Podmět latinsky
Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.
Zdroj: Podmět
Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.
Zdroj: Podmět
V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.
Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).
Zdroj: Spojky
Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.
Zdroj: Podmět
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: Předložky
České i slovenské pády mají latinské označení.
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
VOKATIV |
6. pád |
LOKÁL |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
LOKÁL |
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
VOKATIV |
6. pád |
ABLATIV |
Zdroj: Pády
Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavná jména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?
Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavná jména měkká, tvrdá a přivlastňovací.
Ve větně skladbě mají přídavná jména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či jmennou částí přísudku.
Některá přídavná jména se dají také stupňovat. Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň), komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.
Zdroj: Přídavná jména
U podstatných jmen se určuje
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
6. pád |
Pánovi pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
6. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
6. pád |
Městě |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
1. pád |
Páni pánové |
Hrady |
Muži mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci soudcové |
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
5. pád |
Páni Pánové |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
6. pád |
Pánech |
Hradech |
Mužích |
Strojích |
Předsedech |
Soudcích |
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
6. pád |
Ženách |
Růžích |
Písních |
Kostech |
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
6. pád |
Městech |
Mořích |
Kuřatech |
Staveních |
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Pády
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.