U jazykolamů musí být zřetelná výslovnost a výrazná artikulace. Mluvčí si nemůže jazykolam jen tak zamumlat pod vousy. Pak by procvičování jazykolamů zcela postrádalo smysl. Jazykolamy mohou trénovat nejen dospělí lidé, ale i malé děti. U dětí je hlavní, aby je to bavilo a nebraly to jako nudnou povinnost.
Při procvičování jazykolamů se doporučuje začít pomalým tempem a postupně zrychlovat. Je vhodné se také nezaměřovat jen na jeden typ jazykolamů. Je potřeba si ještě uvědomit, že umět vyslovit jazykolamy není zárukou pro dráhu řečníka.
Jazykový,
jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení
těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku),
jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec,
jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný,
dvojjazyčný
Příklady
Moderátorka před
vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil
jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal
nový dvojjazyčný slovník.
V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.
Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
Na cvičišti čtyři svišti piští.
Z čeho chceš sčítat čísla?
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D
Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.
JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě
Kotě v bytě hbitě motá nitě.
Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F
Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H
Had hádá hadu záhadu.
Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L
Bylo-li by libo ryby?
Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
Letěl jelen jetelem.
Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
Má Jája jojo? Jo.
Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?
JAZYKOLAMY NA K
Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
Náš pan kaplan v kapli plakal.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N
Dalajláma v lomu láme slámu.
Jen jeden den bez beden.
Konec pranic pro nic za nic.
Máma má málo máku.
Má máma má malou zahrádku.
Mahátmá v tmách hmatá tchána hnát.
Máti, máte mátu? Nemáte-li mátu, kdo tu mátu máti má?
Mrně v Brně vrní v trní, že ho brní brňavka.
Za domama má má máma malou zahrádku.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY P A B
Blb v úprku brk' u krbu.
Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
Pokopete-li mi to pole, nebo nepokopete-li mi to pole.
Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY R A Ř
Barva larva.
Bratr z Břve pořád řve.
Bratře střez neteř.
Budou bratři tři třít řidítka?
Byl jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
Byly přičteny přiřčené ceny, tak z čeho chceš sčítat?
Cyril vyryl celý celer pro Cyrilku.
Doktůrek mi nedal prášků - uvař, brášku, trošku hrášku!
Dolar libra rubl.
Drbu vrbu.
Dřeš dřez a jazz.
Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra?
Jedna bedna zaneřáděná, druhá bedna nezaneřáděná.
Jelen lyrorohý.
Je Olivier olivrejovaný nebo neolivrejovaný?
Je připraveno psí šestispřeží?
Jiří řeže dříví z dřínu, tři sta řízů za vteřinu, Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.
motře Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tak si toho přepepřeného vepře sám sníte.
Koncert pro klavír a orchestr.
Kraksna klapla.
Krále Lávru hrál Karel Leraus.
Králíček králičí král s králicí Klárou na klavír hrál. Králice Klára dobře hrála a králíčata tancovala.
Král klel krucipísek klacku.
Královna Klára na klavír hrála.
Lorenzova transformace hrála hlavní roli v teorii relativity.
Mařeno, řekni "ř", neřeknu, vy byste se mi řehtali.
Odneste ten revolver do laboratoře.
Paní Pekařová praštila pana Pekaře po pravé paži, protože pil plno půllitrů piva, přišel pozdě, propil peníze. Pitomec.
Pořízek se řítil řádně uřícen.
Pralinku prolezla prý plíseň.
Probošt Prokop překop příkop.
Proletariát sroloval roletu.
Pro pokrok prokuristy Proroka po kroku pokrop Prokopa.
Prorok Prokop poklop prokop
Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej.
Přišel za mnou jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
Revolverem provrtal leporelo.
Revolvery se revolverují v revolverárně.
Rozdrbaný doktor Drtikol drtí drn za drnem.
Rumplcimprcampl klimprklastr.
Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu.
Řehoř Řehořovič řeže řeřichu.
Řevnivý řezník řezal dceři rázně řezy.
Řežu a žeru, řežeš a žereš, žerou a řežou, žeru a řežu, žereš a řežeš, řežou a žerou.
Řízni dřív dřevo z bříz.
Šla Prokopka pro Prokopa, pojď, Prokope pojíst oukropa.
Treska tleskla Terce, Terka tleskla tresce.
Tři sta třicet tři stříbrných křepelek přeletělo přes stři sta třicet tři stříbrných střech.
Tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných střech.
Třpytný břit zřel, stříbřitý břit třel. Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně.
U Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky.
Ve skříni se skrývá skřítek před skřivanem.
V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová.
V králíkárně měli bál králíčata Klára král.
Vrba vrbě drbe hrb.
Vytři ty tři trychtýře.
Zvíře zařve, zvíře zavře.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU S A Š
Copak si to šuškáte v květináči, muškáte? Šuškáte do ouška mouše, že vás stále něco kouše.
Ještě štěstí, že se nesešli!
Kočka kašle kvůli šavli.
Letadlo nevznese se ze sesečené trávy.
Moci noci kosí šosy.
Myši v koši.
Na cvičišti čtyři svišti piští.
Nesnese se se sestrou.
Naše Saša šustí slušivými šustivými šaty.
Pan Šustil sušil šusťák v sušárně.
Sazeč dnes všecko nevysází.
Sčeš si vlasy z čela a osuš si šosy!
Sešli se na resuscitačním sále se šesti lůžky.
Silvie syčí jako sýček.
Slyšel sysel? Slyšel! Vyšel sysel? Vyšel! Tiše vyšel sysel z Pyšel, tiše vyšel, tiše přišel.
Skákalo psisko přes příkopisko.
Skryl list skleslý ze seschlých bříz.
Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest švestek,
Svišť sice svisle visel. Zasvištěl svišť, slyšel sysel.
Sysli nesli sysla v sesli. Sesle praskla: Sysle, slez!
Šil švec sešlý se šlí sesli.
Šine si to sem člověk ze Žacléře.
Šísovo sousoší Šťastný sen.
Šmytec. Smyčec šmytec. Smyčec šmytec.
Šuškali ještěrky na štěrku.
Už si usuš šos.
Ve spíži špíz spí.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU T
I toto táto, to tato teta tuto tetu tahá!
Jedna teta byla teta tetě tetou, ne ta teta před tou tetou byla teta tetě tetou, až ta teta po tý tetě byla teta tetě tetou.
Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh?
Nemohu zaplatiti Ti tisícikorunou.
Teta Katy má taky tapety strakatý.
Teto, teto, zametete-li to tu po mně, nebo nezametete-li to tu po mně? Nezametete-li to tu po mně vy, zametu to tu tedy já.
Tu ti, teto, tato tátova teta tyká!
Ty Kadle, netykej Madle, Madla nemá tykadla!
Ty Tibeťani Ti tykají.
Zamete to ta teta nebo nezamete to ta teta?
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU V
Neúnavně vlci vyli, nejvíc vyl však Džugašvili.
Veruna Vítová viděla na věži velmi velikého víra, Veruno Vítová vemte vídle a vyžeňte velmi velikého výra z věže ven.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY Z A Ž
Můžeš čekat až za železničním mostem, jež zde stojí přes (již) šest let.
Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo?
Zebru zebou zuby, zubr se zas zubí.
Žalně svou žalobu žaluje žába žabáku v kalužině.
Že je žezlo ze železa?
Žížala žužlá žoužel v louži.
JAZYKOLAMY NA RŮZNÉ HLÁSKY A HLÁSKOVÉ SKUPINY
Brzy prsty scvrnkly hrst zrn scvrklých.
Chrt pln skvrn zdrhl z Brd.
Chrt vtrhl skrz trs chrp v čtvrť Krč.
Klotyldo, kloktej koktejl! Neklej a kloktej!
Kolouch, kohout s mouchou mnohou, s hloupou chloubou houpou nohou, plavou dlouhoustrouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.
Nás nejvíc sžírá žárlivost.
Není-li snad slimáčice sličnější slimáka.
Není spaní jako spaní, ale spaní s paní, to je spaní.
Neúnavně vlci vyli, nejvíc vyl však Džugašvili.
Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr.
Iqaqa laziqikagika kwaze kwaqhawaka uqhoqhoqha. (Toto sice není český jazykolam, ale je považovaný za jeden z nejtěžších jazykolamů na světě, v překladu znamená: Skunk spadl dolů a zlomil si hrtan.)
Když napíšeš, že napíšeš, tak napiš a nepiš, že napíšeš, když nenapíšeš. To já, když napíšu, že napíšu, tak napíšu a nepíšu, že napíšu, když nenapíšu.
Krok ke zproletarizování všech vrstev.
Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.
Na anesteziologickoresuscitačním oddělení resuscituje anesteziolog.
Na otorinolaryngologii ordinuje otorinolaryngolog.
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.
Naše popelnice je mezi popelnicemi ta nejpopelnicovatější popelnice.
Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko.
Náš Popokatepetl je ze všech Popokatepetlů nejpopokatepetlovatější Popokatepetl.
Nejkulaťoulinkatější.
Nejkulaťoulinkatější kulička se kutálela po nejkulaťoulinkatější kuličce.
Nejneobhospodařovávatelnějšími.
Nejneosamostatňovávatelnějšími.
Nejneospravedlňovávatelnějšími.
Nejspravedlivější je krasobruslařský rychlorozhodčí.
Nejvyrukavičkovanější.
Nenadeodorantovat.
Neznepokojujte se meteorologickými proroctvími.
“O, kdybys, ty lyžaři nezalyžařivšísi, sis zalyžoval, byl bys zalyžařivšísi lyžař!”.
Pan Kaplan má chlapce střapce, ten chlapec má vrabce v kapse.
Patří rododendron do čeledi rododendronovitých či nerododendronovitých?
Žili, byli tři japonci. Jaxi, Jaxidraxi, Jaxidraxidraxonson. Žili byli tři japonky Cipi, Cipilipi, Cipilipiliponpon. Jaxi vzal si Cipi, Jaxidraxi vzal si Cipilipi, Jaxidraxidraxonson vzal si Cipilipilinponpon.
Profesionální řečník má při této těžké chvíli jednu obrovskou výhodu, a tou je jeho nezaujatost. Se zemřelým se obvykle neznal (není to ale pravidlo), a tak nehrozí, že by ho přemohly emoce. Profesionální řečník má navíc obvykle několik svých vzorů smutečních řečí, a ty jen doplňuje o informace, které dostal od pozůstalých o zemřelém. Profesionál je navíc zvyklý na veřejné projevy, a tak je u něj méně pravděpodobné zakoktání, přeřeknutí (samozřejmě není vyloučené, stává se to i těm nejlepším), navíc umí pracovat s hlasem, ví, jak nahlas mluvit, kdy udělat pomlku a poskytnout čas pozůstalým na projevy emocí. Stejně tak se s emocemi pozůstalých umí vyrovnat.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří kysela.
vážený pane premiére,chtěl bych vám poděkovat za dosavadní práci a přeji pevné zdraví do další těžké práce skoro celý národ stojí za vámi,hlavě nepouštět k lizu všichni víme koho.s pozdravem důchodce z krkonoš
V rybníku za vesnicí ubylo hodně vody. V rozčílení ubil svého psa. Sousedův Petr ubyl po těžké nemoci na váze. V letošním školním roce nám ubyli tři spolužáci. Opět jste dokonale ubili dnešní den. Její výraz ubil můj zájem o rozhovor. Když jsem se přestěhovala, ubyly mi starosti s dopravou. Svůj talent ubil svou leností. Jediné, co mu ubylo, jsou vlasy. Podle zprávy z nemocnice ubylo o prázdninách zraněných dětí. Z bankovního účtu mu neubyla ani koruna. Dana nevěděla, jak má ubít čas. Zemědělec ubil syčící zmiji klackem.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Vážený pane, děkuji za odpověď je mi téměř 70 let v důchodu a nevím jak se bránit. v této době bez auta a tím, že nemohu chodit je těžké se této zlodějně za bílého dne bránit na katastru mi řekli, že plná moc trvá klidně i 50 let a že potom mohu kontaktovat právníky čehož bych se při liknavosti našeho soudnictví nedožila nemluvě o psychickém vyčerpání. Moc a moc děkuji jestli si najdete čas mi odpovědět. Drahomíra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Učiňte trestní oznámení pomocí telefonu. Linka 158 je zdarma z každého telefonu. Policie zahájí trestní stíhání a učiní kroky, aby trestná činnost nemohla dále pokračovat.
PROJET SE PRAŽSKÝM SEMMERINGEM – Semmering je přezdívka pro určitou železniční trať. U tohoto spojení je pravděpodobně (stejně jako u slov Pražský okruh / pražský okruh, Jižní spojka / jižní spojka) rozkolísaný úzus, proto je těžké stanovit, jestli jde o vlastní jméno, nebo o obecné pojmenování. Proto je zatím přípustné psaní obou písmen, tedy pražský semmering a Pražský semmering.
EXKURZE PRAŽSKÝM PROTONOVÝM CENTREM – Oficiální název této společnosti zní Protonové centrum Praha, případně Centrum protonové léčby v Praze. A proto exkurze pražským protonovým centrem se píše s malým p.
S PRAŽSKÝM MEZINÁRODNÍM MARATONEM JSOU SPOJENÁ RŮZNÁ OMEZENÍ –
Ve spojení s Pražským mezinárodním maratonem se píše velké P, protože se jedná o konkrétní název sportovní akce.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Já Vás zdravím pane Andrej Babiš já vím,že to nemáte lehké,ale mi na vesnicích to máme velice těžké. Autobus jezdí jednou denně a co je strašné pro důchodce nejsou obchody a nejsou hospody a není ani pošta a pak doktoři to je hrůza děs ani sanitku tady ve vesnici nedají postiženému chlapci.Zemřel mu otec a auto mají,ale k ničemu pani je starší nemá zkoušky.Tak do Třebiče a do Znojma 30km a jak to máme dělat,když za komoušu to bylo únosné doktor jezdil po pacientech.Vy máte auta a máte řidiče mně je 71 a mám hrůzu z toho asi budu někde na větvi něco s tim dělejte.Tady vedle ve vesnici Biskupice -Pulkov č 34 pro Pulkov nikdo nic nedělá v Biskupicích dělali kanalizaci a u nás nic a tam je to taky nedodělané jsou zastavěné budovi.Dostali dotace a kdo je roskradl.Všechno je rozkradené.Starosta nám zavřel takovou místnost jedinou kde zadarmo se točilo pivo.A sam v Biskupicích chodí na pivo To je bordel to tady nebylo co to tady je hrůza a děs Jana NováčkováPulkov č 34
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Adam.
Odstěhujte se do Třebíče, tam budete mít všechno na dosah. Je přeci logické, že v malých aglomeracích nejsou dostupné všechny vymoženosti. Poměry ve své vesnici můžete změnit velice jednoduše a to hlasováním ve volbách do obecního zastupitelstva. Pokud není žádný schopný kandidát, kterému byste mohla uvěřit, že něco změní, tak se odstěhujte tam, kde je to lepší, třeba do Třebíče. Změna je život. Musí vám být jasné, že nemůže zůstat všechno tak, jak si to pamatujete z doby před čtyřiceti lety. Život se vyvíjí a někdy tak, že se vám to nemusí líbit a proto je zde možnost volby - změnit místo k životu.
Dalším problematickým slovesem se stejnou hláskovou skupinou jako slovo vzpomněl, je i zapomněl, i ono dokáže pisateli pěkně zamotat hlavu.
Vysvětlení
Sloveso zapomněl se řadí k těm slovesům, kde je třeba zjistit podobu jiných tvaru daného slova, jestli se zde nevyskytuje hláska n (= zapomenout), a proto se vždy píše s "mně".
Hledání příbuzných tvarů u těchto sloves může být pro spoustu lidí těžké (ne každého hned napadnou daná slova), i proto už učitelé na prvním stupni radí svým žákům si toto sloveso prostě zapamatovat, pomoci jim k tomu mohou třeba různé mnemotechnické pomůcky, které si žáci vytvoří, anebo "si ho do hlavy" dostanou čistým drilem, hlavní je vždy vědět, že sloveso "zapomněl" se vždy píše s "mně".
Ukázky ve větě
"Ó já hlupák, hlava děravá. Svou berlu mrazílku, jsem si doma zapomněl."
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Smutek, zoufalství, beznaděj a velké množství slz, to je to, co v tuto smutnou chvíli vidím před sebou, a také to, co cítím ve svém zlomeném srdci. Bolest, která je v této síni a hlavně v našich srdcích přítomná vychází z těžké životní ztráty každého z nás. Dnešním dnem nás opustil milovaný manžel, otec, dědeček, strýc, přítel i kolega Emil Novotný. Jeho odchod z tohoto světa byl dlouhý a velmi bolestivý, i přesto můj otec snášel statečně vše, co si pro něj paní smrt nachystala. Bojoval s ní, nevzdával se a nic jí nedal zadarmo. Do svého posledního okamžiku na tomto světě se snažil, abychom na něj mohli být právem pyšní. Bojoval proti své zákeřné nemoci pro nás, nejen proto, aby mohl být s námi, ale hlavně proto, aby nám byl vzorem, ukázal nám, že se nikdy nemáme vzdávat, ani když dopředu víme, že vyhrát nemůžeme. Můj otec se stal pro mě a mé blízké stal ideálem nejen toho, jak by člověk měl prožít svůj život, ale i toho, jak by si měl svůj život chránit. Dovolte mi, abych vás teď i já trochu jeho životem inspiroval.
Můj tatínek se narodil před jednašedesáti lety do lékařské rodiny. Na své dětství prožité v Rožnově pod Radhoštem vždy velmi rád vzpomínal, na jeho prohánění s kamarády po místních lesích, plavení se po řekách, i rajtování koní na rozlehlých loukách. Od malička patřil k těm lidem, kteří se cítí nejlépe obklopení náručí přírody, i proto většinu dní svého dětství raději venku, než uzavřen s knihou doma. Právě jeho láska k přírodě byla příčinou konfliktu s jeho rodiči, kteří si velmi přáli, aby se i jejich syn mohl pyšnit vysokoškolským diplomem a aby kráčel v jejich stopách. Můj otec ale netoužil jít po cestičce, kterou mu jeho drazí rodiče vyšlapali, raději si zvolil vlastní cestu, plnou životních výmolů, odboček i zajížděk. Navzdory přání rodičů se stal lesníkem. Práce, která se mohla zdát jeho rodičům podružná, získala v jeho rukou nové rozměry. Můj otec dělal vše, aby ji plnil co nejlépe. A protože se nikdy nebál těžké dřiny a přál si aspoň trochu usmířit své milované rodiče, současně při zaměstnání vystudoval i vysokou školu zaměřenou na lesní inženýrství. Jen díky jeho píli, neochoty vzdát se, i když byl během svého studia vystaven mnoho nelehkým situacím, se mu podařilo dokázat svým rodičům, že se o svou budoucnost dokáže postarat sám. Pýcha rodičů mu byla cenným zadostiučiněním. Můj tatínek byl zpočátku velmi šťasten, měl milující rodiče, dobré zaměstnání, krásné místo k žití. Při pohledu na šťastné ženaté přátele radující se ze svých potomků, cítil, že jim závidí. Sám si velmi přál najít lásku, která by ho provázela zbytkem života. Jeho pocit osamění zesílil, když mu zemřela i jeho drahá maminka. Ztráta jednoho z rodičů ho velmi zasáhla, přál si načas se uchýlit do ústraní, a proto se přestěhoval do malé vesničky Milošovice. Místo samoty zde našel to, co dlouho hledal, svou lásku. Má maminka Magdalena se do něj zamilovala na první pohled, chvíli jí trvalo, než dobyla jeho srdce, ale nikdy vynaložené námahy nelitovala, protože tatínek jí to po zbytek svého života vracel svou láskou i přátelstvím. Přestože se někdy hádali a dny jejich společného života nebyly vždy zrovna slunečné, milovali se a nedokázali si představit život jeden bez druhého. Pocity štěstí z narození dvou synů jim kalil jen smutek nad ztrátou otce. Má a bratrova výchova se stala pro tatínka vším, bylo mu jedno, co budeme studovat, důležité pro něj jen bylo, aby se z nás stali slušní mladí muži, kteří jsou v životě velmi šťastní. A tento cíl se mu splnil, i proto s námi mohl prožívat naše studijní úspěchy, radovat se spolu s námi s přijetí na prestižní zahraniční univerzity, těšit se ze setkání s našimi životními partnerkami, šťastně očekávat narození našich dětí, jeho milovaných vnoučat. Prožíval s námi vše, co správný rodič prožívá, radoval se s námi stejnou měrou, s jakou nás utěšoval ve chvílích zlých. Stál při nás vždy, když jsme ho potřebovali a nikdy ve své lásce k nám, našim dětem a ke své ženě nepolevil. Stejně jak vychovával nás s bratrem, podílel se stejnou měrou i na výchově svých milovaných vnoučat, které učil nejen lásce k přírodě, zvířatům, rodné zemi a rodině, především ale lásce k životu. To můj otec naučil mě, mého bratra a naše děti, že úsměv mnohokrát zmůže více než křik, že rozum vítězí nad lidskou hloupostí, že i zvířata mají duši a milují bez podmínek. To otec nás naučil, že vše, co člověka v životě potká, má nějaký vyšší důvod. Naučil nás, že rodina je nadevše. I zprávu o své nemoci bral jako zkoušku, v níž musí naše rodina obstát, ne jako jednotlivec, ale jako celek. Věřil, že jeho úkolem při této těžké zkoušce není přežít, ale poučit nás o důležitosti rodiny a síle lidské vůle. Můj otec byl rád, že jeho poslední chvíle na tomto světě strávil v kruhu rodiny, která chápala důležitost rodinné sounáležitosti a lásky. Tatínek celé rodině vštípil svou vážnou nemocí i poslední ponaučení, že smrtí to nekončí, pokud na zemi zůstává někdo, kdo vás miluje.
Německý filozof Immanuel Kant kdysi pronesl: „Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.“ Můj otec se příchodu své smrti nikdy nebál, i když věděl, že je již blízko a vztahuje po něm své ruce. Nebál se, protože věděl, že i když nás opustí, tak s námi navždy zůstane. Zůstane v každém v nás, bude žít v našich vzpomínkách na společné chvíle, navždy ho uvidíme při pohledu do očí našich dětí a vnoučat, při vyprávění rodinných anekdot uslyšíme jeho zvučný, bodrý smích, ve smutných chvílích našich životů ucítíme jeho laskavý dotyk a tichý hlas, který nám vlévá novou naději do žil. Můj otec Emil Novotný sice opustil tento svět, ale dokud my nedopustíme, aby vzpomínka na něj zemřela, tak bude žít i nadále. Bude žít na místě, odkud ho ani smrt nedokáže vyrvat. Bude žít v našich srdcích a my si vzpomínky na něj budeme hýčkat, protože můj tatínek si to zaslouží za to, jakým byl a co pro nás všechny udělal. Milujme ho i nadále, radujme se z toho, kým byl, těšme se z přítomnosti lidí, které tak miloval a nikdy na něj nezapomínejme.
Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian, se narodil 28. března v Brně matce Marii Kiliánové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blechovi (3. 1. 1893 Jevišovice – 1970 Brno), který se ovšem k jeho otcovství nehlásil, proto byl pokřtěn Bohumil František. Byl vychováván do tří let babičkou Kateřinou v Brně. Matka pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaru v Polné, kde se seznámila se svým budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem, za kterého se jeho posléze provdala, a tak se celá rodina odstěhovala do Polné. Po svatbě, konané roku 1916, přijal František malého Bohumila za svého a věnoval mu stejnou péči jako jeho bratru Slávkovi, narozenému roku 1917. Oba rodiče se aktivně věnovali divadlu, kde se objevil i malý Bohumil, když 16. května 1918 hrál v Jiráskově Vojnarce. V srpnu 1919 se čtyřčlenná rodina přestěhovala do Nymburka, kde se stal František správcem pivovaru. Zde Bohumil dokončil základní vzdělání a vystudoval i reálné gymnázium. I když ho učení nebavilo, úspěšně vystudoval právnickou fakultu na Karlově Univerzitě v Praze, a to až v roce 1946, jelikož vinou okupace byly vysoké školy uzavřeny. Navštěvoval také přednášky z dějin literatury umění a filozofie. V roce 1956 se v Praze-Libni oženil s Eliškou Plevovou.
Během války měl spoustu zaměstnání, pracoval jako železniční dělník, číšník, úředník, jevištní technik a také jako výpravčí v Kostomlatech, což se odrazilo v jeho literární tvorbě. Od roku 1963 byl spisovatelem. Po roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat, a tak jeho díla vycházela buď v samizdatu, nebo v cizině. K tvorbě a publikaci se mohl vrátit až v roce 1975.
Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem. Jeho tvorba měla velký vliv na vývoj české prózy. Stejně významný je Hrabalův vliv v divadle i ve filmu. Díky jeho dílům vznikly úspěšné, populární a velmi oblíbené filmy nejen u nás, ale i v zahraničí.
Hrabal zemřel v roce 1997 v Praze po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky Nemocnice Na Bulovce, ve které se léčil. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě byla pohřbena také jeho matka „Maryška“, dále nevlastní otec „Francin“, strýc „Pepin“, žena „Pipsi“ a bratr „Slávek“. Bohumil byl uložen v těžké dubové rakvi s nápisem PIVOVAR POLNÁ, jak si přál.
Logické hádanky pro starší děti k vytisknutí (bez odpovědí)
Běží lesem zajíci. Jeden přede dvěma jeden za dvěma a jeden mezi dvěma. Kolik běží zajíců?
Co je to? V každé minutě je to jednou a v momentě dvakrát?
Dva muži hrají tenis. Sehráli celkem pět setů a každý z nich vyhrál tři. Jak je to možné?
Dvě sestry se dlouhou dobu neviděly, a tak se dohodly, že se navštíví a seznámí se svými dětmi. První žena měla jednoho syna a dvě dcery a druhá dva syny a dvě dcery. Kolik sester se tu potkalo?
Jde deset opičáků po lávce a ten jeden spadne. Kolik jich přejde lávku?
Je deset malířů na stavbě a přijde šéf a říká: „Půlka dolů“ kolik jich tam zůstane?
Je to těžké, ale nic to neváží, co je to?
Jirka zbožňuje jahodové knedlíky a dokáže jich za hodinu sníst 32. Jeho bratr Péťa sní stejné množství za 3 hodiny. Za jak dlouho sní oba dohromady 32 knedlíků?
Jsem muž a nemám sourozence. Na stěně visí podobizna. Otec muže na obrazu je synem mého otce. Kdo je na obrazu?
Mám doma šuplík a v něm jsou smíchané bílé a černé ponožky. Kolik ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné, barvy?
Máme k dispozici devítilitrovou a čtyřlitrovou sklenici. Jak s jejich pomocí odměříme šest litrů?
Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné?
Matka s otcem mají šest synů, každý syn má jednu sestru. Kolik členů má rodina?
Mění to tvar, ale je to stále kulaté. Co je to?
Může si vzít muž svou vdovu. Proč?
Na rybníku naroste za jeden den 1 leknín, za dva dny 2 lekníny, za tři dny 4 lekníny, za čtyři dny už tam narostlo 8 leknínů, za 5 dnů 16 leknínů. Za 30 dnů zaroste úplně celý rybník. Za kolik dní zaroste přesně polovina rybníku?
