Předpony dokážou v češtině pořádně potrápit, a to nejen školáky, ale často i dospělé. Na první pohled se zdají jednoduché, přesto právě u nich vzniká mnoho chyb, které dokážou změnit význam slova nebo pokazit celý dojem z textu. Rozlišení slabičných a neslabičných předpon je jedním z klíčových kroků k jistějšímu pravopisu.
V této doplňující části článku se zaměříme na praktické situace, zapamatovatelné pomůcky a souvislosti, které pomohou lépe pochopit, jak předpony fungují v běžném jazyce. Cílem je, aby se psaní předpon stalo samozřejmostí a ne zdrojem nejistoty.
FAQ – Často kladené otázky
Co jsou slabičné předpony?
Slabičné předpony obsahují samohlásku, tvoří slabiku a píší se dohromady se slovem.
Co jsou neslabičné předpony?
Neslabičné předpony samohlásku neobsahují a netvoří samostatnou slabiku.
Jak poznám předponu od předložky?
Předpona je pevnou součástí slova, zatímco předložka stojí samostatně před jiným slovem.
Proč je pravopis s- a z- tak složitý?
Protože se řídí významem slovesa a historickým původem, nikoli pouze výslovností.
Pomůže mi výslovnost při psaní předpon?
Někdy ano, ale rozhodující je vždy význam slova a jeho tvar.
Patří předpony k základnímu učivu češtiny?
Ano, patří mezi základní pravopisná témata probíraná už na základní škole.
Jak nejlépe předpony procvičovat?
Nejlépe v kontextu vět, pomocí doplňovacích cvičení a vysvětlování významu slov.
Mohu se v předponách zlepšit i v dospělosti?
Ano, pravidelné čtení, psaní a vědomé sledování předpon vede ke zlepšení pravopisu.
Pro zapamatování je užitečné spojovat předpony s významem pohybu, změny nebo směru. Slabičné předpony často vyjadřují dokončení nebo začátek děje, zatímco neslabičné předpony zdůrazňují změnu stavu.
Pomoci mohou i kontrastní dvojice slov, kde je rozdíl v předponě jasně patrný a snadno zapamatovatelný.
Cvičení na předpony s- a z- pomáhají upevnit nejen pravopis, ale i porozumění významu slov. Největší přínos mají úlohy, kde je slovo zasazeno do věty a význam je zřejmý z kontextu.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:
podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí.
relativního zájmenoJak jste tady, všichni kradete! (vy, co jste tady). Všichni, jak tu sedíte, jste jeho poddanými. (vy, co tu sedíte). V Praze zaniklo mnoho hospod, ale v hospodě, jak tam říkali „u Maňasů“, se jede dál. (v níž).
zájmenné příslovce
tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?;jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu.
vztažné – připojuje vedlejší větuvztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností.
neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej.
ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet.
spojka
podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak.
souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit
předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
sváti – zváti
svolat- -zvolat
svolit – zvolit
svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
svedený – nezvedený (nezdárný)
Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
skout (dohromady) x zkout (ukout)
skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Slabičné předpony obsahují samohlásku, a proto tvoří slabiku. Při psaní je potřebné jejich tvary odlišovat hlavně od předložek (např. vy vs. v, na vs. n).
Nejčastější slabičné předpony
po- (pokreslit, pomoci)
do- (dopsat, dodělat)
na- (napsat, namalovat)
o- (obarvit, opravit)
u- (učesat, uklidit)
vy- (vybrat, vypít)
za- (zabalit, zamknout)
Pozor na záměnu s předložkami:
šly jsme do školy × dostaly jsme dárek
Ve svém příspěvku KONEC BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fuko.
Teď už je to jedno jestli ANO povede Babiš nebo Stropnický. ANO dalo jasně najevo, jak to vypadá, když se stát řídí jako firma - lepší výběr daní, férový přístup, stavba dálnic, atd. To oslovilo hodně lidí, kteří se na ANO přilepili a teď ho povedou k transformaci na politickou stranu. Mít politické hnutí svázané pouze s jednou osobou zakladatele se ukazuje jako nebezpečné pro hnutí i pro osobu samotnou. V současné předvolební době se ukazují konkurenti ANO ve svém pravém světle a očividně dávají najevo svou snahu zničit konkurenta namísto zájmu o voliče.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Už mě osobně přijde trapné a hlavně ubohé,jak se pořád útočí na Babiše a stranu ANO. Ve volbách získala tato strana většinu hlasů a určitě to nebyli jen chudí lidé ,jak píšete . Neříkám že je tato strana svatá,ale za tu chvíli co úřadují se finanční stránka zlepšila ,jak mateřské ,přídavky na děti,tak i mzda. Zjistěte si ,kdy se naposledy přidávalo tak ,aby to normálně pracující člověk vůbec poznal.
Jediné co nechápu je,jak je možné že se ve vládě pořád a hloupě projevuje pan Kalousek.
Kdykoliv ho poslouchám ,jen všechno kritizuje.
Tak by bylo dobré ,nechat každého na svém zvážení co je dobré a co ne a ne nucovat své názory.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Havlíková.
Dobrý večer pane premiére chtěla bych se zeptat zda hodláte něco racionálního udělat pro nás Čechy ohledně práce.Jsme zamořeni Ukrajinci a jinýma a samy máme problém zavadit o práci.Chápu tuto politiku oni pracují za míň ,velká výhoda pro zaměstnavatele. V jiném státě např.v Německu , pokud bych šla na pracovní pohovor a se mnou by tam byl i Němec ,tak ten by měl přednost.U nás bych šla na pohovor a se mnou Ukrajinec ,tak by měl přednost on.Já Vám pořád věřím,ale měl byste se více zaměřit na nás opravdové Čechy.To .že nám říkáte jak se máme dobře,to my tady dole nevidíme.My vidíme jak se vše zdražuje a platy zůstávají.Jak si musíme pronajímat drahé byty a na vlastní nemáme.Vidíme jak Češi mizí ,kamkoliv jdete ať je to nemocnice,stavba ,prodejna všude Ukrajinci.Návod je prostý už dost Ukrajinců ,ať si práci dodělají do skončení víza a hurá domů.pak zaměstnavatelům nezbyde nic jinýho než vzít nás a taky nás zaplatit.A jen Vás uvedu v obraz já bydlím ve Velkých Přílepech a okolo mě je cirka necelých 10 rodin českých a větší zbytek jsou Rusáci a Ukrajinci.V Horoměřicích postavily ohromné sídliště ,Češi tam nejsou neboť na to nemají ,jsou tam nějaký Indové ,Ukrajinci,Rusáci.Teď staví vedle další ohromné sídliště a opět ne pro Čechy.Museli by jsme krást ,abychom na to měli.To je ta realita. Je otázka jestli není účelem ,abychom nenápadně zanikli.děkuji Jitka Havlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Předpony nemění jen tvar slova, ale velmi často i jeho význam. Právě proto je důležité rozlišovat slabičné a neslabičné předpony nejen formálně, ale i významově. Například rozdíl mezi slovy psát, napsat, opsat a vypsat spočívá výhradně v použité předponě.
Správné pochopení významu pomáhá vyhnout se chybám, zejména u dvojic s- a z-, kde se rozhoduje podle smyslu slovesa, nikoli pouze podle výslovnosti.
Předpony slabičné a neslabičné – přehled a vysvětlení
Předpony (prefixy) jsou části slova připojované před kořen. V češtině dělíme předpony na slabičné a neslabičné. Rozdíl mezi nimi souvisí především s tím, zda obsahují samohlásku a tvoří slabiku.
Jak vysvětlit předpony a předložky – jednoduchý průvodce
Předpony a předložky si jsou na první pohled podobné, ale v české gramatice mají odlišnou funkci, postavení i pravopis. Správné pochopení rozdílu pomáhá žákům vyhnout se běžným chybám, zejména při psaní s / z, vz- / vs-, nebo při rozlišení slovních druhů.
Téma slabičných a neslabičných předpon patří k základům výuky českého jazyka na prvním i druhém stupni základní školy. Důraz je kladen na rozlišení předpony a předložky a na správné psaní sloves.
Procvičování formou doplňování, třídění slov nebo vysvětlování významu výrazně zlepšuje jistotu žáků v pravopisu.
