Téma

MAČINGOVA 28 DNI


Pro každý měsíc je typické nějaké počasí a zemědělské činnosti. Pranostiky nám dávají přehled toho, co můžeme v jednotlivých měsících očekávat. Zároveň nám pranostiky slouží jako zdroj informací o tom, co dříve naši předkové dělali v jednotlivých měsících, kdy a jak pracovali na poli, zároveň ale i čeho se báli a co očekávali. Pranostiky se tedy také týkají šestého měsíce června, který má 30 dní. Zároveň v tomto měsíci začíná léto (21. června). Původ názvu tohoto měsíce není úplně zřejmý, je několik možných variant jeho původu. Jednou variantou původu je, že vzniklo od slova červenat, protože některé ovoce se v tomto měsíci vybarvuje. Druhá možnost spojuje měsíc červen se slovem červ, protože v tomto měsíci červi způsobují škody na stromech a ovoci. Poslední možností je, že název měsíce vznikl od červce, který se v tomto měsíci sbírá, aby se z něj vyrobilo barvivo. Pranostiky se vztahovaly a vztahují nejen k celým měsícům, ale někdy i k jednotlivým dním v měsíci, obzvlášť pokud v tento den měl svátek nějaký svatý. Výjimkou není ani měsíc červen.


Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fusková.

DOBRÝ DEN. Nelekejte se delšího komentáře, ale jedná se o důležitou věc, která by mohla mít velký dopad na širokou veřejnost. Navíc to není jen můj názor, proto jsem se rozhodla napsat. Jedná se o plánované změny ve výpočtu dovolené, které MPSV navrhuje. Z vlastní zkušenosti vím, že to není správné.
Nový systém výpočtu dovolené by velmi negativně dopadl na lidi s kratší pracovní dobou. Nevím, zda se ale vůbec někdo zamyslel nad tím, kdo vlastně tuto kratší pracovní dobu využívá. Jsou to většinou maminky s menšími dětmi a pak invalidní lidé třeba v chráněných dílnách, kde pracují téměř všichni na zkrácený úvazek. Obě tyto skupiny ale potřebují dovolenou mnohem více, než si myslíte. Maminky proto, aby mohly být více se svými malými dětmi a nemusely si platit drahé hlídání třeba v období prázdnin, kdy ne všude jsou v dosahu otevřené školky a školní družiny. Každé snížení počtu dní dovolené by znamenalo velkou komplikaci v rodinách hlavně ženám – maminkám. Druhou skupinou jsou nemocní lidé – invalidní, kteří nemají zkrácenou pracovní dobu jen tak pro nic za nic. Tito lidé díky svému zdravotnímu stavu prostě déle pracovat nemohou a většinou jdou na doraz svých možností. Proto právě oni potřebují mnohem více času na regeneraci. Tito lidé si neberou dovolenou, aby letěli na čtrnáct dní na Kanárské ostrovy, ale berou si jí průběžně během roku po dvou, třech dnech na odpočinek. Pokud jim tento odpočinek seberete, nezbude jim nic jiného, než chodit marodit, což se zaměstnavatelům určitě líbit nebude a může docházet k propouštění. Tito lidé těžko vstřebávají už jen fakt, že se tak neskutečně vzdálil jejich odchod do důchodu (hlavně ženám) a nyní mají přijít ještě o dovolenou (odpočinek). Proč hlavně ženám? Jednoduchý výpočet. Žena s dvěma dětmi odcházela do starobního důchodu v 55 letech a nyní má o deset let více. Opět větší negativní dopad na ženy než na muže - jako téměř vždy. To jsem ale už zabrousila na jiné téma.
Pokud jste můj příspěvek dočetl až sem, pak děkuji za Váš čas a třeba i malé zamyšlení nad tímto problémem. Možná máte jiný názor, nebo s tím prostě nemáte možnost nic udělat. Navíc - kdybyste měl řešit všechno, co si kdo vymyslí - asi byste nedělal nic jiného. Jsem přecejenom nicka v davu. Ale i tak nevadí, prostě jsem to zkusila. Problematiku jsem vylíčila přímo paní ministryni J. Maláčové, i když ani zde nemám jistotu, že to bude číst. Za pokus to ale stojí.

Děkuji za pozornost

Zdraví Fusková Jana

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
  • Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
  • Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
  • Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
  • Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
  • Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Prokop – zelí okop!
  • Svatého Prokopa den, nešťastný den.
  • Svatý Prokop – štěpy okop!
  • Svatý Prokop hřiba nakop.
  • Svatý Prokop seje houby.
  • Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

  • Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červenec

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

  • Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
  • Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
  • Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
  • Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
  • Hromnice – jara svíce.
  • Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
  • Hromnice – zima a léta směsice.
  • Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
  • Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
  • Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
  • Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
  • Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
  • Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
  • Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
  • Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
  • Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
  • Mrzne-li, po zimě amen.
  • Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
  • Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
  • Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
  • Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
  • Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
  • Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
  • Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
  • Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
  • Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
  • Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
  • Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
  • Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
  • Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
  • Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Odpovědi na logické hádanky pro starší děti

  • Běží lesem zajíci. Jeden přede dvěma jeden za dvěma a jeden mezi dvěma. Kolik běží zajíců??? (Tři)
  • Co je to? V každé minutě je to jednou a v momentě dvakrát? (Písmeno M)
  • Dva muži hrají tenis. Sehráli celkem pět setů a každý z nich vyhrál tři. Jak je to možné?
    (Muži hráli jako pár ve čtyřhře)
  • Dvě sestry se dlouhou dobu neviděly, a tak se dohodly, že se navštíví a seznámí se svými dětmi. První žena měla jednoho syna a dvě dcery a druhá dva syny a dvě dcery. Kolik sester se tu potkalo?
    (6 sester)
  • Jde deset opičáků po lávce a ten jeden spadne. Kolik jich přejde lávku? (Ani jeden, opičáci se opičí.)
  • Je deset malířů na stavbě a přijde šéf a říká: „Půlka dolů“ kolik jich tam zůstane?(Devět, protože jen jeden se jmenoval Půlka.)
  • Je to těžké, ale nic to neváží, co je to? (Je to hádanka)
  • Jirka zbožňuje jahodové knedlíky a dokáže jich za hodinu sníst 32. Jeho bratr Péťa sní stejné množství za 3 hodiny. Za jak dlouho sní oba dohromady 32 knedlíků?
    (Dohromady je sní za 45 minut. Jirka jí třikrát rychleji než Péťa, a proto sní třikrát více knedlíků. Jirka jich tedy sní 24 a Péťa 8 (32 : 4))
  • Jsem muž a nemám sourozence. Na stěně visí podobizna. Otec muže na obrazu je synem mého otce. Kdo je na obrazu?
    (Můj syn)
  • Mám doma šuplík a v něm jsou smíchané bílé a černé ponožky. Kolik ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné, barvy? (Tři. Když by první byla bílá a druhá černá, tak už je přeci jedno jestli třetí je černá, nebo bílá.)
  • Máme k dispozici devítilitrovou a čtyřlitrovou sklenici. Jak s jejich pomocí odměříme šest litrů?
    (Naplníme devítilitrovou sklenici, dvakrát ji odlejeme do čtyřlitrové, takže nám zůstane 1 litr. Ten odlejeme do čtyřlitrové sklenice. Naplníme devítilitrovou sklenici a odlijeme z ní do čtyřlitrové (zbylé tři litry). V devítilitrové nám pak zbude 6 litrů.)
  • Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné?
    (Všechny děti jsou kluci, takže polovina jsou chlapci a druhá polovina také)
  • Matka s otcem mají šest synů, každý syn má jednu sestru. Kolik členů má rodina?
    (Devět: otec, matka, šest synů a jedna dcera)
  • Může si vzít muž svou vdovu. Proč? (Ne, protože je mrtvý)
  • Na rybníku naroste za jeden den 1 leknín, za dva dny 2 lekníny, za tři dny 4 lekníny, za čtyři dny už tam narostlo 8 leknínů, za 5 dnů 16 leknínů. Za 30 dnů zaroste úplně celý rybník. Za kolik dní zaroste přesně polovina rybníku?
    (Přesně polovina zaroste za 29 dní. Proč?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Logické hádanky pro starší děti

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička – kompletní rozbor díla pro čtenářský deník: postavy, obsah,

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

  • Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
  • Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
  • O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
  • Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

  • O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

  • Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
  • Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
  • Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
  • Na svatou Barboru saně do dvoru.
  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Po svaté Baruši střez nosu i uší!
  • Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
  • Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
  • Svatá Barbora bývá naškrobená.
  • Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
  • Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
  • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

  • Eudokie příznivá, ale blátivá.
  • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
  • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

  • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
  • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
  • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko – na cestách je hladko.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

  • Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
  • Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
  • Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

  • Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
  • Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
  • Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
  • Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Na svatého Vavřince první podzimní den.
  • Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

  • Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
  • Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

  • Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
  • Pomine Isidora, pomine i severák.

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Fedul teple zadul.
  • Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

  • Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Nejchudší země světa podle HDP

Třicet nejchudších států podle hrubého domácího produktu v dolarech na jednoho obyvatele. Tabulka je řazena vzestupně.

Místo v celosvětovém žebříčku

Stát

HDP na obyvatele v $

Počet obyvatel v roce 2016

Světadíl

1.

Středoafrická republika

656

4 595 000

Afrika (střední)

2.

Demokratická republika Kongo

784

78 740 000

Afrika (střední)

3.

Burundi

818

10 520 000

Afrika (východní)

4.

Libérie

882

4 614 000

Afrika (západní)

5.

Niger

1 113

20 670 000

Afrika (západní)

6.

Malawi

1 139

18 090 000

Afrika (východní)

7.

Mozambik

1 228

28 830 000

Afrika (východní)

8.

Guinea

1 271

12 400 000

Afrika (západní)

9.

Eritrea

1 321

4 475 000

Afrika (západní)

10.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejchudší země světa

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Autor obsahu

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.