JANA RUTHOVÁ RYTÍŘŮV DUCH

Rytířův duch

Jana Ruthová

Půlnoc bije v hradní věži,

sýček houká, chlup se ježí.

Vítr skučí, kvílí, duje:

Duch z obrazu vystupuje.

~

Nebohý rytíř zakletý,

za své činy byl prokletý.

Duch škobrtá po cimbuří,

vzdychá, heká, potom zuří:

„Nebaví mě hradem courat,

raději ho měli zbourat.

Přes tři sta let sem tam chodit...

Kdo mě přijde vysvobodit?“

~

Kohout třikrát zakokrhal,

měsíc na nebi se schoval -

Vytratil se duch,

zbyl po něm jen puch.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.

Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

• Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
• Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
• Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
• Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
• Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
• Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
• Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
• Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
• Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
• Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
• Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
• Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
• První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
• Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
• Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

• Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
• Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
• Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.

5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)

6. květen: svátek má Radoslav

7. květen: svátek má Stanislav

PRANOSTIKY:

• Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
• Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.

8. květen: Den osvobození od fašismu

9. květen: svátek má Ctibor

10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)

PRANOSTIKY:

• Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
• Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
• Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
• Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
• Na svatý Duch do vody buch !
• O svatém Duše choď ještě v kožiše.
• Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
• Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
• Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
• Svatý Duch přinese plný pytel much.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.

11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)

PRANOSTIKY:

• Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
• Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
• Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
• Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
• O svatém Mamertu zimy je po čertu.
• Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

VYSVĚTLENÍ:

Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.

12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)

PRANOSTIKY:

• Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
• Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
• Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
• Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
• Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
• Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
• Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
• Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
• Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
• Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.

13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)

PRANOSTIKY:

• Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
• Pan Serboni pálí stromy.
• Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.

14. květen: svátek má Bonifác (dříve svatý Matěj)

PRANOSTIKY:

• Pan Bonifác spálí stromy.
• Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
• Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
• Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
• Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
• Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.

15. květen: svátek má Žofie

PRANOSTIKY:

• Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
• Déšť svaté Žofie švestky ubije.
• Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
• Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
• Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
• Svatá Žofie pole často zalije.
• Svatá Žofie prosa zasije.
• Žofie vína upije.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.

16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)

PRANOSTIKY:

• Čeští patroni odměřují teplo.
• Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.

17. květen: svátek má Aneta

18. květen: svátek má Nataša

19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)

PRANOSTIKA:

• Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.

20. květen: svátek má Zbyšek

21. květen: svátek má Monika

22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)

23. květen: svátek má Vladimír

24. květen: svátek má Jana

25. květen: svátek má Viola

PRANOSTIKY:

• Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
• Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
• Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
• Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
• Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
• Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
• Na Urbana den pospěš síti len.
• Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
• Na Urbana se seje len.
• Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
• Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
• Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
• Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
• Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
• Svatý Urban - léta pán.
• Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
• Urban bývá studený pán.
• Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
• Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
• Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.

26. květen: svátek má Filip

PRANOSTIKY:

• Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
• Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
• Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.

27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)

PRANOSTIKY:

• Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
• Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
• Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
• O svatém Duše choď ještě v kožiše.
• Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.

28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)

PRANOSTIKY:

• Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
• Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.

29. květen: svátek má Maxmilián

30. květen: svátek má Ferdinand

31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)

PRANOSTIKA:

• Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

VYSVĚTLENÍ:

Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.

Zdroj: Pranostiky na květen

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž