Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

JEJÍŽ SKLONOVÁNÍ

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Diskuze: skloňování slova doušek

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Počet odpovědí: 1

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

Jimž

Jimž

4. pád

Jež

Jež

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O nichž

O nichž

O nichž

7. pád

S jimiž

S jimiž

S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíhož

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímuž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejímž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíchž

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejíchž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímiž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA

PÁDY

KDOŽ

COŽ

1. pád

Kdož

Což

2. pád

Kohož

Čehož

3. pád

Komuž

Čemuž

4. pád

Kohož

Což

5. pád

-

-

6. pád

O komž

O čemž

7. pád

S kýmž

S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÉŽ

JAKÁŽ

1. pád

Kterýž

Kteráž

Kteréž

Jakýž

Jakáž

Jakéž

2. pád

Kteréhož

Kteréž

Kteréhož

Jakéhož

Jakéž

Jakéhož

3. pád

Kterémuž

Kteréž

Kterémuž

Jakémuž

Jakéž

Jakémuž

4. pád

Kterého, který

Kterouž

Kteréž

Jakého, jaký

Jakouž

Jakéž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterémž

O kteréž

O kterémž

O jakémž

O jakéž

O jakémž

7. pád

S kterýmž

S kterouž

S kterýmž

S jakýmž

S jakouž

S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÁŽ

JAKÉŽ

1. pád

Kteří, které

Kteréž

Kteráž

Jací, jaké

Jakéž

Jakáž

2. pád

Kterýchž

Kterýchž

Kterýchž

Jakýchž

Jakýchž

Jakýchž

3. pád

Kterýmž

Kterýmž

Kterýmž

Jakýmž

Jakýmž

Jakýmž

4. pád

Kteréž

Kteréž

Kteráž

Jakéž

Jakéž

Jakáž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterýchž

O kterýchž

O kterýchž

O jakýchž

O jakýchž

O jakýchž

7. pád

S kterýmiž

S kterýmiž

S kterýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Diskuze: Volby 2017

Tak to vypadá na vládu slováka, japonce a hašišmana. To je prostě konec české originální garnitury, která se úplně zdiskreditovala. Čeká nás naprosto nová budoucnost, jejíž výsledky jsou ve hvězdách. Dva cizinečtí bussinessmani a jeden najivní avatar drží naše životy ve svých rukou.

Zdroj: diskuze Volby 2017
Počet odpovědí: 0

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Diskuze: Re: skloňování slova doušek

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Počet odpovědí: 1

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

týž/tentýž

táž/tatáž

totéž

2. pád

téhož

téže

téhož

3. pád

témuž

téže

témuž

4. pád

téhož, týž/tentýž

touž/tutéž

totéž

6. pád

o témž(e), tomtéž

o téže

o témž(e), tomtéž

7. pád

týmž/tímtéž

touž/toutéž

týmž/tímtéž

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

tíž/titíž

tytéž

táž/tatáž

tytéž (neživ.)

2. pád

týchž

týchž

týchž

3. pád

týmž

týmž

týmž

4. pád

tytéž

tytéž

táž/tatáž

6. pád

o týchž

o týchž

o týchž

7. pád

týmiž

týmiž

týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Diskuze: plná moc zastupování ve věci převodu dodavatele el. energie

Smlouvou na změnu dodavatele el.energie jsem pověřil nového dodavatele k zajištění bezkonfliktního převodu na nového dodavatele, ten však provedl chybu při určení termínu. Původní dodavatel mě chtěl penalizovat významnou částkou, jelikož smlouva byla na dobu určitou a termín převodu neodpovídal podmínkám smlouvy. Odebral jsem plnou moc novému dodavateli nejen za tuto chybu ale i za to, že se mnou nekomunikoval. Ten se odvolal na smlouvu, jejíž součástí bylo zplnomocnění a penalizoval mě ještě větší částkou než chtěl původní dodavatel. Domnívám se , že komunikace mezi zmocněncem a zmocnitelem je naprosto nezbytná a že když zmocněnec udělá hrubou chybu, mám jako zmocnitel mu zmocnění odebrat a to bez postihu.
Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Plná moc zastupování ve věci převodu dodavatele el. energie
Počet odpovědí: 1

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Diskuze: Re: Re: Konec Babiše

To je fakt zrovna teď to zvýšení minimální mzdy. Prezentuje se to jako zájem o nejchudší voliče, ale přitom je to prachsprostý způsob, jak vytáhnout z nejchudších lidí ještě více peněz, nebo práce. Kde si asi myslíte, že zaměstnavatel vezme na vyšší mzdové náklady, no naloží na toho chudého človíčka víc práce, a když to nezvládne, tak ho vyhodí a nechá to dělat tomu, který to zvládne. A co ten chudej vyhozenej volič? Ten je na úřadu práce... A týká se to i chudých podnikatelů s nízkými příjmy. Na minimální mzdu je totiž navázán výpočet minimální výše sociálního a zdravotního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Vyšší minimální mzda = vyšší minimální zálohy. OSVČ s nízkými příjmy tak díky tomu budou mít zase o něco nižší už tak nízké příjmy. Největší absurditou toho celého je fakt, že toto opatření prosadila politická strana, jejíž cílovou skupinou jsou chudí lidé.

Zdroj: diskuze Konec Babiše
Počet odpovědí: 1

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: Leccos nebo lecos

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

Rod mužský, jednotné číslo: spontánní pohyb

1. pád

Spontánní pohyb

2. pád

Spontánního pohybu

3. pád

Spontánnímu pohybu

4. pád

Spontánní pohyb

5. pád

Spontánní pohybe

6. pád

Spontánním pohybu

7. pád

Spontánním pohybem



Rod mužský, množné číslo: spontánní pohyb

1. pád

Spontánní pohyby

2. pád

Spontánních pohybů

3. pád

Spontánním pohybům

4. pád

Spontánní pohyby

5. pád

Spontánní pohyby

6. pád

Spontánních pohybech

7. pád

Spontánními pohyby



Rod ženský, jednotné číslo: spontánní zábava

1. pád

Spontánní zábava

2. pád

Spontánní zábavy

3. pád

Spontánní zábavě

4. pád

Spontánní zábavu

5. pád

Spontánní zábavo

6. pád

Spontánní zábavě

7. pád

Spontánní zábavou



Rod ženský, množné číslo: spontánní zábava

1. pád

Spontánní zábavy

2. pád

Spontánních zábav

3. pád

Spontánním zábavám

4. pád

Spontánní zábavy

5. pád

Spontánní zábavy

6. pád

Spontánních zábavách

7. pád

Spontánními zábavami



Rod střední, jednotné číslo: spontánní chování

1. pád

Spontánní chování

2. pád

Spontánního chování

3. pád

Spontánnímu chování

4. pád

Spontánní chování

5. pád

Spontánní chování

6. pád

Spontánním chování

7. pád

Spontánním chování



Rod střední, číslo množné: spontánní chování

1. pád

Spontánní chování

2. pád

Spontánních chování

3. pád

Spontánním chováním

4. pád

Spontánní chování

5. pád

Spontánní chování

6. pád

Spontánních chováních

7. pád

Spontánními chováními



Skloňování slova SPONTÁNNOST

PÁDY

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Spontánnost

Spontánnosti

2. pád

Spontánnosti

Spontánností

3. pád

Spontánnosti

Spontánnostem

4. pád

Spontánnost

Spontánnosti

5. pád

Spontánnosti

Spontánnosti

6. pád

Spontánnosti

Spontánnostech

7. pád

Spontánností

Spontánnostmi



Skloňování slova SPONTANEITA

PÁDY

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Spontaneita

Spontaneity

2. pád

Spontaneity

Spontaneit

3. pád

Spontaneitě

Spontaneitám

4. pád

Spontaneitu

Spontaneity

5. pád

Spontaneito

Spontaneity

6. pád

Spontaneitě

Spontaneitách

7. pád

spontaneitou

Spontaneitami


Zdroj: Spontánní

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

O ničím

7. pád

S ničím

S ničí

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničích

Ničích

Ničích

3. pád

Ničím

Ničím

Ničím

4. pád

Ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničích

O ničích

O ničích

7. pád

S ničími

S ničími

S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijaký

Nijaká

Nijaké

Žádný

Žádná

Žádné

2. pád

Nijakého

Nijaké

Nijakého

Žádného

Žádné

Žádného

3. pád

Nijakému

Nijaké

Nijakému

Žádnému

Žádné

Žádnému

4. pád

Nijakého, nijaký

Nijakou

Nijaké

Žádného, žádný

Žádnou

Žádné

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakém

O nijaké

O nijakém

O žádném

O žádné

O žádném

7. pád

S nijakým

S nijakou

S nijakým

S žádným

S žádnou

S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijací, nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádní, žádné

