Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

JAKÉ I SE PÍŠE VE SLOVĚ VYPLÝVÁ


JAKÉ I SE PÍŠE VE SLOVĚ VYPLÝVÁ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Článek zpracovává problematiku psaní velkých písmen. Jedná se o přehled oblastí, v nichž se píší velká písmena. V závěru se nachází cvičení na procvičení psaní velkých písmen.


Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Psaní velkých písmen

Poradna

V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.

Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.

Zdroj: příběh Vyplývá nebo vyplívá

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÝ

PRAŽSKÝ ORLOJ – psaní velkého písmene je u Staroměstského orloje komplikovanější. Důležitá je zde souvislost. Pokud se jedná o název, mělo by být ve slově pražský velké P, tedy Pražský orloj. Pokud se ale jedná o geografické vymezení orloje (tedy to, že se orloj nachází v Praze), tak p bude malé (pražský orloj).

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍKpražský krysařík je označením plemene psa, a proto se jedná o obecné pojmenování, a proto se píše ve slově pražský malé p.

PRAŽSKÝ MAJÁLES – U tohoto spojení slov, je situace obdobná jako u pražského jara. Pokud se tedy jedná o konkrétní název akce, bude P velké (Pražský majáles), pokud je to ale obecné označení pro majáles, jehož pravý název zní nějak jinak, bude p malé (pražský majáles).

PRAŽSKÝ PŮLMARATON – Oficiální označení této akce zní Pražský mezinárodní půlmaraton. V tomto označení se píše tedy velké P.

PRAŽSKÝ DENÍK – V tomto případě se jedná o název konkrétních novin, a proto se píše velké P (Pražský deník).

PRAŽSKÝ VÝBĚR – Jedná se o název pro českou rockovou skupinu, a proto se píše velké P (Pražský výběr).

PRAŽSKÝ HRAD – Jedná se o konkrétní název stavby / instituce, a proto se píše velké P (Pražský hrad; Hrad). K Pražskému hradu patří také zahrady, které se nazývají Palácové zahrady pod Pražským hradem.

PRAŽSKÝ FOTBAL – Označení fotbalové organizace se píše s velkým P (Pražský fotbalový svaz), pokud je ale myšlen všeobecně fotbal v Praze, tak se píše p malé (pražský fotbal).

PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK – Konkrétní název této společnosti je Dopravní podnik hlavního města Prahy.

Zdroj: článek Pražská - velké písmeno

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÁ

PRAŽSKÁ DIVADLA – Jedná se o geografické vymezení divadel, není to tedy název žádné instituce, a proto se píše malé p (pražská divadla).

PRAŽSKÁ ENERGETIKA – U tohoto spojení je opět důležitý význam. Pokud se jedná o název společnosti, tak se píše velké P (Pražská energetika, a. s.), pokud by se ale jednalo o obecné vymezení energetiky v Praze bez ohledu na společnost, pak bude p malé (pražská energetika).

PRAŽSKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – Jedná se o označení konkrétní instituce, a proto se píše velké P (Pražská správa sociálního zabezpečení = PSSZ).

PRAŽSKÁ DOPRAVA – Při označení konkrétní společnosti (Pražský dopravní podnik) se píše velké P, pokud je to ale obecné označení dopravy po městě Praha, tak se píše malé p (pražská doprava).

PRAŽSKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ – Jedná se o označení konkrétní státní organizace, a proto se píše velké P (Pražská správa nemovitostí).

PRAŽSKÁ PAROPLAVBA – Název společnosti, která se paroplavbou zabývá, se píše s velkým P (Pražská paroplavební společnost). Pokud je ale myšleno všeobecné označení, píše se malé p (pražská paroplavba).

PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ – Název této společnosti se píše s velkým P (Pražská plynárenská, a. s.)

PRAŽSKÁ ZOO – Geografické vymezení této Zoo se píše s malým p (pražská zoo), protože konkrétní název této společnosti je Zoo Praha.

PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC – Jedná se o konkrétní název kulturní akce, a proto se píše velké P (Pražská muzejní noc).

Zdroj: článek Pražská - velké písmeno

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÉ

PRAŽSKÉ JARO – U tohoto spojení je třeba rozlišit význam. Je totiž možnost psát Pražské jaro, ale i pražské jaro. První varianta s velkým P se týká hudebního festivalu Pražské jaro, protože se jedná o pojmenování konkrétního pořadu. V případě druhé varianty s malým p (pražské jaro) se jedná o obrazné pojmenování události.

Ve spojení „užít si pražského jara“ bývá myšleno pražské jaro jako pojmenování událostí v roce 1968. (může se také jednat o označení jarních měsíců strávených v Praze)

PRAŽSKÉ PAMÁTKY – Jedná se o geografické vymezení (obecné označení), a proto se v tomto spojení píše malé p (pražské památky)

PRAŽSKÉ VODOVODY – Důležité je rozlišit, jestli se jedná o název konkrétní firmy (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), pak se píše velké P. Případně, jestli se jedná o všeobecné označení vodovodů v Praze (pražské vodovody), kde se píše malé p.

PRAŽSKÉ METRO – Společnost, které se toto označení týká, se nazývá Metro Praha, a proto není označení pražské metro konkrétní, a tak se píše malé p.

PRAŽSKÉ TRAMVAJE – Vlastní název společnosti je Tramvajová doprava v Praze, a proto je označení pražské tramvaje vnímáno jako všeobecné, tudíž se píše s malým p.

PRAŽSKÉ VODÁRNY – Jedná se o obecné pojmenování, a proto se píše malé p (pražské vodárny).

PRAŽSKÉ SLUŽBY – Pokud se jedná o název podniku Pražské služby, a. s., píše se velké P. Pokud jsou ale obecně myšlené služby v Praze, tak se píše malé p (pražské služby).

PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ – Jedná se o konkrétní označení historické události, a proto se píše velké P (Pražské povstání).

Zdroj: článek Pražská - velké písmeno

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Jaký je kořen ve slově pořádek ( vím že to není slovní druh ale já to potřebuji děkuji)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kořen ve slově pořádek je řád. Po je předpona a ek je koncovka.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Příběh

Ve svém příspěvku JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Hano,

mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.

S přáním pěkných dnů
Jana Válková

Zdroj: příběh Jak

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1.



c

e

s

t

O

v

á

n

í





2.


c

y

k

l

i

S

t

i

k

a





3.




s

t

a

N

o

v

á

n

í




4.







O

p

a

l

o

v

á

n

í

5.




p

l

a

V

á

n

í






6.




r

y

b

A

ř

e

n

í






1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

pády

Rod mužský životný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův pes

Otcovi psi

2. pád

Otcova psa

Otcových psů

3. pád

Otcovu psu

Otcovým psům

4. pád

Otcova psa

Otcovy psy

5. pád

Otcův pse

Otcovi psi

6. pád

Otcově / otcovu psu

Otcových psech

7. pád

Otcovým psem

Otcovými psy

přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

pády

Rod mužský neživotný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

2. pád

Otcova stroje

Otcových strojů

3. pád

Otcovu stroji

Otcovým strojům

4. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

5. pád

Otcův stroji

Otcovy stroje

6. pád

Otcově / otcovu s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příběh

Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.

Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.

Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Určování slova BY

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

1. můj má/moje mé/moje
2. mého mé/mojí mého
3. mému mé/mojí mému
4. mého
můj (než.)
mou/moji mé/moje
5. můj má/moje mé/moje
6. o mém o mé/mojí o mém
7. mým mou/mojí mým

1. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
2. mých
3. mým
4. mé/moje má/moje
5. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
6. o mých
7. mými
K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jehojejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Skloňování zájmena náš

1. náš naše naše
2. našeho naší našeho
3. našemu naší našemu
4. našeho
náš (než.)
naši naše
5. náš naše náš
6. o našem o naší o našem
7. naším naší

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Pravopis slova vyplývá

Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.

Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.

Zdroj: článek Vyplývá nebo vyplívá

Poradna

V naší poradně s názvem DIKTÁTY A PRAVOPISNÁ CVIČENÍ ONLINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kubíček.

Na vodě byl velký vodní vír. Nad vodou letěl výr. Oba v?ry bylo dobře vidět.

Jaké i/y ve slově v?ry ???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

V tomto případě bude měkké í. Oba víry bylo dobře vidět. Tvrdé y se vztahuje jen a pouze na jméno ptáka.

Zdroj: příběh Diktáty a pravopisná cvičení online

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
  • Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
  • Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
  • Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
  • Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
  • Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
  • Jiljí jasný - podzim krásný.
  • Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
  • když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
  • Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
  • O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
  • Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
  • Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
  • Svatý Jiljí děvčata bílí.
  • Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
  • V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
  • V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

  • Na Štěpána krále je už léta namále.
  • Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
  • Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Dotaz byl ale na slovo hlemýždí s dlouhým “í” na konci. Domnívám se, že jde o přídavné jméno, ale nejsem si jistá, proto jsem požádala o radu. Díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova hlemýždí je skutečně přídavné jméno, protože se můžeme zeptat otázkou jaký, který, čí? Hlemýždí.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Test na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

  1. Dnové jsou rodu životného, a proto se píše: dnové plynuly .
  2. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu středního čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  3. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského životného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  4. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu ženského čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  5. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského neživotného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku.
  6. U nevyjádřeného podmětu se vždy píše v koncovce přísudku -i .
  7. Pokud je v podmětu alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného čísla množného píše se v koncovce přísudku vždy .
  8. Pokud muž napíše ženě: „Mohl_ bychom jít do kina“, v přísudku se napíše koncovka .
  9. Jaká koncovka se doplní na  chybějící místo. Kamarádi šli do kina. Příliš se nebavil_ .
  10. Koncovka přísudku se určuje podle pádu a rodu podmětu .


Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
  • Jaké počasí na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: příběh Zájmena

Správný tvar

Svatba je jedním ze slov, u kterého mohou mít někteří lidé potíže s pravopisem vzhledem k jeho výslovnosti, kdy na základě spodoby znělosti dochází k záměně hlásky „t“ na „d“. Pokud si člověk není jistý, kterou hlásku napsat, doporučuje se vytvořit od slova svatba přídavné jméno svatební, v němž se píše „t“, tím pádem se písmeno „t“ píševe slově svatba.

Někdo jiný si může správný pravopis třeba zdůvodnit již kultovní hláškou z filmu Slunce, seno a pár facek.

Škopková: (na malého Jiříka) „Co to tam zase píšeš za nesmysly? Svatba se píše s D, jo?”
Jirka: „A jo...”
Škopková: „Řeknu si svadba, svadební košile... Co slyšim? D. A píšu T, troubo... To by mě zajímalo, co ty děti ve škole učí!”

Jinak je to ale ve slovenštině. Slovensky se svatba opravdu řekne i napíše jako svadba.

V konverzaci se „svatbou“ mívají problém hlavně malé děti, které od ní neumí vytvořit vhodné sloveso. Často si pletou muže a ženu a zaměňují tak vdávání a ženění. Není tedy výjimkou, že dítě se zmíní, že maminka se ženila a že strýc se vdával. Obvykle ale s vyšším věkem dítěte dojde k ujasnění těchto pojmů.

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.

Včera jak jsme si povídali.

Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.

Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

  1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
  2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
  3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
  4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
  5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
  7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
  8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
  9. Jaké povolání měl pan Heribert?
  10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
  12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
  13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
  14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
  17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
  18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
  19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
  21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
  22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
  23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
  25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
  26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
  28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
  29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
  30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
  33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
  34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
  35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
  36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
  38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
  40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
  41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
  43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
  44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
  45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
  46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
  47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
  48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
  49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
  50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
  52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
  53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
  54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
  56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
  57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
  58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
  60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
  61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
  63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
  64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
  65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
  66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
  67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
  69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
  70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
  71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
  72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
  73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
  74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
  76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
  78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?



Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Pravopis přídavných jmen

U přídavných jmen měkkých se píše v koncovkách vždy í. Například: Kočka se potulovalo kolem psí boudy.

U přídavných jmen tvrdých a přivlastňovacích se v koncovkách píše -y/-ý. Například: Četl ve zprávách o vzteklých psech. Otcovy knihy ležely na polici. Výjimkou je 1. a 5. pád množného čísla rodu mužského životného, kde se píše -i/í a, a 7. pád množného čísla, kde je koncovka -ými. Například: Dědovi bratři na oslavu nedorazili. Zlí psi se potulovali kolem vesnice. Se zlými psy bych se nechtěl setkat.

Zdroj: článek Přídavná jména

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková


jaké i se píše ve slově ozvi se
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jaké i se píše ve slovesech
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.