Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

KDYŽ PRŠÍ NA ŽOFII


Popelář

napsal Zdeněk Rýdl

Já bych chtěl být popelářem, dnes vidím, že je to, to pravý,

na stupátku on se vozí, a už z dálky lidi zdraví.

~

Městem jezdí křížem krážem, zná všechny uličky,

a popelnice v každém domě, a všecky ty lidičky.

~

Oranžovou vestu on má, nemusí se stydět,

a zákazy, nezákazy, všude je ho vidět !

~

A když je venku zima, prší, lidi na něj volají,

ochutnejte, pro zahřátí, slivovičku mu dávají !

~

Na svačinu má kus masa a k tomu pivo pije,

ve škole měl nic, moc známky, a přece si dnes šťastně žije !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Příklady použití slova PŘESTOŽE v souvětí

Přestože venku hodně prší, na výlet do Třeboně pojedeme.

Poznali ho, přestože měl na obličeji masku.

Přestože byl v Africe již pětkrát, dokázala ho znovu a znovu okouzlit.

Iveta šla večírek středoškoláků, přestože jí to rodiče zakázali.

Přestože se necítila příliš dobře, musela prezentaci dokončit.

Sněhulák je podstatné jméno mužské životné, přestože se nejedná o živou bytost.

Zdroj: článek Přestože

Příběh

Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.

A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.

U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.

Zdroj: příběh Předložky

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
  • Holomrazy - úrody vrazi.
  • Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
  • Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
  • Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
  • Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
  • Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
  • Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Leden jasný, roček krásný.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Lednová zima i na peci je znát.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
  • Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
  • Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
  • V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Paulová.

Dobrý den, chci se zeptat, jestli musím mít v plné moci ověřený podpis, když se to týká jedné události,a to kontrolní prohlídky stavby kolny.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ověření plné moci je nutné tehdy, když je třeba dokládat totožnost při řešení dané události. Když se totožnost neověřuje, tak není třeba ověřená plná moc.

Zdroj: příběh Plná moc

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

  • Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
  • Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
  • Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
  • Jaký listopad, takový březen.
  • Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
  • Listopad nemiluje voznice ani sanice.
  • Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
  • Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
  • Listopadová mlha zhasíná slunce.
  • Listopadové deště - na povozy kleště.
  • Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
  • Listopadové slunce na zemi nevidí.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Listopadový sníh uléhá v noci.
  • Listopadový vítr - bratr zimy.
  • Listopadový vítr slunce polyká.
  • Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
  • Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
  • Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
  • Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Štrublíková.

Dobrý večer, potřebovala bych potvrzení, abych mohla vyzvedávat své objednávky, i když je to psaný na mamku, ale platila jsem si je já, aby mi je pošta vydalala, když to není na mě, ale na mamku, která bydlí jinde

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Česká pošta má k těmto úkonům produkt s názvem Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě a nebo papírový Průkaz příjemce. Postup, jak je získat je podrobně popsán zde: https://www.ceskaposta.cz/s…
Proces získání je trochu krkolomný, ale pak vše funguje dobře.

Zdroj: příběh Plná moc k zastupování

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.

5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)

6. květen: svátek má Radoslav

7. květen: svátek má Stanislav

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
  • Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.

8. květen: Den osvobození od fašismu

9. květen: svátek má Ctibor

10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatý Duch do vody buch !
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.

11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
  • Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
  • Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
  • Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
  • O svatém Mamertu zimy je po čertu.
  • Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

VYSVĚTLENÍ:

Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.

12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)

PRANOSTIKY:

  • Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
  • Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
  • Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
  • Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
  • Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.

13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)

PRANOSTIKY:

  • Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
  • Pan Serboni pálí stromy.
  • Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.

14. květen: svátek má Bonifác (dříve svatý Matěj)

PRANOSTIKY:

  • Pan Bonifác spálí stromy.
  • Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
  • Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
  • Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.

15. květen: svátek má Žofie

PRANOSTIKY:

  • Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
  • Déšť svaté Žofie švestky ubije.
  • Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
  • Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
  • Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
  • Svatá Žofie pole často zalije.
  • Svatá Žofie prosa zasije.
  • Žofie vína upije.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.

16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)

PRANOSTIKY:

  • Čeští patroni odměřují teplo.
  • Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.

17. květen: svátek má Aneta

18. květen: svátek má Nataša

19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)

PRANOSTIKA:

  • Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.

20. květen: svátek má Zbyšek

21. květen: svátek má Monika

22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)

23. květen: svátek má Vladimír

24. květen: svátek má Jana

25. květen: svátek má Viola

PRANOSTIKY:

  • Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
  • Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
  • Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
  • Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
  • Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
  • Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
  • Na Urbana den pospěš síti len.
  • Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
  • Na Urbana se seje len.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
  • Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
  • Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
  • Svatý Urban - léta pán.
  • Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Urban bývá studený pán.
  • Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
  • Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
  • Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.

26. květen: svátek má Filip

PRANOSTIKY:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
  • Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
  • Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.

27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.

28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)

PRANOSTIKY:

  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.

29. květen: svátek má Maxmilián

30. květen: svátek má Ferdinand

31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)

PRANOSTIKA:

  • Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

VYSVĚTLENÍ:

Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Příběh

Ve svém příspěvku PODPORA PANA PREMIÉRA ..... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Plný souhlas

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Plně podporuji p. Babiše, ale při dnešní situaci bych chtěla apelovat na zdravý selský rozum. Když všechno zavřete co s tím získáte? Myslíte, že když nyní je 15tis nebo 11tis. že uzavřením se to zlepší? Lidé se bojí a jsou ve stresu, co vyvolává další a další nemoci. A kdo kontroluje nahlášené počty covidových lidí??? Když se vše uvolní a otevře nenastane žádná pohroma, lidé se vrátí do normálního života a nebudou se bát souseda a kamaráda, jak je dnes prezentováno.Nevěřím, že stoupne počet více než je nyní. Lidé budou moci volně dýchat a to je nejlepší pro život. Dýchat a hýbat se. Nevěřte těm co nás zastrašují. Selský rozum je to nejlepší co máme od pána Boha . Zdravím Vás a věřím Vám. M.Hořecká

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Zdroj: článek Pranostiky na září

Příběh

Ve svém příspěvku ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JIŘÍ.

píše se zde čárka
Nebo když nemáte komu říct ahoj.
děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Čárky ve větách

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

  • Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
  • Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

  • Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
  • Pomine Isidora, pomine i severák.

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Fedul teple zadul.
  • Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

  • Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
  • Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
  • Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.

15. duben: svátek má Anastázie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. duben: svátek má Irena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)

PRANOSTIKA:

  • Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.

18. duben: svátek má Valérie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. duben: svátek má Rostislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)

PRANOSTIKA:

  • Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.

21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Anselmě sejme semeno do země.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.

22. duben: svátek má Evženie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. duben: svátek má Vojtěch

PRANOSTIKY:

  • Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
  • Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
  • Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
  • Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
  • Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
  • Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
  • Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
  • Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.

24. duben: svátek má Jiří

PRANOSTIKY:

  • Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
  • Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
  • Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
  • Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
  • Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
  • Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
  • Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
  • Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
  • Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
  • Jasný Jiří - pěkný podzimek.
  • Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
  • Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
  • Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
  • Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
  • Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
  • Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
  • Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
  • Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
  • Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
  • Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
  • Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
  • Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
  • Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
  • Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
  • Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
  • Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
  • Na svatého Jiří rodí se jaro.
  • Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
  • Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
  • Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
  • Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
  • O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
  • Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
  • Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
  • Před Jiřím sucho, po něm mokro.
  • Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
  • Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
  • Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
  • Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
  • Svatý Jiří do štandlíku míří.
  • Svatý Jiří na bochník míří.
  • Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
  • Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
  • Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
  • Svatý Jiří zelení hýří.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.

25. duben: svátek má Marek

PRANOSTIKY:

  • Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
  • Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
  • Na svatého Marka brambor plná řádka.
  • Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
  • Na svatého Marka ozimina je již velká.
  • Na svatého Marka schová se do žita vranka.
  • Na svatého Marka sej oharka.
  • Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
  • Po teplém Marku se často ochlazuje.
  • Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
  • Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.

26. duben: svátek má Oto

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. duben: svátek má Jaroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)

PRANOSTIKY:

  • Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
  • Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.

29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)

PRANOSTIKA:

  • Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.

VYSVĚTLENÍ:

I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.

30. duben: svátek má Blahoslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin novak.

Dobrý den,na začátek řeknu že jsem vás volil,ale chtěl bych poradit chytli mě na dalnici na zákazu predjizdeni náklaďáku,a ve zpravnim rizeni mi přišlo že mi ukládají trest půl roku zakaz všech motorových vozidel 7 bodů a 5000 pokuta je tohle normální,když jsem měl test na alkohol negativni dá se s tím něco dělat,když vozím nemocnou mámu do nemocnice a řidičák potřebuji a ještě k tomu mě živí.dekuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Andrej Babiš

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
  • Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
  • Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
  • Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
  • Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.
  • Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
  • Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
  • Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
  • Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
  • Medardův dýšť - čtyricát dní plíšť.
  • Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
  • Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
  • Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.
  • Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
  • Z Medardovy kápě čtyřicet dní kape.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik tohoto dne se týká možného deště v tento den, který by přinesl deštivé počasí v následujícím měsíci, případně při žních. Některé pranostiky říkají, že déšť na svatého Medarda přinese i záplavy, nedostatek hub a zhoubu pro obilí. Naopak když je tento den jasný, tak to udělá radost zemědělcům. Některé pranostiky slouží jako útěcha pro vinaře, protože říkají, že mráz v tento den vínu neuškodí.

9. červen: svátek má Stanislava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červen: svátek má Gita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. červen: svátek má Bruno (dříve svatý Barnabáš)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Barnabáši bouřky často straší.
  • Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
  • Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
  • Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, on nejdelší den i trávu mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tento den. Další pranostiky se týkají deště v tento den, který by přinesl dobrou úrodu deště. Poslední pranostika zas říká, že se v tomto období daří trávě růst.

12. červen: svátek má Antonie (dříve svatá Tonička)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá deštivý den.

13. červen: svátek má Antonína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. červen: svátek má Roland

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červen: svátek má Vít

PRANOSTIKY:

  • Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
  • Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
  • Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
  • Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
  • Kdo seje na Víta, škoda žita.
  • Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
  • Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
  • Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
  • Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
  • Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
  • Na svatého Víta o půlnoci svítá.
  • Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
  • Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
  • Nesej na svatého Víta – škoda žita!
  • O svatém Vítě půl zrna v žitě.
  • Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
  • Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
  • Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
  • Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
  • Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
  • Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
  • Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
  • Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
  • Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
  • Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
  • Svatý Vít dává trávě pít.
  • Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
  • Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
  • Svatý Vít mění čas.
  • Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
  • Svatý Vít přináší sebou deště.
  • Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.

VYSVĚTLENÍ:

Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.

16. červen: svátek má Zbyněk

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červen: svátek má Adolf

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červen: svátek má Milan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. červen: svátek má Leoš (dříve Gervác a Protáz)

PRANOSTIKY:

  • Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.
  • Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
  • Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě pranostiky doporučují sekat trávu v tento den a zároveň ji co nejrychleji schovat do sucha, protože ještě může přijít déšť. Druhá pranostika zase říká, že pokud prší v tento den, bude pršet ještě minimálně měsíc.

20. červen: svátek má Květa

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. červen: svátek má Alois: dříve Letní slunovrat)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika doporučuje sečení trávy v tento den.

22. červen: svátek má Pavla (dříve Deset tisíc rytířů, Pavel z Noly)

PRANOSTIKY:

  • Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
  • Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají déšť v tento i v následujících dnech.

23. červen: svátek má Zdeňka (dříve Agripina)

PRANOSTIKA:

  • Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika naopak již varuje před sluncem, které může být silné, a proto je lepší strávit den ve stínu.

24. červen: svátek má Jan (dříve Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.
  • Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
  • Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.
  • Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.
  • Do Jana Křtitele nechval ječmene.
  • Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.
  • Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
  • Jána má být louka shrabaná.
  • Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.
  • Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.
  • Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
  • Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.
  • Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.
  • Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.
  • Na Jána jasně - vozí se seno krásně.
  • Na svatého Jana jahody do džbána.
  • Na svatého Jana noc nebývá žádná.
  • Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
  • Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
  • Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
  • O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
  • O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
  • Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.
  • Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.
  • Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.
  • Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.
  • Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
  • Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.
  • Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři dny.
  • Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.
  • Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.
  • Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
  • Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.
  • Svatý Jan - mléka džbán.
  • Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.
  • Svatý Jan deštěm je znám.
  • Svatý Jan dešťů je přítel.
  • Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.
  • Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.
  • Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.

VYSVĚTLENÍ:

Některé z tohoto velkého množství pranostik předvídají déšť, a co to přinese do budoucna: další déšť, zkaženou úrodu ořechů, mokré žně, atd. Společně s tím souvisí i pranostiky, které předvídají zpěvy ptáků, které se mají ozvat při některém počasí (například při dešti) a předvídají tak například budoucí drahotu. Některé pranostiky zase říkají, že někdy si zemědělci do té doby přáli déšť a po tomto dni ho měli zase až moc.

25. červen: svátek má Ivan

PRANOSTIKY:

  • Svatý Ivan bývá plačtivý pán.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá déšť v tento den.

26. červen: svátek má Adriana (dříve Jan Burián)

PRANOSTIKY:

  • Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.
  • Svatý Jan Burián mlátí bez cepů.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky předvídají bouřky a krupobití v tento den.

27. červen: svátek má Ladislav (dříve Sedmi bratří)

PRANOSTIKY:

  • Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
  • Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá.
  • Jaké počasí na svatého Ladislava, takové jest po sedm neděl.
  • Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.
  • Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
  • Pro déšť na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava.
  • Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
  • Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvá.
  • Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.

VYSVĚTLENÍ:

Opět počasí v tento den přinese podobné počasí v následujících měsících.

28. červen: svátek má Lubomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červen: svátek mají Petr a Pavel

PRANOSTIKY:

  • Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
  • Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
  • Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
  • Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
  • Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
  • O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
  • O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
  • Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
  • Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
  • Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá stejné počasí jako v tento den, tak i v den, kdy má svátek Havel. Druhá pranostika říká, že pokud v tomto období bude velké vedro, bude dlouhá a studená zima. Třetí pranostika zase tvrdí, že pokud bude v tento den hezky, bude dobrá úroda. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud bude bouřka, tak dlouho neporostou hřiby, pokud bude ale pršet, bude se houbám dařit. Jiné pranostiky zase předvídají déšť v následujících měsících.

30. červen: svátek má Šárka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kačka.

Prosím a můžete zdůvodnit, proč to tak je?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Zdroj: příběh Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
  • Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
  • Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
  • Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
  • Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
  • Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Prokop – zelí okop!
  • Svatého Prokopa den, nešťastný den.
  • Svatý Prokop – štěpy okop!
  • Svatý Prokop hřiba nakop.
  • Svatý Prokop seje houby.
  • Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

  • Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)

PRANOSTIKY:

  • Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
  • Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
  • Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
  • Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.
  • Na svatou Olivu se má sít len.
  • Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
  • Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se opět týká deště, zase pranostiky předvídají, že déšť nebude jen v tento den, ale i v následující období. Zároveň déšť přinese špatnou úrodu kobzolí. Pokud by v tento den nepršelo, bude sucho i v období žní.

11. červenec: svátek má Olga

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. červenec: svátek má Božek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. červenec: svátek má Markéta (dříve Markyta)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
  • Muchavá Markyta vysype měch much.
  • Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
  • Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
  • Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
  • Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
  • Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
  • Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
  • Svatá Markéta, hodila srp do žita.
  • Svatá Markyta češe první hrušky.
  • Svatá Markyta mouchy rozsypá.
  • Svatá Markyta vede žence do žita.
  • Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
  • Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
  • Ženci na pole, včely z pole.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky jsou opět o deštivém počasí, které zároveň způsobí i že, budou opadávat ořechy a že pokosená tráva neproschne. Jiné pranostiky upozorňují na to, že začíná doba sklízení obilí i zelí. Dvě pranostiky se také týkají množství much v tomto období. Jiná pranostika varuje před množstvím bouřek v tomto období.

14. červenec: svátek má Karolína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červenec: svátek má Jindřich (dříve Rozeslání apoštolů)

PRANOSTIKY:

  • Na den Rozeslání apoštolů bývá devět bouřek.
  • Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tomto období. Druhá pranostika předvídá, kde bude draho a kde levněji na základě povětrnostních podmínek. Pokud by vál vítr z jihu, bude špatná sklizeň a tím i větší drahota, naopak v místě, odkud vítr fouká, tam tak bude sklizeň lepší a tím tam bude i levněji.

16. červenec: svátek má Luboš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červenec: svátek má Martina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červenec: svátek má Drahomíra (dříve Kamil)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by sluneční svit měl být nejsilnější.

19. červenec: svátek má Čeněk (dříve Vincent)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den svítit slunce, bude i dobrá úroda vína.

20. červenec: svátek má Ilja (dříve Eliáš)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim, na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • O svatém Eliáši bouřky často straší.
  • Svatý Eliáš odřezává prvý plást.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují počasí, některá z nich varuje před bouřkami, jiná před deštěm. Další varují k tomu, že může docházet ke změnám počasí, které budou působit, jako kdyby se měnilo roční období.

21. červenec: svátek má Vítězslav (dříve Praxed a Daniel)

PRANOSTIKY:

  • Na proroka Daniele nalije též do mandele.
  • Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se opět vztahují k počasí, předvídají déšť i ranní mlhy.

22. červenec: svátek má Magdaléna (dříve Máří Magdaléna)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.
  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod neboť půjdou hodně kupci na len.
  • Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.
  • Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
  • Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
  • Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
  • Neuzavírali se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
  • O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší.
  • Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
  • Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
  • V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
  • V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
  • V ten tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky dávají do souvislosti povětrnostní podmínky a obchod. Třetí pranostika zase říká, že pokud bude pršet, tak obilí ještě poroste. Čtvrtá pranostika se týká deštivého počasí. Podle této pranostiky v tento den prší, protože Máří Magdaléna pláče nad svými hříchy. Jiná pranostika radí, že v tento den by se neměli lidé brát, protože by manželství nebylo šťastné. Naopak se doporučuje ostříhat si vlasy, protože ty pak ještě více povyrostou. Další radou ve výčtu pranostik je, že by se lidé v tento den neměli raději koupat, protože by se mohli utopit. Podle pranostiky by je pod vodu stáhly dlouhé vlasy Máří Magdalény.

23. červenec: svátek má Libor (dříve Apolinář)

PRANOSTIKA:

  • Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že pokud bude pršet v tento den, tak pára z lesů půjde ještě dlouho.

24. červenec: svátek má Kristýna

PRANOSTIKA:

  • Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slouží jako informační zdroj, který lidem říká, kdy lze očekávat sběr malin.

25. červenec: svátek má Jakub

PRANOSTIKY:

  • Co do svatého Jakuba odkvete, do Havla uzraje.
  • Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
  • Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
  • Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
  • Jakub bez deště - tuhá zima.
  • Jakub naseče, Anna upeče.
  • Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
  • Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození Páně.
  • Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
  • Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
  • Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
  • Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • Na Jakuba hrom do duba.
  • Na Jakuba prvních brambor průba.
  • Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
  • Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
  • O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
  • Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
  • Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
  • Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
  • Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
  • Svatý jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
  • Svatý Jakub si rád zahromuje.
  • Svatý Jakub Větší na sníh věští.
  • Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
  • Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují, že deště před tímto dnem přinesou špatnou úrodu. Jiné pranostiky říkají, že zelenina, která do té doby moc nevyrostla, po tomto dni poroste velmi rychle. Jiná pranostika dává do souvislosti počasí v tento den a počasí o Vánocích. Čím větší bude teplo v červenci, tím větší bude zima na Vánoce. Jiná pranostika zase upozorňuje na množství hub, kterým se v tomto období daří růst. Další pranostika varuje před silnými bouřkami. Jedna pranostika upozorňuje, že nastává období první sklizně brambor.

26. červenec: svátek má Anna

PRANOSTIKY:

  • Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
  • Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
  • Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
  • K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
  • Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
  • O svaté Anně sedlák si žita nažne.
  • O svaté Anně žitečko se nažne.
  • Od svatej Anky - žimne podranky.
  • Okolo svaté Anky chladné poránky.
  • Svatá Anna - chladna zrána.
  • Svatá Anna pšenku žala.
  • Svatá Anna žito žala.
  • Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.

VYSVĚTLENÍ:

Počasí v tento den zase může být předzvěstí počasí v zimě. Pokud prší a je chladno, bude i studená zima. V tomto období se na základě sledování mravenců dá také vysledovat, jaká zima nás čeká. Jiné pranostiky se týkají žní.

27. červenec: svátek má Věroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. červenec: svátek má Viktor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červenec: svátek má Marta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. červenec: svátek má Bořivoj (dříve Andin)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Abdona ve švech praská stodola.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že sklizně jsou plném proudu, nebo dokonce i u konce, a proto jsou stodoly plné.

31. červenec: svátek má Ignác

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Ignáca- léto se obracá.
  • Při svatém Ignáci strniska se obrací.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že letní počasí pomalu začíná přecházet do podzimního.

Zdroj: článek Pranostiky na červenec

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
  • Březen bez vody - duben bez trávy.
  • Březen mokrý - rolník smutný.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Březen - na pec si vlezem.
  • Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
  • Březen - za kamna vlezem.
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
  • Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnového prachu za dukát lot.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • Březnový slunce má krátký ruce.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Josef s Marijú zimu zabijú.
  • Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
  • Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
  • Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Marec chytá za palec.
  • Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
  • Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
  • Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
  • Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
  • Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
  • Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Smíření nepřátelé jako březnový led.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
  • Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
  • V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
  • V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
  • V březnu hřmí na teplo a na časy.
  • V březnu když se práší, stromy brzo raší.
  • V březnu prach - jistý hrách.
  • V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
  • V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
  • V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
  • V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
  • V březnu vítr z břízy fouká
  • V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
  • V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
  • V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
  • Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
  • Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
  • Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

VYSVĚTLENÍ:

Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

  • Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
  • Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
  • Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

  • Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
  • Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
  • Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
  • Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Na svatého Vavřince první podzimní den.
  • Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
  • Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
  • Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
  • Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
  • Svatého Vavřince – svícen do světnice.
  • Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
  • Svatý Vavřinec - první podzimec.
  • Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
  • Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
  • Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
  • Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
  • Vavřincův déšť - myší úroda.
  • Vavřinec - první podzimec.
  • Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
  • Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.

11. srpen: svátek má Zuzana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. srpen: svátek má Klára

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. srpen: svátek má Alena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.

15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)

PRANOSTIKY:

  • Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
  • Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
  • Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
  • Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
  • Na Nanebevzetí léto odletí.
  • Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
  • O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
  • Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
  • Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
  • Panna Maria vlaštovky svolává.
  • Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
  • Svatá královna dává první výlupek.
  • Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.

16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)

PRANOSTIKY:

  • Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
  • Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
  • Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
  • O svatém Rochu brambor jen trochu.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.

17. srpen: svátek má Petra

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. srpen: svátek má Helena

PRANOSTIKY:

  • Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
  • Svaté Helence pletou ženci věnce.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.

19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)

PRANOSTIKA:

  • Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.

20. srpen: svátek má Bernard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.

22. srpen: svátek má Bohuslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)

PRANOSTIKA:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.

24. srpen: svátek má Bartoloměj

PRANOSTIKY:

  • Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
  • Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
  • Bartolomějské větry ovsy lámou.
  • Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
  • Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
  • Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
  • Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
  • Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
  • Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
  • Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
  • Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
  • Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
  • Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
  • Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
  • Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
  • Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
  • Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
  • Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
  • Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
  • O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
  • Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
  • Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
  • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
  • Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
  • Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
  • Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
  • Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
  • Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
  • Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.

25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)

PRANOSTIKA:

  • Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.

VYSVĚTLENÍ:

V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.

26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.

27. srpen: svátek má Otakar

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)

PRANOSTIKY:

  • Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
  • Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
  • Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
  • O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
  • Svatý Augustin udělá z tepla stín.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.

29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
  • Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
  • Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
  • Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
  • Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
  • Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
  • Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
  • Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Stětí svatého Jana – přestávají již parna.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.

30. srpen: svátek má Vladěna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. srpen: svátek má Pavlína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
  • Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
  • Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
  • Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
  • Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
  • Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
  • Jiljí jasný - podzim krásný.
  • Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
  • když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
  • Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
  • O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
  • Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
  • Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
  • Svatý Jiljí děvčata bílí.
  • Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
  • V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
  • V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

  • Na Štěpána krále je už léta namále.
  • Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
  • Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
  • Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
  • Matka Boží hlávku složí.
  • Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
  • Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
  • Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
  • O Marie narození, vlaštovek tu více není.
  • Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

VYSVĚTLENÍ:

Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.

9. září: svátek má Daniela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.

11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.

12. září: svátek má Marie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. září: svátek má Lubor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)

PRANOSTIKY:

  • Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
  • Po svatém Kříži podzim se blíží.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.

15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)

PRANOSTIKA:

  • Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.

16. září: svátek má Ludmila

PRANOSTIKY:

  • Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
  • Na Ludmily světice obouvej střevíce.
  • Svatá Edita pilně podmítá.
  • Svatá Ludmila deštěm obmyla.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.

17. září: svátek má Naděžda

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. září: svátek má Kryštof

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. září: svátek má Zita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)

PRANOSTIKA:

  • Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.

VYSVĚTLENÍ:

Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.

21. září: svátek má Matouš

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
  • Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
  • Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
  • Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
  • Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
  • Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
  • O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
  • Po svatém Matouši čepici na uši.
  • Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
  • Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
  • Svatý Matouš svačinu zakousl.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.

22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)

PRANOSTIKY:

  • Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
  • Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.

23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)

PRANOSTIKY:

  • Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
  • Svatá Teklička maluje jablíčka.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.

24. září: svátek má Jaromír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. září: svátek má Zlata

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika se týká podzimního ochlazování.

27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
  • Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.

28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)

PRANOSTIKY:

  • Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
  • Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
  • Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
  • Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
  • Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
  • Na svatého Václava bývá bláta záplava.
  • Na svatého Václava českého bývá vína nového.
  • Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
  • Na svatého Václava mráz nastává.
  • Na svatého Václava nové léto nastává.
  • Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
  • Po svatém Václavu beranici na hlavu.
  • Přijde Václav, kamna připrav.
  • Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
  • Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
  • Svatý Václav hady sklízí.
  • Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
  • Svatý Václav tady, sklízí hady.
  • Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
  • Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
  • Svatý Václav zavírá zem.
  • Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.

29. září: svátek má Michal

PRANOSTIKY:

  • Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
  • Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
  • Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
  • Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
  • Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
  • Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
  • Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
  • Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
  • Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
  • Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
  • Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
  • Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
  • Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
  • Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
  • Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
  • Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
  • Svatý Michal všechno z polí spíchal.
  • Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.

30. září: svátek má Jeroným

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
  • O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
  • Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.

Zdroj: článek Pranostiky na září

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

  • Eudokie příznivá, ale blátivá.
  • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
  • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

  • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
  • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
  • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

  • Crha a Strachota - pro hotaře robota.
  • Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
  • Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
  • Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
  • Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
  • Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
  • Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

  • Konec masopusta – každá kapsa pustá.
  • Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

  • I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
  • Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
  • Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
  • Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
  • Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
  • Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
  • Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
  • Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
  • Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
  • Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
  • O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
  • Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
  • Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
  • Řehoř vytlúká ledy z lesa.
  • Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
  • Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
  • Svatý Řehoř škodí mrazem.
  • Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
  • Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Longina práce v poli začíná.
  • Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
  • Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
  • Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
  • Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

  • Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
  • Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
  • Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
  • Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
  • Josefova širočina ničí poslední ledy.
  • Josef s Marií zimu zaryjí.
  • Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
  • Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
  • Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
  • Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
  • Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
  • Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
  • Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
  • Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
  • Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
  • Svatý Josef dělá kopno.
  • Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
  • Svatý Josef přichází na led s pantokem.
  • Svatý Josef rovná vodu.
  • Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
  • Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
  • Svatý Josef zháší světlo.
  • Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
  • Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
  • Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

  • Benedikti za rovnodenní větry nelení.
  • Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
  • Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
  • Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

  • Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
  • Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
  • Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
  • Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
  • Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
  • Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
  • Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
  • Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
  • Laštovice letí, zvěstují podletí.
  • Matička Boží kuželíček složí.
  • Matka Boží trávu množí.
  • Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
  • Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
  • Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
  • Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
  • Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
  • O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
  • Panna Maria odhazuje koudel do vody.
  • Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
  • Panna Maria trávu zasívá.
  • Panna Maria zatopí i bez dřeva.
  • Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
  • Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
  • Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
  • Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
  • Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
  • Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
  • Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
  • Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
  • Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
  • V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
  • Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
  • Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
  • Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

  • Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

  • Na Kvida už končí zima.
  • O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

  • Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
  • Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
  • O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
  • Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

  • O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

  • Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
  • Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
  • Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
  • Na svatou Barboru saně do dvoru.
  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Po svaté Baruši střez nosu i uší!
  • Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
  • Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
  • Svatá Barbora bývá naškrobená.
  • Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
  • Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
  • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. prosinec: svátek má Mikuláš

PRANOSTIKY:

  • Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
  • Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
  • Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
  • Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
  • Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
  • Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
  • Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
  • O svatém Mikuláši často snížek práší.
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
  • Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
  • Svatý Mikuláš splachuje břehy.
  • Svatý Nikola, honí koně do dvora.
  • Zelený Mikuláš - bílý leden.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.

7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín

PRANOSTIKY:

  • O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.

8. prosinec: svátek má Květoslava

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. prosinec: svátek má Vratislav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. prosinec: svátek má Julie

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. prosinec: svátek má Dana

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. prosinec: svátek má Simona

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. prosinec: svátek má Lucie

PRANOSTIKY:

  • Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
  • Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
  • Lucie noci upije a dne nepřidá.
  • Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
  • Svatá Lucie den skoro vypije.
  • Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
  • Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.

14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.

VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.

15. prosinec: svátek má Radana a Radan

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)

PRANOSTIKY:

  • O svaté Albíně je po sněhové peřině.
  • O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
  • Svatá Albína - špek do komína.
  • Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
  • Svatý Albín omývá prahy.
  • Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.

17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.

VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.

18. prosinec: svátek má Miloslav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. prosinec: svátek má Ester

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. prosinec: svátek má Dagmar

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši meluzína straší.
  • Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
  • Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
  • Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
  • Na svatého Tomáše zima je naše.
  • Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.

22. prosinec: svátek má Šimon

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.

24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)

PRANOSTIKY:

  • Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
  • Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
  • Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
  • Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
  • Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
  • Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
  • Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
  • Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
  • Na Adama a Evu čekejte oblevu.
  • Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
  • Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
  • Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
  • Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
  • Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
  • Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
  • Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
  • Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
  • Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.

25. prosinec: Boží hod vánoční

PRANOSTIKY:

  • Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
  • Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
  • Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
  • Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
  • Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
  • Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
  • Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
  • Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
  • Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
  • Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
  • Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
  • Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
  • Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
  • Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
  • Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
  • Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
  • O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
  • Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
  • Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
  • Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
  • Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
  • Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
  • Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
  • V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
  • V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
  • Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
  • Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
  • Na Boží narození o bleší převalení.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.

26. prosinec: svátek má Štěpán

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
  • Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
  • Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
  • Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
  • Na svatého Štěpána každý se má za pána.
  • Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
  • Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.

27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
  • Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.

28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
  • Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
  • Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
  • Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
  • Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
  • Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
  • O Mláďátkách den se omlazuje.
  • Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
  • Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.

29. prosinec: svátek má Judita

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. prosinec: svátek má David

PRANOSTIKY:

  • Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.

31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)

PRANOSTIKY:

  • Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
  • Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
  • Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
  • Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
  • Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
  • Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
  • O Silvestru papeži snížek si již poleží.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Autoři obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Zdeněk Rýdl

 Mgr. Jana Ženíšková


pravopis zájmena já
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
hádanky jiří žáček online
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Kateřina Chvalová

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Milda

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Předložky

Milada

U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Plná moc

Milda

Ověření plné moci je nutné tehdy, když je třeba dokládat totožnost při řešení dané události. Když se totožnost neověřuje, tak není třeba ověřená plná moc.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Plná moc k zastupování

Iveta Štrublíková

Dobrý večer, potřebovala bych potvrzení, abych mohla vyzvedávat své objednávky, i když je to psaný na mamku, ale platila jsem si je já, aby mi je pošta vydalala, když to není na mě, ale na mamku, která bydlí jinde

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Pravopis my / mi

Katerina

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Andrej babiš kontakt e mail

Marie

Plně podporuji p. Babiše, ale při dnešní situaci bych chtěla apelovat na zdravý selský rozum. Když všechno zavřete co s tím získáte? Myslíte, že když nyní je 15tis nebo 11tis. že uzavřením se to zlepší? Lidé se bojí a jsou ve stresu, co vyvolává další a další nemoci. A kdo kontroluje nahlášené počty covidových lidí??? Když se vše uvolní a otevře nenastane žádná pohroma, lidé se vrátí do normálního života a nebudou se bát souseda a kamaráda, jak je dnes prezentováno.Nevěřím, že stoupne počet více než je nyní. Lidé budou moci volně dýchat a to je nejlepší pro život. Dýchat a hýbat se. Nevěřte těm co nás zastrašují. Selský rozum je to nejlepší co máme od pána Boha . Zdravím Vás a věřím Vám. M.Hořecká

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Čárky ve větách

JIŘÍ

píše se zde čárka
Nebo když nemáte komu říct ahoj.
děkuji

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Andrej Babiš

Martin novak

Dobrý den,na začátek řeknu že jsem vás volil,ale chtěl bych poradit chytli mě na dalnici na zákazu predjizdeni náklaďáku,a ve zpravnim rizeni mi přišlo že mi ukládají trest půl roku zakaz všech motorových vozidel 7 bodů a 5000 pokuta je tohle normální,když jsem měl test na alkohol negativni dá se s tím něco dělat,když vozím nemocnou mámu do nemocnice a řidičák potřebuji a ještě k tomu mě živí.dekuji za odpověď.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

Milda

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Dekuji

Vaclav Kruliš

Moc díky za Váš jednoduchý, přehledný a moc užitečný web. Vždy mi pomůže, když jsem s českým jazykem v úzkých.
V. Kruliš

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Povidla

Michaela

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na ustáleně používanou frázi: "Nemůže na tom ničeho změnit ani skutečnost..". V odborné literatuře stejně jako například ve sbírkové judikatuře se běžně používá v tomto znění, když se nad tím ale zamyslím z hlediska češtiny, slovo "nic" by v tomto významu dle mého mělo být ve 4. pádě, tedy "Nemůže na tom nic změnit ani skutečnost...". Který tvar lze správně použít? Je první varianta ustálená a když ji použiji nebude to považováno za chybu? Nebo si špatně vykládám postavení slova ve větě?

Děkuji za odpověď.
MB

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Vlk a koza

Zdeněk Rýdl

Čím budu napsal Zdeněk Rýdl
Když má člověk patnáct roků, měl by začít rozum brát,
nějak se to předpokládá, " Jseš dost starej ", nebo tak ?

Rodičové, " Ať se učím, z rukou práce, je těžko žít, "
sedět někde v dozorčí radě, tvá rodina se bude mít !

No, zatím koukám po armádě, prej zkraje je to makačka.
běhat někde s plnou polní, stresuje to nováčka !

Ale kdo vydrží, ten začátek, projde sítem výběru,
pak když umíš trochu střílet, snaipera si vyberu !

Leží někde zakopanej, sleduje cvrkot v krajině,
na účet se sypou kačky, pomáhá svý rodině !

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Těžké hádanky pro dospělé

R.Fukal

Co je větší než Bůh?
# # Horší jako ďábel?
# # Chudý to mají!
# # Šťastným to chybí!
# # Když to budeš jíst, zemřeš!

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Těžké hádanky pro dospělé

Olga

Co je větší než Bůh?
# # Horší jako ďábel?
# # Chudý to mají!
# # Šťastným to chybí!
# # Když to budeš jíst, zemřeš!


NIC

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.