Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

KONCOVKY OVY OVI PŘÍKLADY

Obsah

1. Určete vzor u přídavných jmen a doplňte správnou koncovku

(i když máme ve cvičení nejprve doplnění koncovky, postupujte v hlavě naopak, tedy nejprve vzor, potom i/y)

roztomil kocourek,
učitelov pokyny,
krab salát,
Alenčin kamarádky,
bíl králíčci,
fialov kvítek,
babiččin přátelé,
ciz města,
Erbenov pohádky,
mal lidé,
stydliv chlapec,
tepl vítr,
rozlehl pozemek,
Masarykov názory,
rychl běžci,
Gottov fanynky,
víl tanečky


Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Diskuze

V diskuzi PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: diskuze Prosím o příklady

5. diktát na koncovky přídavných jmen

Za osamělým stavením se pásla kůzlata. Jedl chléb s husími játry. Zdravý rybí tuk mi nechutnal. Večer pil šípkový čaj. Vyprávěli si o truchlivých příhodách. Zaplatil ryzím zlatem. Sousedovi psi štěkali. Měl šperky z pravých ryzích kovů. Nosil klobouk s duhovým pavím peřím. Za vrbovým keřem se nacházelo kachní hnízdo. Podnikatelé přišli v tmavých oblecích. Dědovy knihy ležely na polici. Na stromech seděli zpěvaví ptáci. Posluchači přivítali řečníka bouřlivým potleskem. Z komína vycházel nepříjemný štiplavý kouř. Koupil si nový světlý svetr. Mezi strmými svahy a borovicovými lesy vedla klikatá cesta.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: diskuze Slovní druh rád

Cvičení na koncovky přídavných jmen přivlastňovacích

Bratrancov psi běhali po ulici.

Prezidentov řeči se mi nelíbily.

Povinně četl některé Jiráskov romány.

V galerii vystavovali Mánesov obrazy.

Žižkov bojovníci vyhráli bitvu.

Spisovatelov romány se dobře prodávaly.

Koupil dárky pro strýcov syny.

Lékařov asistenti přišli pozdě.

Bratrov spolužáci uspořádali oslavu.

Učitelov pokyny byly srozumitelné.

Cukrářov výrobky mi chutnaly.

Myslivcov psi honili zajíce.

Pekařov housky rychle ztvrdly.

Přítelov chyby mě mrzely.

Otcov přátelé přišli na návštěvu.

Závodníkov úspěchy všechny potěšily.

Sedlákov koně se proháněli po poli.

Zahradníkov pomocníci zasázeli stromy.


Zdroj: Cvičení na přídavná jména

4. diktát na koncovky podstatných jmen

Nastaly kruté mrazy. Milan byl první v cíli. Cestu lemovaly topoly. Čerti řinčeli řetězy. Na stole ležely výkresy a rysy. Námořnické uzly se lehce vázaly. V hotelích se ubytovali hosté. Na březích potoka kvetly blatouchy. Strýcovi se líbili naši psi. Cestovatel pozoroval lvy. Holubi zobali zrní. Rybář nesl krabici s červy. Staří čápi krmí mladé čápy. Drahokamy ležely v trezoru. Ve voliéře byli supi a orli. Na hřídeli byly kazy. Šel na schůzku s Francouzi, Italy a Rusy. Jeřáby zvedaly do výše panely a trámy. Mezi poli a loukami vedly kamenité cesty.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Diskuze

V diskuzi SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Diskuze

V diskuzi BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Byste nebo by jste

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

TŘPYTIT SE

Slova příbuzná

Třpytivý, třpytka, zatřpytil

Příklady

Hvězdy na nebi se třpytily.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

LYŽE

= sportovní náčiní

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

ČEPÝŘIT SE

= čechrat si peří

Slova příbuzná

rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený

Příklady

Slepice si načepýřila peří.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

PÝŘIT SE

= červenat se

Slova příbuzná

zapýřit se

Příklady

Na plese se princezna zapýřila studem.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

VYŽLE

= hubený člověk

Příklady

Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Test na koncovky podstatných a přídavných jmen

Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).

Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.

(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................................ se mi líbily.

(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ..................................................... bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................................. .

Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ......................................... .

S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ................................. byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ................................ .

Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) .......................................... .

Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) .................................... .

Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ...................................... .

Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ................................. .

(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................... byly krátké.

Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................ .

Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.

S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ........................... jsme jeli na výstavu.

Řešení:

Kouzelníkovy triky se mi líbily.

Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v tetině domě / domu.

Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech .

S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k učitelovu stolu.

Můj osud je v lékařových rukách / rukou.

Nakoupil krmení pro dědovy psy.

Blesk zasáhl sousedovo stavení.

Po loukách se proháněli farmářovi koně.

Horolezcovy provazy byly krátké.

Četli jsme v knize o Nerudově pomníku .

Do sestřina památníku jsem nakreslila obrázek.

S Azorovými štěňaty jsme jeli na výstavu.

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

MY

Zájmeno my(= my všichni) se píše s y, na rozdíl od zájmena mi(= mně), kde se píše i.

Příklady

My určitě přijedeme. Podej mi propisku.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

LITOMYŠL

= město

Slova příbuzná

litomyšlský

Příklady

Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

VÝHEŇ

= pec, vedro

Příklady

Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

MYŠ

Slova příbuzná

myší, myška, myšička, myšák, myšina (= zápach po myších), myšilov (= jiné označení pro káně lesní)

Příklady

Ve sklepě to smrdělo myšinou.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP