Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

EMANUEL FRYNTA SYSEL

OBSAH

Óda na lelky

Emanuel Frynta

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: Vtipné básničky o škole

Štěně

Emanuel Frynta

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Nosorožec

Emanuel Frynta

Být nosorožcem není snadné –

což dítě nebo člověka

dost často vůbec nenapadne,

a někdy ani zdaleka.

~

Je k tomu nutná tlustá kůže

a celá řada různých vloh.

A ani to nic nepomůže,

když není na rypáku roh.

~

Být nosorožcem někdo jiný,

například kozel nebo pes,

zvlád by to sotva z poloviny

a vůbec by se neunes.

~

Začal by mečet nebo štěkat,

podávat packu nebo výt,

a kdyby toho musel nechat,

stal by se z něho škarohlíd.

~

A svěřit to i třeba krávě,

dopadlo by to podobně –

z čehož je vidět, jak je správné

být si sám sebou osobně.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Chobotnice

Emanuel Frynta

Jedna družstevnice v Nizze

prodala mi chobotnice,

dal jsem si je do ložnice

za almárku na boty,

ať mám ze života více,

když jsou volné soboty.

~

Chobotnice není krutá,

dokavad je zavinutá,

ale jak se blíží čtvrtá,

jak je tady svačina –

to vás pak div neprovrtá

hladovýma očima.

~

Když se máma u nádobí

pro ty chobotnice zlobí,

říká tátá: „Ale co by,

chobotnice neštěká,

nenašlape, nenadrobí,

je to přítel člověka.“

~

Není jenom tak je živit,

tak se nesmí nikdo divit,

když je s námi děda Ctivít

pase v parku na trávě,

že jim nenecháme zkřivit

ani chobot na hlavě.

~

A když někdy koncem zimy

začnou chřadnout a my s nimi,

říká táta: „Ale jdi mi,

nečistíš jim choboty!

Zas je mají plné rýmy,

pro tebe, ty zlobo, ty!“

~

Tak je mažem vazelínou,

máslem, sádlem, rozmarýnou,

hlavně že nám nezahynou

tyři páry chobotnic,

to bych pak svou vlastní vinou

neměl z volných sobot nic.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

SYSEL

= hlodavec

Slova příbuzná

syslí, syslit (= shromažďovat)

Příklady

Dítě si syslilo čokoládu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Pozor: syrý (syrový, vlhký), sirý (osiřelý, opuštěný), síra (chemický prvek), sirup, sípat (chraptět), sypat (písek), sivý (šedý), sirotek, sýrový (ze sýra), sírový (ze síry), syrový (neuvařený)

Zdroj: Vyjmenovaná slova

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po s

Syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat i usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat, Bosyně

Syrová, sýrová, sírová

Syrová s y se píše ve významu tepelně neupravená: Syrová zelenina je zdravější než tepelně upravená.

Sýrová se používá ve významu výrobku z mléka (ze sýra): Sýrová příchuť chipsů patří k mým oblíbeným.

Sírová s í pak znamená přídavné jméno od chemického prvku zvaného síra: Kyselina sírová má vzorec H2SO4.

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Přehled jazykolamů

V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY C A Č

  • Češka se češe.
  • Čimčarára, čim, čim, čim! Čímpak mluvíš, číčo, čím? Číča řekne vrabčákovi: Přece hlasem kočičím!
  • Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
  • Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
  • Na cvičišti čtyři svišti piští.
  • Z čeho chceš sčítat čísla?

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D

  • Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
  • Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
  • Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.

JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě

  • Kotě v bytě hbitě motá nitě.
  • Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F

  • Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H

  • Had hádá hadu záhadu.
  • Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L

  • Bylo-li by libo ryby?
  • Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
  • Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
  • Letěl jelen jetelem.
  • Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
  • Má Jája jojo? Jo.
  • Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
  • Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
  • Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
  • Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
  • Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
  • Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
  • Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
  • U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
  • Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
  • V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
  • Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?

JAZYKOLAMY NA K

  • Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
  • Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Náš pan kaplan v kapli plakal.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N

  • Dalajláma v lomu láme slámu.
  • Jen jeden den bez beden.
  • Konec pranic pro nic za nic.
  • Máma má málo máku.
  • Má máma má malou zahrádku.
  • Mahátmá v tmách hmatá tchána hnát.
  • Máti, máte mátu? Nemáte-li mátu, kdo tu mátu máti má?
  • Mrně v Brně vrní v trní, že ho brní brňavka.
  • Za domama má má máma malou zahrádku.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY P A B

  • Blb v úprku brk' u krbu.
  • Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Pokopete-li mi to pole, nebo nepokopete-li mi to pole.
  • Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY R A Ř

  • Barva larva.
  • Bratr z Břve pořád řve.
  • Bratře střez neteř.
  • Budou bratři tři třít řidítka?
  • Byl jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
  • Byly přičteny přiřčené ceny, tak z čeho chceš sčítat?
  • Cyril vyryl celý celer pro Cyrilku.
  • Doktůrek mi nedal prášků - uvař, brášku, trošku hrášku!
  • Dolar libra rubl.
  • Drbu vrbu.
  • Dřeš dřez a jazz.
  • Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra?
  • Jedna bedna zaneřáděná, druhá bedna nezaneřáděná.
  • Jelen lyrorohý.
  • Je Olivier olivrejovaný nebo neolivrejovaný?
  • Je připraveno psí šestispřeží?
  • Jiří řeže dříví z dřínu, tři sta řízů za vteřinu, Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.
  • motře Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tak si toho přepepřeného vepře sám sníte.
  • Koncert pro klavír a orchestr.
  • Kraksna klapla.
  • Krále Lávru hrál Karel Leraus.
  • Králíček králičí král s králicí Klárou na klavír hrál. Králice Klára dobře hrála a králíčata tancovala.
  • Král klel krucipísek klacku.
  • Královna Klára na klavír hrála.
  • Lorenzova transformace hrála hlavní roli v teorii relativity.
  • Mařeno, řekni "ř", neřeknu, vy byste se mi řehtali.
  • Odneste ten revolver do laboratoře.
  • Paní Pekařová praštila pana Pekaře po pravé paži, protože pil plno půllitrů piva, přišel pozdě, propil peníze. Pitomec.
  • Pořízek se řítil řádně uřícen.
  • Pralinku prolezla prý plíseň.
  • Probošt Prokop překop příkop.
  • Proletariát sroloval roletu.
  • Pro pokrok prokuristy Proroka po kroku pokrop Prokopa.
  • Prorok Prokop poklop prokop
  • Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej.
  • Přišel za mnou jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
  • Revolverem provrtal leporelo.
  • Revolvery se revolverují v revolverárně.
  • Rozdrbaný doktor Drtikol drtí drn za drnem.
  • Rumplcimprcampl klimprklastr.
  • Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu.
  • Řehoř Řehořovič řeže řeřichu.
  • Řevnivý řezník řezal dceři rázně řezy.
  • Řežu a žeru, řežeš a žereš, žerou a řežou, žeru a řežu, žereš a řežeš, řežou a žerou.
  • Řízni dřív dřevo z bříz.
  • Šla Prokopka pro Prokopa, pojď, Prokope pojíst oukropa.
  • Treska tleskla Terce, Terka tleskla tresce.
  • Tři sta třicet tři stříbrných křepelek přeletělo přes stři sta třicet tři stříbrných střech.
  • Tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných střech.
  • Třpytný břit zřel, stříbřitý břit třel. Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně.
  • U Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky.
  • Ve skříni se skrývá skřítek před skřivanem.
  • V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová.
  • V králíkárně měli bál králíčata Klára král.
  • Vrba vrbě drbe hrb.
  • Vytři ty tři trychtýře.
  • Zvíře zařve, zvíře zavře.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU S A Š

  • Copak si to šuškáte v květináči, muškáte? Šuškáte do ouška mouše, že vás stále něco kouše.
  • Ještě štěstí, že se nesešli!
  • Kočka kašle kvůli šavli.
  • Letadlo nevznese se ze sesečené trávy.
  • Moci noci kosí šosy.
  • Myši v koši.
  • Na cvičišti čtyři svišti piští.
  • Nesnese se se sestrou.
  • Naše Saša šustí slušivými šustivými šaty.
  • Pan Šustil sušil šusťák v sušárně.
  • Sazeč dnes všecko nevysází.
  • Sčeš si vlasy z čela a osuš si šosy!
  • Sešli se na resuscitačním sále se šesti lůžky.
  • Silvie syčí jako sýček.
  • Slyšel sysel? Slyšel! Vyšel sysel? Vyšel! Tiše vyšel sysel z Pyšel, tiše vyšel, tiše přišel.
  • Skákalo psisko přes příkopisko.
  • Skryl list skleslý ze seschlých bříz.
  • Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest švestek,
  • Svišť sice svisle visel. Zasvištěl svišť, slyšel sysel.
  • Sysli nesli sysla v sesli. Sesle praskla: Sysle, slez!
  • Šil švec sešlý se šlí sesli.
  • Šine si to sem člověk ze Žacléře.
  • Šísovo sousoší Šťastný sen.
  • Šmytec. Smyčec šmytec. Smyčec šmytec.
  • Šuškali ještěrky na štěrku.
  • Už si usuš šos.
  • Ve spíži špíz spí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU T

  • I toto táto, to tato teta tuto tetu tahá!
  • Jedna teta byla teta tetě tetou, ne ta teta před tou tetou byla teta tetě tetou, až ta teta po tý tetě byla teta tetě tetou.
  • Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh?
  • Nemohu zaplatiti Ti tisícikorunou.
  • Teta Katy má taky tapety strakatý.
  • Teto, teto, zametete-li to tu po mně, nebo nezametete-li to tu po mně? Nezametete-li to tu po mně vy, zametu to tu tedy já.
  • Tu ti, teto, tato tátova teta tyká!
  • Ty Kadle, netykej Madle, Madla nemá tykadla!
  • Ty Tibeťani Ti tykají.
  • Zamete to ta teta nebo nezamete to ta teta?

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU V

  • Neúnavně vlci vyli, nejvíc vyl však Džugašvili.
  • Veruna Vítová viděla na věži velmi velikého víra, Veruno Vítová vemte vídle a vyžeňte velmi velikého výra z věže ven.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY Z A Ž

  • Můžeš čekat až za železničním mostem, jež zde stojí přes (již) šest let.
  • Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo?
  • Zebru zebou zuby, zubr se zas zubí.
  • Žalně svou žalobu žaluje žába žabáku v kalužině.
  • Že je žezlo ze železa?
  • Žížala žužlá žoužel v louži.

JAZYKOLAMY NA RŮZNÉ HLÁSKY A HLÁSKOVÉ SKUPINY

  • Brzy prsty scvrnkly hrst zrn scvrklých.
  • Chrt pln skvrn zdrhl z Brd.
  • Chrt vtrhl skrz trs chrp v čtvrť Krč.
  • Klotyldo, kloktej koktejl! Neklej a kloktej!
  • Kolouch, kohout s mouchou mnohou, s hloupou chloubou houpou nohou, plavou dlouhoustrouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.
  • Nás nejvíc sžírá žárlivost.
  • Není-li snad slimáčice sličnější slimáka.
  • Není spaní jako spaní, ale spaní s paní, to je spaní.
  • Neúnavně vlci vyli, nejvíc vyl však Džugašvili.
  • Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr.
  • Plch pln skvrn, zvlh z mlh vln.
  • Plch zdrhl skrz drn, prv zhltl hrst zrn.
  • Scvrnkni cvrčka z mrkve.
  • Sklapla piksla. Vlky plky. Drbu vrbu. Scvrnkls hrst zrn.
  • Splaskla piksla z plexiskla, z plexiskla piksla splaskla.
  • Strč prst skrz krk.
  • Šel pštros s pštrosicí a s třemi pštrosáčaty do pštrosárny.
  • U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
  • Vlk klel v rokli. Vlk smrkl, zmrzl, zmlkl. Vlk strh srně hrst srsti. Vlky plky. Vrzal vrhl, vlk vrzl.
  • Vlk smrkl zmrzl, zmlkl.
  • Vlk strhl srně hrst srsti.
  • Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn.
  • V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí.
  • Vypil býk kýbl piv.
  • Vyskočil vyskočil, Vyskočilku přeskočil, Vyskočilka vyskočila, Vyskočila přeskočila.
  • Zblbls z čtvrtvln.
  • Zhlt hrst zrn.

JAZYKOLAMY NA RŮZNÉ SAMOHLÁSKY

  • Kdybys nebyl býval kýval, nebyl by se mýval hýbal.
  • Král spal. Vstal, vzal vál, dal vál dál, a spal dál.
  • Kyklop koulí kouli od poklopu ku poklopu.
  • Sysli myslí, že v té piksly je syslí müsli.
  • Utlum tu hubu a kup tu kupu hub!
  • Velé to vodo z vemévaného hrnca do nevemévaného!

JAZYKOLAMY OBSAHUJÍCÍ SLOŽITÁ SLOVA

  • A to mám pracovat na tom nejneobhospodařovávatelnějším pozemku?
  • Byla by libo zaneřáděná bedna nebo byla by libo nezaneřáděná bedna?
  • Co není institucionizovatelné je neinstitucionizovatelné.
  • Dílo nedorostlo pro kritiku.
  • Hexakosioihexekontahexafobie. (Toto slovo je označením pro strach z čísla 666)
  • Instituce institucionalizovaly institucionalismus.
  • Iqaqa laziqikagika kwaze kwaqhawaka uqhoqhoqha. (Toto sice není český jazykolam, ale je považovaný za jeden z nejtěžších jazykolamů na světě, v překladu znamená: Skunk spadl dolů a zlomil si hrtan.)
  • Když napíšeš, že napíšeš, tak napiš a nepiš, že napíšeš, když nenapíšeš. To já, když napíšu, že napíšu, tak napíšu a nepíšu, že napíšu, když nenapíšu.
  • Krok ke zproletarizování všech vrstev.
  • Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.
  • Na anesteziologickoresuscitačním oddělení resuscituje anesteziolog.
  • Na otorinolaryngologii ordinuje otorinolaryngolog.
  • Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
  • Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.
  • Naše popelnice je mezi popelnicemi ta nejpopelnicovatější popelnice.
  • Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko.
  • Náš Popokatepetl je ze všech Popokatepetlů nejpopokatepetlovatější Popokatepetl.
  • Nejkulaťoulinkatější.
  • Nejkulaťoulinkatější kulička se kutálela po nejkulaťoulinkatější kuličce.
  • Nejneobhospodařovávatelnějšími.
  • Nejneosamostatňovávatelnějšími.
  • Nejneospravedlňovávatelnějšími.
  • Nejspravedlivější je krasobruslařský rychlorozhodčí.
  • Nejvyrukavičkovanější.
  • Nenadeodorantovat.
  • Neznepokojujte se meteorologickými proroctvími.
  • “O, kdybys, ty lyžaři nezalyžařivšísi, sis zalyžoval, byl bys zalyžařivšísi lyžař!”.
  • Pan Kaplan má chlapce střapce, ten chlapec má vrabce v kapse.
  • Patří rododendron do čeledi rododendronovitých či nerododendronovitých?
  • Retrospektivou prověřoval perspektivu prospektu.
  • Rozbuldozérovaný buldozér rozbuldozéroval rozbuldozérované bulodozéřiště.
  • Rak a krab měli prak.
  • Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora.
  • Rozprostovlasatila-li se dcera Semiramidina, nebo nerozprostovlasatila-li se dcera Semiramidina.
  • Vyrukavičkovali jste se, nebo jste se nevyrukavičkovali?
  • Zalyžařivšísi lyžař potkal nezalyžařivšísi lyžařku.
  • Zapalatalizovala-li se ta palatalizace či nezapalatalizovala-li se ta palatalizace (bagatelizace).
  • Zkondenzovaný koncentrát zkompromitoval koncertanta.
  • Žili, byli tři japonci. Jaxi, Jaxidraxi, Jaxidraxidraxonson. Žili byli tři japonky Cipi, Cipilipi, Cipilipiliponpon. Jaxi vzal si Cipi, Jaxidraxi vzal si Cipilipi, Jaxidraxidraxonson vzal si Cipilipilinponpon.

Zdroj: Jazykolamy

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

  • Eudokie příznivá, ale blátivá.
  • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
  • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

  • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
  • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
  • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

  • Crha a Strachota - pro hotaře robota.
  • Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
  • Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
  • Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
  • Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
  • Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
  • Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

  • Konec masopusta – každá kapsa pustá.
  • Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

  • I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
  • Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
  • Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
  • Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
  • Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
  • Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
  • Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
  • Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
  • Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
  • Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
  • O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
  • Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
  • Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
  • Řehoř vytlúká ledy z lesa.
  • Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
  • Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
  • Svatý Řehoř škodí mrazem.
  • Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
  • Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Longina práce v poli začíná.
  • Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
  • Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
  • Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
  • Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

  • Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
  • Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
  • Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
  • Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
  • Josefova širočina ničí poslední ledy.
  • Josef s Marií zimu zaryjí.
  • Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
  • Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
  • Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
  • Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
  • Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
  • Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
  • Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
  • Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
  • Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
  • Svatý Josef dělá kopno.
  • Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
  • Svatý Josef přichází na led s pantokem.
  • Svatý Josef rovná vodu.
  • Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
  • Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
  • Svatý Josef zháší světlo.
  • Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
  • Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
  • Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

  • Benedikti za rovnodenní větry nelení.
  • Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
  • Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
  • Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

  • Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
  • Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
  • Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
  • Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
  • Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
  • Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
  • Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
  • Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
  • Laštovice letí, zvěstují podletí.
  • Matička Boží kuželíček složí.
  • Matka Boží trávu množí.
  • Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
  • Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
  • Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
  • Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
  • Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
  • O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
  • Panna Maria odhazuje koudel do vody.
  • Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
  • Panna Maria trávu zasívá.
  • Panna Maria zatopí i bez dřeva.
  • Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
  • Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
  • Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
  • Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
  • Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
  • Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
  • Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
  • Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
  • Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
  • V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
  • Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
  • Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
  • Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

  • Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

  • Na Kvida už končí zima.
  • O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP