zvířat.

Jak si zapamatovat koncovky přivlastňovacích přídavných jmen?

Otcův = přivlastnění muži, matčin = přivlastnění ženě. Pomáhá zapamatovat si dvojici otcův dům × matčina kniha.

Proč jsou koncovky přídavných jmen tak důležité?

Zajišťují gramatickou shodu ve větě. Nesprávná koncovka může změnit význam věty nebo působit jako stylistická chyba.

Která cvičení jsou nejlepší pro procvičení?

Doplňovačky, určování tvarů podle vzoru a oprava textu s chybami. Pravidelnost je klíčem k úspěchu.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.

Včera jak jsme si povídali.

Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.

Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

FAQ – Nejčastější otázky

Jak žák pozná, jakou koncovku má použít?

Musí určit pád, číslo, rod a vzor. Teprve kombinace těchto údajů určí správnou koncovku.

Proč jsou koncovky důležité?

Pomáhají správně tvořit věty, odlišit významy a zajišťují gramatickou shodu ve větě.

Jak cvičit koncovky efektivně?

Nejlépe pomocí krátkých doplňovaček, textů k opravě a pravidelného opakování vzorů.

Jsou tato cvičení vhodná i pro domácí přípravu?

Ano, lze je snadno vytisknout a využít při opakování učiva v různých ročnících.

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Co jsou koncovky přídavných jmen

Koncovky přídavných jmen jsou proměnlivé části slov, které se přizpůsobují podstatnému jménu. Přídavné jméno se vždy shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě. Právě tato shoda rozhoduje o tom, jaká koncovka bude použita.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

Koncovky přídavných jmen podle pádu

V češtině se přídavná jména skloňují v sedmi pádech. Koncovky se proto mohou měnit i v rámci jednoho rodu:

• bez mladého muže
• k mladé ženě
• s mladými lidmi

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

5. Cvičení – doplňování koncovek přídavných jmen

Cvičení 1: Doplňte správné koncovky

• Viděli jsme krásn__ zahradu.
• Donesl jsem si nov__ učebnici matematiky.
• Prohlédli jsme si star__ město.
• To je Petrův mlad__ bratr.
• V parku rostou vysok__ stromy.

Cvičení 2: Vyberte správnou možnost

• Máme (jarní/jarný) prázdniny.
• Koupil si (matčin/matčiny) sešit.
• Na stole leží (čerstvá/čerství) zelenina.
• To jsou velmi (milí/milý) lidé.

Cvičení 3: Opravte chyby v textu

Najděte a opravte nesprávné koncovky:

Včera jsme navštívily starí hrad a prošli jsme se okolo krásnýchí zahrad. Viděli jsme i otcovi obrazy, které tam vystavovali místní umělci.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen – cvičení k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen vyjadřují mluvnické kategorie pádu, čísla a rodu. Jejich správné určování je klíčové pro zvládnutí pravopisu i tvorby plynulého psaného projevu. Následující přehled shrnuje základní pravidla, rozdíly mezi vzory a obsahuje také cvičení vhodná k vytištění.

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Přehled koncovek podle pádů

Níže uvedené příklady vycházejí z nejběžnějších vzorů v jednotlivých rodech:

• 1. pád (kdo? co?) – obvykle bez koncovky (dům, žena, město)
• 2. pád (bez koho? čeho?) – -u, -a, -e (bez domu, bez ženy, bez města)
• 3. pád (ke komu? čemu?) – -u, -i, -u (k domu, k ženě, k městu)
• 4. pád (koho? co?) – shodné s 1. nebo 2. pádem
• 6. pád (o kom? o čem?) – -u, -i, -ě (o domě, o ženě, o městě)
• 7. pád (s kým? s čím?) – -em, -í, -em (s domem, se ženou, s městem)

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Slovo kéž

Slovo kéž pochází ze staré češtiny a vzniklo spojením archaického zájmena ké a zkrácené příklonné koncovky -že. Původně mělo význam nejen jako přací částice, ale i jako tázací částice podobné dnešním zda a zdali.

Příklady původního použití slova kéž namísto dnešního zda:

• Kéž mi to činie jiní? (kéž = zda) otázka z legendy o Jidášovi ze 14. stol.
• Kéž Naman byl zdráv vínem? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.
• Kéžť jest zbaven malomoci? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.
• Kéž jeho jest víno uzdravilo, malomocenstvie jeho zbavilo? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.

Příklady původního použití slova kéž ve významu rozkazovacím nebo přacím:

• Čbáne, ké sě modlíš! (= modli se!) v bajce O lišcě a čbánu ze 14. století.
• Kéž pak sem dále přistoupíš! (= přistup...) od Václava Františka Kocmánka ze 17. stol.
• Ale radše kýž mi povíš! (= pověz ...) od Václava Františka Kocmánka ze 17. stol.

Příklady původního použití slova kéž ve tvaru ký:

• Ký si mě raději zabil! (ký si = kéž bys) Oberpfalcer, Jazyk knih černých, 283, doklad z r. 1603.

Příklady současného použití:

• Doufám, že mu to řekla. Kéž by!
• Kéž by to bylo tak jednoduché!
• Kéž se šťastně vrátíš!
• Kéž by už bylo jaro!
• Zatraceně! Kéž by už byl konec!
• Důra jedna. Kéž by se už nevrátila!
• Drahý chlebe, kéž tě máme vždycky dosti!
• Kéž sílu mám! Z muzikálu Carmen.
  
• Kéž bych ti to dokázala říct!
  
• Kéž bouře by přišla!
• Kéž bych byl býval věděl!
  

Zdroj: článek Kéž slovní druh