Zajímáte se o téma JAZYKOLAM H? Tak právě pro vás je určen tento článek. Článek obsahuje vyjmenovaná slova po z, jejich slova příbuzná a příklady k využití.
JAZYK
= svalový orgán
v ústech, řeč, část boty
Slova příbuzná
Jazykový,
jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení
těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku),
jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec,
jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný,
dvojjazyčný
Příklady
Moderátorka před
vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil
jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal
nový dvojjazyčný slovník.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.
Mám nejen kVám dotaz spočítal NĚKDO z té PS a senatu koik volna mají učitelé za rok, to jsou jarní prázdnin, velké letní prázdniny a stále nějaká volna,ale NIKDO nemá odvahu to říci nahlasKdyž v TV byla info za kolik dřou hasiči tak se divím že to děají, zachraňují lidské životy, spadlou kočku do kanálu, pak kde se co stane a šustne tak jsou první jako na pomoc hasiči u všeh akcích a jaké mají platy, zodpovědnost jsem zdravotník a moc dobře vím jak to je u nás, a u hasičů mě to překvapilo,námaha fyzická,psychická, děsné mundury, technika a měsíčně údajně dle TV 18 000, jen nadšenec toto může dělat a neřvou jako učitelé že mají málo už to nemůžeme poslouchat.Prosím askavě nebojte se promluvit i o jiných zodpovědnějších profesích.Přeji hodně úspěchů v práci a zdravím H.Polesná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Milá paní Polesná,
Váš názor o volnu učitelů je jaksi mylný. Každý ví o existenci letních, jarních prázdnin atd. Nicméně jsou to prázdniny pro děti, ne pro učitele. Mám totiž jednoho středoškolského učitele doma a má úplně stejnou délku dovolené jako každý jiný zaměstnanec - tedy pět týdnů a navíc má tu nevýhodu, že si jí musí vybrat vždy jen v letních měsících a ne když třeba rodina potřebuje. V době prázdnin sice neučí děti, ale ve škole být musí. Najde se tam totiž mnoho jiné práce. Žádné volno nemá. A pak také zapomínáte na to, že učitel příchodem domů ze školy práci nekončí jako hasič nebo koho jste dávala jako příklad. Téměř denně totiž sedí u další přípravy na druhý den. A nelžu Vám - někdy je to až do půlnoci. A to vážně nepřeháním. Já bych to tedy dělat nechtěla. A nejde jen o časovou stránku, ale hlavně o tu psychickou. Neumíte si možná ani představit, co obnáší učit některé puberťáky, ale to už je jiná stránka věci. Doufám, že Vám tohle vysvětlení postačí.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.
Děkuji za odpověĎ v mé rozsáhlé rodine jsou 3 učitelé, takže nejsem mimo informace, absolvovala jsem ZŠ tehdy na Smíchově Na Santošce, hodně mužů učitelů, vážila jsem si jich, ještě bylo náboženství do 3 třídy, ,Zatlanka,Santška to byly rima školy,takže vím o přípravách učitelů z rodiny, ale srovnat to s fyzickým a pschickým nasazením jiných profesí to nelze, naší ordinací prošlo hodbě učitelek, kdo marodil s pateří tak se léčil ale jakmile vzala za kliku učitelka bylo vš strašné, děsné,a marodilo i měsíce,hned bylo jasné že šlo o úču,ale naše profese náročná,psychicky,fyzick ve zdravotnictví s nástupním platem 800 Kč na Neurochirurgii v UVN nelze srovnávatm tehdy bez techniky asoušasných vymožeností, mladé sestry MUSELY tahat metrákové pacienty v bezvědomí jasně že 2, celoživotní vzdělávání jasné,muselo se udělat kolečko po všech odděleních aby jsme byly snadno použitelné, a celoživotní vzdělávání pak i Brno abych se dopracovala na místo vrchní sestry,které se pak zrušilo a samozřejmě 1 400 kč z vedení 12 sester se odebralo ale všem už ale na polikl.v nové době,praxe 47 let v tak náročné profesi nelze srovnávT V POHODĚ a klidu ve třídě,akc,zábavy,výlet a zajímavé akce nejen pro děti,jistě v současné doě bych učit nechtěl kdy děti šikanují učitle,žalují doma a silná podpora rodičů není dobrá ale jsou profese které nelze srovnávat když dnes vidím vybavenost tříd,krása, barevné plné vmožeností jásám,přeji jim to ale my jsmě byl poválečné chudinky a učitelé měli respekt a my byly posleušní a slušní,neze srovnávat,to jena debatu,mnohé nelze srovnávat,Nicmébě děkuji za odpověď omlouvám se chyby při psaní nechci se vracet.Zdravím H.Polesná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Paní Polesná, já přece nesnižuji žádné profese, jen reaguji na Váš příspěvek, kde tvrdíte, že mají učitelé samé prázdniny a volno (jako děti), což pravda není. Prostě byste se měla jen lépe zamyslet, než sem vložíte takový nepravdivý příspěvek. Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale ze slušnosti Vám odpovím. Píšete o škole našeho dětství. Promiňte, ale o té se nedá mluvit v superlativech. Snad za první republiky byl učitel (kantor) váženou a uznávanou osobou. Za komunistů byla ale tahle profese velmi snížena a mnozí učitelé byli zahnáni do kouta. Když se náhodou objevil učitel s jinou (lepší) metodou učení, byl hned odkázán na nudné povinné školní osnovy a běda když neuposlechl. Nejenže byli nuceni učit mnoho nepravd, ale i děti byly vystrašené, bály se říci svůj názor, musely držet ústa a krok, atd..... Vyrůstaly z nich nesvobodní papouškující bojácní lidé. Takové lidi režim potřeboval. Neříkám, že nyní je školství v naprostém pořádku, ale pokud se mají věci hýbnout k lepšímu, je třeba nových kreativních učitelů a ti přijdou, když budou mít učitelé lepší podmínky a možnosti. Píšete o práci zdravotních sester - zajisté velmi důležitá a záslužná práce, ale i zde není sestra jako sestra. O mě se po operaci starala sestra, které bych dala z fleku o deset tisíc navíc, ale pak tam byla i sestra, kterou bych z fleku propustila. Všechno je v lidech. Ale když už se rozčilujete nad troufalostí učitelů žádat zvýšení platů, tak i zde mám pro Vás srovnání s profesí zdravotní sestry. Moje bývalá švagrová pracovala ještě minulý rok jako zdravotní sestra na interně v jedné pražské nemocnici a měla přesně o 22 tisíc vyšší plat než výše zmíněný středoškolský učitel (v jižních Čechách). Závěr si udělejte sama. Hezký den.
U jazykolamů musí být zřetelná výslovnost a výrazná artikulace. Mluvčí si nemůže jazykolam jen tak zamumlat pod vousy. Pak by procvičování jazykolamů zcela postrádalo smysl. Jazykolamy mohou trénovat nejen dospělí lidé, ale i malé děti. U dětí je hlavní, aby je to bavilo a nebraly to jako nudnou povinnost.
Při procvičování jazykolamů se doporučuje začít pomalým tempem a postupně zrychlovat. Je vhodné se také nezaměřovat jen na jeden typ jazykolamů. Je potřeba si ještě uvědomit, že umět vyslovit jazykolamy není zárukou pro dráhu řečníka.
Iqaqa laziqikagika kwaze kwaqhawaka uqhoqhoqha. (Toto sice není český jazykolam, ale je považovaný za jeden z nejtěžšíchjazykolamů na světě, v překladu znamená: Skunk spadl dolů a zlomil si hrtan.)
Když napíšeš, že napíšeš, tak napiš a nepiš, že napíšeš, když nenapíšeš. To já, když napíšu, že napíšu, tak napíšu a nepíšu, že napíšu, když nenapíšu.
Krok ke zproletarizování všech vrstev.
Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.
Na anesteziologickoresuscitačním oddělení resuscituje anesteziolog.
Na otorinolaryngologii ordinuje otorinolaryngolog.
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.
Naše popelnice je mezi popelnicemi ta nejpopelnicovatější popelnice.
Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko.
Náš Popokatepetl je ze všech Popokatepetlů nejpopokatepetlovatější Popokatepetl.
Nejkulaťoulinkatější.
Nejkulaťoulinkatější kulička se kutálela po nejkulaťoulinkatější kuličce.
Nejneobhospodařovávatelnějšími.
Nejneosamostatňovávatelnějšími.
Nejneospravedlňovávatelnějšími.
Nejspravedlivější je krasobruslařský rychlorozhodčí.
Nejvyrukavičkovanější.
Nenadeodorantovat.
Neznepokojujte se meteorologickými proroctvími.
“O, kdybys, ty lyžaři nezalyžařivšísi, sis zalyžoval, byl bys zalyžařivšísi lyžař!”.
Pan Kaplan má chlapce střapce, ten chlapec má vrabce v kapse.
Patří rododendron do čeledi rododendronovitých či nerododendronovitých?
Žili, byli tři japonci. Jaxi, Jaxidraxi, Jaxidraxidraxonson. Žili byli tři japonky Cipi, Cipilipi, Cipilipiliponpon. Jaxi vzal si Cipi, Jaxidraxi vzal si Cipilipi, Jaxidraxidraxonson vzal si Cipilipilinponpon.
Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, prosím o radu do jakého druhu slov se zařadí "ano, no".
Je vůbec "no" spisovný výraz.
Dělá se za "no" vždy čárka?
Př.: No, asi to udělám....děkuji za odpověď H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.
Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.