MATEMATICKÉ PŘÍKLADY PRO 2 TŘÍDU K VYTISKNUTÍ

Cvičení na psaní y i v koncovkách podstatných jmen

Klas?iíyý3 obil?iíyý2, ztráta obuv?iíyý1, poselstv?iíyý2, orchide?iíyý3, africké step?iíyý1, vítězstv?iíyý2, plavb?iíyý3 loděm?iíyý1, s myšm?iíyý1, na břez?iíyý2ch Vltav?iíyý3, cesta do Mladé Boleslav?iíyý1, šperky s drahokam?iíyý3, dopis?iíyý3 s přáním?iíyý1, lv?iíyý1 lovící antilop?iíyý3, škol?iíyý3 s tradicem?iíyý1, v stromov?iíyý2, brusle s kolečkam?iíyý1, dub?iíyý3 s břízam?iíyý1, časopis?iíyý3 s fotografiem?iíyý1, v jetel?iíyý1, čerti s řetěz?iíyý3, na kolej?iíyý2ch, o běžc?iíyý1, pod stol?iíyý3 a židlem?iíyý1, během studi?iíyý2, mezi lem?iíyý3, na návs?iíyý1, provaz?iíyý3 s uzl?iíyý3, mezi kaplem?iíyý1, matematické rys?iíyý3, motýl?iíyý1 s podivnými názv?iíyý3, vlas?iíyý3 a vous?iíyý3, jestřáb?iíyý1 a holub?iíyý1, pěstování mrkv?iíyý2 a petržel?iíyý2, večerní zpráv?iíyý3, s Francouz?iíyý1 a Ital?iíyý3, ubrus?iíyý3, k ředitel?iíyý1, dráp?iíyý3, šelm?iíyý3, známá příslov?iíyý2, kadeřnictv?iíyý2, s obdivovatel?iíyý1, v sedmém neb?iíyý1.

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Příběh

V příběhu PRAVOPISNÁ CVIČENÍ PRO 2. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nula.

tohle už dávno vím

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Cvičení na psaní i y ve slovesech

Myšlenky se rozutekl?iy2, koláče zavoněl?iy2, klasy obilí zezlátl?iy2, šaty a boty se válel?iy2 po posteli, dělníci dokončil?iy1 domy, talíře se rozbil?iy2, sokoli se vznesl?iy1, děti pobíhal?iy2, myši škodil?iy2, Řekové a Římané spolu válčil?iy1, oči zamrkal?iy2, klíče zapadl?iy2, lodě vyplul?iy2, vysílal?iy1 ve zprávách, dnové končil?iy1, koně se proháněl?iy1, policisté vybíral?iy1 pokuty, zámky se uzavřel?iy2, stromy opadal?iy2, hadi a ještěrky se vyhříval?iy1, hodiny odbil?iy2, servírky s číšníky nosil?iy2 večeře, zvony vyzváněl­?iy2, bratři a sestry si hrál?iy1, herci se ukláněl?iy1, mraky plul?iy2 po obloze, kapři a štiky plul?iy1 u hladiny, žáci provokoval?iy1, návštěvníci se nepřezul?iy1, nože, vidličky a lžíce byl?iy2 ze stříbra, kamarádky bruslil?iy2, matematické příklady a úlohy mi nevycházel?iy2, sloni troubil?iy1, autobusy zastavil?iy2, loňské sněhy napadl?iy2, stoly se ozdobil?iy2, traktory vyjel?iy2, učitelé zapisoval?iy1, prodavačky počítal?iy2, ukazatele zapadl?iy2 pod sněhem, jeho objevy a vynálezy změnil?iy2 svět, rodiče přijel?iy1, četl?iy1 jsme, obchody se zavřel?iy2, kouzelníci s asistentkami ukončil?iy1 vystoupení, počítače se zaviroval?iy2, psi zaštěkal?iy1, herci a herečky protestoval?iy1, penály se povaloval?iy2, večeře se neprodával?iy2, muzikanti vystoupil?iy1 na pódiu, tužky, propisky a pastelky se válel?iy2 po stole, Vánoce a Velikonoce patřil?iy2 k nejkrásnějším svátkům v roce.

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Příběh

V příběhu JIŘÍ ŽÁČEK - BÁSNIČKY O JARU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Potřebují básničku o jaru,tři sloky pro druhou třídu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Jiří Žáček - básničky o jaru

Přednes

napsal Zdeněk Rýdl

Ve škole nám říkali, že " Bez práce nejsou koláče,"

ale taky, " Kdo neumí mluvit, bude jenom dřít a zapláče ".

~

Aby člověk uměl mluvit, to není jen klika,

je to přímo vědní obor, zvaný prostě " Rétorika ".

~

Pro začátek můžeš zkusit hrát si s jedním slovíčkem,

postavit se před zrcadlo a sledovat, no, jaký jsem ?

~

Pak si vyber pro svou třídu, nějakou tu básničku,

záleží na intonaci a ne jenom na slovíčku !

~

Text se musíš naučit, bez toho to nejde,

pak tě čeká trochu trémy, ale i to nakonec přejde !

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Příběh

V příběhu BÁSNĚ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.