Na stromě byla jablka. Zafoukal vítr, jablka na stromě nezůstala, jablka ze stromu nespadla. Jak je to možné?
Některé měsíce mají 31 dnů. Kolik jich má 28 dnů?
Otec shrabe 7 kupek listí a syn 3 kupky listí, když to shrabou dohromady, kolik to bude kupek?
Představte si situaci, že máte otce se synem, které musíte rozestavit tak, aby syn stál za otcem, ale zároveň před synem aby nikdo nestál. Jak otce a syna postavíte?
Tři horolezci podnikli výstup na dosud nepokořenou horu. Když však vystoupali na vrchol, našli zde tři zmrzlá těla. Jak je to možné?
Tři kamarádi šnorchlují v jezeře, ale poté, co se vynoří, mají pouze dva mokré vlasy, jak to?
Ve stáji jsou lidé a koně. Celkem je zde 22 hlav a 72 nohou. Kolik koňů a kolik lidí je ve stáji?
Víte, co dělá osel, když na něj svítí slunce?
Víte, kdo má největší problémy, když ho bolí v krku?
všichni (zájmeno), hod (podstatné jméno), nenávidět (sloveso), každý (zájmeno), mnohokrát (číslovka), tisíc (číslovka), hoď (sloveso), nikdo (zájmeno), nenáviděný (přídavné jméno), jeden (číslovka), hajný (podstatné jméno), nesoucí (přídavné jméno), fuj (citoslovce), mňau (citoslovce), nenávist (podstatné jméno)
ad 2
Má peněženka je prázdná. (zájmeno) Bratr má peněz dost. (sloveso) Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno) Nos talíře na stůl. (sloveso) Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso) Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno) Važte si svého zdraví. (podstatné jméno) Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso) Všichni byli zdraví. (přídavné jméno) Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka) Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce) Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno) Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno) Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno) Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce) Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno) Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka) Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso) Přijdu k vám večer. (příslovce) Byl krásný letní večer. (podstatné jméno) Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno) Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno) A to se podívejme. (částice) Koupil rohlíky a chleba. (spojka) Že by doopravdy nepřišla? (částice) Myslím, že určitě přijde. (spojka) Běhám, ale nebaví mě to. (spojka) Ale to je mi novina! (částice) Nesměj se tak hloupě. (příslovce) Tak už konečně pojď! (částice) Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka) Aby se jí tak něco stalo! (částice) Stojí vedle mě. (předložka) Jsem z ní úplně vedle. (příslovce) Jdi tam místo mě! (předložka) Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)
2. V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme si říkali výše. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:
Má peněženka je prázdná.
Bratr má peněz dost.
Nasadil si klaunovský nos.
Nos talíře na stůl.
Tamara jí ráda zeleninu.
Koupíme jí rajčata a papriky.
Važte si svého zdraví.
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.
Všichni byli zdraví.
Kolem hřiště se zelenaly stromy.
Zítra pojedu kolem, tak se stavím.
Musel s kolem do opravny.
Pokladní deník má na starosti paní Novotná.
Pracuje tam jako pokladní.
Byl jsem tu už před týdnem.
Tu knížku jsem nesehnal.
Sešli se jen tři bývalí spolužáci.
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.
Přijdu k vám večer.
Byl krásný letní večer.
Ukaž tu pětku tatínkovi!
Tatínkovi bratři jsou starší než on.
A to se podívejme.
Koupil rohlíky a chleba.
Že by doopravdy nepřišla?
Myslím, že určitě přijde.
Běhám, ale nebaví mě to.
Ale to je mi novina!
Nesměj se tak hloupě.
Tak už konečně pojď!
Přišla, aby nás zkontrolovala.
Aby se jí tak něco stalo!
Stojí vedle mě.
Jsem z ní úplně vedle.
Jdi tam místo mě!
Sedni si na moje místo.
3. Pro starší Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.
Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí. (úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)
4. Pro mladší Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:
Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem. (úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)
