HÁDAKY ON LINE

PLYNOUT

= pomalu téci, míjet, běžet (čas).

Slova příbuzná

plynulý, uplynout, rozplynout se, rozplývat se, vyplynout (= mít původ v něčem), oplývat, splynout, splývat, splývavý, plyn, plynový, plynný, plynárna, plynoměr, plynojem, plynovod

Příklady

V domě unikal plyn. Řeka líně plynula. Rozplýval se nad dárkem.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Poradna

V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hencl.

Pane Babiši, chtěl bych Vás poprosit o radu či pomoc.Jsem důchodce a zkoušel jsem investovat. Vše šlo dobře - za měsíc jsem vydělal dost peněz. Při výběru peníze převedli do Wise Bank. Jenže pro výplatu jsem musel nejdříve zaplatit Mezinárodní daň, pak chtěli zaplatit Povolení k on-line obchodování a nakonec i pojištění. Vše jsem splnil, ale stále mi peníze nechtějí převést. A já už nevím , jak dál. Prosím poraďte nebo pomožte. Nepíšu podronosti, ale v případě ochoty pomoci mám vše doloženo. Velice si Vás vážím a moc Vám fandím. Děkuji. Hencl Jiří

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nejlepší bude, když dojdete na Policii a tam jim sdělíte všechny podrobnosti. Je to služba společnosti určená právě pro podobné situace.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Diktát č. 5

Žije ve Volyni. Olympští bohové se zlobili. Pes velmi slinil. Na louce hledal čtyřlístek. Kalich je symbolem kališníků. Slyšel blížící se bouři. Lipový květ je léčivý. Údolím líně plynula malá říčka. Po zádech jí splývaly vlasy. Ve škole psali líčení. Lyska plula po řece. Nalíčený obličej se rozmazal. Lihový vařič se rozbil. Zlobil mě kolísavý tlak. Natáhl si lýtko. Nemám rád pelyňkový odvar. Lichotka mě přesvědčila. Alice žije v Lysé nad Labem. Lesem se plížila liška. Lýkožrouti ničí lesy. Neplýtvej vodou.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po l

2. online diktát

Přemysl mýtil les nedaleko Lysé hory. Bič popoháněl líné kobyly. Slepice se usadila blízko dřevěného bidla. Nesmyslná hádka rozdmýchala vzpouru. U filmové smyčky se obyvatelé Kobylis zalykali smíchem. Bystřina se linula kolem myslivny. Přemýšlím o koupi plynoměru. Nedoslýchavý Miloš spolykal maliny. Mlha se hlemýždím tempem rozplynula. Mlynář vyplivoval chmýří z úst. Vždy si přál mít mývala. Umývárna se blýskala čistotou. Myslivec nabil pušku.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

Psaníčko

Zdeněk Rýdl
(5 slok vtipné básničky k recitaci od Zdeňka Rýdla)

Jedna flaška plastová, plave si to po hladině,

na vlnkách se pohupuje, potokem, no, zvolna, líně.

~

Nemá žádné označení, pro celníky znamení,

holka do ní zamotala, túze tajné oznámení !

~

Až tě jednou někdo najde, u Afriky vyloví,

Čechy, země zaslíbená, něco o tom vypoví.

~

U nás, že holky chodí v plavkách, na halení moc nedají,

banány tu nerostou, kokosy, nepadají !

~

Normálně tu lidi žijou, není to žádná legrace,

chceš uživit sebe, děcka, tak musíš chodit do práce !

Zdroj: článek Básně k recitaci 8. třída

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
Co se vleče, neuteče,
říká si a dál se vleče
v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
Heboučké je jako z vaty,
kožíšek je mourovatý. (Kotě)
Chodí líně pouští, srst má jako houští,
na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
Maličké zvířátko je tahle čiperka,
Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
Kdo je to? (Beruška)
Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
Nejraději za pecí přikrčena líhá,
v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
vidí domů oknem půdy přes zelený smr
(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
Naše máma slepice sezobala nejvíce.
Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
Co se vleče, neuteče,
říká si a dál se vleče
v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
Heboučké je jako z vaty,
kožíšek je mourovatý.
Chodí líně pouští, srst má jako houští,
na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
rád si hoví ve stínu a to není drb.
Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
maminku má roháčku a tatínka býka.
Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
bude vejce na měkko pro mne na večeři.
Který tkadlec chodí nahý?
Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
Maličké zvířátko je tahle čiperka,
Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
spořádá zakrátko lískový oříšek.
Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
Kdo je to?
Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
Nejraději za pecí přikrčena líhá,
v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
trumpetu si koupil, troubí helikon.
Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
Nosí teplý kožich. Špičatými noži
děl
(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Romantická vánoční přání a přání k Vánocům od srdce

Vločky se pomalu snášejí z nebe, mráz do tváří štípe a na rukou zebe, světélka rozzáří svět okolo nás, zas je tu ten vánoční čas.
Až pod stromečkem rozvážeš mašličku, ať lásku najdeš v balíčku. Ve druhém štěstí, klid a pohodu, ve třetím dobrou náladu. Veselé Vánoce!
Štědrý večer nadchází, snad už Vám nic neschází. Ryba, stromek, balíčky, vanilkové rohlíčky. Máte všechno připravené a koledy nacvičené? V tom případě Ježíšek obleče si kožíšek, naloží všem, co si přáli, o co jste ho požádali. Šťastné a veselé!
Užijte si svátky krásné jak z pohádky. Všichni se rádi mějte a něco hezkého si dejte. Šťastné a veselé Vánoce.
Když vzduchem zakrouží pár vloček sněhu, nastavte tvář - ten dotek má něhu. Vyloudí úsměv a ustoupí zlost, tak přeji všem lidem ať vloček je dost. Vánoce bílé a čisté jak sníh, v životě radost, lásku a smích. Kouzelné Vánoce a šťastný nový rok.
Vůně cukroví domovem se line, klid a pohoda srdce zaplní. Užívejte si kouzelné chvíle, kdy všechna přání se Vám vyplní. Krásné Vánoce!
Za tvoje přátelství a tvou něhu, ze srdce čistě, jak vločka sněhu, posílám andílka, co bude tě chránit a nedovolí nikomu, aby tě snad mohl ranit.
Až Nový rok bude ve dveřích stát, ať s tebou je každý, koho máš rád, nechť v příštím roce každý den zdá se ti krásný jako sen.
Lásku a zdraví, štěstí a něhu, nechť Tobě přinese vánoční sen. Přání své posílám na vločce sněhu, zachyť ji na dlani v ten Štědrý den.
Přeji lásku, štěstí, něhu, ať se Ti splní každičký sen. Přání Ti posílám na vločce sněhu, ať je krásný Tvůj Štědrý den!
Vánoční koleda tiše zní, svůj sen si každý sní, a tak jako hvězdy na nebi, září lidé na zemi. Splněná přání a štěstí měj, hodně přátel a všechno nej.
Ať klid, pohoda a láska vládne ve všech tvářích je štěstí znát. Snad Ježíšek tohle zvládne, má nás přece všechny rád. Krásné Vánoce.

Zdroj: článek Vtipné vánoční přání