EMANUEL FRYNTA NOSOROŽEC

Emanuel Frynta a jeho nezaměnitelný styl

Emanuel Frynta pracuje s jazykem velmi hravě a jeho básničky o zvířatech jsou plné absurdního humoru. Typickými příklady jsou Nosorožec, Chobotnice nebo Štěně.

Texty jsou vhodné pro děti, které už zvládají delší přednes a práci s výrazem.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

FAQ – Často kladené otázky

Které vtipné básničky o zvířatech jsou nejlepší k recitaci?

Velmi oblíbené jsou texty autorů Miloš Kratochvíl, Emanuel Frynta a Jan Vodňanský.

Jsou básničky o zvířatech vhodné i pro malé děti?

Ano, kratší básně se zvířaty jsou ideální už pro 1. a 2. třídu.

Proč se zvířata v básničkách často chovají jako lidé?

Personifikace pomáhá dětem lépe porozumět významu a humoru textu.

Jak vybrat básničku pro recitační soutěž?

Je vhodné zohlednit věk dítěte, délku básně a jeho vztah k tématu.

Kteří autoři píší nejvíce básniček o zvířatech?

Mezi nejznámější patří Kratochvíl, Frynta, Žáček, Dědeček a Vodňanský.

Jsou tyto básně vhodné i pro výuku?

Ano, často se využívají při českém jazyce i dramatické výchově.

Pomáhají básničky o zvířatech rozvoji řeči?

Ano, rytmus a rým podporují správnou výslovnost a paměť.

Kde najdu texty básní k recitaci?

Mnohé texty básní k recitaci jsou dostupné online na literárních a vzdělávacích portálech.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Nosorožec

Emanuel Frynta
(5 slok, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Být nosorožcem není snadné –

což dítě nebo člověka

dost často vůbec nenapadne,

a někdy ani zdaleka.

~

Je k tomu nutná tlustá kůže

a celá řada různých vloh.

A ani to nic nepomůže,

když není na rypáku roh.

~

Být nosorožcem někdo jiný,

například kozel nebo pes,

zvlád by to sotva z poloviny

a vůbec by se neunes.

~

Začal by mečet nebo štěkat,

podávat packu nebo výt,

a kdyby toho musel nechat,

stal by se z něho škarohlíd.

~

A svěřit to i třeba krávě,

dopadlo by to podobně –

z čehož je vidět, jak je správné

být si sám sebou osobně.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Óda na lelky

Emanuel Frynta
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 4 třída od Emanuela Frynty)

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: článek Vtipné básničky o škole

Chobotnice

Emanuel Frynta
(6 slok básničky na recitaci 7 třída od Emanuela Frynty)

Jedna družstevnice v Nizze

prodala mi chobotnice,

dal jsem si je do ložnice

za almárku na boty,

ať mám ze života více,

když jsou volné soboty.

~

Chobotnice není krutá,

dokavad je zavinutá,

ale jak se blíží čtvrtá,

jak je tady svačina –

to vás pak div neprovrtá

hladovýma očima.

~

Když se máma u nádobí

pro ty chobotnice zlobí,

říká tátá: „Ale co by,

chobotnice neštěká,

nenašlape, nenadrobí,

je to přítel člověka.“

~

Není jenom tak je živit,

tak se nesmí nikdo divit,

když je s námi děda Ctivít

pase v parku na trávě,

že jim nenecháme zkřivit

ani chobot na hlavě.

~

A když někdy koncem zimy

začnou chřadnout a my s nimi,

říká táta: „Ale jdi mi,

nečistíš jim choboty!

Zas je mají plné rýmy,

pro tebe, ty zlobo, ty!“

~

Tak je mažem vazelínou,

máslem, sádlem, rozmarýnou,

hlavně že nám nezahynou

tyři páry chobotnic,

to bych pak svou vlastní vinou

neměl z volných sobot nic.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Štěně

Emanuel Frynta
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jaký je hlavní rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky?

Hlavním rozdílem je počet prstů a způsob došlapu na kopyta.

Je kůň sudokopytník?

Ne, kůň je lichokopytník.

Kolik prstů má lichokopytník?

Lichokopytník má jeden nebo tři prsty.

Kolik prstů mají sudokopytníci?

Sudokopytníci mají nejčastěji dva nebo čtyři prsty.

Patří kráva mezi sudokopytníky?

Ano, kráva je typický sudokopytník.

Jsou všichni sudokopytníci přežvýkavci?

Ne, například prase nebo hroch nejsou přežvýkavci.

Proč mají sudokopytníci rozdělené kopyto?

Rozdělené kopyto zajišťuje lepší stabilitu při chůzi.

Patří nosorožec mezi lichokopytníky?

Ano, nosorožec je lichokopytník.

Učí se toto rozdělení ve škole?

Ano, je to základní učivo přírodopisu a biologie.

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Lichokopytník a sudokopytník – věcný význam

Nalistujete-li Slovník spisovného jazyka českého, najdete tam toto vysvětlení: lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou lichokopytníci řád Perissodactyla (například kůň, tapír, nosorožec). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem (dvou nebo čtyř) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou sudokopytníci řád Artiodactyla (například prase, kráva, jelen).

Toť asi vše o lichokopytnících a sudokopytnících z češtinářského hlediska.

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky