HODINY ODBYLI PŮLNOC a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození.
Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou básnickou sbírku – Kytice (1853). Erben ve sbírce vychází z pověstí a bájí. Básně jsou baladicky laděné. Erbenova Kytice byla pociťována jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.
Se slovem odbít se nejčastěji setkáme ve spojení s hodinami. Pokud nám hodiny oznamují údery čas, jedná se o sloveso odbít s měkkým I. Odbít použijeme ale také v případě, že něco odpálíme (například rukou míč).
Příklady:
Hráč může míč odbít pouze rukou.
Hodiny odbily půlnoc.
Odbýt s tvrdým Y znamená, že něco uděláme ledabyle, odflákneme to. Odbýt také můžeme žádost nebo prosbu, a to pokud ji odmítneme.
Sbírám byliny, abych si uvařil čaj. Dřevěný nábytek v našem příbytku působil útulně. Nebývalá nabídka nás potěšila. Kočí prásknul bičem a kobylka se dala do běhu. Chlapci zlobili a byli biti. Hodiny odbily půlnoc. Pobyt na venkově se nám líbil. Byl velmi vybíravý v jídle. Sklizeň obilí byla obrovská. Přibyslav přibil hřebík. V neobyčejných příbězích byly pohádkové bytosti. Vybízel bývalé spolužáky ke hře. Babička bydlí v Kobylisích. Obílená stěna se ukrývala za nábytkovou stěnou. Vojáci dobyli zbytky hradu. Nabitá puška mířila na rozzuřeného býka.
Digitální pomůcky jsou skvělým doplňkem ke klasickému učení. Interaktivní hodiny umožňují dítěti hýbat ručičkami, měnit čas a sledovat, jak se mění i digitální zápis. Díky tomu dítě vidí okamžitou zpětnou vazbu.
Zde je vhodný klikací odkaz na online ručičkové hodiny:
Tyto online hodiny jsou přehledné, jednoduché a dobře použitelné při domácím učení i ve škole. Dítě si může samo posouvat minutovou i hodinovou ručičku a zkoušet různé situace.
Praktickým způsobem, jak udělat výuku zábavnou, je hra. Pokud se děti učí prostřednictvím her, proces je lehčí, rychlejší a přirozenější. Když říkáme učíme se hodiny, je vhodné zapojit aktivitu, kde si dítě samo manipuluje ručičkami nebo hádá čas.
Zde jsou jednoduché a efektivní hry:
Hodiny na magnetické tabuli: Dospělý nastaví čas a dítě ho čte. Potom si role vymění – dítě nastaví hodiny a dospělý čas hádá.
„Lov na čas“: Po bytě rozložíme kartičky s časy a dítě má najít správný čas podle slovního zadání.
Příběhy s časem: Tato metoda pomáhá při tom, když se děti začínají učit se hodiny – například vyprávíme: „V 7:00 vstáváme, ukaž na hodinách 7:00.“
Pětiminutové skoky: Děti skáčou po koberečku označeném čísly 1–12 a na každý skok říkají „5, 10, 15...“, aby si posílily paměť minut.
Hra je vždy silnější než pouhé vysvětlování. Děti si čas zapamatují intuitivněji, když si jej mohou osahat a vnímat v souvislostech.
Otázka jak naučit děti poznávat hodiny je jednou z nejčastějších u rodičů předškoláků a mladších školáků. Učení hodin vyžaduje kombinaci názornosti, trpělivosti a hry. Děti potřebují nejprve pochopit samotný princip času – že hodina má 60 minut, minuta 60 sekund a že ručičky na hodinách se pohybují nestejně rychle.
Nejúčinnější způsob výuky vychází z postupného rozdělení látky:
1. fáze – hodinová ručička: děti se učí chápat, že krátká ručička ukazuje na hodiny. Nejprve čteme celé hodiny: 1, 2, 3...
2. fáze – minutová ručička: vysvětlíme, že dlouhá ručička ukazuje minuty, kde každé číslo znamená skok po pěti minutách.
3. fáze – spojení hodin a minut: dítě čte čas např. 3:15, 7:30 nebo 9:45.
4. fáze – praktické situace: ptáme se dětí ve skutečném životě – „Kolik je teď hodin?“, „Za jak dlouho půjdeme ven?“
Velkou roli hraje pravidelné procvičování a vizuální pomůcky. Rodiče mohou pracovat s kartičkami, papírovými hodinami nebo hrami, které pomáhají dětem zapamatovat si postup.
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
Učení ručičkových hodin je proces, který vyžaduje trpělivost, ale dá se dětem výrazně usnadnit správnými metodami. Když rodiče i učitelé kombinují přístup „jak naučit děti poznávat hodiny“ s interaktivní hrou, vzniká prostředí, kde děti chápou čas přirozeně. A když se přidá i možnost procvičit si ručičkové hodiny online, vzniká ideální podpora pro rychlé a efektivní pochopení času.