Žádné

Žádná

2. pád

Nijakých

Nijakých

Nijakých

Žádných

Žádných

Žádných

3. pád

Nijakým

Nijakým

Nijakým

Žádným

Žádným

Žádným

4. pád

Nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádné

Žádné

Žádná

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakých

O nijakých

O nijakých

O žádných

O žádných

O žádných

7. pád

S nijakými

S nijakými

S nijakými

S žádnými

S žádnými

S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

TÁZACÍ zájmena

Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále

Skloňování:

Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

Zdroj: Zájmena

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Nesprávné tvary

Slovo ubikace pochází pravděpodobně z italského ubicazione (poloha) či ubicare (umístit), proto nepatří mezi vyjmenovaná slova a psaní s -y- je chybné.

Chyby ve skloňování tohoto slova se snad ani není možné dopustit – skloňuje se pravidelně podle vzoru růže, viz výše. Pozor možná jen v 7. pádu čísla množného, abyste se nepřiklonili k nespisovné koncovce -ema.

Zdroj: Pravopis ubikace

Zcela jiné je standarta

Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.

Zdroj: Standardní nebo standartní

Přídavná jména tvrdá

Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to  je? Který (která, které) to je?

U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a  množném podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladý muž, mladý strom

Mladí muži, mladé stromy

2. pád

Mladého muže, mladého stromu

Mladých mužů, mladých stromů

3. pád

Mladému muži, mladému stromu

Mladým mužům, mladým stromům

4. pád

Mladého muže, mladý strom

Mladé muže, mladé stromy

5. pád

Mladý muži, mladý strome

Mladí muži, mladé stromy

6. pád

O mladém muži, o mladém stromu

O mladých mužích, o mladých stromech

7. pád

S mladým mužem, s mladým stromem

S mladými muži, s mladými stromy

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a  množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladá žena

Mladé ženy

2. pád

Mladé ženy

Mladých žen

3. pád

Mladé ženě

Mladým ženám

4. pád

Mladou ženu

Mladé ženy

5. pád

Mladá ženo

Mladé ženy

6. pád

O mladé ženě

O mladých ženách

7. pád

S mladou ženou

S mladými ženami

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu středního v jednotném a  množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

2. pád

Mladého děvčete

Mladých děvčat

3. pád

Mladému děvčeti

Mladým děvčatům

4. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

5. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

6. pád

O mladém děvčeti

O mladých děvčatech

7. pád

S mladým děvčetem

S mladými děvčaty

Zdroj: Přídavná jména

Možné tvary slova vůně

Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.

číslo jednotné

číslo množné

1. pád

vůně

vůně

2. pád

vůně

vůní

3. pád

vůni

vůním

4. pád

vůni

vůně

5. pád

vůně

vůně

6. pád

vůni

vůních

7. pád

vůní

vůněmi

Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Zdroj: Zájmena

Přídavná jména měkká

Na přídavná jména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavná jména, která vznikla z  názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavná jména se  skloňují podle vzoru jarní.

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a  neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní brouk, jarní den

Jarní brouci, jarní dny

2. pád

Jarního brouka, jarního dne

Jarních brouků, jarních dnů

3. pád

Jarnímu broukovi, jarnímu dnu

Jarním broukům, jarním dnům

4. pád

Jarní brouka, jarní den

Jarní brouky, jarní dny

5. pád

Jarní brouku, jarní dne

Jarní brouci, jarní dny

6. pád

O jarním brouku, o jarním dnu

O jarních broucích, o jarních dnech

7. pád

S jarním broukem, s jarním dnem

S jarními brouky, s jarními dny

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní noc

Jarní noci

2. pád

Jarní noci

Jarních nocí

3. pád

Jarní noci

Jarním nocím

4. pád

Jarní noc

Jarní noci

5. pád

Jarní noci

Jarní noci

6. pád

O jarní noci

O jarních nocích

7. pád

S jarní noci

S jarními nocemi

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu středního v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní ráno

Jarní rána

2. pád

Jarního rána

Jarních rán

3. pád

Jarnímu ránu

Jarním ránům

4. pád

Jarní ráno

Jarní rána

5. pád

Jarní ráno

Jarní rána

6. pád

O jarním ránu

O jarních ránech

7. pád

S jarním ránem

S jarními rány

Zdroj: Přídavná jména

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcův pes, otcův dům

Otcovi psi; otcovy domy

2. pád

Otcova psa, otcova domu

Otcových psů, otcových domů

3. pád

Otcovu psu, otcovu domu

Otcovým psům, otcovým domům

4. pád

Otcova psa; otcův dům

Otcovy psy, otcovy domy

5. pád

Otcův pse, otcův dome

Otcovy psi, otcovy domy

6. pád

O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu

O otcových psech, o otcových domech

7. pád

S otcovým psem, s otcovým domem

S otcovými psy, s otcovými domy

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčin pes, matčin dům

Matčini psi, matčiny domy

2. pád

Matčina psa, matčina domu

Matčiných psů, matčiných domů

3. pád

Matčinu psu, matčinu domu

Matčiným psům, matčiným domům

4. pád

Matčina psa, matčin dům

Matčiny psy, matčiny domy

5. pád

Matčin pse, matčin dome

Matčini psi, matčiny domy

6. pád

O matčině (/u) psu, o matčině (/u) domu

O matčiných psech, o matčiných domech

7. pád

S matčiným psem, s matčiným domem

S matčinými psy, s matčinými domy

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcova kočka

Otcovy kočky

2. pád

Otcovy kočky

Otcových koček

3. pád

Otcově kočce

Otcovým kočkám

4. pád

Otcovu kočku

Otcovy kočky

5. pád

Otcova kočko

Otcovy kočky

6. pád

O otcově kočce

O otcových kočkách

7. pád

S otcovou kočkou

S otcovými kočkami

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v jednotném a možném čísle podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčina kočka

Matčiny kočky

2. pád

Matčiny kočky

Matčiných koček

3. pád

Matčině kočce

Matčiným kočkám

4. pád

Matčinu kočku

Matčiny kočky

5. pád

Matčina kočko

Matčiny kočky

6. pád

O matčině kočce

O matčiných kočkách

7. pád

S matčinou kočkou

S matčinými kočkami

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

2. pád

Otcova kola

Otcových kol

3. pád

Otcovu kolu

Otcovým kolům

4. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

5. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

6. pád

O otcově kole, o otcovu kolu

O otcových kolech

7. pád

S otcovým kolem

S otcovými koly

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčino kolo

Matčina kola

2. pád

Matčina kola

Matčiných kol

3. pád

Matčinu kolu

Matčiným kolům

4. pád

Matčino kolo

Matčina kola

5. pád

Matčino kolo

Matčina kola

6. pád

O matčině kole

O matčiných kolech

7. pád

S matčiným kolem

S matčinými koly

Zdroj: Přídavná jména

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Jednotné číslo

Pád

Rod mužský

Rod ženský

Rod střední

1.

Všechen

Všechna

Všechno / vše

2.

Všeho

Vší

Všeho

3.

Všemu

Vší

Všemu

4.

Všechen

Všechnu / vši

Všechno / vše

6.

O všem

O vší

O všem

7.

Se vším

S vší

Se vším

Množné číslo

Pád

Mužský rod

Ženský rod

Střední rod

1.

Všichni (životnost), všechny (neživotnost)

Všechny

Všechna

2.

Všech

Všech

Všech

3.

Všem

Všem

Všem

4.

Všechny

Všechny

Všechna

6.

O všech

O všech

O všech

7.

Se všemi

Se všemi

Se všemi


Zdroj: Slovo všechno

Skloňování slova jenž

Pro skloňování vztažného zájmena jenž je důležité si uvědomit jakého rodu a čísla je podstatné jméno, k němuž se jenž vztahuje, a v jakém pádu dané zájmeno má být.

V následující tabulce lze najít správný tvar právě pro určení těchto tří kritérií (číslo, rod, pád)

ČÍSLO

PÁD

MUŽSKÝ ROD

ŽENSKÝ ROD

STŘEDNÍ ROD

Číslo jednotné

1.

(chlapec, který) = jenž

(žena, která) = jež

(děvče, které) = jež

2.

(chlapce, kterého) = jehož

(ženy, které) = jíž

(děvčete, kterého) = jehož

3.

(chlapci, kterému) = jemuž


(ženě, které) = jíž

(děvčeti, kterému) = jemuž

4.

(chlapce, kterého) = jehož, jejž

(les, který) = jejž

(ženu, kterou) = již

(děvče, které) = jež

6.

(o chlapci, o kterém) = o němž

(o ženě, o které) = o níž

(o děvčeti, o kterém) = o němž

7.

(chlapcem, se kterým) = s jímž

(ženou, se kterou) = s jíž

(děvčetem, se kterým) = s jímž






Číslo množné

1.

(chlapci, kteří) = již

(lesy, které) = jež

(ženy, které) = jež

(děvčata, která) = jež

2.

(chlapců, kterých) = jichž

(žen, kterých) = jichž

(děvčat, kterých) = jichž

3.

(chlapcům, kterým) = jimž

(k ženám, kterým) = jimž

(děvčatům, kterým) = jimž

4.

(chlapce, které) = jež

(ženy, které) = jež

(děvčata, která) = jež

6.

(o chlapcích, o kterých) = o nichž

(o ženách, kterých) = o nichž

(o děvčatech, kterých) = o nichž

7.

(s chlapci, se kterými) = jimiž

(s ženami, kterými) = jimiž

(s děvčaty, kterými) = jimiž


Zdroj: Gramatika jenž

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

S ním

S jí, s ní

S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MY

VY

ONI

ONY (NEŽIV.)

ONY

ONY

1. pád

My

Vy

Oni

Ony

Ony

Ony

2. pád

Nás

Vás

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

3. pád

Nám

Vám

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

4. pád

Nás

Vás

Je, ně

Je, ně

Je, ně

Je, ně

5. pád

-

Vy

-

-

-

-

6. pád

O nás

O vás

O nich

O nich

O nich

O nich

7. pád

S námi

S vámi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO

PÁDY

SE

1. pád

-

2. pád

Sebe

3. pád

Sobě, si

4. pád

Sebe, se

5. pád

-

6. pád

O sobě

7. pád

S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚKDO

NĚCO

KDOKOLI

1. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

2. pád

Někoho

Něčeho

Kohokoli

3. pád

Někomu

Něčemu

Komukoli

4. pád

Někoho

Něco

Kohokoli

5. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

6. pád

O někom

O něčem

O komkoli

7. pád

S někým

S něčím

S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčího

Něčí

Něčího

3. pád

Něčímu

Něčí

Něčímu

4. pád

Něčího, něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčím

O něčí

O něčím

7. pád

S něčím

S něčí

S něčím

Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčích

Něčích

Něčích

3. pád

Něčím

Něčím

Něčím

4. pád

Něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčích

O něčích

O něčích

7. pád

S něčími

S něčími

S něčími

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějaký

Nějaká

Nějaké

Některý

Některá

Některé

2. pád

Nějakého

Nějaké

Nějakého

Některého

Některé

Některého

3. pád

Nějakému

Nějaké

Nějakému

Některému

Některé

Některému

4. pád

Nějakého, nějaký

Nějakou

Nějaké

Některé, některý

Některou

Některé

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakém

O nějaké

O nějakém

O některém

O některé

O některém

7. pád

S nějakým

S nějakou

S nějakým

S některým

S některou

S některým

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějací, nějaké

Nějaké

Nějaká

Někteří, některé

Některé

Některá

2. pád

Nějakých

Nějakých

Nějakých

Některých

Některých

Některých

3. pád

Nějakým

Nějakým

Nějakým

Některým

Některým

Některým

4. pád

Nějaké

Nějaké

Nějaká

Některé

Některé

Některá

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakých

O nějakých

O nějakých

O některých

O některých

O některých

7. pád

S nějakými

S nějakými

S nějakými

S některými

S některými

S některými

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každý

Každá

Každé

Všechen

Všechna

Všechno, vše

2. pád

Každého

Každé

Každého

Všeho

Vší

Všeho

3. pád

Každému

Každé

Každému

Všemu

Vší

Všemu

4. pád

Každého, každý

Každou

Každé

Všechen

Vši, všechnu

Všechno, vše

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každém

O každé

O každém

O všem

O vší

O všem

7. pád

S každým

S každou

S každým

Se vším

Se vší

Se vším

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každí, každé

Každé

Každá

Všichni, všechny

Všechny

Všechna

2. pád

Každých

Každých

Každých

Všech

Všech

Všech

3. pád

Každým

Každým

Každým

Všem

Všem

Všem

4. pád

Každé

Každé

Každá

Všechny

Všechny

Všechna

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každých

O každých

O každých

O všech

O všech

O všech

7. pád

S každými

S každými

S každými

Se všemi

Se všemi

Se všemi

Zdroj: Všechna zájmena

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS