KDY ZASADIT OVOCNÉ STROMY

Přídavná jména tvrdá

Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je?

U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a množném podle vzoru mladý:

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem KDY BYSTE MĚL ČAS? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Lucáková.

Mám dotaz, jak se píše správně česky otázka kdy byste měl čas?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdybyste měl čas? To je správně a použije se v kontextu: Kdybyste měl čas, můžeme tam jít hned.

Kdy byste měl čas? To je taky správně a použije se v kontextu: Sdělte mi, kdy byste měl čas na společnou schůzku.

Kdyby ste měl čas? To není správně!

Kdy by ste měl čas? To taky není správně.

Zdroj: příběh Kdy byste měl čas?

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

• Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
• Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
• Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
• Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
• Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
• Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
• Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
• Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
• Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
• Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
• Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
• Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
• První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
• Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
• Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

• Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
• Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
• Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

V

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na květen

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

• Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
• Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
• Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
• Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
• Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
• Jaký listopad, takový březen.
• Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
• Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
• Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
• Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
• Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
• Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
• Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
• Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
• Listopad nemiluje voznice ani sanice.
• Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
• Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
• Listopadová mlha zhasíná slunce.
• Listopadové deště - na povozy kleště.
• Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
• Listopadové slunce na zemi nevidí.
• Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
• Listopadový sníh uléhá v noci.
• Listopadový vítr - bratr zimy.
• Listopadový vítr slunce polyká.
• Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
• Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
• Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
• Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
• Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
• Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
• Studený listopad - zelený leden.
• Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
• V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
• V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
• Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
• Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: článek Pranostiky na listopad