Téma: 

Jenž


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

GRAMATIKA JENŽ

Jenž básnicky

Jestliže výraz jenž je již málo užívaný, tak o jeho básnickém ekvivalentu výrazu an se dá říci, že se již téměř nevyužívá.

Detail odstavce: Jenž básnicky
Zdroj: Gramatika jenž
Zveřejněno: 11.12.2015

GRAMATIKA JENŽ

Zájmeno jenž

Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, jež se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.

Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Gramatika jenž
Zveřejněno: 11.12.2015

GRAMATIKA JENŽ

Pravidla jenž/jež

Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.

Detail odstavce: Pravidla jenž/jež
Zdroj: Gramatika jenž
Zveřejněno: 11.12.2015

ZÁJMENA

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Detail odstavce: VZTAŽNÁ zájmena
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

GRAMATIKA JENŽ

Skloňování slova jenž

Pro skloňování vztažného zájmena jenž je důležité si uvědomit jakého rodu a čísla je podstatné jméno, k němuž se jenž vztahuje, a v jakém pádu dané zájmeno má být.

V následující tabulce lze najít správný tvar právě pro určení těchto tří kritérií (číslo, rod, pád)

ČÍSLO

PÁD

MUŽSKÝ ROD

ŽENSKÝ ROD

STŘEDNÍ ROD

Číslo jednotné

1.

(chlapec, který) = jenž

(žena, která) = jež

(děvče, které) = jež

2.

(chlapce, kterého) = jehož

(ženy, které) = jíž

(děvčete, kterého) = jehož

3.

(chlapci, kterému) = jemuž


(ženě, které) = jíž

(děvčeti, kterému) = jemuž

4.

(chlapce, kterého) = jehož, jejž

(les, který) = jejž

(ženu, kterou) = již

(děvče, které) = jež

6.

(o chlapci, o kterém) = o němž

(o ženě, o které) = o níž

(o děvčeti, o kterém) = o němž

7.

(chlapcem, se kterým) = s jímž

(ženou, se kterou) = s jíž

(děvčetem, se kterým) = s jímž






Číslo množné

1.

(chlapci, kteří) = již

(lesy, které) = jež

(ženy, které) = jež

(děvčata, která) = jež

2.

(chlapců, kterých) = jichž

(žen, kterých) = jichž

(děvčat, kterých) = jichž

3.

(chlapcům, kterým) = jimž

(k ženám, kterým) = jimž

(děvčatům, kterým) = jimž

4.

(chlapce, které) = jež

(ženy, které) = jež

(děvčata, která) = jež

6.

(o chlapcích, o kterých) = o nichž

(o ženách, kterých) = o nichž

(o děvčatech, kterých) = o nichž

7.

(s chlapci, se kterými) = jimiž

(s ženami, kterými) = jimiž

(s děvčaty, kterými) = jimiž


Detail odstavce: Skloňování slova jenž
Zdroj: Gramatika jenž
Zveřejněno: 11.12.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Detail odstavce: Vedlejší věta přívlastková
Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno: 21.10.2015

VŠECHNA ZÁJMENA

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

Jimž

Jimž

4. pád

Jež

Jež

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O nichž

O nichž

O nichž

7. pád

S jimiž

S jimiž

S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíhož

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímuž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejímž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíchž

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejíchž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímiž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA

PÁDY

KDOŽ

COŽ

1. pád

Kdož

Což

2. pád

Kohož

Čehož

3. pád

Komuž

Čemuž

4. pád

Kohož

Což

5. pád

-

-

6. pád

O komž

O čemž

7. pád

S kýmž

S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÉŽ

JAKÁŽ

1. pád

Kterýž

Kteráž

Kteréž

Jakýž

Jakáž

Jakéž

2. pád

Kteréhož

Kteréž

Kteréhož

Jakéhož

Jakéž

Jakéhož

3. pád

Kterémuž

Kteréž

Kterémuž

Jakémuž

Jakéž

Jakémuž

4. pád

Kterého, který

Kterouž

Kteréž

Jakého, jaký

Jakouž

Jakéž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterémž

O kteréž

O kterémž

O jakémž

O jakéž

O jakémž

7. pád

S kterýmž

S kterouž

S kterýmž

S jakýmž

S jakouž

S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÁŽ

JAKÉŽ

1. pád

Kteří, které

Kteréž

Kteráž

Jací, jaké

Jakéž

Jakáž

2. pád

Kterýchž

Kterýchž

Kterýchž

Jakýchž

Jakýchž

Jakýchž

3. pád

Kterýmž

Kterýmž

Kterýmž

Jakýmž

Jakýmž

Jakýmž

4. pád

Kteréž

Kteréž

Kteráž

Jakéž

Jakéž

Jakáž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterýchž

O kterýchž

O kterýchž

O jakýchž

O jakýchž

O jakýchž

7. pád

S kterýmiž

S kterýmiž

S kterýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

Detail odstavce: Zájmena vztažná
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016

GRAMATIKA JENŽ

Cvičení na slovo jenž (i jež)

Strom, (který) se zřítil na silnici, zastavil dopravu.

Automobilová nehoda, (která) se odehrála u Liberce, byla tragická.

Malé štěně, (které) se ztratilo, bloudilo lesem.

Šel ven s kamarády, s (kterými) byl ve fotbalovém týmu.

Svěřil se učitelce, k (které) měl důvěru.

Ve filmu viděli stavení, o (kterém) se učili.

Četl knihy, (které) měl v knihovně.

Mrtvé moře, (které) jsme o prázdninách navštívili, rychle vysychá.

Dívka, (které) jsem věřil, mě zradila.

Sprcha, (kterou) jsme dnes koupili, byla celá černá.

Události, (které) se odehrály minulý týden, změnily svět.

Policista, (kterému) jsem důvěřovala, chytil zloděje.

Polička, (která) byla plná knih, se zřítila.

Auta a traktory, (které) se zúčastnily závodu, měly nehodu.

Kalendář, (který) mi stál na stole, byl pár let starý.

Kuře, (které) běhalo po zahradě, smutně pípalo.


Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Gramatika jenž
Zveřejněno: 11.12.2015

ZÁJMENA

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Detail odstavce: Druhy zájmen
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI PRO DĚTI

Kulatý svět

Jan Skácel

Co kulaté je, to se koulí

brambory, mráčky, taky míč,

za kopec skutálí se slunce

a už tu není, už je pryč,

a celý den se odkutálel,

stmívá se rychle, chodí tma,

a děti vracejí se domů,

tam na ně čeká maminka,

má pro každého hrnek mléka,

noc si už šlape na paty,

a jak to čerstvé mléko chutná

z hrníčku, jenž je kulatý.

Detail odstavce: Kulatý svět
Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti
Zveřejněno: 27.4.2018

VŠECHNA ZÁJMENA

Cvičení na druhy zájmen

Mému svědomí se po rozhovoru ulevilo.

Toho muže bych chtěla potkat.

Nás se bát nemusíte.

Viděl psa, jenž měl být utracen.

Takový svetr chtěl k Vánocům.

Zítra tě navštívíme.

Půjčil mi svůj svetr.

Stále mi nepřišel žádný dopis.

Co si berete s sebou na výlet?

Kdekdo mu říkal, co má dělat.

Moji přátelé nikdy nikomu nepomohli svými penězi.

Někdo upekl tento dobrý koláč.


Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016

DOPLŇOVACÍ CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

1. Cvičení

Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:

který ,
před ,
konečně ,
všechny ,
moje ,
jsou ,
kteří ,
jenž ,
takže ,
odkud ,
seděl jsem ,
zvolit ,
či ,
jedině ,
volný ,
dní ,
napil se ,
kolikerý ,
svěží ,
působí ,
cesta ,
všechna tři hřiště ,
brzičko ,
podél řeky ,
zas ,
snadno ,
jsem ,
nemile ,
pravidelně ,
byli ,
tom ,
jednoznačně ,
vysoko ,
zatímco ,
plavání ,
pokaždé ,
léčení ,
všichni ,
můžeš ,
kvůli ,
dalších ,
by ,
krásnější ,
konečně ,
chvíli ,
jsme ,
všichni ,
starosti ,
jednoho ,
ji ,
kolik ,
lze ,
mají ,
někteří ,
proč ,
nechť


Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Doplňovací cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 29.10.2015

CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ

1. cvičení

Krásná dívka, jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.

V průchodu stál muž, mi někoho připomínal.

Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice, jsme nikdy předtím neviděli.

Plyšového medvídka, po  jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.

Konečně nám doručili balíčky, jsme si objednali.

V létě chceme navštívit ostrov, se přezdívá ostrov věčného jara.

Pohádku, o  jsme si ve škole povídali, mám nejraději.

V zoologické zahradě chovají i zvířata, ochota ke spolupráci není vlastní.

Děkoval především manželce, bez by to nedokázal.

Pod stromečkem se krčilo roztomilé štěňátko, si vysnil.


Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Cvičení na zájmeno jenž
Zveřejněno: 20.4.2016

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

1. cvičení na určování slovních druhů

Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:

každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile

Detail odstavce: 1. cvičení na určování slovních druhů
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ

2. cvičení

Na půdě jsme objevili hračky, s  si v dětství hrávala maminka.

S názorem, podle se máme soustředit na čínský trh, nesouhlasil.

Babička s radostí pozorovala vnouče, se batolilo po kuchyni.

Vizionář, působivě ztělesnil německý herec, zemřel v roce 2011.

Na pokyn moderátorky vstali lidé, zachránil život sir Nicholas Winton.

O víkendu k nám přijede strýc, je hodně zcestovalý.

Problém mi pomohla vyřešit kamarádka, o  jsem nikdy nepochybovala.

Toužím navštívit místa, úzce souvisejí s dějinami moderní doby.

Učinili mu velmi zajímavou nabídku, nemohl odmítnout.

Přednáška se týkala klimatických změn, mezi se řadí i změny teplot.


Detail odstavce: Zájmeno jenž
Zdroj: Cvičení na zájmeno jenž
Zveřejněno: 20.4.2016

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako zájmeno

Je to ingredience, bez níž skvělou omáčku opravdu nepřipravíte. Učitelka, k níž jsem opravdu nechoval vřelé city, naštěstí již odešla. Vzpomněla si na tu pohádkovou knížku, v níž byly strašidelné obrázky. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž si nerozumím.

Ve všech výše uvedených příkladech je slovo „níž“ zájmenem, respektive tvarem vztažného zájmena rodu ženského ve 2., 3., 6. a 7. pádě čísla jednotného. Aby to bylo zcela jasné, nabízím přehledné skloňování zájmena „jež“ v rodu ženském (nikoli středním).

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

jež

jež

2. pád

jíž, níž*

jichž, nichž*

3. pád

jíž, níž*

jimž, nimž*

4. pád

již, niž*

jež, něž*

5. pád

6. pád

níž*

nichž*

7. pád

jíž, níž*

jimiž, nimiž*

* Podoby s takzvaným náslovným n- se používají po předložkách, například k níž, o níž, před níž, s níž a podobně.

Zájmeno jenž/jež/jež uvozuje vedlejší větu vztažnou a vyjadřuje její vztah zpravidla k určité osobě nebo věci uvedené ve větě řídící (viz souvětí uvedená výše jako příklad). Používá se především v psaných projevech.

Detail odstavce: Níž jako zájmeno
Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno: 11.5.2016

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

  1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
  2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
  3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Detail odstavce: Co jsou slovní druhy
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, stihneš všechny úkoly. (spojka)

už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Detail odstavce: Řešení
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

WILLIAM SHAKESPEARE

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, dobře se jí podívejte do úst, jistě nemá jazyk.“
  • „Je cosi shnilého ve státě dánském.“ (Hamlet)
  • „Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.“
  • „Jen dokažte se zdržet dneska, a příští odříkání bude už mnohem snazší. Další ještě víc, neboť zvyk mění naši přirozenost: buď ďábla zkrotí, nebo rázně zažene ho pryč.“ (Hamlet)
  • „Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“ (Romeo a Julie)
  • „Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.“
  • „Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.“
  • „Kdo nemá peníze, obživu a spokojenou mysl, je ošizen o tři znamenité přátele.“
  • „Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje, kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.“
  • „Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“
  • „Kdo získal srdce lví, získá i srdce ženy.“
  • „Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?“
  • „Kdyby naše dobré vlastnosti z nás nevyzařovaly, bylo by to, jako bychom je neměli.“
  • „Když dívky řeknou ze skromnosti „ne“, přejí si, aby se to chápalo jako „ano“!“
  • „Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.“
  • „Když láska vadnouc začíná skomírat, vždy si libuje v tiché obřadnosti.“
  • „Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“
  • „Království za koně!“
  • „Krása tkví v oku pozorovatele.“
  • „Křehkosti - tvé jméno je žena.“
  • „Láska je dým, jímž vánek vzdechů točí, jas, je-li šťastna milujících očí, a je-li zkormoucena, moře slz.“
  • „Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.“
  • „Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.“
  • „Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky, nebo se poddá sotva, že změnu tuší.“
  • „Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.“
  • „Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.“
  • „Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.“
  • „Lidské myšlenky jsou otrokem lidského života.“
  • „Lépe v pekle nežli se ženou svárlivou v domě společném.“
  • „Lepší moudrý blázen, než bláznivý mudrc.“
  • „Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.“
  • „Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.“
  • „Mít rád je víc, než milovat.“
  • „Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.“
  • „Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.“
  • „Moudrý otec, kdo zná své dítě.“
  • „Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy.“
  • „Muž, který se bojí, nikdy dívku nezíská.“
  • „My, muži, v slibech velcí jsme a v lásce často malí.“
  • „Nabyl jsem dojmu, že lidé nejsou dílem přírody, ale nějakého břídila - tak zpackané a ohavné bylo lidstvo v jejich podání.“
  • „Naděje bývá často jako pes bez čichu.“
  • „Naděje je loveckým psem beze stopy.“
  • „Najít lásku je dobré, ale nehledat a dostat je lepší.“
  • „Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle - zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“
  • „Názory lidí jsou částí jejich štěstí.“
  • „Nejsem příliš nemocný, ještě o tom mohu mluvit.“
  • „Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska.“
  • „Neexistuje nic dobrého a nic špatného, to jen naše myšlení způsobuje tento rozdíl.“
  • „Nic není špatné nebo dobré samo o sobě. Všemu dává vlastnosti naše myšlení.“
  • „Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.“
  • „Nic nepůjčuj a nic si nikde nedluž! Kdo půjčí, přítele i půjčku ztratí, a dluhem vytloukáš jen klínem klín.“ (Hamlet)
  • „Odvaha roste s příležitostí.“
  • „Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal, Jupitere, když jsi za Ledou chodil... Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“
  • „Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.“
  • „Ošklivost je mnohem ošklivější u ženy než u ďábla.“
  • „Pec pro své nepřátele nerozpaluj tak, aby ses sám nespálil.“
  • „Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.“
  • „Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“
  • „Podezíravost vždy straší provinilou mysl“
  • „Pochybuj, hvězda že plane, pochybuj, slunce že žhne, pochybuj o pravdě samé, jen o mně, o mně ne!“ (Hamlet)
  • „Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.“
  • „Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi...“
  • „Přátelství, jež nesvázala moudrost, může pošetilost snadno rozvázat.“
  • „Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.“
  • „Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.“
  • „Se zbraní v ruce mluvíš o míru?“ ( Romeo a Julie)
  • „Sláva se podobá kruhu na vodě, který se nepřestává šířit, až se samým šířením dočista ztratí.“
  • „Slova, slova, slova.“ (Hamlet)
  • „Směje se jizvám, kdo nikdy rány nepocítil.“
  • „Smím žádat o milost, však těžit z hříchu?“ (Hamlet)
  • „Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“
  • „Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvoji krásu nemá.“
  • „Snad uvede váš sňatek v mír a shodu, odvěké nepřátelství vašich rodů.“ (Romeo a Julie)
  • „Stručnost je duší vtipu.“
  • „Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
  • „Také vy jste cestoval? To tedy vážně máte proč být smutný. Asi jste prodal, co jste měl, abyste se mohl podívat, co mají jiní. Mít zhlédnuto kdeco a nemít nic, to znamená oči bohaté a kapsu prázdnou.“
  • „Takoví dva se dnes štíří, zítra smíří a než se nadějeme, jsou z nich tři.“
  • „Tak ty chceš umřít? A co já, lásko, a co já? Mám trčet na tomhle světě, který bez tebe je zpustlejší než chlív?“
  • „Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.“
  • „Tím větší škoda, když blázen nesmí moudře říkat, co moudří bláhově dělají.“
  • „Ty, jenž jsi na nebesích, dej odpuštění a lásku špatnému, který pěje nebeskou chválu tak pozemským jazykem.“
  • „Ukaž mi muže, který není otrokem vášně, a já ho uvnitř srdce nosit budu, ba v srdci srdce svého.“
  • „Už Rosalina, tebou tolik ctěná, ti sešla z mysli? Jste vy, chlapci, cháska! Ne v srdcích, v očích jen je vaše láska!“ (Romeo a Julie)
  • „Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.“ (Romeo a Julie)
  • „Válka není žádný zápas proti tomu, když muž před protivnou ženou prchá z domu.“
  • „Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak.“
  • „Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.“
  • „Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.“
  • „V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.“
  • „Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“
  • „Vprav do oka novou otravu a prudký jed staré se zničí.“
  • „V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“
  • „Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“ (Hamlet)
  • „Zábava a činnost dělají hodiny krátkými.“
  • „Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny.“
  • „Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“
  • „Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.“
  • „Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.“
  • „Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká, kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“
  • „Že miloval jsem dosud? Jak se klamu! Dnes vidím teprv pravou krásu samu.“
  • „Ženy jsou andělé, když se o ně ucházíme.“
  • „Ženy se nikdy neohlížejí. Jediná tak učinila a proměnila se v solný sloup.“
  • „Žert nehne duší v trýzni smrtelné.“
  • „Že se může někdo usmívati a býti padouchem...“
  • „Život je jen chodící stín, chudý herec, který se naparuje a trápí na jevišti, aby se o něm vzápětí už neslyšelo; je to příběh vyprávěný idiotem, naplněný zvukem a zuřivostí, jež neznamená nic.“
  • „Život je příběh vyprávěný blbcem.“
  • Detail odstavce: Citáty
    Zdroj: William Shakespeare
    Zveřejněno: 1.12.2016

    SLOVNÍ DRUHY

    Přehled slovních druhů

    Ohebné slovní druhy

    1. Podstatná jména = substantiva

    • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
    • skloňují se
    • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
    • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
    • určujeme u nich:
      • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
      • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
      • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
      • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
    • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

    2. Přídavná jména = adjektiva

    • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
    • ptáme se na ně: jaký, který, čí

    • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
    • mají tvar podle podstatných jmen
    • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
    • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
    • určujeme u nich:
      • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
      • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
      • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
    • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

    3. Zájmena = pronomina

    • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
    • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
    • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
    • určujeme u nich:
      • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
      • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
      • číslo (jednotné, množné)
      • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

    4. Číslovky = numeralia

    • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
    • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
    • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
      • kolik? – základní: deset, několik
      • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
      • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
      • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
    • většina číslovek se skloňuje
    • určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh, vzor
    • další příklady: jedna, dvacet osm, patnáctý, několikáté, málo

    5. Slovesa = verba

    • vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu; označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje
    • příklady: běžím, zabečel, směj se, bude malovat, rozbřesklo se, hladit
    • časují se
    • určujeme u nich:
      • osobu – 1. já čtu, 2. ty čteš, 3. on, ona, ono čte; 1. my čteme, 2. vy čtete, 3. oni, ony, ona čtou
      • číslo – jednotné (čtu), množné (čtou)
      • čas – přítomný (čtu), minulý (četl jsem), budoucí (budu číst)
      • způsob – oznamovací (čtu), podmiňovací (přítomný ⇒ četl bych; minulý ⇒ byl bych četl), rozkazovací (čti, čtěme, čtěte)
      • rod – činný (činnost vykonává podmět: Lenka čte dopis.) a trpný (činnost nevykonává podmět: Dopis je čten.)
      • vid – dokonavý (děj je hraničený v minulosti: přečetl jsem, nebo v budoucnosti: přečteme) a nedokonavý (děj je neohraničený, probíhající v minulosti: četl; v přítomnosti: čte, nebo v budoucnosti: bude číst)
      • třídu – 5 tříd podle zakončení 3. osoby čísla jednotného (nepravidelná: být, jíst, vědět, chtít)
      • vzor – každá třída má své vzory
    • slovesné tvary mohou být:
      • určité (vyjadřují osobu, číslo, čas a způsob), nebo neurčité (infinitiv, přechodníky, příčestí)
      • jednoduché (čtu), nebo složené (obsahují pomocné sloveso být: budu číst)

    Neohebné slovní druhy

    6. Příslovce = adverbia

    • ptáme se na ně pomocí slov: kdy, kde, kam, jak, proč, nač

    • vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to:
      • místo – ptáme se kde?, odkud?, kudy?, kam? – doma, shora, tudy, dolů
      • čas – ptáme se kdy?, odkdy?, dokdy? – včera, odmalička, stále
      • způsob – ptáme se jak? – pěkně, dobře, potichu
      • míru – ptáme se jak moc? – velmi, zcela
      • příčinu – ptáme se proč? – proto, schválně
    • stupňují se – 3 stupně: 1. zdravě, 2. zdravěji, 3. nejzdravěji; nebo nepravidelně: dobře – lépe, brzy – dříve)
    • některá příslovce vznikla ustrnutím jmenných tvarů (úhrnem, kolem), nebo slovesných tvarů (kleče, stoje), nebo spojením předložky a jiného slova = příslovečná spřežka (z ticha = zticha, na večer = navečer)

    7. Předložky = prepozice

    • vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (místo, čas, způsob, příčinu), ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí (vytvářejí takzvanou předložkovou vazbu); leží tedy před slovem
    • příklady: s, u, ke, od, pod, před, vedle, naproti
    • podle původu se dělí na:
      • vlastní – původní, mají jen význam předložek (v, do, s, pro, při)
      • nevlastní – nepůvodní, mohou být i jiným slovním druhem (příslovcem nebo podstatným jménem: vedle, místo)

    8. Spojky = konjunkce

    • slouží ke spojování větných členů (respektive slov) a vět
    • samostatné nejsou větnými členy
    • dělí se na:
      • souřadicí – spojují souřadně spojené věty nebo větné členy: a, i, ani, nebo, ale, však, neboť, proto, a tak, ...
      • podřadicí – připojují větu závislou k větě řídící: že, protože, když, aby, ačkoli, i když, přestože, jelikož,...
      • další informace o spojkách: spojky.

    9. Částice = partikule

    • jsou slova velmi podobná a blízká spojkám, větné členy nebo věty však nespojují, ale zpravidla věty uvozují (ať, nechť, kéž, což, copak)
    • naznačují druh vět (otázka, rozkaz), nebo vyjadřují postoj mluvčího k větě či výrazu, mají citové zabarvení (překvapení)
    • nejsou ve větě větnými členy
    • úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy (spojky: a, aby; příslovce: tak, snad)
    • příklady: Že by nepřišla? Ale to je překvapení! Ať mě moc neštve.

    10. Citoslovce = interjekce

    • vyjadřují nálady, city (hurá, ach, ouvej, fuj) a vůli mluvčího (hop, hej, nu, hybaj) nebo naznačují hlasy a zvuky (haf, bú, mlask, frr, prásk, chacha)
    • ve větě nejsou větným členem, často se ve větě oddělují čárkou (Haló, je tam někdo?)
    • někdy mohou nahrazovat slovesný přísudek (Myška šup do díry.)

    Detail odstavce: Přehled slovních druhů
    Zdroj: Slovní druhy
    Zveřejněno: 14.3.2015

    MOTIVAČNÍ CITÁTY

    Životní postoj

    • Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
    • Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
    • Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
    • Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
    • Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
    • Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
    • Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
    • Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
    • Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
    • Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
    • Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
    • Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
    • Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
    • Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
    • Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
    • Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
    • Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
    • Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
    • Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
    • Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
    • Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
    • Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
    • Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
    • Každý přichází do našeho života z určitého důvodu. Někteří se učí od nás a jiní zase učí nás
    • Pokud chceš něčeho dosáhnout, musíš v to věřit a dělat proto vše. Pokud něco chceš, nesmíš se VZDÁVAT! (autor neznámý)
    • Sni s větrem, směj se se sluncem, plač s láskou, žij s dobou, cestuj myšlenkami a koukej srdcem toho, kdo tě má opravdu rád. (František Krasul)
    • Nikdy nespěchej na to, čeho chceš dosáhnout.
    • Pokud opravdu chcete něčeho dosáhnout, najdete způsob. Pokud nechcete, najdete si výmluvu. (Jim Rohn)
    • Pokud jsi včera upadl, dnes povstaň. (Herbert George Wells)
    • Když chceš dostat moudrou odpověď, musíš se moudře zeptat. (Johann Wolfgang Goethe)
    • Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy. (William Shakespeare)
    • Dívej se i za to, co vidíš!
    • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
    • Všechno, co chcete, čeká na to, až o to požádáte. Všechno, co chcete, chce vás. Musíte provést akci k tomu, abyste to získali. (Jack Canfield)
    • Způsobem, jak se nastartovat, je přestat mluvit a začít dělat. (Walt Disney)
    • Lidé, kteří jsou dostatečně šílení k tomu, aby si mysleli, že změní svět, jsou ti, kteří to udělají. (Rob Siltanen)
    • Určete své problémy, ale dejte svoji sílu a energii řešením. (Tony Robbins)
    • To, co hledáte, hledá vás. (Rumi)
    • Co si mysl dokáže představit a uvěřit tomu, toho je možné i dosáhnout. (Napoleon Hill)
    • Člověk, který má důvěru v sebe, získává důvěru ostatních.
    • Pamatuj, že se postavím tolikrát, kolikrát mě shodíš, jen proto abys věděl, že mám sílu bojovat. A budu vstávat do doby, dokud nepochopíš, že to nemá význam.
    • Neříkej světu, co chceš udělat. Udělej to! (Napoleon Hill)
    • Člověk je zrozen, aby žil, ne, aby se připravoval na život. (Boris Pasternak)
    • Vize bez akce je jenom denním sněním. Akce bez vize je noční můrou. (Japonské přísloví)
    • Nemůžete kopnout gól, pokud sedíte na lavičce. Abyste to udělali, musíte se převléknout a zúčastnit se hry. (Israelmore Ayivor)
    • Vesmír vám nepřinese to, na co myslíte. Přinese vám to, čeho se dožadujete svými činy. (Steve Maraboli)
    • Věci přicházejí k těm, kteří si počkají, ale jenom ty, které zůstali po těch, kteří si pospíšili. (Abraham Lincoln)
    • Nicneděláním nic nezkazíte, ale také nic nezískáte. (Sean Reichle)
    • Nedovolte, aby to, co nemůžete udělat, se vám pletlo do toho, co můžete udělat. (John Wooden)
    • Nauč se zastavit, jinak tě nic hodnotného nedožene.
    • Někdy prostě potřebujete darovat sami sobě to, co si přejete, aby vám daroval někdo jiný. (Dr. Phil)
    • Mnoho skvělých nápadů se neuskutečnilo a mnoho uskutečnitelů je bez nápadů. Potřebují se navzájem. (Tim Blixseth)
    • Pokud si chcete otestovat paměť, pokuste se vybavit si, čeho jste se obávali přesně před rokem. (E. Joseph Cossman)
    • Nikdy nedovol člověku, aby ti říkal ne, pokud nemá sílu říci ti ano. (Eleanor Roosevelt)
    • Každý má talent. Vzácná je ale odvaha následovat talent na tmavé místo, kam vede. (Erica Jong)
    • Nenajímejte si psa, aby za vás štěkal. (David Ogilvy)
    • Nejdůležitější věc v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno nahlas.
    • Vzdálenost neznamená nic. To co je těžké, je pouze první krok. (Du Deffand)
    • Na hezkou ženu je příjemné pohlížet, s rozumnou je příjemné žít. (José Ortega Y Casset)
    • Často zapomínáme, že lidé, s nimiž musíme žít, také musí žít s námi. (Lafayette Ronald Hubbard)
    • Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život. (čínské přísloví)
    • Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé kousky. (Arthur Schopenhauer)
    • Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli. (Albert Einstein)
    • Naučil jsem se, že můžete jít kamkoliv, kde chcete jít, a dělat cokoliv, co chcete dělat, a koupit si všechny věci, které si chcete koupit, a potkat všechny lidi, které chcete potkat, a naučit se všechno, co se toužíte naučit, ale pokud uděláte tyhle všechny věci a nejste šíleně zamilování, tak jste ještě nezačali žít. (C. Joy Bell C.)
    • Nic skutečně skvělého na světě nebylo dosaženo bez zanícení. (Georg Wilhelm Friedrich Hegel)
    • Vše, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli. (Buddha)
    • Děti jsou naše radost. Vedle toho se člověk z vlastní zkušenosti přesvědčí, že genialita je dědičná. (Leonid Nikolajevič Andrejev)
    • Pro děti láska rovná se čas. (John Crudele)
    • Neměli bychom si namlouvat, že musíme činit obrovské věci. Stačí malé, ale s obrovskou láskou. (Matka Tereza)
    • Nic už nebude jako dřív, ale všechno může být takové, jako ještě nikdy!
    • Je zodpovědností vůdcovství používat inteligentně to, co je nám dáno, a neztrácet čas sněním o světě bezchybných lidí a perfektních voleb. (Marcus Aurelius)
    • Zkouškou prvotřídní skvělosti je schopnost udržet si dvě protichůdné myšlenky v mysli ve stejný čas a být schopen tak fungovat. (F. Scott Fitzgerald)
    • Když mám jeden týden na to, abych vyřešil zdánlivě nevyřešitelný problém, strávím 6 dnů definováním toho problému. Potom řešení přijde samo. (Albert Einstein)
    • Pokud jsi vyčerpal všechny svoje možnosti, pamatuj na to, že jsou tam ještě další. (Thomas Edison)
    • Co je to svoboda projevu? Bez možnosti svobodně urazit přestává existovat.
    • Nikdy nelituj toho, co jsi udělal. Protože v tu chvíli...jsi to tak chtěl...
    • Nemá cenu nenávidět lidi. Ví, že jsi lepší než oni.
    • Nikdy nepřestávej věřit.
    • Pokud má s tebou někdo problém, pamatuj, že je to jeho problém.
    • Nikdy se neboj být odlišným.
    • Nikdy se nevzdávej odvahy jít za tím, co hledáš.
    • Nezáleží na tvé minulosti...vždy můžeš začít znovu a lépe!!!
    • Starejte se dobře o své tělo. Je jediným místem, kde můžete žít. (Jim Rohn)
    • Nepřejte si, aby to bylo snadnější, přejte si, abyste byli lepší. Nepřejte si méně problémů, přejte si více schopností. Nepřejte si méně výzev, přejte si více moudrosti. (Jim Rohn)
    • Výzvou vůdcovství je být silným, ale nebýt hrubým; být laskavým, ale ne slabým; být odvážným, ale ne násilníkem; být zamyšleným, ale nebýt líným; být pokorným, ne však bojácným; být hrdým, ale ne arogantním; mít smysl pro humor, ale bez pošetilosti. (Jim Rohn)
    • Zralost je schopnost nestěžovat si, když věci nejdou podle plánu. (Jim Rohn)
    • K tomu abyste vyřešili jakýkoliv problém, zeptejte se sebe na 3 otázky: 1) Co bych mohl dělat? 2) Co bych si mohl přečíst? 3) Koho bych se mohl zeptat? (Jim Rohn)
    • Vůdcovství je výzvou být něčím víc, než je průměr. (Jim Rohn)

    Detail odstavce: Životní postoj
    Zdroj: Motivační citáty
    Zveřejněno: 16.9.2016