JAROSLAV SEIFERT

Jaroslav Seifert

Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).

V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.

Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.

Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.

Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.

Vážený pane prosím ozvěte se mi na conane@seznam.cz děkují moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.

Přeji Vám hodně štěstí a rozumných voličů v další volbě prezidenta.To co předvádí media a hlavně ČT 1,to je tak nechutné.Přesto se nenechte odradit. Taky jsem podnikatel a mám obdobné názory jako Vy.
S pozdravem.
Jaroslav z Brna

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Jaroslav Seifert – pozadí vzniku básně Září

Báseň Září pochází z období, kdy Jaroslav Seifert rozvíjel svou typickou lyriku založenou na jemné obraznosti a osobním prožitku. Seifert velmi často čerpá inspiraci z konkrétních životních okamžiků, které převádí do univerzálně srozumitelných pocitů. Podzimní atmosféra, motiv světla a tiché radosti či nostalgie jsou pro jeho tvorbu charakteristické.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Příběh

Ve svém příspěvku KONTAKT A.BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav .Pikula Ing..

Dobrý den pane Babiši, přeji vám hodně úspěchů, zdraví, energie, aby jste vydržel nátlak od zlých lidí a plofašistické,nedemokratické pětikoalica vedené Fialou. Bojujte o post prezidenta, moc si vás vážím a přeji hodně štěstí. Ve vládě je už konečně nutné, aby zaujala stanovisko silná osobnost, aby už konečně někdo zastavil tu katastrofu která směřuje ke konci světa, učinil tak klid a mír pro všechny české občany, a to jste právě Vy který to dokáže . Důvěřují vám. Moc vám přeji vyhrát prezidentské volby. Velmi Vás pozdravuji a ze srdce přeji vše jen to nejlepší. S pozdravem Jaroslav Pikula.

Zdroj: příběh Kontakt a.babiš

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Danie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Brandejs.

Pane BAbisi prosim o prihlasku do vasi organizace. adresa ,Jaroslav Brandejs Brocna 65 51703 Skuhrov N Belou

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Báseň nejpokornější

Na hoře vysoké a klonící se k městu

stoje

s rukama rozpiatýma,

jsem prorok, který ukazuje cestu

a chudým věstí slavný zítřek jejich,

jsem mudrc

který radí v beznadějích,

v své ruce drže květ, jenž nikdy neuvadne,

jsem ten, jenž v revoluci střelí první,

jsem ale také ten, jenž první padne

a který první přiklekne, by zavázal raněným rány,

zázračný jako bůh

a mocný jako bůh,

jsem víc,

jsem ještě mnohem víc

a přece nejsem nic,

než milosti zástupů pokorně odevzdaný

básník

Jaroslav Seifert.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Kontext vzniku básně

Jaroslav Seifert (1901–1986), držitel Nobelovy ceny za literaturu, psal poezii, která je srozumitelná, lidská a emocemi naplněná. „Září“ pochází z období, kdy se autor obracel stále více k introspektivním tématům a drobným osobním obrazům. Báseň tak odráží jeho zralý styl a jemnou poetiku každodennosti.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Jaroslav Seifert – Báseň Září: literární rozbor a význam

Báseň „Září“ je typickým příkladem Seifertovy schopnosti spojovat obyčejné okamžiky s poetickou hloubkou. Využívá obrazů podzimu, světla, melancholie i jemné radosti, aby vyvolala atmosféru konce léta a přechodu do klidnější části roku. Přestože jde o krátký text, nabízí dostatek témat k rozboru pro studenty i milovníky české poezie.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Tematický výklad

„Září“ často bývá interpretováno jako okamžik, kdy se člověk zastavuje a vnímá pomíjivost času. Podzim zde není chápán jako úpadek, ale jako klidná fáze plná krásy. Seifert tak připomíná hodnotu drobných všedních okamžiků a schopnost najít poezii i v obyčejnosti.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Jazykové prostředky

Seifert využívá poetické prostředky velmi střídmě, ale účinně:

• metafory – propojují lidství a přírodu,
• personifikace – září „mluví“, světlo „hladí“,
• přirovnání – nenápadná, avšak přesná,
• aliterace – pro rytmické jemné ztišení,
• lyrický subjekt – citlivý pozorovatel, někdy melancholický.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Téma a myšlenky básně Září

Tématem básně je proměna času, ztišení přírody, ale také vnitřní ztišení člověka. Seifert zachycuje okamžik křehké krásy, kdy léto odchází a nastupuje podzim – nikoli dramaticky, ale jemně, téměř nepostřehnutelně.

V poezii se objevují motivy:

• světla a stínu,
• respektu k přirozenému rytmu roku,
• klidu a smíření,
• vzpomínek, které se v září probouzejí.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Seifertova poetika v básni Září

Seifert je nositelem Nobelovy ceny za literaturu, což dokládá jeho schopnost jednoduchým jazykem vyvolávat hluboké city. V básni Září využívá:

• jemnou lyriku založenou na smyslových dojmech,
• metafory propojující lidský pocit se změnami v přírodě,
• přesné rytmické vedení verše,
• náznakovost umožňující různé interpretace.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září

Les

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Domov

Jaroslav Seifert
(11 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o něj bál

a viděl jsem, že ztratím v nich kus nebe.

~

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

I dvířka kamen žárem zsinalá

v koutečku při zdi, kde se pěkně klímá,

tesklivě na práh za mnou volala:

Přijď ohřát se, kdyby ti bylo zima.

~

Když jsem byl děcko, matka prosila:

Blíží se bouřka , zůstaň blízko domu.

Svět byl tak krásný, moje rozmilá,

a krásnější byl pod rachotem hromů.

~

Růže mi řekla: Voním silicí,

kdo po mně sáhne, zbloudit lehce může.

Když dotkla se mě ústa na líci,

ústa mi řekla: Voníme jako růže.

~

A mluvil oblak: V zemi tajemné

uvidíš možná věže krásných hradů.

A nato řekla: Chvátej podél mne,

uslyšíš záhy hukot vodopádu.

~

Srdce, jež bilo pod věncovím cév,

říkalo přitom: Já ti něco skrývám.

A ozval-li se sladký ženský zpěv,

pravila touha: To já ti v něm zpívám.

~

I vtiskla matka ret mi na čelo

a řekla: Sbohem. Šel jsem bez rozpaků.

Vždyť v tichu, v kterém nic se nedělo,

slýchal jsem ze tmy dunět kola vlaků.

~

Po letech klepu doma na dveře,

na prahu suk a vyšlapaná škvíra.

Ozvou se kroky? Kdo mi otevře?

Za dveřmi ticho, nikdo neotvírá.

~

Okno je kalné, prohnil jeho rám,

už netkví pevně v starém, vetchém zdivě.

Kyvadlo stojí, neví kudy kam.

Jen křížek na zdi čeká trpělivě.

~

Podíval jsem se v šero zrcadla,

a poznal čas i cítil jeho tíži.

A v náruč té, jež v prach se rozpadla,

ten, který přišel, pomalu se blíží.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Housle

Jaroslav Seifert
(6 slok básničky od Jaroslava Seiferta)

Rok nebo dva jsem hrál

a hrozil se těch chvílí.

Já jsem vás proklínal

a vy jste se mi mstily

úpěním zoufalým

z hlubiny nitra svého.

Však už vás zahalím

do sukna zeleného.

~

Když zaskřípěl váš hlas,

stiskl jsem vám krk štíhlý.

Tak moci rozbít vás

úderem těžké cihly.

A pak vám rozšlapat

kobylku, hmatník, luby!

A neuměje hrát,

k těm houslím byl jsem hrubý.

~

Záhy je pokryl prach

kdes mezi harampátím.

Čas plynul v jiných hrách;

už se k nim nevrátím

a lehce oželím

tu nudu věčné škály.

Housličkám zpuchřelým

pak struny popraskaly.

~

Už vím, že to byl hřích,

a pykám za tu vinu.

Jak vděčně zlíbal bych

dnes ruku maminčinu!

Tenkrát je koupila

a zbožně přinesla je.

Ó léta zpozdilá! -

Zní housle. Někdo hraje.

~

Vzpomínám na kloučka,

možná už zmoudřel lety.

A smyčec zlehoučka

vyhrává flažolety,

po strunách poskočí

a měkce padá na ně.

Kdo mi to na oči

zezadu stiskl dlaně?

~

Kdo je to? Cožpak vím.

Hlas šeptá: Řekni jméno,

a já ti položím

svou hlavu na rameno.

Kdybych je říci směl!

Však mlčím jako němý.

Housličky, jen bych chtěl

poprosit: Odpusťte mi.

Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Pavučina

Jaroslav Seifert
(4 sloky od Jaroslava Seiferta)

Četl jsem verše Vrchlického,

když náhle po knize

pavouk mi leze bezevšeho.

- Maminko, zab ho, bojím se ho!

- Proč? Nosí peníze.

~

A pavoučka jsme nezabili.

Kde však byl jaký kout,

pavouci síť nám zavěsili.

Musili jsme je každou chvíli

smetákem odtrhnout.

~

Ač od těch dob je nevyháním,

jsem věčně bez peněz.

Co kdyby - vzdechnu s pousmáním

a laskavě se dívám za ním,

pavoučku, klidně lez.

~

Až tuhle! Mezi dvěma klasy,

když po dešti jsem šel,

spatřil jsem síť. To bylo krásy!

A tolik stříbra nikdy asi

jsem už pak neviděl.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Píseň

Jaroslav Seifert
(3 sloky básně od Jaroslava Seiferta)

Až už to bylo klubko,

pletací drát a míč,

ať už to byly housle,

hodiny, lampa, klíč,

po jezu voda sklouzla,

a všechno je to pryč.

~

Ať smích to byl, ať slzy

a hořké slovo k nim,

vždy ústa maminčina

přimkla se k ústům mým.

Všechno už odplynulo

jak nad střechami dým.

~

Kdybych se mohl vrátit,

nevím dnes ani kam.

Vidím, jak vítr vzdouvá

záclonku, kterou znám.

Vtom bouchl někdo dveřmi,

a všechno je totam.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta