Test z ukázek Malostranských povídek
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských
Povídky malostranské patří mezi stálice školní četby a zároveň k textům, které se při testech často podceňují. Ukázky se totiž podobají jedna druhé, jazyk je bohatý a postavy se vynořují nenápadně, takže bez skutečného porozumění se student snadno ztratí. Právě proto je test z ukázek tak oblíbeným nástrojem učitelů. V tomto doplněném článku se zaměříme na to, jak se na test z Povídek malostranských připravit chytře, jak rozpoznat typické znaky jednotlivých povídek a jak se vyhnout nejčastějším chybám. Cílem je, aby se z poznávačky stal zvládnutelný úkol, nikoli loterie.
V naší poradně s názvem TEST NA POVÍDKY MALOSTRANSKÉ - OBSAH A POSTAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Kyzeková.
Dobrý den, prosím, funguje ten odkaz s výsledky? Ráda bych ho studentům poslala.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Odkaz funguje. Po vyplnění a odeslání k online kontrole bude odkaz k dispozici ke zkopírování a odeslání mailem.
Zdroj: příběh Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: příběh Skloňování slova doušek
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bohumil Hrabal
Ve svém příspěvku MUSÍM TO NAPSAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Konvičný.
Pane Babiš,
národ - kromě Prahy - k Vám hledí /spolu s prezidentem Zemanem/ s nadějí a je ochoten akceptovat i možné chyby /třeba v souvislosti s věcmi, týkajícími se vaší rodiny/. Jste náš, nevěřil byste, kolik lidí různého politického smýšlení Vaše práce spojuje.
Píši Vám proto, že se domnívám, že jednou z nedůležitějších věcí okamžiku je, abyste stále k sobě měl člověka, který je perfektní češtinář a nedovolí Vašim nepřátelům zneužívat drobné jazykové nuance /viz tzv. investigativní novináři, u nichž - i při ocenění určitých kvalit pí Slonkové a zaprodanosti její i jejího kolegy - už delší dobu jsem jednoznačně přesvědčen o tendenčnosti, a tomu odpovídající prezentaci neobjektivních informací/.
Jsou to třeba detaily, ale v kontextu s prezentací ze strany dalších nepřejícných - i když vím, že musíte převážně reagovat jednoznačně a okamžitě - jim nedávejte prostor třeba v časovém stresu vytvářet subjektivní atmosféru /to, co se jim "podařilo" u syna ve Švýcarsku/, a v přímé konfrontaci maximálně zvažujte své odpovědi. Dokáží to - což Vám jistě nemusím říkat - často s velkou škodolibostí uvést ... jen tak mimochodem ... na okraj.
P.S,
Příznivcem ANO a jejího programu jsem se stal hned v roce 2011, Vaším po nějaké reportáži v TV, která Vás tehdy ještě dokázala prezentovat v dobrém světle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monis.
Souhlasím a přidávám se k podpoře! Pane Babiši, prosím, nedejte se zničit hovady. Náš národ, naše země naši lidé Vás potřebují. Vy jste velká překážka pro tu partu darmožroutů, jste pracovitý a moudrý člověk. Moc na Vás myslíme! Máte podportt nebojte se nic!
Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail
Ukázat život obyčejných lidí a kritizovat maloměšťáctví, předsudky a pokrytectví společnosti.
Není, ale teprve celek poskytne plný obraz Malé Strany a jejích obyvatel.
Protože odmítá společenské uznání a zůstává věrný vlastním hodnotám.
Ano, částečně, zejména skrze postavu „malého Nerudy“ a detailní znalost prostředí.
Jedná se o realistické povídky s prvky satiry a ironie.
Ano, obsahuje archaismy a dobový slovosled, ale po chvíli si čtenář zvykne.
Neruda chtěl realisticky zachytit lidské slabosti, nikoli idealizovaný obraz společnosti.
Ano, často se objevují v seznamu povinné nebo doporučené četby na středních školách.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Haken.
Dobrý den,
může prosím někdo vysvětlit pointu povídky Legenda o krásné Julince ze sbírky Morytáty a legendy? Předem mnohokrát děkuji. MH
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Bohumil Hrabal
Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.
Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.
Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Bohumil Hrabal
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Beštová.
Dobrý den, vážený pane premiére,
chci Vám touto cestou poděkovat za celou svou rodinu, za studenty, které učím a mám je ráda. V této složité to vůbec není jednoduché,
chci vyjádřit podporu Vám, místopředsedům vlády, ministru zdravotnictví i jeho náměstkovi Adamu Prymulovi.
Včera jste ubezpečoval občany, že se nemají bát, že potraviny v obchodech jsou a budou. Dnes ráno jsem byla s manželem nakoupit a skutečně, od masa, ovoce, zeleniny, pečiva, zdravých potravin až po dezinfekční prostředky, vše jsme v poklidu nakoupili. Prodavačky průběžně doplňovaly zboží.
Lidé v poklidu nakupovali.
O to víc mě naštvalo, když jsme doma potraviny uložili a zapli si televizi, ukazovali na 24, kanálu, který považuji za solidní , prázdné regály, pouštěli to opakovaně a schválně zabírali prázdné regály, asi natočili včera před zavírací dobou.
Hyenismus našich novinářů nezná mezi, schválně vyvolávají paniku a obavy lidí.
Obchody jsou plné zboží, měl jste pravdu.
A tak děkuji za vše, co pro nás děláte a všichni se držte, slyším nyní i od Vašich kritiků, Babiš je dobrý.
S pozdravem
Vlasta Beštová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý večer , chtěl bych Vám pane Babiš poděkovat a celé vládě , za to co pro celou republiku děláte . Mrzí mě akorát žvásty opozice .
Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail
Jan Neruda
Zdroj: článek Povídky malostranské
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC KE ZRUŠENÍ SIPO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Loffelmann Vladimir.
Prosím o zaslání vzoru plné moci na zrušení SIPO z důvodu prodeje bytu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Já, Jméno Příjmení, narozen Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc panu / paní Jméno, Příjmení, narozeného / narozené Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupoval/a ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. a při jednání s právnickými a fyzickými osobami, ve věci zrušení Soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO), u něhož jsem veden jako plátce a je mi přiděleno spojovací číslo XXXXXX.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.
Úředně ověřený podpis zmocnitele: ...............
Podpis zmocněnce: ................ (podpis nemusí být ověřený)
Zdroj: příběh Plná moc ke zrušení SIPO
Povídky malostranské nejsou jen souborem samostatných příběhů, ale tvoří ucelený obraz jedné městské čtvrti a její mentality. Neruda se nesnaží idealizovat Malou Stranu ani její obyvatele, naopak odhaluje jejich malost, závist, předsudky i krutost, ale zároveň i schopnost soucitu a lidské solidarity.
Dílo ukazuje, jak silně dokáže společnost působit na jednotlivce. Člověk, který se vymyká očekáváním okolí, bývá snadno odsunut na okraj, zesměšněn nebo dokonce zničen. Neruda tím nepřímo kritizuje pokrytectví a povrchní morálku, která se skrývá za zdánlivě spořádaným životem.
Zdroj: článek Povídky malostranské
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ NA POŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naomi Rafaelova.
Chci dát plnou moc své matce Marcele Brychtové 5.91969 k prebytani moji uredni pošty děkuju Rafaelova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Já, Naomi Rafaelová, narozená Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc paní Marcele Brychtové, narozené 5.9.1969, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupovala ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. ve věci doručování doporučených zásilek i těch určených do vlastních rukou, aby mohla tyto zásilky za mě přebírat.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.
Úředně ověřený podpis zmocnitele (Naomi Rafaelová): ...............
Podpis zmocněnce (Marcela Brychtová): ................ (její podpis nemusí být ověřený)
Zdroj: příběh Plná moc k zastupování na poště
Přestože byly Povídky malostranské napsány v 19. století, jejich témata jsou překvapivě současná. Pomluvy, závist, tlak okolí a strach z odlišnosti patří k lidské společnosti dodnes.
Právě díky této nadčasovosti patří kniha mezi stěžejní díla české literatury a zůstává povinnou i doporučenou četbou.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Celkem třináct samostatných povídek.
Autorem je Jan Neruda.
Spíše realistické, místy ironické, s prvky romantiky.
Život obyčejných lidí na Malé Straně.
Podle tajemné atmosféry, lásky a motivu smrti.
Pro nepřipravené ano, při systematické přípravě je ale zvládnutelný.
Nestačí, důležitý je i jazyk a styl vyprávění.
Ano, některé pasáže se v testech objevují opakovaně.
Ano, pokud doplňují samotné čtení textu.
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských
Z hlediska celkového obsahu Povídek malostranských je důležité si uvědomit, že jednotlivé příběhy nejsou řazeny náhodně. Společně vytvářejí mozaiku života na Malé Straně, kde se postavy často objevují opakovaně nebo se o sobě alespoň dozvídají skrze řeči a drby.
Typické jsou:
Celek nepůsobí jako klasický román, ale jako živý portrét města, které má vlastní paměť, rytmus a charakter.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Rozbor díla:
Pábitelé jsou knihou pojmenovanou přímo po typu postavy, kterou Hrabal vymyslel a která je typická pro jeho tvorbu. Pábitel je člověk, který se dokáže uspokojit a rozptýlit naprostými maličkostmi. Nachází si své malé libůstky a často poněkud zvláštní koníčky, kterými se zabavuje a které dodávají jeho životu zajímavý tón. Ten mu ostatně dodává už sama postava svým vlastním podáním skutečnosti – při rozhovorech s ostatními mají Hrabalovy postavy tendenci přehánět, zveličovat a soustředit se zejména na to, co samy chtějí říci. Ačkoliv jsou Hrabalovy knihy výrazně dialogické, při bližším pohledu zjistíme, že se nejedná ani tak o dialog, jako spíš o dva vzájemně propletené monology. Pábitelé jsou povětšinou postavy vyčleněné někde na okraji společnosti, bez nějaké společenské prestiže nebo dokonce vážnosti. Svými příběhy, pohledy na svět a zálibami se z nich ale stávají lidé zajímaví a ojedinělí, ač pořád trochu zvláštní. Nevšednost postav přitom poznáváme právě díky jazykové hře, kterou autor rozehrává zejména v prostoru přímých řečí. Hrabalův umělecký úhel pohledu odhaluje v lidech vymykajících se konvencím (ať už myšlenkovým, či institucionálním) doposud neviděnou ryzost, blížící se skoro jakési zvláštní formě svátosti. Jedná se o sbírku povídek.
Místo a doba děje:
Městečko u vody – Nymburk, pražská periferie – Libeň, různé hospůdky
Znaky:
Autor je pasivní pozorovatel nebo účastník děje.
Jazyk:
Obecná čeština, slang, vulgarismy, zjemnělé lyrické prvky, osobitost, barevnost.
Hlavní myšlenka:
Kniha staví na rozhovoru, zvláště na hospodské rozprávce. Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“.
Obsah:
První povídka v knize Pábitelé má název Jarmilka. Hlavní postavou je stejnojmenná mladá žena zaměstnaná v kladenské Poldovce, vypravěčem je pak jeden z tamních dělníků. Jarmilka je těhotná, otec dítěte si ji ale nechce vzít, nejdříve se nechce znát k dítěti, později ani k Jarmilce samotné. Ta je ze situace nešťastná, a přestože je její milenec idiot a hulvát, miluje ho a chtěla by s ním být. Pro radu si chodí k vypravěči, kterého oslovuje „strýčku“. Nastoupí na předporodní dovolenou, porodí krásné dítě, ale z ní samotné jako by nešťastná láska a zkrachovalý ideál o rodinném štěstí vysály život.
Hlavní postavou povídky Pan notář je starý muž sepisující na začátku povídky svoji závěť. Diktuje ji mladé sekretářce a my tak narážíme na kontrast mezi postavou staršího muže, který už se v životě chystá jen na smrt, a postavou mladé dívky, těšící se z krás světa. Ve druhé části povídky navštíví pan
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bohumil Hrabal
Tato kniha není určitě vhodná pro každého. Spoustě lidí se může zdát na čtení náročná vzhledem k slovosledu a zastaralým výrazům. Zároveň nezáživně mohou působit popisné pasáže. Pokud se ale někdo dokáže povznést nad tyto nevýhody, čekají ho v knize milé a úsměvné pasáže ze života obyčejných lidí v 19. století. Jedná se o příjemné čtení spíše pro starší osoby, které nepotřebují mít knihu plnou akčního děje. Pokud by někdo měl zájem si přečíst alespoň některé povídky, doporučuji O měkkém srdci paní Rusky, Přivedla žebráka na mizinu, Pan Ryšánek a Pan Schlegl, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku a Doktor Kazisvět.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Nejčastěji na obsah povídek, hlavní postavy a jejich vztahy.
Detailní znalost se hodí, ale důležitější je pochopení hlavních motivů a point.
Ano, rozlišení ich-formy a er-formy je velmi časté.
Prostředí Malé Strany je klíčové a často se na něj test ptá.
Nestačí, lepší je rozumět souvislostem a významům jednotlivých povídek.
Pan Vorel, pan Vojtíšek, paní Ruska, slečna Máry a pan Hastrman.
Ano, dobře zpracovaný čtenářský deník výrazně usnadní přípravu.
Většinou převažují faktické otázky, ale mohou se objevit i interpretační.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
V testech se opakují zejména postavy, které jsou nositeli hlavní myšlenky povídky nebo mají výraznou charakterovou zvláštnost.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy
Povídková tvorba Virginie Woolfové je subtilní, poetická a často lyrická. Zaměřuje se na okamžiky uvědomění, fragmenty vědomí a drobné situace každodennosti. Mezi významné povídky patří:
Povídky jsou často experimentální a představují laboratoř pro její románovou tvorbu.
Zdroj: článek Virginia Woolfová