Jak poznat částice a správně je určit
Jak poznat částice
Částice jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují postoj mluvčího k tomu, co říká, nebo pomáhají vytvořit určitý druh věty. Často jimi něco zdůrazňujeme, hodnotíme, potvrzujeme, zpochybňujeme nebo vyjadřujeme přání. Patří mezi ně například ano, ne, asi, snad, prý, kéž, ať, nechť, právě, jen, dokonce. Na částici se většinou nemůžeme zeptat žádnou otázkou jako na větný člen.
Při určování slovních druhů bývají částice zrádné hlavně proto, že nemají jeden jednoduchý poznávací znak. Některá slova navíc mohou být podle použití ve větě částicí, ale v jiné větě patřit k jinému slovnímu druhu. Nestačí proto naučit se seznam několika slov nazpaměť. Důležité je sledovat, jakou úlohu slovo v konkrétní větě plní. Jakmile si osvojíte několik praktických kontrolních otázek, určování částic bude podstatně jednodušší.
Podrobné vysvětlení
Co jsou částice
Částice patří mezi neohebné slovní druhy. To znamená, že se neskloňují ani nečasují. Jejich hlavním úkolem není pojmenovat osobu, věc, vlastnost nebo děj. Mluvčí pomocí nich spíše naznačuje, jak se k obsahu věty staví.
Porovnejte například tyto věty:
- Petr přijde večer.
- Asi Petr přijde večer.
- Prý Petr přijde večer.
- Kéž Petr přijde večer.
Základní informace o Petrově příchodu zůstává podobná, ale slova asi, prý a kéž mění její význam. Slovo asi vyjadřuje nejistotu, prý naznačuje, že jde o převzatou informaci, a kéž vyjadřuje přání.
Částice také mohou stát na začátku věty a podílet se na jejím vytvoření:
- Ať už neprší.
- Kéž bych měl více času.
- Nechť soutěž začne.
Jak jev bezpečně poznat
Jak částici poznat krok za krokem
1. Zjistěte, zda se slovo mění
Částice jsou neohebné. Nemají tedy různé pády, osoby, časy ani rody. Samotná neohebnost ale nestačí, protože neohebné jsou také příslovce, předložky, spojky a citoslovce.
2. Zkuste určit, zda je slovo větným členem
Částice zpravidla nejsou větnými členy. Nelze se na ně běžně zeptat otázkami jako kde, kdy, jak, kam, proč, kdo, co.
Například:
Možná zítra přijede.
Slovo zítra odpovídá na otázku kdy?, a proto je příslovcem. Slovo možná zde vyjadřuje nejistotu mluvčího a funguje jako částice.
3. Sledujte, zda slovo vyjadřuje postoj mluvčího
To je jeden z nejdůležitějších znaků. Částice mohou vyjadřovat například:
- nejistotu: asi, snad, možná,
- potvrzení nebo odmítnutí: ano, ne,
- přání: kéž,
- výzvu nebo rozkaz: ať, nechť,
- informaci zprostředkovanou někým jiným: prý,
- zdůraznění: právě, jen, dokonce.
4. Zkuste částici vypustit
U mnoha částic lze slovo z věty odstranit a základní větná stavba zůstane zachována, i když se změní významový odstín.
On tam prý byl. → On tam byl.
To je opravdu zajímavé. → To je zajímavé.
Tento test není stoprocentní, ale při určování může pomoci.
Druhy a rozdělení
Co mohou částice vyjadřovat
| Význam | Příklady částic | Příklad ve větě |
|---|---|---|
| nejistota | asi, snad, možná | Snad dnes dorazí. |
| přání | kéž | Kéž by už bylo léto. |
| výzva nebo rozkaz | ať, nechť | Ať všichni vstoupí. |
| zprostředkovaná informace | prý | Prý se zítra ochladí. |
| souhlas a nesouhlas | ano, ne | Ano, přijdu. |
| zdůraznění | právě, jen, dokonce | Dokonce vyhrál celý závod. |
Příklady
Příklady částic ve větách
- Asi pojedeme autobusem. – mluvčí si není jistý.
- Snad jsme nic nezapomněli. – vyjadřuje naději nebo nejistotu.
- Prý otevřou nové hřiště. – informace pochází od někoho jiného.
- Kéž by se nám výlet vydařil. – vyjadřuje přání.
- Ať se každý posadí. – vyjadřuje výzvu.
- Nechť rozhodne nejlepší výkon. – vyjadřuje výzvu nebo přání.
- Ano, úkol jsem dokončil. – vyjadřuje souhlas nebo potvrzení.
- Ne, dnes nepřijdu. – vyjadřuje odmítnutí.
- Byl tam dokonce i náš trenér. – něco zdůrazňuje.
Přehledné porovnání
Částice, nebo jiný slovní druh?
Částice a příslovce
Příslovce bývá větným členem a často odpovídá na otázky kde, kam, kdy, jak. Částice spíše upravuje význam celé výpovědi nebo vyjadřuje postoj mluvčího.
Přijde zítra. – Kdy přijde? Zítra. Slovo zítra je příslovce.
Snad přijde zítra. – Na slovo snad se podobnou otázkou nezeptáme; vyjadřuje nejistotu. Jde o částici.
Částice a spojky
Spojky spojují větné členy nebo věty. Částice tuto spojovací funkci nemá.
Eva a Adam odešli. – Slovo a spojuje dva větné členy, proto je spojkou.
Ať Adam odejde. – Slovo ať zde pomáhá vytvořit výzvu, proto jde o částici.
Částice a citoslovce
Citoslovce obvykle vyjadřuje zvuk, pocit nebo bezprostřední reakci, například au, bác, mňau, ach. Částice spíše vyjadřuje postoj k celé výpovědi.
Au, to bolí! – citoslovce.
Snad to nebude bolet. – částice.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování částic
Učení seznamu slov nazpaměť
Největší chybou je představa, že určité slovo musí být vždy částicí. U některých výrazů rozhoduje konkrétní použití ve větě. Slovní druh proto určujte vždy podle významu a funkce slova v dané větě.
Záměna s příslovcem
Pokud se na slovo můžete přirozeně zeptat otázkou jak, kde, kdy, kam a slovo rozvíjí například sloveso, často půjde o příslovce. Jestliže pouze vyjadřuje nejistotu, hodnocení, přání nebo zdůraznění, může jít o částici.
Záměna se spojkou
Ptejte se, zda dané slovo skutečně něco spojuje. Pokud spojuje dvě věty nebo větné členy, půjde zpravidla o spojku. Pokud pouze ovlivňuje význam výpovědi, může být částicí.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka pro zapamatování
Zapamatujte si větu: Částice často prozrazuje, co si mluvčí o sdělení myslí nebo co si přeje.
Například:
- asi – nejsem si jistý,
- prý – slyšel jsem to od někoho,
- kéž – přeji si to,
- ať – chci, aby se něco stalo,
- ano – souhlasím,
- ne – nesouhlasím.
Praktická kontrola tedy zní: Je slovo neohebné, není běžným větným členem a vyjadřuje postoj, přání, nejistotu, souhlas nebo zdůraznění? Pak je velmi pravděpodobně částicí.
Procvičení
Krátké procvičení částic
Najděte v každé větě částici.
- Snad se počasí do soboty zlepší.
- Prý už nový obchod otevřeli.
- Kéž bychom měli ještě jeden den volna.
- Ať Petr zavře okno.
- Možná se cestou zastavíme u babičky.
- Dokonce přinesl domácí koláč.
- Ne, dnes na trénink nepůjdu.
- Asi jsme odbočili příliš brzy.
Řešení
Řešení procvičení
- snad
- prý
- kéž
- ať
- možná
- dokonce
- ne
- asi
Nejčastější otázky
Na jaké otázky se ptáme u částic?
Na částice se zpravidla neptáme žádnou větněčlenskou otázkou. Právě to může pomoci při jejich rozpoznávání. Například ve větě Snad přijde zítra se můžeme zeptat kdy přijde? a odpovědí je zítra. Na slovo snad však takovou otázku položit nelze; slovo vyjadřuje nejistotu mluvčího.
Jsou částice ohebné, nebo neohebné?
Částice jsou neohebný slovní druh. Neskloňují se ani nečasují. Neohebnost sama ale nestačí k jejich určení, protože mezi neohebné slovní druhy patří také příslovce, předložky, spojky a citoslovce. Vždy je proto důležitá také funkce slova ve větě.
Jaký je rozdíl mezi částicí a příslovcem?
Příslovce zpravidla označuje okolnost děje a můžeme se na něj ptát například kde, kdy, kam nebo jak. Částice takovou informaci většinou nesděluje. Spíše vyjadřuje postoj mluvčího, jeho jistotu, pochybnost, přání nebo zdůraznění určité části sdělení.
Jaký je rozdíl mezi částicí a spojkou?
Spojka spojuje větné členy nebo věty, zatímco částice zpravidla nic nespojuje. Například ve spojení máma a táta je a spojka. Ve větě Ať přijde domů výraz ať pomáhá vyjádřit výzvu nebo přání, a je proto částicí.
Jak si částice nejrychleji zapamatovat?
Pomůže spojit si je s postojem mluvčího. Výrazy jako asi, snad, prý, kéž, ať, ano, ne nepopisují osobu, věc ani okolnost děje, ale naznačují například nejistotu, přání, souhlas nebo výzvu. Při určování však vždy sledujte celé použití slova ve větě.