JAK POZNAT ZAJMENO

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Určování slovních druhů

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: článek Zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

Zájmeno jenž

Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, kteří se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.

Zdroj: článek Gramatika jenž

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

Jak správně skloňovat zájmeno jenž

Zájmeno jenž se skloňuje podle rodu, čísla a pádu, podobně jako zájmeno který. Pro správné určení tvaru je nutné si uvědomit, ke kterému podstatnému jménu se vztahuje.

Důležité je také pamatovat na náslovné n- po předložkách, například ve tvarech na něž, s nímž, bez nichž. Právě tyto tvary bývají častým zdrojem chyb v testech i běžném psaní.

Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

Rozdíl mezi jenž, který a co

Zatímco zájmeno který je stylisticky neutrální, zájmeno jenž má knižní a spisovný charakter. Používá se především v psaných projevech, odborných textech a formální komunikaci.

Zájmeno co je naopak hovorové a ve spisovném textu se hodí jen omezeně. Procvičování těchto rozdílů pomáhá zvolit správný tvar podle komunikační situace.

Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo tomu

Zájmeno „všichni“ a jeho pravopis

Podobné pochybnosti jako u slova leccos se objevují i u jiných zájmen, například u tvaru všichni. Zde si pisatelé často nejsou jistí, zda se jedná o zájmeno, nebo jiný slovní druh.

Výraz všichni je osobní zájmeno, konkrétně zájmeno všeobecné, a jeho pravopis se řídí pravidly skloňování měkkého vzoru. I zde platí, že správná podoba je důležitá pro celkovou jazykovou úroveň textu.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což

Cvičení 6: Doplňovací a určovací

1. Nechť vstoupí první.

2. Můžeš to udělat později.

3. Nešel tam kvůli počasí.

4. Mám ještě dalších pět úkolů.

5. By to mohl udělat.

6. To je krásnější než jiné.

7. Jsme rádi, že jsi tu.

8. Měl s tím velké starosti.

9. Jednoho dne odešel.

10. Kolik jsi toho udělal?

11. To lze jednoduše vyřešit.

12. Mají hodně práce.

13. Někteří lidé to nechápou.

Řešení cvičení 6

• 1. nechť – částice
• 2. můžeš – sloveso
• 3. kvůli – předložka
• 4. dalších – přídavné jméno/zájmeno
• 5. by – částice podmiňovací
• 6. krásnější – přídavné jméno (2. stupeň)
• 7. jsme – sloveso
• 8. starosti – podstatné jméno
• 9. jednoho – zájmeno/člen číslovky
• 10. kolik – zájmeno tázací
• 11. lze – sloveso neosobní
• 12. mají – sloveso
• 13. někteří – zájmeno

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Cvičení 1: Určete slovní druh vyznačených slov

1. Když jsme přišli na hřiště, všichni už hráli.

2. Nechápu, proč jsi tam nešel.

3. Dej mi jen chvíli času.

4. Viděl jsem dům, který stojí vedle školy.

5. Šli jsme kolem parku.

6. To je moje kniha.

7. Kteří žáci nepřišli?

8. Udělám to, takže se nemusíš bát.

9. Odkud máš ty informace?

10. Stál uprostřed místnosti.

Řešení cvičení 1

• 1. když – spojka; všichni – zájmeno
• 2. proč – příslovce tázací
• 3. jen – částice
• 4. který – zájmeno vztažné; vedle – předložka
• 5. kolem – předložka
• 6. moje – zájmeno přivlastňovací
• 7. kteří – zájmeno tázací/vztažné
• 8. takže – spojka
• 9. odkud – příslovce tázací
• 10. uprostřed – příslovce/předložka (dle kontextu, zde příslovce místní)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzík .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí.
2. relativního zájmeno Jak jste tady, všichni kradete! (vy, co jste tady). Všichni, jak tu sedíte, jste jeho poddanými. (vy, co tu sedíte). V Praze zaniklo mnoho hospod, ale v hospodě, jak tam říkali „u Maňasů“, se jede dál. (v níž).
   
3. zájmenné příslovce
   1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu.
   2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností.
   3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej.
   4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet.
4. spojka
   1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak.
   2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo jak

Otázky na zájmena

Bohužel neexistuje vymezená skupina otázek, které by vám pomohly přímo určit, že jde o zájmeno, jako je tomu například u příslovcí nebo u přídavných jmen. Proč tomu tak je? Vyplývá to z věcného významu tohoto slovního druhu. Výše jsme zmiňovali, že zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na ně ukazují či odkazují, to znamená, že se na ně budeme ptát stejnými otázkami, jako bychom se ptali na tyto dva slovní druhy, které ve větě zastupují. Odtud je také zřejmý název "zájmena" - dáváme je "za jména".

Možná bude nejlepší, když si to ukážeme přímo na konkrétních příkladech...

Bez ní tam bude nuda. - Jak se zeptáte na označené slovo? Bez koho, čeho, tedy pádovou otázkou, kterou bychom se ptali na podstatné jméno. Ale označuje tento výraz konkrétní osobu? Ne. Pak je zcela zřejmé, že jde o zájmeno.

Jeho sestra je velmi zábavná. - Jak bude znít otázka na vyznačené slovo? Čí sestra, zeptáme se tedy stejně, jako bychom se ptali na přídavné jméno. Ale vyjadřuje daný výraz, o jakou konkrétní sestru jde? Je Hugova, sousedova, nebo dědečkova? Ne. Pak tedy vězte, že jde opět o zájmeno.

!! Samy pádové otázky (kdo, co, koho, čeho, komu, čemu, ...) a otázky, jimiž se ptáme na přídavná jména (který, jaký, čí, kterého, jakým, ...), jsou zájmeny.

Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena