Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.
Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015
Všechno to jsou podstatná jména.
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.9.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 10
Zobrazit odpovědi
| Vlastní jména | Obecná jména |
| Alík | Pes |
| Pegas | Kůň |
| Paříž | Město |
| Adam | Kluk |
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
ach jo ty děti se teprve učí podstatná jména kolik ti je
Zdroj: diskuze Super
Odesláno: 10.10.2016 uživatelem Petr
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Abstraktní podstatná jména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastností a dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatná jména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.
Abstraktní podstatná jména
| Názvy vlastností | Názvy činností a názvy dějů |
| Namyšlenost | Spánek |
| Roztomilost | Chůze |
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Otázkou jak? se ptám na příslovce.
Zdroj: diskuze Na ktery slovni druh se ptame jak
Odesláno: 28.4.2017 uživatelem Hanička
Počet odpovědí: 0
Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.
Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015
Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?
Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Odesláno: 21.5.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.
Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015
Moc dlouhé cvičení
Zdroj: diskuze Přídavná jména privlastnovaci
Odesláno: 21.3.2017 uživatelem zhl
Počet odpovědí: 0
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Odesláno: 10.9.2017 uživatelem Jana Válková
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
S žárovkami, v noře, do Evropy, na zdech, radost, za výlohou, k zálibám, u silnic, na podlahu, pod šňůrami, s oblohou, ve výhni, s hadicemi, v pohádkách, o představách, v soutěžích, o opici, výmluvy, s vidličkou, k večeři.
|
ŽENSKÝ ROD |
|
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
rád - zvláštní druh přídavného jména
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno: 26.7.2017 uživatelem 037
Počet odpovědí: 4
Zobrazit odpovědi
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
PravopisČeský
plná moc pro zastupování | plná moc k zastupování vzor | slovní druhy | slovní druhy určování online | slovní druhy určování | příbuzná slova | mezinárodní zkratky států
vyhledat
výjmenovaná slova k tisku
Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
Pravidla českého pravopisu
Zveřejněno dne 13.7.2017
Vyjmenovaná slova k tisku
Najdete zde přehled vyjmenovaných slov, tedy slov, ve kterých se píše po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) tvrdé Y, Ý.
Vyjmenovaná slova k tisku
detail odstavce
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vyjmenovaná slova po b
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
Vyjmenovaná slova po l
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
Vyjmenovaná slova po m
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
Vyjmenovaná slova po p
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
Vyjmenovaná slova po s
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
Vyjmenovaná slova po v
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
Vyjmenovaná slova po z
brzy, jazyk, nazývat
Zdroj: diskuze Výjmenovaná slova k tisku
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem lenka malikova
Počet odpovědí: 0
laskavost, pánev, nabídka, svíce, myš, medvědice, laň, borovice, hladina, drzost, láhev, mýtina, šňůra, tramvaj, polévka, část, pověst, lavice, slepice, jabloň
|
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
|
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: diskuze Určení podmětu ve větě s číslovkou
Odesláno: 16.8.2017 uživatelem Jana Válková
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Slovo jak může být buď podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo také spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Slovní druh jak
Odesláno: 2.11.2016 uživatelem Míša
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
Zdroj: Cvičení na přídavná jména
Zveřejněno: 27.5.2016
|
|
SKLIZEŇ |
RUZYNĚ |
KOBYLKA |
BOLEST |
KONEV |
|
1. |
|||||
|
2. |
|||||
|
3. |
|||||
|
4. |
|||||
|
5. |
|||||
|
6. |
|||||
|
7. |
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.
Konkrétní podstatné jméno
Šel po písečné cestě k moři.
Abstraktní podstatné jméno
O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.
Konkrétní podstatné jméno
Přišlo mi psaní z městského úřadu.
Abstraktní podstatné jméno
Psaní úkolů mě nebaví.
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno: 13.6.2016
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
|
Ve vsi |
|
|
|
|
|
|
S bylinami |
|
|
|
|
|
|
O lyžích |
|
|
|
|
|
|
K myši |
|
|
|
|
|
|
Pod hlavou |
|
|
|
|
|
|
Na silnici |
|
|
|
|
|
|
Do krabice |
|
|
|
|
|
|
Bez zlosti |
|
|
|
|
|
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno: 13.6.2016
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno: 13.6.2016
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno: 13.6.2016
a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně
b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,
c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,
d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno: 6.5.2016
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno: 13.6.2016