JAKE MAME PŘEDLOŽKY

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: článek Předložky

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Já Vás zdravím pane Andrej Babiš já vím,že to nemáte lehké,ale mi na vesnicích to máme velice těžké. Autobus jezdí jednou denně a co je strašné pro důchodce nejsou obchody a nejsou hospody a není ani pošta a pak doktoři to je hrůza děs ani sanitku tady ve vesnici nedají postiženému chlapci.Zemřel mu otec a auto mají,ale k ničemu pani je starší nemá zkoušky.Tak do Třebiče a do Znojma 30km a jak to máme dělat,když za komoušu to bylo únosné doktor jezdil po pacientech.Vy máte auta a máte řidiče mně je 71 a mám hrůzu z toho asi budu někde na větvi něco s tim dělejte.Tady vedle ve vesnici Biskupice -Pulkov č 34 pro Pulkov nikdo nic nedělá v Biskupicích dělali kanalizaci a u nás nic a tam je to taky nedodělané jsou zastavěné budovi.Dostali dotace a kdo je roskradl.Všechno je rozkradené.Starosta nám zavřel takovou místnost jedinou kde zadarmo se točilo pivo.A sam v Biskupicích chodí na pivo To je bordel to tady nebylo co to tady je hrůza a děs Jana NováčkováPulkov č 34

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Adam.

Odstěhujte se do Třebíče, tam budete mít všechno na dosah. Je přeci logické, že v malých aglomeracích nejsou dostupné všechny vymoženosti. Poměry ve své vesnici můžete změnit velice jednoduše a to hlasováním ve volbách do obecního zastupitelstva. Pokud není žádný schopný kandidát, kterému byste mohla uvěřit, že něco změní, tak se odstěhujte tam, kde je to lepší, třeba do Třebíče. Změna je život. Musí vám být jasné, že nemůže zůstat všechno tak, jak si to pamatujete z doby před čtyřiceti lety. Život se vyvíjí a někdy tak, že se vám to nemusí líbit a proto je zde možnost volby - změnit místo k životu.

Zdroj: příběh Andrej Babiš – moderní Český král

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Havlíková.

Dobrý večer pane premiére chtěla bych se zeptat zda hodláte něco racionálního udělat pro nás Čechy ohledně práce.Jsme zamořeni Ukrajinci a jinýma a samy máme problém zavadit o práci.Chápu tuto politiku oni pracují za míň ,velká výhoda pro zaměstnavatele. V jiném státě např.v Německu , pokud bych šla na pracovní pohovor a se mnou by tam byl i Němec ,tak ten by měl přednost.U nás bych šla na pohovor a se mnou Ukrajinec ,tak by měl přednost on.Já Vám pořád věřím,ale měl byste se více zaměřit na nás opravdové Čechy.To .že nám říkáte jak se máme dobře,to my tady dole nevidíme.My vidíme jak se vše zdražuje a platy zůstávají.Jak si musíme pronajímat drahé byty a na vlastní nemáme.Vidíme jak Češi mizí ,kamkoliv jdete ať je to nemocnice,stavba ,prodejna všude Ukrajinci.Návod je prostý už dost Ukrajinců ,ať si práci dodělají do skončení víza a hurá domů.pak zaměstnavatelům nezbyde nic jinýho než vzít nás a taky nás zaplatit.A jen Vás uvedu v obraz já bydlím ve Velkých Přílepech a okolo mě je cirka necelých 10 rodin českých a větší zbytek jsou Rusáci a Ukrajinci.V Horoměřicích postavily ohromné sídliště ,Češi tam nejsou neboť na to nemají ,jsou tam nějaký Indové ,Ukrajinci,Rusáci.Teď staví vedle další ohromné sídliště a opět ne pro Čechy.Museli by jsme krást ,abychom na to měli.To je ta realita. Je otázka jestli není účelem ,abychom nenápadně zanikli.děkuji Jitka Havlíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.

Si to jdi řešit prosím někam jinam a nestezuj si

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: článek Předložky

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.

pane babisi vim zeto nemate lehke ale meli byste vy jako premier rozhodnout a pomoc lidem a otevrit malo obchody s obuvy prodejny prosim a ne to prodluzovat ano pane slibyl ste po velikonocich a nic neni otevreny ani prodejny daichman a eurosport a dalsi male obochody centru aupark a tesco jeto možne zeto bude nadale furt prodluzovat a rousky zruste ano vzdit se vtom lidi dusi a sou drahe jako cert vite vi nato mate ale obiceny lide ne tak prosim udeljte karny zaopatreni a zruste vsechno ano ste premier mate nato pravomc a vihodte pana premiera primulu a adama vojtecha jenom kecaji lidem nesmisli dekuji a hezky den vam pane nas premier e dekuji vam naschle a doufam zeto co sem psal bude tak pravdive a zeto odbnovite vsechno jako drive dekuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka Zlatohorská.

Máte vy rozum? To opravdu nevydržíte pár týdnů bez nakupování oblečení a bot? Chápu, že je tato situace pro mnohé velmi složitá a pro všechny nepříjemná, ale není snad nejdůležitější zdraví lidí? To opravdu chcete, aby to tu dopadlo jako v Itálii, nebo USA, kde umírají stovky lidí denně? Víte proč se z těchto a dalších států staly epicentra víru? Právě proto, že nebyly zavedená řádná opatření. Zkuste to prosím vydržet a zkusit jen nenadalávat. Lékaři to mají daleko složitější, ti by si mohli stěžovat, že se jim v respiratorech špatně dýchá a že si nechtějí stále oblékat ochranné obleky... A vládě máme být taky co vděční. Pán Prymula a pan Vojtěch a ostatní lidé se snaží situaci co nejvíc vypomoci a dočkají se jen výsměchu a nadávek. Máme jim být vděční za to, že se u nás epidemie katastrofálně nerozšířila a o život nepřišly tisíce lidí! Uvědomte si to prosím!!!

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Cvičení na předložky, přípony a předpony

• Cvičení na předložky a předpony
• Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
• Cvičení na předložku „s (sebou)“
• Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Zdroj: článek Předložky

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vaclav rehor.

Dobry den p.Premiere,mame na vas prosim prosbu,chteli by chom se zeptat kdy budou otevreny domovy duchodcu mame tam staru nemocnu tetu a nemuzeme za ni jit na navstevu a donest ji nakuop tak jestli muzete rict kdy budeme moci do domova duchodcu ji navstivit ona tam strasne place a je uplne nestastna ze za ni nemuzeme predem dekujeme za odpoved,chapeme jaka je situace ale ti stari lide jsou nestastny a placou tam,prejeme hezky den REHOR a rodina z BRNA mejte se hezky at se vam dari fandime vam.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

• O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
• Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
• Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
• Na svatého Antona každá jahoda je červená.
• Na svatého Antonína broušení kos započíná.
• Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
• Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

• Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
• Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

• O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

• Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
• Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

• Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
• Jaké počasí na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Příběh

Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.

A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.

U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.

Zdroj: příběh Předložky

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Blahopřání k narozeninám pro maminku

Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

~

Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

~

Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

~

Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

~

Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

~

Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

~

Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

~

Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

~

Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

~

Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

~

Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

~

Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

~

Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

~

Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
   ?VodníkLilieFigurkyPaní Ruska3
2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
   ?pan Vorel pan Vojtíšek pan Velš2
3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
   ?101112134
4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
   ?v ich forměv er formě1
5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
   ?krupařský obchodhokynářstvíbyty3
6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
   ?jobadjó3
7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
   ?byl to hrob její matkypřála si tam po smrti ležet ona byl to hrob její kamarádky2
8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
   ?chtěla vyžebrat milionyměla milion výmluvslibovala zaplacení almužny bohem milionkrát3
9. Jaké povolání měl pan Heribert?
   ?hrobníkprodavačučitellékař4
10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?nikdovrabčácikostelník2
11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    ?prakpistoliplán města2
12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?Stará MáryTlustá MáryOšklivá Máry2
13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    ?v ich forměv er formě1
14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?utopil seodstěhoval seumrzl3
15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?pan Vojtíšekslečna Poldýnkapolicejní komisař pan Uhmühl2
16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    ?obchodhřbitovhostinec3
17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    ?v domě U Dvou sluncův Újezdské uliciv domě U zeleného anděla2
18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    ?v kostele svatého Mikuláševe Svatovítském chráměv chrámě svatého Jana2
19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?střelný prachpistolevojsko1
20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    ? SchlegloviSchepeleroviŠajvlovi3
21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    ?odstěhovala se do jiného městazačala chodit na svatbypřestěhovala se blíž k Oujezdské bráně – chodili tudy všechny pohřební průvody3
22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    ?kamarádikostelníkamatka2
23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?Jan ŽižkaProkop HolýJan Hus3
24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?panu Ryšánkovi a Schleglovipanu Vorlovi a Vojtíškovipanu Cibulkovi a Rechnerovi3
25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    ?jarolétopodzimzima2
26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nákup byl drahýobchod byl zakouřenýpan Vorel byl nepříjemný2
27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    
28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    ?malovala obrazyvysedávala v hostincichodila na pohřbysázela3
29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    
30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?MaďařiPoláciNěmci1
31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?že kradeže je bohatýže je vrah2
32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    ?kvůli pomluvám - že má obchod zakouřenýkvůli pomluvám - že je drahýkvůli pomluvám - že je nepříjemný1
33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    ? že jeho dívka porodilaže jeho dívka zemřelaže se jeho dívka vdala1
34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    ?vyházet z oknadarovat profesorovidarovat kostelu1
35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    ?rakev byla nebožtíkovi malárakev sjela na zemrakev se rozpadla2
36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?v ich forměv er formě1
37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    ?právníkadvokátní koncipientzemský účetní2
38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?u svatého Mikulášeu svatého Janau svatého Matouše1
39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    ?napsal nevhodný text o zaměstnancích kancelářenebyl vlastenecchtěl se stát advokátem zamiloval se do dcery prezidenta kanceláře1
40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    ?chytal rybysbíral kamenypovídal si s turisty2
41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nadávalhrál kartykouřil3
42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    ?v ich formě v er formě1
43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    ?žádnéhojednoholéčil pak všechny2
44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    ?aby s ní žilaby ji dal almužnuaby se odstěhoval1
45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    ?od lékařeod profesoraod rodiny2
46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    ?jak si děda sám zazvonil umíráčekjak se topiljak rodina chovala husy1
47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    ?žebrákpolicejní komisařsetníkovic dcera1
48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    ? pana Lakmusenadporučíka KořínkaVáclava Bavora3
49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    ?U Tří liliíU Zeleného andělaU ŠtajnicůU Oujezdské brány3
50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?házel mu svou mincinosil mu jídlodaroval mu oblečení1
51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    ?kvůli obchodu kvůli ženěkvůli penězům2
52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    
53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    
54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?chce ukázat svou statečnostbojí se vrátit domůchce vidět svatého Václava3
55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    ?od policejního komisařeod žebrákaod židů3
56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    ?hřbitovobchodjezero1
57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    ?dotkl se ruky nebožtíkaslyšel nebožtíkův nádechnebožtík se pohnul1
58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    
59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    ?nemysleli to vážněkamarádství bylo pro ně důležitějšínelíbili se jí1
60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    ?je zamilovaný do jeho sousedkypozoruje bývalého pacientamá strach o zdraví hlavního hrdiny2
61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?zatkla ho policieutekl s penězinechtělo se mu1
62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    ?odstěhoval se z Malé Stranyoběsil seotevřel si jiný obchod2
63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    ?přál si bydlet u moře a nosil pentlerád chodil na ryby a nosil zelený kabátpřál si bydlet u moře a nosil zelený kabát3
64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    ?JáklHovoraKrumlovský3
65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    ?plakala moc nahlaspomlouvala zemřelénahlas se smála2
66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    
67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?neznali ho tamnechtěl Malou Stranu opustitvěřil ve zlepšení1
68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    
69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    ?kostelníkmatkakamarádi3
70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    ?pan Vodníkpan Rybářpan Zelený2
71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    ?radova manželkaradův přítelradův kolega z účtárny2
72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    ?začalo pršetposlouchaly je dívkybylo ráno2
73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    ?její hlasjejí očijejí postava2
74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?jak má pan Vorel nakouřenou dýmkujak pan Vorel má pěkný obchodjak je v obchodě pana Vorla čisto1
75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    ?matka jí onemocnělajejí matka se nevrátila domůmatka jí zemřela3
76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?plačící matkusvatého Václavamrtvého vrabčáka1
77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    ?s malířems hostinskýms nadporučíkem3
78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?řekli jí tořekla jí to kamarádkanapsali jí dopisy3

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Blahopřání k narozeninám pro otce

Co řekneš, to platí, mám ráda tvou spolehlivost, tati. Je s tebou největší zábava, o jaké se mi jinak nezdává. Mám tě moc ráda, už od malička, jsi tatínek, co svou dceru pořád hýčká. Díky za všechno, cos pro mě udělal, přeju ti, aby tvůj narozeninový den za to stál.

~

Díky za všechno, tati, ať se ti to dvakrát vrátí, narozeniny si užívej, my ti přejeme jen to nej.

~

Dneska taťka slaví, snad se dobře baví. Horu zdraví, dárků dost, to Ti přeji strašně moc. Krásně ten den oslavuj a buď stále jenom svůj.

~

Dnešek je jedem z nejdůležitějších dní v celém roce: kdyby ses totiž nenarodil ty, nenarodil bych se ani já! Všechno nejlepší k narozeninám!

~

Drahý tatínku, když se tehdá v nebi stála fronta na senzačního tátu, stál jsem děsně dlouho, ale vím, že to mělo smysl! Krásné narozeniny tomu nejlepšímu tátovi na světě!

~

Hodně štěstí, tatínku, hodně štěstí, hodně zdraví, ať tě dnešní den moc baví.

~

K narozeninám ti přeji nej, tak se v pohodě a krásně měj. Jseš táta nejlepší náš, a narozeniny dneska máš. Dárek pro tebe už mám, taky že ti ho hned dám. Miluji tě hodně moc, ať je den nebo noc. Popřeji ti krásně teď, jsi sladký jako med.

~

Máme tě moc rádi. Ten náš táta srdce má ze zlata, ještě že ho máme, co zábavy s ním zažíváme...

~

Máš hodné, krásné, úspěšné dítě, které nezapomíná na narozeniny svého táty... co víc Ti můžu přát, než pořádný kus dortu?

~

Milému taťkovi budeme k narozeninám přát zdraví, štěstí, ať má vše, na co si jen vzpomene. A kdyby ještě trochu spokojenosti, určitě uvidíme i úsměv v jeho tváři, vždyť už teď se má, jako na polštáři. Dostane něco na sport, to on bude fit, hlavně věci na kolo, doufám, že nám hned neujede. Dnes má taťka velký den, slavíme to s ním a je nám hej.

~

Milý hodný tatínku, podávám ti kytičku, voní, voní jako med, chceš ji jindy nebo hned? Vše nejlepší k narozeninám přeje XXX.

~

Milý tatínku, k Tvým dnešním narozeninám Ti přeji, aby se Ti stokrát vrátila všechna Tvá starostlivost, láska a péče, kterou mě zahrnuješ.

~

Narozeniny jsou výjimečné dny, kdy uzavíráme jednu kapitolu a začínáme psát novou. Nezáleží na tom, kolik kapitol Tvá kniha má, ale co v ní stojí! Krásné narozeniny!

~

Na tom světě, tatínku, je to jako nebe. Mám tady svou maminku a mám taky TEBE! Díky, táto, že tě mám, všechno nej, nej k narozkám.

~

Ó, tatínku náš, šedivou hlavu máš. Že i vousy kdysi jinou barvu měly, málem jsme již zapomněli. Že je tu už šedesátka, prozradí pohled do zrcátka. Hůlka, co v ko

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro otce

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Poradna

V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Zdroj: příběh Kdo s koho nebo kdo z koho?

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

• Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
• Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
• Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
• Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
• Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
• Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
• Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
• Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
• Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
• Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
• Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
• Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
• O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
• Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
• Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
• Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
• Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.

Bylo to moc zábavné a chytré

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony

Jak na to

Předložky „s“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.

Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.

Zdroj: článek Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden