Bajka
Miloš Kratochvíl
Zbláznil se kos do kosice,
láska ho tak pomátla,
přestal zpívat na osice –
začal si hrát na datla!
~
Jenže stromy nejsou z vosku,
jak poznal ten naiva...
Teď má těžký otřes mozku
a už ani nezpívá.
Sedí v trní, jen se chvěje,
v hlavě bzučí tisíc vos.
A kosice? Té už pěje
na osice jiný kos!
~
Z toho plyne poučení:
Když si člověk nebo pták
hraje na něco, čím není,
tak dostane na zobák.
Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech
Žížalka
napsal Zdeněk Rýdl
Stalo se to, tralala, že uklouzla žížala.
Na písku tam upadla, a nožky si zlámala !
~
Chudinka žížala, kroutí se, naříká,
nožky na ramena, a k doktoru utíká !
~
Doktor jí prohlíží, a říká " Božíčku,
sádrovat nemůžem, když nemáš kartičku " !
~
Žížala, žížala, do školy nechodí,
k čemu je kartička, když málo marodí ?
~
Na písek už nechodí, v díře tam doma je
vede tam internet, na něm si teď hraje !
Zdroj: Texty básní k recitaci 5 slok
Housle
Napsal Jaroslav Seifert
Rok nebo dva jsem hrál
a hrozil se těch chvílí.
Já jsem vás proklínal
a vy jste se mi mstily
úpěním zoufalým
z hlubiny nitra svého.
Však už vás zahalím
do sukna zeleného.
~
Když zaskřípěl váš hlas,
stiskl jsem vám krk štíhlý.
Tak moci rozbít vás
úderem těžké cihly.
A pak vám rozšlapat
kobylku, hmatník, luby!
A neuměje hrát,
k těm houslím byl jsem hrubý.
~
Záhy je pokryl prach
kdes mezi harampátím.
Čas plynul v jiných hrách;
už se k nim nevrátím
a lehce oželím
tu nudu věčné škály.
Housličkám zpuchřelým
pak struny popraskaly.
~
Už vím, že to byl hřích,
a pykám za tu vinu.
Jak vděčně zlíbal bych
dnes ruku maminčinu!
Tenkrát je koupila
a zbožně přinesla je.
Ó léta zpozdilá! -
Zní housle. Někdo hraje.
~
Vzpomínám na kloučka,
možná už zmoudřel lety.
A smyčec zlehoučka
vyhrává flažolety,
po strunách poskočí
a měkce padá na ně.
Kdo mi to na oči
zezadu stiskl dlaně?
~
Kdo je to? Cožpak vím.
Hlas šeptá: Řekni jméno,
a já ti položím
svou hlavu na rameno.
Kdybych je říci směl!
Však mlčím jako němý.
Housličky, jen bych chtěl
poprosit: Odpusťte mi.
Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:
Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta