Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

KRATOCHVÍL ZTRACENÁ TETA


KRATOCHVÍL ZTRACENÁ TETA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Za jazykolam se považují slovní spojení a věty, které obsahují těžce vyslovitelná slova a spojení slov. Úkolem jazykolamu je procvičit výslovnost a případně i rozmluvit jedince před nějakým veřejným vystoupením. Jazykolamy jsou nedílnou součástí procvičování výslovnosti nejrůznějších mluvčích, moderátorů, zpěváků a herců. Ke správnému vyslovení jazykolamů je potřeba mít procvičené řečové ústrojí, zároveň mít silnou vůli a nevzdávat se.


Přehled jazykolamů

V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY C A Č

  • Češka se češe.
  • Čimčarára, čim, čim, čim! Čímpak mluvíš, číčo, čím? Číča řekne vrabčákovi: Přece hlasem kočičím!
  • Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
  • Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
  • Na cvičišti čtyři svišti piští.
  • Z čeho chceš sčítat čísla?

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D

  • Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
  • Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
  • Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.

JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě

  • Kotě v bytě hbitě motá nitě.
  • Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F

  • Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H

  • Had hádá hadu záhadu.
  • Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L

  • Bylo-li by libo ryby?
  • Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
  • Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
  • Letěl jelen jetelem.
  • Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
  • Má Jája jojo? Jo.
  • Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
  • Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
  • Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
  • Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
  • Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
  • Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
  • Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
  • U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
  • Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
  • V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
  • Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?

JAZYKOLAMY NA K

  • Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
  • Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Náš pan kaplan v kapli plakal.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N

  • Dalajláma v lomu láme slámu.
  • Jen jeden den bez beden.
  • Konec pranic pro nic za nic.
  • Máma má málo máku.
  • Má máma má malou zahrádk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jazykolamy

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Miloš Kratochvíl - životopis

Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.

Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Poradna

V naší poradně s názvem PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam Podolský.

Dobrý den, mám jeden problém. U psaní velkých písmen mi nejde když se mluví o konkrétní osobě jako o Sestře jestli je s malé nebo velké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Označení příslušníků rodiny jako je například syn, dcera, mamka, taťka, sestra, bratr, teta, strýc, bratranec, sestřenka, synovec, neteř, tchán, tchýně, snacha, zeť, se píší s malým písmenem na začátku slova.

Zdroj: příběh Psaní velkých písmen

Ztracená teta

Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné básně pro děti na recitaci o ztracené tetě)

Nikdo tak rád necestuje

jako teta Alžběta,

každou chvíli sbalí kufr

a vyrazí do světa.

~

V neděli nám oznámila,

že vyráží na sever,

včera volá: „Stal se malér!

Asi jsem si spletla směr“.

~

Říkala, že místo sněhu

je tam poušť a velbloudi,

má strach, i když neví, kde je,

že ještě víc zabloudí.

~

Hned nám ale vysvětlila,

proč to takhle dopadlo:

„Nechala jsem doma brýle

a spletla si letadlo.

~

Brýle leží na kredenci,

rychle mi je pošlete

a přibalte letní šaty,

snad je někde najdete“.

~

Našli jsme šaty i brýle,

tím však končí naděje.

Kam je máme tetě poslat,

když sama neví, kde je?

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

LEVANDULE

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, lehká báseň k recitaci pro 4 třídu, od Miloše Kratochvíla)

"Víš", povídám Andule,

"jak voní levandule?"

Začala se usmívat:

"Ty mi chceš tu kytku dát?"

~

Já však zůstal nad věcí.

Šli jsme v ZOO ke kleci,

kde lev, statný zvířat král,

za mřížemi tvrdě spal.

~

Přistrčil jsem Anču blíž:

"Čichni k němu přes tu mříž

a pak mi sděl plynule,

jak voní LEV ANDULE!"

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

PES U SOUDU

Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné
básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Když pes štěká na člověka,

určitě mu nadává -

a nadávkou kamarádství

pro mě rázem přestává.

~

Odnesl jsem psisko k soudu,

ať s ním soudce zatočí.

Šlo to bídně; pes se klidně

šklebil soudci do očí.

~

Při výslechu chytal blechu,

odpovídal ňaf a haf,

soudce jenom kroutil hlavou:

"Na to nemám paragraf!

~

Nemám důkaz! Důvod k trestu!

Nevím, co to znamená,

když psí řeči nerozumím.

Žaloba je bezcenná."

~

Tak z nás psi a pejsci mají

jen švandu a legraci,

klidně na nás můžou štěkat -

jsme proti nim hlupáci.

~

Každé psisko, marná sláva,

naší řeči rozumí,

z nás však ani doktor práva

štěkací řeč neumí.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ZLATÁ RYBKA

Miloš Kratochvíl
(6 slok básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Rybáři se často chlubí,

někdy lžou a žvaní.

Já však vážně chytil rybu,

co plní tři přání.

~

"Vládče udic, králi háčků,

vrať mě v říši rybí!

Splním ti za to tři přání.

Chtěj, co se ti líbí!"

~

Jak tak na mě promluvila,

šok mi sevřel hrdlo -

přestože mám spoustu přání,

mlčel jsem jak trdlo.

~

Není totiž vůbec lehké,

jak by se snad zdálo,

vybrat ze všech jen tři přání.

Tři jsou strašně málo,

~

když chci auto, bazén, koně,

loď, hrad, tygra v kleci,

míč, letadlo, perník s medem

a sto dalších věcí.

~

Musím rybu nějak přimět

splnit víc, než řekla!

Jenže než jsem na to přišel,

zlatá rybka lekla...

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ČTYŘI KOČKY

Miloš Kratochvíl
(4 sloky, vtipné básně k recitaci, od Miloše Kratochvíla)

Žily čtyři černé kočky

v jednom starém domě,

čtyři patra byla pro ně,

páté bylo pro mě.

~

V prvním patře bydlí kočka

s nejdelšími vousy

a ta druhá si celý den

brouskem drápy brousí.

~

Kočka ze třetího patra

pořád někde slídí

a ta čtvrtá chodí tiše

jako když se stydí.

~

Co se děje v pátém patře?

Tam já mám svou skrýš.

Bojím se těch černých koček

já jsem totiž myš.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ZAJÍC A OSEL

Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básně
k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Kouká osel na zajíce

jak se v trávě válí:

"Uši máme stejně dlouhé -

proč ty jsi tak malý?"

~

"Byl jsem taky velký osel,"

zajíc smutně mrknul,

"jenže na mě přišla bída.

Hlady jsem se scvrknul."

~

"Ubožáčku!" hýkl osel,

citem rozechvělý,

a hned běží, aby sehnal

mrkev, jetel, zelí...

~

Všechno nosí zajícovi

pod nos do pelíšku.

"Hodně jez a to ti vrátí

správnou oslí výšku"!

~

Zajíc chroupe a jen funí

jak mu to jde k duhu -

z dobráka si chytrák snadno

lží udělá sluhu.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

LÉTAJÍCÍ KOŠTĚ

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, lehká báseň
k recitaci pro 4 třídu, od Miloše Kratochvíla)

Kdo má letadlo a prachy,

já se však míň třesu strachy

za dva dny svět obletí,

na létacím koštěti.

~

Letí nízko, s žádným rykem,

nesviští jak raketa,

a jak už je jeho zvykem,

cestou ještě zametá!

~

Prosím vás, při dalším letu

dejte přednost koštěti.

Můžete tím pomoct světu

aspoň trochu od smetí...

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Rozbor díla Divá Bára

Divá Bára je jednou z nejznámějších povídek Němcové. Povídka byla vydaná roku 1856 a je psána jednoduchým jazykem tehdejší doby. V povídce je jen několik hlavních postav a děj se odehrává v rámci několika let. Hlavní hrdinkou je statečná vesnická dívka, která se setkává s nepochopením u ostatních vesničanů. Děj se odehrává v malé vesnici Vestec. Přestože se jedná o malou vesničku, nechybí tu ani kostel a škola. Včele vesnice je samozřejmě rychtář. Vesnice má také svého vlastního obecního pastýře, který žije v chalupě téměř až na samém konci Vestce. Pastýř se jmenuje Jakub a je mu kolem šedesáti let, nežije sám, má ještě dceru Báru. Jakub se narodil do velmi chudých poměrů a musel od malička sloužit. Prošel si různými pracemi. Pracoval například jako husopas, honák, kravař, pacholek, oráč, až se dostal na nejvyšší pozici obecního pastýře. Jakub byl se svou prací velmi spokojený, nikdy toho moc nenamluvil a práce se zvířaty ho bavila. Trvalo mu ale dlouho, než se oženil, vlastně nikdy o svatbu moc nestál, až když se začal obávat, že bez dítěte se nedostane do nebe, zvolil si nevěstu. Vybral si děvečku u rychtáře. Bára bývala dříve hezká, ale bohužel si ji nikdo z jejich dřívějších nápadníků nevzal, a tak, když ji o ruku požádal Jakub, souhlasila. Měli spolu dceru Báru. Jakub byl nejprve trochu zklamaný, že se mu narodila dcera a ne syn, ale když viděl, jak mu je podobná, tak si ji zamiloval. Několik dní po narození Báry porušila její matka pravidlo a vyšla ze sednice v pravé poledne, aby uvařila Jakubovi oběd. V kuchyni ale zničehonic omdlela, tak ji našla sousedka a svolala i okolní ženy. Báry matka jim vyprávěla, jak zničehonic uslyšela zlý vítr, uviděla mžitky před očima a najednou jí něco začalo tahat za vlasy a porazilo ji to na zem. Ženy se domnívaly, že to byla polednice, a že jí vyměnila dítě. Měly hned pocit, že dítě vypadá nějak jinak, že má velké oči, hlavu a krátké nohy. Matka byla vyděšená, ale porodní bába ji ujistila, že je to opravdu její dítě. Od toho dne se Jakubova žena úplně nikdy nevyléčila a za několik let zemřela. Jakub tak zůstal sám se svou dcerou. Když povyrostla, poslal ji v zimě do školy, na jaře ale musela Bára opět pomáhat otci. Druhou zimu, ale už do školy nemusela, učila se tkát a příst. Když Báře bylo patnáct, nemohl se jí v síle a velikosti nikdo rovnat, přeprala i všechny chlapce. Děti se jí zpočátku posmívaly, ale nakonec se jí bály a obdivovaly její sílu. O Báře si často lidé ve vsi povídali, hlavně tedy ženy. Říkali o ní, že je divá. Báře, ale oslovení Divá Báro nevadilo. Bára byla velmi statečné

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Díla

V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.

  • Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
  • Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
  • Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
  • Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
  • Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
  • Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
  • Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
  • Kopretina, 1965
  • Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
  • Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
  • Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
  • Morytáty a legendy, 1968
  • Domácí úkoly, 1970
  • Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
  • Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
  • Postřižiny, 1976 – próza
  • Krasosmutnění, 1979 – povídky
  • Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
  • Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
  • Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
  • Každý den zázrak, 1979 – povídky
  • Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
  • Kluby poezie, 1981
  • Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
  • Domácí úkoly z pilnosti, 1982
  • Listování ve stínech grafických listů, 1983
  • Domácí úkoly z poetiky, 1984
  • Hovory lidí, 1984 – povídky
  • Život bez smokingu, 1986 – povídky
  • Vita nuova, 1986 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bohumil Hrabal

Cihly

Miloš Kratochvíl
(vtipná, lehká báseň, 3 sloky, od Miloše Kratochvíla)

Povídala cihla cihle

trochu vztekle, trochu zjihle:

„Kdekdo si po světě jezdí,

jen my tu tvrdneme ve zdi!“

~

Druhá cihla cihle řekla:

„Divím se ti, že jsi vzteklá.

Nestěžuj si! Tvař se mile!

Jsme přece v nádherné vile

a ležíme, kam se ženou

lidé jen na dovolenou.

~

Zedník, co do zdi dával tě,

je teď prý taky na Maltě!“

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Bajka

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Miloše Kratochvíla)

Zbláznil se kos do kosice,

láska ho tak pomátla,

přestal zpívat na osice –

začal si hrát na datla!

~

Jenže stromy nejsou z vosku,

jak poznal ten naiva...

Teď má těžký otřes mozku

a už ani nezpívá.

Sedí v trní, jen se chvěje,

v hlavě bzučí tisíc vos.

A kosice? Té už pěje

na osice jiný kos!

~

Z toho plyne poučení:

Když si člověk nebo pták

hraje na něco, čím není,

tak dostane na zobák.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Popelka

Miloš Kratochvíl
(3 sloky básně pro děti na recitaci od Miloše Kratochvíla)

Ze všech holek v naší čtvrti

je nejhezčí Ester.

Maminku má hodně přísnou

a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –

takže je věc jasná!

Utrhl jsem tři oříšky,

ať je holka šťastná!

~

Třískla šutrem do oříšků

jednou, dvakrát, potřetí:

Ve dvou byla zdravá jádra,

z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,

ani nitka zlatá!

~

Zuří Ester, zuří máma

a ještě víc táta.

Prskal vzteky, kulil oči,

zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky

z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska

k pohádkové nevěstě.

Popelář mě s kukavozem

honil dva dny po městě!

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Podle televize

Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básničky pro děti k recitaci od Miloše Kratochvíla)

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Světluše Vinšová


kratochvil basnicky
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kráva je sudokopytník
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.