Hádanky z Hobita patří k těm pasážím, které si čtenáři pamatují ještě dlouho po dočtení knihy. Nejde jen o hru se slovy, ale o chytrý souboj důvtipu, fantazie a schopnosti vidět věci z nečekaného úhlu. Právě proto tyto hádanky oslovují děti i dospělé a skvěle fungují jako zábava doma, ve škole i na táborech.
Tento doplňující text rozšiřuje původní sbírku o kontext, nápady na využití hádanek v praxi a další inspiraci pro všechny, kdo mají rádi literární, fantasy a logické hádanky. Pokud hledáte chytrou zábavu, která procvičí myšlení a zároveň potěší milovníky fantasy světa, jste na správném místě.
FAQ – Často kladené otázky
Jsou hádanky z Hobita vhodné pro děti?
Ano, hádanky z Hobita jsou vhodné i pro děti, zejména starší školní věk, kde rozvíjejí fantazii a logické myšlení.
Existují hádanky z Hobita k vytisknutí?
Ano, velmi oblíbené jsou hádanky k vytisknutí, a to jak s odpověďmi, tak bez nich.
Jsou tyto hádanky těžké?
Některé fungují jako těžké hádanky pro dospělé, jiné jsou přístupné i mladším čtenářům.
Hodí se hádanky z Hobita do výuky?
Ano, jsou ideální pro výuku literatury, čtení s porozuměním i rozvoj slovní zásoby.
Jaký je původ těchto hádanek?
Hádanky vycházejí z tradice lidových a mytologických hádanek, které autor zakomponoval do fantasy příběhu.
Obsahují hádanky jednoznačné odpovědi?
Většinou ano, ale důležitý je i samotný proces přemýšlení a hledání řešení.
Lze hádanky použít jako hru?
Ano, hádanky hobit jsou ideální jako společenská hra pro skupinu.
Proč jsou hádanky z Hobita tak oblíbené?
Díky spojení fantazie, poezie a logiky oslovují čtenáře napříč generacemi.
Existují podobné hádanky i v jiných knihách?
Ano, podobné literární hádanky se objevují i v dalších fantasy a pohádkových dílech.
Ačkoliv jsou hádanky pro děti často jednodušší, hádanky z Hobita dokazují, že jedna hádanka může fungovat na více úrovních. Děti v nich najdou zábavu a překvapení, dospělí zase ocení hlubší význam a jazykovou rafinovanost.
Právě proto jsou tyto hádanky oblíbené i jako těžké hádanky pro dospělé, které prověří logické myšlení a schopnost práce s metaforou.
Hádanky pro děti mohou být různě náročné, jejich složitost spočívá často v tom, že se hádají slova, která děti příliš neznají, nebo jsou texty složitější. V této sekci jsou obsažené jednodušší hádanky pro děti do 6 let.
Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pan Andrej Babiš nestačila jsem to dopsat a o statku jak ho rozkradli podruhé a jsem starší obyčejná žena a neumím to tak napsat jak okradli rodinu o polovinu statku Judr Ivo Jahélka a právníci si to udělali posvém ,Rodina napsala do Hágu a nic se nevyšetřilo.Staral se o to Pan Vrška ze Starého Liskovce a jak zemřel tak je to nevyřešené jde o statek v Radkovicích u Hrotovic.My jsme Vás volili ,ale to všechno nemůžete dát do pořadku je tady tolik křívd a hrozný bordel já nemám ani kousek pozemku na zahradu .Mám pozemek ve Starém Liskovci a musím poslouchat panu Vít Bláha nemohu ho prodat odhad byl na 500000kč a on mi chce dat tak 300000kč. ten byl před deseti roky .Chtěla jsem si zajed do lázní ,ale mám smůlu pozemek není na prodej .A tak tady v tom to státě to nějak nejde.Já Vás zdravím snad to všechno přežijete .Jsem unavená co se tady děje je strašný nic nevyřešíte.Mám Vás ráda a držíme Vám pěstičky ,aby jste to vydržel to co Vám dělají ty zvířata .Musíte mít nervy ze železa a čím víc Vás špiní tím víc Vás lidi mají rádi.Jsem S úctou Jana Nováčková Pulkov .
Proč jsou hádanky o zvířatech pro děti tak oblíbené
Hádanky pro děti mají jednu velkou výhodu – děti je nevnímají jako učení, ale jako hru. Zvířata jsou jim navíc blízká, znají je z knížek, pohádek, zoologických zahrad i ze svého okolí.
Díky tomu se děti snadno zapojí a mají chuť přemýšlet, hledat souvislosti a tipovat správné odpovědi.
Fantasy hádanky mají specifickou atmosféru. Často pracují s přírodními jevy, časem, světlem, tmou nebo živly. Právě tyto motivy se v hádankách z Hobita objevují velmi často.
Díky tomu nejsou jen logickou úlohou, ale i malým příběhem, který čtenáře vtáhne do světa fantazie.
Doma lze hádanky hobit využít jako součást rodinné hry, soutěže nebo večerní zábavy. Výborně fungují i při dlouhých cestách nebo jako nenásilná forma procvičování myšlení.
Doporučuje se nechat prostor pro diskusi a více možných výkladů, protože právě v tom spočívá kouzlo těchto hádanek.
Ve výuce lze hádanky z Hobita využít hned několika způsoby. Mohou sloužit jako motivace k četbě, cvičení čtenářské gramotnosti nebo jako úvod do práce s básnickým jazykem.
Učitelé často využívají variantu hádanky k vytisknutí bez odpovědí, kdy žáci samostatně nebo ve skupinách hledají řešení a následně o nich diskutují.
Hádanky z Hobita nejsou obyčejné otázky s jednoznačnou odpovědí. Pracují s představivostí, obraznými přirovnáními a často nutí čtenáře uvažovat abstraktně. Díky tomu mají blízko k lidovým i mytologickým hádankám, které se předávaly po generace.
Typickým znakem těchto hádanek je, že popisují běžné věci neobvyklým způsobem. Čtenář tak musí opustit doslovné chápání a hledat význam „mezi řádky“.
Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá. (Vítr)
Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní. (Vajíčko)
Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek. (Ryba leží na stolku, člověk sedí na stoličce, kočka dostane zbytek)
K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“ (Slunce a pampelišky)
Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš. (Hora)
Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví. (Ryba)
Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak. (Tma)
Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše. (Zuby)
Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. (Čas)
Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá.
Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní.
Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek.
K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“
Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš.
Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.
Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak.
Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše.
Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí.
Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená. (Zápalka)
Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď. Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
