Téma: 

hadanka v lete chodi v kožichu a v zimě nahy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

HÁDANKY PRO DĚTI

Hádanky pro malé děti jsou nejprve uvedené jako hádanky bez odpovědí, a až pak je uvedeno řešení hádanek pro případ jejich vytisknutí.

Zdroj: Hádanky pro děti
Zveřejněno: 26.10.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: určení slovního druhu slova RÁD

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Zdroj: diskuze Určení slovního druhu slova RÁD
Odesláno: 15.4.2018 uživatelem Alena Jonášová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI PRO DĚTI

Kulatý svět

Jan Skácel

Co kulaté je, to se koulí

brambory, mráčky, taky míč,

za kopec skutálí se slunce

a už tu není, už je pryč,

a celý den se odkutálel,

stmívá se rychle, chodí tma,

a děti vracejí se domů,

tam na ně čeká maminka,

má pro každého hrnek mléka,

noc si už šlape na paty,

a jak to čerstvé mléko chutná

z hrníčku, jenž je kulatý.

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti
Zveřejněno: 27.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: čárka před hlavně

Zde záleží co přesně chcete vyjádřit. Jestli se vám v letních měsících líbí jen možnost posezení u zámku a v lese se vám líbí stejně dobře i po zbytek roku, tak tam čárka nebude. Ovšem jestli se vám nejvíce líbí v lese i na zámku právě jen v létě, tak tam čárka bude.

Zdroj: diskuze Čárka před hlavně
Odesláno: 23.1.2018 uživatelem Olda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ

2. cvičení

Nemůžeš opakovat stále chyby. Obsluhovali je číšníci jako včera. Viděla jsem tam účastníky jako minule. Ptali se na tebe lidé jako včera. Bloudili cestami jako my. I letos jsme v Řecku navštívili památky jako loni. S  oky na punčoše se tu objevila už včera. Na naše výstavy chodí stále návštěvníci. Opakovala to ještě jednou slovy. Proč mi stále kladeš otázky? Pro všechny musí platit pravidla a  zásady. Rostlinu je možné pěstovat pouze v  podmínkách jako v Austrálii. Nesnáším jídla jako můj otec. Díval se na to  očima jako já. Dlouho do noci jsme se bavili o  problémech jako včera. Kladl si podmínky jako já.


Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž
Zveřejněno: 3.5.2016

CVIČENÍ NA MOJI X MOJÍ

Doplňovací cvičení online

kamarádi mě mile překvapili. stoleté babičce připravili opravdu velkolepou oslavu. Nemůžu se dočkat, až na  zahrádce rozkvetou ty nové růže. O  žádosti nemusel dlouho přemýšlet. Děti přítelkyně jsou dobří sportovci. Vítám vás, milí. kočce Lízince se narodila tříbarevná májová koťata. Se stavbou domu mi pomohli i  staří přátelé. Dozvěděl se o výhře a chtěl půjčit nemalý obnos. Na kolotoči to s odvahou nedopadlo dobře. rodiče předpokládali, že to zvládnu. Pavel už dlouho chodí s  sestrou. Nenaplnili jste představu, řekla dětem paní učitelka. nejmilejší zábavou jsou knížky. Spoluhráči mi do  skříňky nalepili opravdu zajímavé plakáty. Otočil se a vzal mi tužku. V domě kamarádky asi straší. nabídku na vyrovnání nepřijali. Zítra jdeme blahopřát tetě.


Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Zdroj: Cvičení na moji x mojí
Zveřejněno: 5.5.2016

SLOVNÍ DRUH AŽ

Cvičení na určování slovního druhu u slova

Určete, jaký slovní druh je v následujících větách:

Zamiloval se do Františky až po uši. Najím se, až budu mít chuť. Všichni až na pana Nováka se novým podmínkám přizpůsobili dokonale. Prohlížel si ho od hlavy až k patě. Vrátím se, až mě zavoláte. Nechoď až na okraj skály. Právě se najedli a kávu budou chtít až bůhvíkdy. Až na jednoho přišli všichni. Až budeš mít čas, zavolej mi. Vypít kalich utrpení až do dna. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Zpívali, až se hory zelenaly. Vrátil mi všechno, až na pět korun. Tvářil se nevrle, až nepřátelsky. Až bude olej rozpálený, vhoďte pokrájenou cibulku. Naši rodiče tam zůstali až do konce. Tak promrzla, až celá zmodrala. Pojď domů, nebo promokneš až na kůži.




Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017

HÁDANKY PRO DĚTI O ZVÍŘATECH

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý.
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb.
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka.
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři.
  • Který tkadlec chodí nahý?
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek.
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to?
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon.
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu.
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu.
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček.
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to?
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to?
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to?
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí.
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu.
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese.
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to?
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí.
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn.
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici.
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka.
    Pozor kočka! Ouška šedivá.
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá.
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to?
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to?
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra.
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to?
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to?

Zdroj: Hádanky pro děti o zvířatech
Zveřejněno: 26.10.2016

CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ

1. cvičení

Krásná dívka, jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.

V průchodu stál muž, mi někoho připomínal.

Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice, jsme nikdy předtím neviděli.

Plyšového medvídka, po  jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.

Konečně nám doručili balíčky, jsme si objednali.

V létě chceme navštívit ostrov, se přezdívá ostrov věčného jara.

Pohádku, o  jsme si ve škole povídali, mám nejraději.

V zoologické zahradě chovají i zvířata, ochota ke spolupráci není vlastní.

Děkoval především manželce, bez by to nedokázal.

Pod stromečkem se krčilo roztomilé štěňátko, si vysnil.


Zdroj: Cvičení na zájmeno jenž
Zveřejněno: 20.4.2016

CVIČENÍ NA ZÁJMENA

Napište zájmena ve správném tvaru:

Otevřela památník a v (její) očích se objevily slzy. Nestarám se o (jejich) záležitosti. Označila (já) za lháře. Mluvili o  (já) jen dobře. Zčervenal, když  (ona) dal první pusu. Políbil (ona) na tvář. Přijedete na  (naše) oslavu? My se  (vaše) oslavy nezúčastníme. Vyprávěj mi o  (ona), asi jsem se do (ona) zamiloval. Nemohu na  (ona) zapomenout. Chtěl zjistit víc o dívce, s  (jež) se potkal v létě. (Leckdo) se to nelíbilo. Bez (co) se neobejdeš? Rozloučil se se (všichni), na  (nikdo) nezapomněl. Mám svetr (táž) barvy. Byla jsem vděčná (tentýž) člověku. (Kdo) máme poděkovat? S  (co) (ty) mám pomoct? Zavolejte (já), jestli jste dobře dojeli.



Zdroj: Cvičení na zájmena
Zveřejněno: 22.10.2015

HÁDANKY PRO DĚTI O ZVÍŘATECH

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý. (Kotě)
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
  • Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to? (Beruška)
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk. (Žirafa)
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon. (Slon)
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci. (Medvěd)
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu. (Mrož)
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu. (Krokodýl)
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček. (Beránek)
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to? (Myška)
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to? (Kačer)
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to? (Kočka)
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí. (Štěně)
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy. (Žížala)
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu. (Klokan)
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá. (Netopýr)
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň. (Osel)
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to? (Ryba)
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí. (Králík)
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn. (Delfín)
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici. (Osel)
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá. (Opice)
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka,
    Pozor kočka! Ouška šedivá. (Myška)
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to? (Sova)
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to? (Prasátko)
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva (Páv)
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra. (Zebra)
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to? (Motýl)
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to? (Krtek)

Zdroj: Hádanky pro děti o zvířatech
Zveřejněno: 26.10.2016

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA S CHYTÁKY

3. online diktát

Pijí včely pyl? Nezmýlil se, když tuto událost označil za historický milník. Za své činy budeš pykat. Při hře mě nebaví pikat, raději se schovávám. Slepýš je beznohý plaz podobný hadu. Kdy slepíš tu rozbitou vázu? Myslivec nabyl klidu a znovu nabil svou brokovnici. Výr velký dokáže udolat i lišku nebo srnče. Vodní vír je nebezpečný i pro zdatného plavce. Vtom se zablýsklo blízko nás. Hrách vyseješ na jaře a už v létě na něm budou viset zralé lusky. Šaman vymítal z nemocného zlé duchy. Pravé neštovice se u nás již podařilo vymýtit. Musíme zasít spoustu obilí, abychom mohli všechny zasytit.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky
Zveřejněno: 23.10.2015

PRANOSTIKY NA LISTOPAD

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

  • Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
  • Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
  • Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
  • Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
  • Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
  • Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
  • Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
  • Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
  • Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
  • Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
  • Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
  • Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
  • Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
  • Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
  • Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
  • Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
  • Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se jinovatka, tak bude o Vánocích mrznout. Pokud ale bude v tento den mlha, tak do adventu nebude sněžit. Další pranostiky zase tvrdí, jestli nebude v tento den sněžit, určitě zasněží na svatého Martina.

2. listopad: Památka zesnulých (dříve Dušičky)

PRANOSTIKY:

  • Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
  • Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.
  • Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, pokud bude hezky v tento den, tak se velmi rychle přiblíží zima. Další pranostika předvídá déšť, který považuje za slzy zemřelých, a mlhu, která pomáhá těšit duše.

3. listopad: svátek má Hubert

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. listopad: svátek má Karel (dříve Karel Boromejský)

PRANOSTIKA:

  • Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika radí obstarat si čerstvou bukovou třísku, která pomůže předvídat zimu.

5. listopad: svátek má Miriam

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. listopad: svátek má Liběna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. listopad: svátek má Saskie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. listopad: svátek má Bohumír

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.
  • Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, jaké počasí bude v tento den, tak podobné bude i na začátku jara. Druhá pranostika zase říká, že již nastává zima, a proto se zvířata ukládají k zimnímu spánku.

9. listopad: svátek má Bohdan (dříve svatý Theodor)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
  • Svatý Teodor zasněží témě hor.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před mrazy, které se pomalu dostávají z hor i do nížin. Druhá pranostika již předvídá sníh na horách.

10. listopad: svátek má Evžen

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. listopad: svátek má Martin

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
  • Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
  • Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
  • Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
  • Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
  • Jestli na den svatého Martina ve dne oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima, jestli mlhavo, tedy též taková zima přijde.
  • Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
  • Jižní vítr na Martina - mírná zima.
  • Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
  • Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
  • Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
  • Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
  • Martinova sněhová peřina dlouhé trvání mívá.
  • Martinův led bude vodou hned.
  • Martinův sníh a led, bude vodou hned.
  • Na stromech a révě do Martina listí – tuhá zima přijde, buďme si jistí!
  • Na svatého Martina bývá dobrá husina.
  • Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
  • Na svatého Martina jiskra do vína.
  • Na svatého Martina kouřívá se z komína.
  • Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
  • Na svatého Martina plače husí rodinka.
  • Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
  • Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.
  • Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
  • Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
  • Na svatého Martina zima chod svůj začíná.
  • Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
  • Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
  • O Martině houser po ledě když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
  • O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
  • Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
  • Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
  • Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.
  • Po svatém Martinu zima nežertuje.
  • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
  • Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá zima.
  • Prší-li kolem svatého Martina a hnedle nato sněží a sníh zůstane dlouho ležet, činí to osení znamenitou škodu.
  • Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
  • Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
  • Radost Martina je husa a džbán vína.
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá; přijede-li na žlutém, přijde zima tuhá a suchá.
  • Svatý Martin rád jezdí na brůně.
  • Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
  • V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
  • Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

Část pranostik říká, pokud v tuto dobu bude mrznout, tak ale led dlouho nevydrží. Navíc pokud bude led v tento den, tak nejspíš budou Vánoce na blátě. Jiné pranostiky zase říkají, jaké počasí bude v tento den, takové bude celou zimu. Pokud bude jasno, tak bude krutá zima. Pokud bude sněžit, sníh vydrží alespoň měsíc. Jiné pranostiky předvídají velkou zimu, která lidi zažene zpět do domů

12. listopad: svátek má Benedikt (dříve Josefat)

PRANOSTIKA:

Na svatého Josefata lepší kožich nežli vata.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá velkou zimu, proto je lepší mít při sobě kožich.

13. listopad: svátek má Tibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. listopad: svátek má Sáva

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. listopad: svátek má Leopold

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. listopad: svátek má Otmar

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Otomara neuvidíš komára.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika opět souvisí se zimou, která nastává.

17. listopad: svátek má Mahulena; Den boje studentů za svobodu a demokracii (dříve svatá Alžběta Uherská)

PRANOSTIKY:

  • Počasí o svaté Alžbětě předpovídá, jak bude v létě.
  • Z ledu Alžběta má brod.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika dává do souvislosti počasí v tento den s počasím v letních měsících. Druhá pranostika zase říká, že led začíná tát.

18. listopad: svátek má Romana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. listopad: svátek má Alžběta

PRANOSTIKY:

  • Svatá Alžběta se sněhem přilétá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá sněžení v tento den.

20. listopad: svátek má Nikola

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. listopad: svátek má Albert (dříve Obětování Panny Marie, Brum)

PRANOSTIKY:

  • Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
  • Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
  • Tak jak se Bruma, to je jedenadvacátý den listopadu, ukazuje, tak má býti celá zima.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika opět tvrdí, že počasí v zimě bude stejné jako v tento den. Pokud v noci bude jasné nebe, tak v tom roce bude krutá zima.

22. listopad: svátek má Cecílie

PRANOSTIKA:

  • Svatá Cecílie hroudy v poli sněhem kryje.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá sněžení v tento den.

23. listopad: svátek má Klement (dříve svatý Kliment)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika souvisí se začátek zimy.

24. listopad: svátek má Emílie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. listopad: svátek má Kateřina (dříve svatá Kateřina Alexandrijská)

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat.
  • Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
  • Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
  • Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
  • Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
  • Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
  • Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
  • Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
  • Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
  • Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer.
  • Na Kateřinu – vlez pod peřinu!
  • Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
  • Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
  • Na svatou pannu Kateřinu,sluší se schovati pod peřinu. Nezbývá než doplniti tuto moudrou radu: Přikryj nohy, přikryj tělo, přikryj taky bradu! Potom hezky potichoučku sfoukni všechny svíce a pamatuj, že dvě těla tepla dají více!
  • Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje sotvaže se pod peřinou ohřeje.
  • Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
  • Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
  • Řekla Káča Barce: Nechme toho tance!
  • Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí.
  • Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
  • Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
  • Svatá Kateřina strčí housle do komína.
  • Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
  • Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
  • Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá zimní počasí pro tento den. Některé pranostiky předvídají, že bude v tento den mrznout a objeví se led, který ale dlouho nevydrží. Jiné pranostiky tvrdí, pokud bude v této den sněžit, tak za týden bude deštivo. Platí to ale i obráceně. Další pranostiky zase radí strávit tento den radši doma v posteli, kde je teplo.

26. listopad: svátek má Artur (dříve Konrád)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Konráda - sněhem cesta zaváta.
  • Na svatého Konráda bývá zima neřádná.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají na tento den zimní počasí včetně sněhu.

27. listopad: svátek má Xenie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. listopad: svátek má René

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li se v adventu bez kožichu, bude se v postě jistě nosit.
  • Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
  • Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika dává do souvislosti počasí v adventu s počasím v Masopustu. Pokud bude v advetním čase teplo, tak v masopustním čase se to obrátí. Pokud bude mrznout, tak zima vydrží dost dlouho.

29. listopad: svátek má Zina (dříve Saturnin)

PRANOSTIKA:

  • Na Saturnina skučí meluzína.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá zimu a skučení meluzíny.

30. listopad: svátek má Ondřej

PRANOSTIKY:

  • Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
  • Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
  • Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
  • Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
  • Na svatého Ondřeje konec pocení.
  • Na svatého Ondřeje mráz - chystej, sedláče, vůz.
  • Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
  • Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
  • Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
  • Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Sníh na svatého Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.
  • Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.
  • Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
  • Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.
  • Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
  • Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
  • Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá sníh, který by měl i dlouho vydržet. Pokud by v tento den pršelo, tak v příštím roce bude bohatá úroda ovoce. Jiná pranostika zase říká, že stále se může oteplit, ale teplo dlouho nevydrží. Jiná pranostika říká, že led, který vznikne v tento den vydrží až do dubna.

Zdroj: Pranostiky na listopad
Zveřejněno: 27.4.2016

VTIPNÉ HÁDANKY PRO DĚTI

Vtipné hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Co je domov důchodců?
  • Co je to, má to čtyři kola a spoustu much?
  • Co je to, má to zuby, ale nic nejí?
  • Co je to, neustále to mění tvar a přesto je to kulaté?
  • Co je to, před použitím je to černé, v průběhu červené a nakonec šedé?
  • Co roste kořenem vzhůru?
  • Jak zavoláte hasiče v Japonsku?
  • Jak zjistíš, že jsou dva sloni v lednici?
  • Jednou dírou dovnitř, dvěma děrami ven, až když jste venku, teprve jste vevnitř, co je to?
  • Kde musíte postavit dům, chcete-li, aby všechna jeho okna směřovala na jih?
  • Kdo má vpředu dvě oči a vzadu mnohem víc?
  • Kdo mě krmí, zmenšuje mě, kdo mi ubírá, zvětšuje mě, kdo jsem?
  • Kdo to dělá, nechce to, kdo to kupuje, nepotřebuje to, kdo to potřebuje, neví o tom, co je to?
  • Má otce i matku, ale nejsem jejich syn, kdo jsem?
  • Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to?
  • Na jakém místě je nejdřív dnešek a pak až přichází včerejšek?
  • Novorozený černoušek má černé ruce, černé nohy, černé oči, černé vlásky, jakou má barvu zubů?
  • Proč dávají bílé ovce víc mléka než černé?
  • Proč je matematická cvičebnice smutná?
  • Předhoníš-li na závodech druhého běžce, kolikátý poběžíš?
  • Víš, proč nosí Superman tak těsné oblečení?
  • Víte, za jaké situace může být muž panna? Kdo se živí zuby druhých?

Zdroj: Vtipné hádanky pro děti
Zveřejněno: 26.10.2016

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Diktát č. 1

V sýpce po letošní zimě zbylo jen málo obilí. Iva se zlobila, že je její váhový úbytek zanedbatelný. Nalepil jsem obrázek slepýše na tvrdý papír a přidal krátký popisek, abych se příště nezmýlil. Kamila se zapýřila nad svými pravopisnými chybami v milostném dopise. Lidské vynálezy jsou výsledkem neúnavné píle a odvahy. Vzduch kolem výra se lehce zvířil, když vyrazil za malinkou myší. Myslivcova milá kropila prádlo vodou, aby se dobře vybílilo. Poblíž Vysokého Mýta bydlí farmář, který chová kromě býků a kobyl také vydry. Uplynulo několik let, než policisté vymýtili zločin v Litomyšli. Líčil jsem svým blízkým, jak jsem se omylem nachomýtl k činu toho výtržníka rozbíjejícího výlohy. Trápilo ho, že má lysou hlavu, ale svou nedoslýchavostí se nezabýval.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova pro střední školy
Zveřejněno: 10.10.2015

PRANOSTIKY NA ŘÍJEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: Pranostiky na říjen
Zveřejněno: 27.4.2016

VTIPNÉ HÁDANKY PRO DĚTI

Odpovědi na vtipné hádanky pro děti

  • Co je domov důchodců? (Msta dětí za mateřskou školku.)
  • Co je to, má to čtyři kola a spoustu much? (Popelářský vůz.)
  • Co je to, má to zuby, ale nic nejí? (Hřeben)
  • Co je to, neustále to mění tvar a přesto je to kulaté? (Měsíc)
  • Co je to, před použitím je to černé, v průběhu červené a nakonec šedé? (Uhlí)
  • Co roste kořenem vzhůru? (Horní zuby)
  • Jak zavoláte hasiče v Japonsku? (Telefonem!)
  • Jak zjistíš, že jsou dva sloni v lednici? (Nejdou dovřít dvířka.)
  • Jednou dírou dovnitř, dvěma děrami ven, až když jste venku, teprve jste vevnitř, co je to? (Kalhoty)
  • Kde musíte postavit dům, chcete-li, aby všechna jeho okna směřovala na jih? (Na severním pólu)
  • Kdo má vpředu dvě oči a vzadu mnohem víc? (Páv)
  • Kdo mě krmí, zmenšuje mě, kdo mi ubírá, zvětšuje mě, kdo jsem? (Jáma)
  • Kdo se živí zuby druhých? (Zubař)
  • Kdo to dělá, nechce to, kdo to kupuje, nepotřebuje to, kdo to potřebuje, neví o tom, co je to? (Rakev)
  • Má otce i matku, ale nejsem jejich syn, kdo jsem? (Dcera)
  • Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to? (Žokej na koni)
  • Na jakém místě je nejdřív dnešek a pak až přichází včerejšek? (Ve slovníku.)
  • Novorozený černoušek má černé ruce, černé nohy, černé oči, černé vlásky, jakou má barvu zubů? (Žádnou)
  • Proč dávají bílé ovce víc mléka než černé? (Protože bílých je víc!)
  • Proč je matematická cvičebnice smutná? (Protože má plno problémů.)
  • Předhoníš-li na závodech druhého běžce, kolikátý poběžíš? (Druhý)
  • Víš, proč nosí Superman tak těsné oblečení? (Protože nosí S! )
  • Víte, za jaké situace může být muž panna? (Pokud se narodí mezi 24. srpnem a 23. zářím)

Zdroj: Vtipné hádanky pro děti
Zveřejněno: 26.10.2016

LOGICKÉ HÁDANKY PRO STARŠÍ DĚTI

Odpovědi na logické hádanky pro starší děti

  • Běží lesem zajíci. Jeden přede dvěma jeden za dvěma a jeden mezi dvěma. Kolik běží zajíců??? (Tři)
  • Co je to? V každé minutě je to jednou a v momentě dvakrát? (Písmeno M)
  • Dva muži hrají tenis. Sehráli celkem pět setů a každý z nich vyhrál tři. Jak je to možné?
    (Muži hráli jako pár ve čtyřhře)
  • Dvě sestry se dlouhou dobu neviděly, a tak se dohodly, že se navštíví a seznámí se svými dětmi. První žena měla jednoho syna a dvě dcery a druhá dva syny a dvě dcery. Kolik sester se tu potkalo?
    (6 sester)
  • Jde deset opičáků po lávce a ten jeden spadne. Kolik jich přejde lávku? (Ani jeden, opičáci se opičí.)
  • Je deset malířů na stavbě a přijde šéf a říká: „Půlka dolů“ kolik jich tam zůstane?(Devět, protože jen jeden se jmenoval Půlka.)
  • Je to těžké, ale nic to neváží, co je to? (Je to hádanka)
  • Jirka zbožňuje jahodové knedlíky a dokáže jich za hodinu sníst 32. Jeho bratr Péťa sní stejné množství za 3 hodiny. Za jak dlouho sní oba dohromady 32 knedlíků?
    (Dohromady je sní za 45 minut. Jirka jí třikrát rychleji než Péťa, a proto sní třikrát více knedlíků. Jirka jich tedy sní 24 a Péťa 8 (32 : 4))
  • Jsem muž a nemám sourozence. Na stěně visí podobizna. Otec muže na obrazu je synem mého otce. Kdo je na obrazu?
    (Můj syn)
  • Mám doma šuplík a v něm jsou smíchané bílé a černé ponožky. Kolik ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné, barvy? (Tři. Když by první byla bílá a druhá černá, tak už je přeci jedno jestli třetí je černá, nebo bílá.)
  • Máme k dispozici devítilitrovou a čtyřlitrovou sklenici. Jak s jejich pomocí odměříme šest litrů?
    (Naplníme devítilitrovou sklenici, dvakrát ji odlejeme do čtyřlitrové, takže nám zůstane 1 litr. Ten odlejeme do čtyřlitrové sklenice. Naplníme devítilitrovou sklenici a odlijeme z ní do čtyřlitrové (zbylé tři litry). V devítilitrové nám pak zbude 6 litrů.)
  • Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné?
    (Všechny děti jsou kluci, takže polovina jsou chlapci a druhá polovina také)
  • Matka s otcem mají šest synů, každý syn má jednu sestru. Kolik členů má rodina?
    (Devět: otec, matka, šest synů a jedna dcera)
  • Může si vzít muž svou vdovu. Proč? (Ne, protože je mrtvý)
  • Na rybníku naroste za jeden den 1 leknín, za dva dny 2 lekníny, za tři dny 4 lekníny, za čtyři dny už tam narostlo 8 leknínů, za 5 dnů 16 leknínů. Za 30 dnů zaroste úplně celý rybník. Za kolik dní zaroste přesně polovina rybníku?
    (Přesně polovina zaroste za 29 dní. Proč? Každý následující den je na rybníku dvojnásobné množství leknínů)
  • Na stromě byla jablka. Zafoukal vítr, jablka na stromě nezůstala, jablka ze stromu nespadla. Jak je to možné? (Na stromě byla dvě jablka, spadlo jen jedno)
  • Některé měsíce mají 31 dnů. Kolik jich má 28 dnů?
    (Všechny měsíce mají 28 dní)
  • Otec shrabe 7 kupek listí a syn 3 kupky listí, když to shrabou dohromady, kolik to bude kupek? (jedna kupa listí)
  • Představte si situaci, že máte otce se synem, které musíte rozestavit tak, aby syn stál za otcem, ale zároveň před synem aby nikdo nestál. Jak otce a syna postavíte? (Zády k sobě)
  • Tři horolezci podnikli výstup na dosud nepokořenou horu. Když však vystoupali na vrchol, našli zde tři zmrzlá těla. Jak je to možné?
    (Na vrchol hory se zřítilo letadlo a v něm byli tři pasažéři)
  • Tři kamarádi šnorchlují v jezeře, ale poté, co se vynoří, mají pouze dva mokré vlasy, jak to? (Třetí je plešatý)
  • Ve stáji jsou lidé a koně. Celkem je zde 22 hlav a 72 nohou. Kolik koňů a kolik lidí je ve stáji? (Ve stáji je 14 koní a 8 lidí. Výpočet: 14*4 + 8*2 = 72)
  • Víte, co dělá osel, když na něj svítí slunce? (Stín)
  • Víte, kdo má největší problémy, když ho bolí v krku? (Žirafa)
  • Víte, proč Smrtka seká trávu kosou? (Protože nemá řidičák na kombajn)

Zdroj: Logické hádanky pro starší děti
Zveřejněno: 26.10.2016

PRANOSTIKY NA ÚNOR

Pranostiky na celý měsíc

  • Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
  • Únor bílý - pole sílí.
  • Únorová voda - pro pole škoda
  • Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Zdroj: Pranostiky na únor
Zveřejněno: 14.3.2016

PRANOSTIKY NA LISTOPAD

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

  • Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
  • Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
  • Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
  • Jaký listopad, takový březen.
  • Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
  • Listopad nemiluje voznice ani sanice.
  • Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
  • Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
  • Listopadová mlha zhasíná slunce.
  • Listopadové deště - na povozy kleště.
  • Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
  • Listopadové slunce na zemi nevidí.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Listopadový sníh uléhá v noci.
  • Listopadový vítr - bratr zimy.
  • Listopadový vítr slunce polyká.
  • Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
  • Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
  • Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
  • Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: Pranostiky na listopad
Zveřejněno: 27.4.2016

PRANOSTIKY NA ČERVEN

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
  • Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
  • Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
  • Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
  • Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.
  • Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
  • Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
  • Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
  • Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
  • Medardův dýšť - čtyricát dní plíšť.
  • Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
  • Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
  • Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.
  • Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
  • Z Medardovy kápě čtyřicet dní kape.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik tohoto dne se týká možného deště v tento den, který by přinesl deštivé počasí v následujícím měsíci, případně při žních. Některé pranostiky říkají, že déšť na svatého Medarda přinese i záplavy, nedostatek hub a zhoubu pro obilí. Naopak když je tento den jasný, tak to udělá radost zemědělcům. Některé pranostiky slouží jako útěcha pro vinaře, protože říkají, že mráz v tento den vínu neuškodí.

9. červen: svátek má Stanislava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červen: svátek má Gita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. červen: svátek má Bruno (dříve svatý Barnabáš)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Barnabáši bouřky často straší.
  • Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
  • Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
  • Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, on nejdelší den i trávu mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tento den. Další pranostiky se týkají deště v tento den, který by přinesl dobrou úrodu deště. Poslední pranostika zas říká, že se v tomto období daří trávě růst.

12. červen: svátek má Antonie (dříve svatá Tonička)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá deštivý den.

13. červen: svátek má Antonína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. červen: svátek má Roland

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červen: svátek má Vít

PRANOSTIKY:

  • Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
  • Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
  • Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
  • Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
  • Kdo seje na Víta, škoda žita.
  • Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
  • Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
  • Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
  • Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
  • Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
  • Na svatého Víta o půlnoci svítá.
  • Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
  • Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
  • Nesej na svatého Víta – škoda žita!
  • O svatém Vítě půl zrna v žitě.
  • Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
  • Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
  • Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
  • Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
  • Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
  • Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
  • Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
  • Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
  • Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
  • Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
  • Svatý Vít dává trávě pít.
  • Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
  • Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
  • Svatý Vít mění čas.
  • Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
  • Svatý Vít přináší sebou deště.
  • Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.

VYSVĚTLENÍ:

Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.

16. červen: svátek má Zbyněk

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červen: svátek má Adolf

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červen: svátek má Milan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. červen: svátek má Leoš (dříve Gervác a Protáz)

PRANOSTIKY:

  • Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.
  • Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
  • Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě pranostiky doporučují sekat trávu v tento den a zároveň ji co nejrychleji schovat do sucha, protože ještě může přijít déšť. Druhá pranostika zase říká, že pokud prší v tento den, bude pršet ještě minimálně měsíc.

20. červen: svátek má Květa

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. červen: svátek má Alois: dříve Letní slunovrat)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika doporučuje sečení trávy v tento den.

22. červen: svátek má Pavla (dříve Deset tisíc rytířů, Pavel z Noly)

PRANOSTIKY:

  • Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
  • Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají déšť v tento i v následujících dnech.

23. červen: svátek má Zdeňka (dříve Agripina)

PRANOSTIKA:

  • Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika naopak již varuje před sluncem, které může být silné, a proto je lepší strávit den ve stínu.

24. červen: svátek má Jan (dříve Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.
  • Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
  • Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.
  • Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.
  • Do Jana Křtitele nechval ječmene.
  • Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.
  • Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
  • Jána má být louka shrabaná.
  • Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.
  • Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.
  • Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
  • Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.
  • Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.
  • Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.
  • Na Jána jasně - vozí se seno krásně.
  • Na svatého Jana jahody do džbána.
  • Na svatého Jana noc nebývá žádná.
  • Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
  • Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
  • Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
  • O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
  • O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
  • Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.
  • Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.
  • Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.
  • Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.
  • Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
  • Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.
  • Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři dny.
  • Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.
  • Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.
  • Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
  • Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.
  • Svatý Jan - mléka džbán.
  • Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.
  • Svatý Jan deštěm je znám.
  • Svatý Jan dešťů je přítel.
  • Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.
  • Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.
  • Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.

VYSVĚTLENÍ:

Některé z tohoto velkého množství pranostik předvídají déšť, a co to přinese do budoucna: další déšť, zkaženou úrodu ořechů, mokré žně, atd. Společně s tím souvisí i pranostiky, které předvídají zpěvy ptáků, které se mají ozvat při některém počasí (například při dešti) a předvídají tak například budoucí drahotu. Některé pranostiky zase říkají, že někdy si zemědělci do té doby přáli déšť a po tomto dni ho měli zase až moc.

25. červen: svátek má Ivan

PRANOSTIKY:

  • Svatý Ivan bývá plačtivý pán.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá déšť v tento den.

26. červen: svátek má Adriana (dříve Jan Burián)

PRANOSTIKY:

  • Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.
  • Svatý Jan Burián mlátí bez cepů.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky předvídají bouřky a krupobití v tento den.

27. červen: svátek má Ladislav (dříve Sedmi bratří)

PRANOSTIKY:

  • Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
  • Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá.
  • Jaké počasí na svatého Ladislava, takové jest po sedm neděl.
  • Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.
  • Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
  • Pro déšť na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava.
  • Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
  • Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvá.
  • Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.

VYSVĚTLENÍ:

Opět počasí v tento den přinese podobné počasí v následujících měsících.

28. červen: svátek má Lubomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červen: svátek mají Petr a Pavel

PRANOSTIKY:

  • Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
  • Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
  • Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
  • Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
  • Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
  • O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
  • O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
  • Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
  • Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
  • Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá stejné počasí jako v tento den, tak i v den, kdy má svátek Havel. Druhá pranostika říká, že pokud v tomto období bude velké vedro, bude dlouhá a studená zima. Třetí pranostika zase tvrdí, že pokud bude v tento den hezky, bude dobrá úroda. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud bude bouřka, tak dlouho neporostou hřiby, pokud bude ale pršet, bude se houbám dařit. Jiné pranostiky zase předvídají déšť v následujících měsících.

30. červen: svátek má Šárka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na červen
Zveřejněno: 9.4.2016

PRANOSTIKY NA KVĚTEN

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.

5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)

6. květen: svátek má Radoslav

7. květen: svátek má Stanislav

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
  • Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.

8. květen: Den osvobození od fašismu

9. květen: svátek má Ctibor

10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatý Duch do vody buch !
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.

11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
  • Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
  • Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
  • Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
  • O svatém Mamertu zimy je po čertu.
  • Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

VYSVĚTLENÍ:

Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.

12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)

PRANOSTIKY:

  • Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
  • Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
  • Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
  • Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
  • Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.

13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)

PRANOSTIKY:

  • Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
  • Pan Serboni pálí stromy.
  • Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.

14. květen: svátek má Bonifác (dříve svatý Matěj)

PRANOSTIKY:

  • Pan Bonifác spálí stromy.
  • Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
  • Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
  • Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.

15. květen: svátek má Žofie

PRANOSTIKY:

  • Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
  • Déšť svaté Žofie švestky ubije.
  • Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
  • Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
  • Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
  • Svatá Žofie pole často zalije.
  • Svatá Žofie prosa zasije.
  • Žofie vína upije.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.

16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)

PRANOSTIKY:

  • Čeští patroni odměřují teplo.
  • Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.

17. květen: svátek má Aneta

18. květen: svátek má Nataša

19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)

PRANOSTIKA:

  • Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.

20. květen: svátek má Zbyšek

21. květen: svátek má Monika

22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)

23. květen: svátek má Vladimír

24. květen: svátek má Jana

25. květen: svátek má Viola

PRANOSTIKY:

  • Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
  • Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
  • Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
  • Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
  • Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
  • Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
  • Na Urbana den pospěš síti len.
  • Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
  • Na Urbana se seje len.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
  • Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
  • Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
  • Svatý Urban - léta pán.
  • Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Urban bývá studený pán.
  • Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
  • Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
  • Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.

26. květen: svátek má Filip

PRANOSTIKY:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
  • Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
  • Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.

27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.

28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)

PRANOSTIKY:

  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.

29. květen: svátek má Maxmilián

30. květen: svátek má Ferdinand

31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)

PRANOSTIKA:

  • Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

VYSVĚTLENÍ:

Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.

Zdroj: Pranostiky na květen
Zveřejněno: 5.4.2016