Na téma hejtování vznikla i písnička Cizí zeď od Onemanshow Foundation, na níž se podíleli i umělci jako Ewa Farna, Lucie Bílá, Tomáš Klus, Jiří Macháček, Ondřej Brzobohatý, Vojtěch Dyk, Michal Malátný, Majk Spirit, Ego. I v samotném textu se výraz hejt, hater objevuje.
Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
Existuje několik variant smuteční hostiny, které se liší ve finanční i časové otázce. První varianta smuteční hostiny je ta, jejíž cena není tak vysoká a zároveň není ani časově náročná. Jedná se jen o malé setkání s nejbližšími příbuznými a přáteli zemřelého, které trvá jen zhruba půl hodiny a jehož náplní je jen přípitek. Pozvaní smuteční hosté se tedy sejdou na vybraném místě, spolu si připijí na zemřelého, mohou sklenici vína případně zajíst nějakým malým (obvykle slaným) občerstvením a po rozloučení s rodinou zemřelého odcházejí. Tento typ hostiny není ani časově a ani finančně náročný, pokud tedy pozůstalí nezvolí nejdražší víno na trhu. Dražší jsou varianty smuteční hostiny, při nichž už se počítá s obědem. Takováto hostina se pak může konat v restauraci, která se nachází blízko místa smutečního obřadu, nebo v domě zemřelého, nebo v domě jeho blízkých příbuzných. Ani smuteční hostina konaná v restauraci se nijak výrazně neprodlužuje, obvykle je její součástí přípitek na počest zemřelého, krátký dvouchodový oběd, případně malý dezert, po jehož konzumaci pak smuteční hosté postupně odcházejí. Tato hostina tedy trvá maximálně dvě hodiny. Posledním již zmíněným typem smuteční hostiny je varianta, kdy se kar koná v domě někoho z rodiny. V takovém případě občerstvení na smuteční hostině zajišťuje rodina, která ho může objednat z restaurace, nebo ho sama uvařit. Možností je, že i někteří smuteční hosté donesou něco malého k snědku. Takováto rodinná smuteční hostina se obvykle skládá nejen z přípitku na počest zesnulého, z oběda a dezertu, ale i posezení, které se může protáhnout i na několik hodin. Je potřeba, aby na něj byl zajištěn dostatek občerstvení.
Zkracování je v českém jazyce jedním ze základních způsobů obohacování slovní zásoby. Kromě zkracování sem spadá i odvozování, skládání, přenášení významu, přejímání z cizích jazyků a spojování slov v sousloví. Zkracování je v dnešní době jedním z nejpopulárnějších způsobů i díky internetu a sociálním sítí. Zkratky obvykle vzniknou z prvních písmen zkracovaných slov.
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Kromě Maminky napsal Seifert řadu dalších básnických sbírek:
Město v slzách (rok vydání 1921)
Samá láska (rok vydání 1923)
Na vlnách TSF (rok vydání 1925)
Slavík zpívá špatně (rok vydání 1926)
Poštovní holub (rok vydání 1929)
Jablko z klína (rok vydání 1933)
Ruce Venušiny (rok vydání 1936)
Jaro, sbohem (rok vydání 1937)
Zhasněte světla (rok vydání 1938)
Vějíř Boženy Němcové (rok vydání 1940)
Světlem oděná (rok vydání 1940)
Kamenný most (rok vydání 1944)
Přilba hlíny (rok vydání 1945)
Ruka a plamen (rok vydání 1948)
Šel malíř chudě do světa (rok vydání 1949)
Píseň o Viktorce (rok vydání 1950)
Maminka (rok vydání 1954)
Chlapec a hvězdy (rok vydání 1956)
Koncert na ostrově (rok vydání 1965)
Odlévání zvonů (rok vydání 1967)
Halleyova kometa (rok vydání 1967)
Morový sloup (rok vydání 1968 - 1970)
Deštník z Piccadilly (rok vydání 1979)
Býti básníkem (rok vydání 1983)
Obsah knihy Maminka:
U okna
Večerní píseň
Vlaky
Maminčina kytice
Ukolébavka
Píseň
První dopis mamince
Nádraží
Mlýnek na kávu
Pavučina
Hra v kuličky
Všední den
Večer na pavlači
Tatínkova dýmka
Petrolejová lampa
Nůž
Cukrářský krám
Motýli
Karlův Týn
Růže pro slečnu učitelku
Skleněný džbán
Okarína
Dědečkův pohřeb
Hálkův domek
Slečna ze čtvrtého
Housle
Vějíř
Maminčino zrcátko
Kytička fialek
Prstýnek po mamince
Krabice na čaj
Píseň
Hrdličky
Domov
Výběr básní k recitaci ze sbírky Maminka (básně z této sbírky jsou vhodné pro starší a zkušenější děti):
Dobrý den pane ministerký předsedo.rosím omluvte moji češtinu,jako češtinář jsem hrozný,nicméě k věci.Jmenuji se Robert Procházka a jsem autorem stolnídekové hry na které mám práva.Myslím si ,že hra by mohla mít poměrně slušný potenciál.Jenomže nemám na vstupní investici.Hru mohu doložit.Můj prvotní plán s touto hrou byl ten,že by hru vyráběl stát a 90 procent zisku by teklo státu.Bylo mi sděleno ,že stát nesmí podnikat,a ře fond národního majetku byl zrušen.Původně jsem to chtěl aby to pak třeba bylo něco jako krteček nebo jako spejbl s hurvínkem brán jako národní majetek. Mě a mojí sestře by z toho plynuly samořejmě nějaké tantiemy.na kterých by se dalo dohodnout.Aby to vlastnil stát a vyráběl stát,jse chtěl mimo jiné proto aby se to nedostalo do rukou mafie.Tehdy na ministerstvu průmyslu a obchos;du pracoval jistý pan Paták a ten mě s tím poslal kšípku.byl bych rád pokud by chse tentokrát shledal s eším přístupem než tehdy.Ta hra buď jak se říká půjde dokopru.A nebo by se jednu mohla prodávat celosvětově.Monopolů se kupříkladu za doby své existence prodalo pře 200 milionů kusu.Hru pokud se domluvíme Vám mohu zaslat k posouzení a očekávám ,zda řeknete ano či ne.Druhá Varianta je ta ,že by jste ode mne hru odkoupil vy osobně,i kdxž vím že tohle není zrovna obor Vašeho podnikání.Ono totiž stačí jenpm zadat nějký požadavek tiskárně na prvních 1000 kusů a psůtjim tu hru a múže se to rozjed.Mám to připravené v tisknutelných souborech.Pokud by jste chtěl hru do svého osobního vlastnictví,že byjste to vyráběl vy tak mi navrhněte cenu za kterou jste ochten t kupit.Ještě je samozřejmě možnost ,že to zavrhnete.Ale já si mslím ,že moje hra by jednou opravdu mohla vydělávat miiardy.Samozřejmě né hned.Pokud budete chtít hru poslat tak mi dejte vědět na prochazkabobo@seznam.cz Děkuji s ůctou Procházka
