JAN SKÁCEL JAK SE STAVÍ PLOT

Jak se staví plot

Jan Skácel

Jedna tyčka, druhá tyčka,

třetí tyčka, potom kůl,

čtvrtá napříč jako příčka,

hned tu máme plotu půl.

~

Druhou půlku uděláme

jako první plotu půl,

pátou tyčku k šesté dáme,

další příčku, další kůl.

~

Dřív než vítr plůtek sklátí,

nahrnem ke kůlům zem,

a až bude pevně státi,

honem ten plot přelezem.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Havlíková.

Dobrý večer pane premiére chtěla bych se zeptat zda hodláte něco racionálního udělat pro nás Čechy ohledně práce.Jsme zamořeni Ukrajinci a jinýma a samy máme problém zavadit o práci.Chápu tuto politiku oni pracují za míň ,velká výhoda pro zaměstnavatele. V jiném státě např.v Německu , pokud bych šla na pracovní pohovor a se mnou by tam byl i Němec ,tak ten by měl přednost.U nás bych šla na pohovor a se mnou Ukrajinec ,tak by měl přednost on.Já Vám pořád věřím,ale měl byste se více zaměřit na nás opravdové Čechy.To .že nám říkáte jak se máme dobře,to my tady dole nevidíme.My vidíme jak se vše zdražuje a platy zůstávají.Jak si musíme pronajímat drahé byty a na vlastní nemáme.Vidíme jak Češi mizí ,kamkoliv jdete ať je to nemocnice,stavba ,prodejna všude Ukrajinci.Návod je prostý už dost Ukrajinců ,ať si práci dodělají do skončení víza a hurá domů.pak zaměstnavatelům nezbyde nic jinýho než vzít nás a taky nás zaplatit.A jen Vás uvedu v obraz já bydlím ve Velkých Přílepech a okolo mě je cirka necelých 10 rodin českých a větší zbytek jsou Rusáci a Ukrajinci.V Horoměřicích postavily ohromné sídliště ,Češi tam nejsou neboť na to nemají ,jsou tam nějaký Indové ,Ukrajinci,Rusáci.Teď staví vedle další ohromné sídliště a opět ne pro Čechy.Museli by jsme krást ,abychom na to měli.To je ta realita. Je otázka jestli není účelem ,abychom nenápadně zanikli.děkuji Jitka Havlíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.

Si to jdi řešit prosím někam jinam a nestezuj si

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Kulatý svět

Jan Skácel

Co kulaté je, to se koulí

brambory, mráčky, taky míč,

za kopec skutálí se slunce

a už tu není, už je pryč,

a celý den se odkutálel,

stmívá se rychle, chodí tma,

a děti vracejí se domů,

tam na ně čeká maminka,

má pro každého hrnek mléka,

noc si už šlape na paty,

a jak to čerstvé mléko chutná

z hrníčku, jenž je kulatý.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Co je to podmět

Podmět je část věty, která není na žádném jiném členu mluvnicky závislá. Podmět ve větě vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Při určování větných členů se na podmět ptáme otázkou prvního pádu Kdo? Co? a přísudkem. Například: Kočka vylezla na plot (= otázka: Kdo vylezl na plot?).

Zdroj: článek Podmět

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Kočičí dům

Jiří Havel

To jsou rány!

BUM! BUM! BUM!

Kočka staví velký dům.

Nevíte kde?

Vedle stromu.

Že nevíte ani komu?

Přece koťatům.

BUM! A BUM! A BUM!

~

V prvním patře budou bílá,

v druhém patře strakatá

a ve třetím budou bydlet

všechna černá koťata.

Ve sklepě už stojí sprcha

na tlapičky od bláta.

BUM! A BUM! A BUM!

A už stojí dům.

Nad vchodem je zlatý zvonek,

a ten hlásí do všech stran:

PEJSKŮM JE VSTUP ZAKÁZÁN!

Za to myšky, jaký div, mohou vstoupit kdykoliv.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

4. Doplňování i/í po ď, ť, ň a y/ý pod d, t, n

prázdný květ_náč, n_zký plot, ud_chaný lyžař, hrát kart_, d_voká zvěř, letn_ oblečení, mentolové bonbón_, hustý d_m, čokoládová t_činka, červen_ šátek, d_ra na punčoše, plátěné tren_rky, mladá d_vka, ut_kat za tramvají, vodn_ želva, zlatý prst_nek, sladké jahod_, asfaltová siln_ce, hodiny t_kají, ostrá d_ka, úspěšný t_den, zlomené kost_, hlad_t kočku

Klíč 4

prázdný květináč, nízký plot, udýchaný lyžař, hrát karty, divoká zvěř, letní oblečení, mentolové bonbóny, hustý dým, čokoládová tyčinka, červený šátek, díra na punčoše, plátěné trenýrky, mladá dívka, utíkat za tramvají, vodní želva, zlatý prstýnek, sladké jahody, asfaltová silnice, hodiny tikají, ostrá dýka, úspěšný týden, zlomené kosti, hladit kočku

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Cvičení na psaní y i v koncovkách přídavných jmen

Střídav?iíyý4 proud, studijn?iíyý2 oddělení, mezi šediv?iíyý4m?iíyý1 mraky, v želv?iíyý2 polévce, v dobov?iíyý4ch kostýmech, se zatažen?iíyý4m?iíyý1 závěsy, slovn?iíyý2 úlohy, šediv?iíyý4 vous, perlov?iíyý4 náhrdelník, s loňským?iíyý1 vítězi, lekl?iíyý2 kapři, živ?iíyý4 plot, kulov?iíyý4 blesk, brusinkov?iíyý4 džus, ryb?iíyý2 salát, zbloudil?iíyý2 studenti, o zl?iíyý4ch snech, s hedvábn?iíyý4m?iíyý1 šaty, čokoládov?iíyý4 dort, ciz?iíyý2 jazyk, ryz?iíyý2 srdce, květinov?iíyý4 parfém, znám?iíyý2 spisovatelé, zamrzl?iíyý4 rybník, pav?iíyý2 pera, včel?iíyý2 úl, minul?iíyý4 rok, skotačiv?iíyý2 psi, čerstv?iíyý4 jahodov?iíyý4 pohár, mil?iíyý2 občané, škodliv?iíyý4 názor, mrkvov?iíyý4 koláč, čap?iíyý2 hnízdo, vesel?iíyý2 lidé, pohádkov?iíyý4 ples, vepřov?iíyý4 řízek, vyzývav?iíyý4 oděv, prázdninov?iíyý4 dům, bos?iíyý2 chlapci, opravdov?iíyý2 přátelé, bylinkov?iíyý4 čaj, vos?iíyý2 hnízda, o děrav?iíyý4ch botách, s nouzov?iíyý4m?iíyý1 východy, hlubokým?iíyý1 příkopy, televizn?iíyý2 pořad, se zlatým?iíyý1 náušnicemi.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Ptení

Napsal Petr Bezruč

Domky máš žluté a chudobné,

vidím a vidím, že v Ptení

po skromnu horáci dýchají,

že zde již Hanáků není.

~

Hleď, mezi domky je kopeček,

travnatý, nenáhlý, nízký:

zámeček se čtyrmi věžkami

ve středu tiché té vísky.

~

Na vršku slívy a kaštany,

lípy a po kraji borek.

Zámeček knížecí? Ne, to jest

pijáka-sedláka dvorek.

~

Trhliny ve zdech a pavouci,

do zkázy všecko to chvátá,

dřevěný plot kolem dokola,

dřevěné kolny a vrata.

~

Kdyby tak jiskra sem zalétla,

pomocí zámečku není,

chudobný žaluješ bídu svou,

vidím, žes zámeček z Ptení.

~

Před časy řinčely meče zde,

poháry do kuropění,

odtud jsi do boje vylétal,

rytíři Jeníku z Ptení.

~

Dnes je vše pusto a rozbito,

smutně tu stojí a vzdychá

ve středu hliněných chaloupek

zapadlá panská ta pýcha.

~

Dočkám a dočkám se jedenkrát,

aby smích táhl po líci

nad pádem toho, co vraždil nás

nahoře nad Ostravicí?

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

2. cvičení

Vesnici zasáhla b?iyíý3da

Babka kořenářka trhala léčivé b?iyíý2liny.

Ob?iyíý2čejně se nemýlím.

Kuře se ztratilo v ob?iyíý1lí.

Obec B?iyíý2střice se nachází na Moravě.

Pálí mě dobré b?iyíý2dlo.

Otec ob?iyíý3lil stěny.

Lehce nab?iyíý2l, lehce pozb?iyíý2l.

Kvůli práci změnil b?iyíý2dliště.

Prodejce nab?iyíý3zel zboží.

Odb?iyíý1la půlnoc.

V Novém B?iyíý2džově je nádherná radnice.

Nadpřirozené b?iyíý2tosti se slétaly nad hřb?iyíý1tovem.

Dělníci měli b?iyíý3dné živob?iyíý2tí.

Prérií se proháněli b?iyíý1zoni.

B?iyíý1skup kázal v kostel.

Dob?iyíý2té město se z války vzpamatovávalo.

Kněz měl skromný příb?iyíý2tek.

Nadb?iyíý2tečné zboží prodávali se slevou.

B?iyíý2strý hoch vyhrál vědeckou soutěž.

První slab?iyíý1ka se měnila.

K pečení použili vaječný b?iyíý3lek.

Knihy mi zab?iyíý3raly místo u postele.

Dávné ob?iyíý2čeje už děti neznají.

Zb?iyíý2ňkova babička upekla bábovku.

Na koleji si zab?iyíý2dlil pokoj.

Žáci odb?iyíý2li přípravy na test.

Děti se ztratily v lab?iyíý2rintu.

Bratrova postel b?iyíý2la b?iyíý2telná.

Koupili jsme lázeňský pob?iyíý2t v Poděbradech.

Pavel přib?iyíý1l hřebík do zdi.

Silný b?iyíý4k se rozeběhl k divákům.

Zb?iyíý4vá nám trocha peněz.

Díval se na pole b?iyíý1čované deštěm.

Učil se hrát na b?iyíý1cí nástroje.

Otok od bodnutí začal nab?iyíý3hat.

Liška B?iyíý2strouška patří do dětských pohádek.

Pravěká ob?iyíý2dlí se příliš nedochovala.

Sb?iyíý3rka známek měla vysokou cenu.

Za školou se staví nový ob?iyíý2tný dům.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b

Pranostiky na celý měsíc

• Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
• Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
• Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
• Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
• Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
• Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
• Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
• Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
• Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
• Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
• Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
• Únor bílý - pole sílí.
• Únorová voda - pro pole škoda
• Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
• V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
• V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
• V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Jazykové prostředky

I pro tuto knihu, stejně jako pro mnoho dalších Poláčkových knih, je typický humor. Poláček tuto knihu napsal krátce předtím, než byl poslán do Terezína. Kniha pak vyšla až po válce, takže se Poláček nedožil jejího vydání. Kniha je výjimečná v tom, že, přestože ji Poláček psal jako dospělý, tak je děj zachycován z pohledu dítěte. Poláček u této knihy odvedl svou práci opravdu dobře, protože postava hlavního dětského hrdiny je velmi realistická.

Kniha vykresluje život na malých městech právě z pohledu dětí. Přibližuje nám maloměstské prostředí i pomoci jazyku, který autor zvolil a který je pro tuto knihu velmi typický. Protože Poláček zřetelně kombinuje silně spisovný jazyk s hovorovými výrazy, a tím vytváří vynikající humorné situace. Výrazy a fráze, které jindy působí velmi strojeně, jsou najednou vykompenzovány výrazem hovorovým.

Příběh na sebe přímo nenavazuje, jednotlivé kapitoly jsou různé události, které mohli nastat bezprostředně za sebou, ale zároveň mezi nim mohl být i klidně delší časový interval.

Příběh chlapců, který je v knize vykreslený, působí velmi reálně. Čtenář může mít pocit, že vše, co čte, se opravdu takto odehrálo.

Co se týká jazykových prostředků, autor zde velmi staví na kontrastu spisovné a nespisovné řeči, často se v příběhu objevuje i přímá řeč. Autor se v knize nezaměřuje na žádné rozsáhlé popisy prostředí, zachycuje jen to, co je pro příběh nutné znát. Kniha působí velmi realisticky i díky ich formě, v níž je psána.

Zdroj: článek Bylo nás pět