Potřebuju nějaké sedmi slokové basničky. Nemá někdo tip jakou

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Básně pro 5. třídu

5. cvičení: Psaní y / i v koncovkách podstatných jmen

Nápověda: U koncovek podstatných jmen záleží na vzoru, k němuž se podstatné jméno řadí.

a) Lem?iyíý2 dámských šatů, sklady obil?iyíý3, pohled plný trpělivost?iyíý1, vojáci domobran?iyíý2, větrolam?iyíý2 u cesty, pozemek s hradbam?iyíý1, moderní účes?iyíý2, zemřel v boj?iyíý1, stýkat se s lovc?iyíý1, terárium s myšm?iyíý1, buchty s povidl?iyíý2, náprav?iyíý2 s kol?iyíý2, námořnické uzl?iyíý2, mít na mysl?iyíý1, kostel na návs?iyíý1, matematické rys?iyíý2, bydlení v Chrudim?iyíý1, byl z toho na větv?iyíý1, hrál si s motýl?iyíý2, názv?iyíý2 silnic, duhoví pstruz?iyíý1, stol?iyíý2 s pokrm?iyíý2, s čáp?iyíý2 a volavkam?iyíý1, s Francouz?iyíý1 a Ital?iyíý2, v mláz?iyíý3, topol?iyíý2 v aleji, šetřit peněz?iyíý1, ryb?iyíý2 a plaz?iyíý1, o jedl?iyíý3ch, se spisovatel?iyíý1, s pohádkam?iyíý1, u škol?iyíý2, ps?iyíý1 a jiné šelm?iyíý2, potkal lv?iyíý2.

b) Cesta do Mladé Boleslav?iyíý1 trvala dlouho. Válečné zákop?iyíý2 byly napadeny nepřátel?iyíý1. Horolezci šplhali přes skalní převis?iyíý2. Údol?iyíý3m se rozléhaly výstřel?iyíý2. Stodol?iyíý2 byly plné obil?iyíý3 a uhl?iyíý3. Přítel?iyíý1 Karlov?iyíý1 se ztratili ps?iyíý1. Navštívili jsme starožitnictv?iyíý3. Lv?iyíý1, pum?iyíý2 a pardál?iyíý1 se volně pohybovali v přírodě. Přátelstv?iyíý3 jsme stvrdili náramky s polodrahokam?iyíý2. Upír se prý živí krv?iyíý3. V našem podneb?iyíý3 může být různé počas?iyíý3. V televiz?iyíý1 rád sledoval film?iyíý2 a seriál?iyíý2. Po těžké práce měl na ruce mozol?iyíý2. Letadlo se vzneslo k neb?iyíý1. V tomto obdob?iyíý3 se nudím doma. Dav?iyíý2 lidí pochodovaly k hradu. Mezi pol?iyíý1 a loukam?iyíý1 pobíhaly srnky. Při matematice pracovali s dělitel?iyíý1.

Zdroj: Pravopis y i

Příběh

V příběhu PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: Příběh Prosím o příklady

2. cvičení

V neděl?iyíý1 přijížděl?iyíý1 lidé na l?iyíý1tom?iyíý2šlské slavnost?iyíý1.

Přihnal?iyíý2 se mraky.

Závodníci cítil?iyíý1, jak jim ub?iyíý4vá síla.

V?iyíý1děl obraz?iyíý2 se zlaceným?iyíý1 rám?iyíý2.

Auto dostalo m?iyíý1mořádně s?iyíý1lný sm?iyíý2k.

Knih?iyíý2 jsme vrátil?iyíý1 včas.

Babička v?iyíý2b?iyíý3l?iyíý1la cel?iyíý4 b?iyíý2t i s předs?iyíý3ní.

Automobil?iyíý2 jel?iyíý2 s tlumen?iyíý4m?iyíý1 světl?iyíý2.

Na břez?iyíý3ch rybníka rostl?iyíý2 vrb?iyíý2 a topol?iyíý2.

Oba b?iyíý2l?iyíý1 zdrav?iyíý3 a vesel?iyíý3.

Pojedu l?iyíý2žovat na L?iyíý2sou horu.

Kovář dm?iyíý4chá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci ?sz2motal?iyíý1 příklady.

V jetel?iyíý1 bzučel?iyíý1 čmelác?iyíý1.

Vojenský ?sz2běh se ?sz2tratil v lese.

Drav?iyíý3 ptáci přeletěl?iyíý1 nad pol?iyíý1.

Vyhubl?iyíý3 zajíci se stahoval?iyíý1 k lidským ob?iyíý2dl?iyíý3m, potravu hledal?iyíý1 i ptáci.

Pod břízam?iyíý1 žloutl?iyíý2 petrklíče.

Bl?iyíý3zko zem?iyíý1 se válel?iyíý2 chuchvalce mlh?iyíý2.

Když nastal?iyíý2 velké mraz?iyíý2, vrabc?iyíý1, kos?iyíý1 i koroptve trpěl?iyíý1 hladem.

Za kopc?iyíý1 porostl?iyíý4m?iyíý1 borovicem?iyíý1 se táhlo vřesoviště.

Ve ?sz2temnělém lese jsme jen ?sz1těží našli ?sz2páteční cestu.

Sob?iyíý1 spásal?iyíý1 l?iyíý1šejníky.

Přišl?iyíý2 podzimní pl?iyíý3skanice, bylo nevl?iyíý3dné počasí.

To je opravdu m?iyíý2lný názor.

Vál s?iyíý1lný v?iyíý3tr, s?iyíý2pal se sníh.

Při v?iyíý4letu do Prahy jsme navštívil?iyíý1 V?iyíý2šehrad.

Hlem?iyíý4žď se brz?iyíý1čko schoval do své ul?iyíý1ty.

Rackové kroužil?iyíý1 nad strm?iyíý4m?iyíý1 skalam?iyíý1.

?SZ1těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl?iyíý3, jestřáb?iyíý3 i čap?iyíý3 hnízda.

Martinov?iyíý1 spolužáci si házel?iyíý1 s žákovsk?iyíý4m?iyíý1 sešity.

Listí ?sz2červenalo a ?sz1padlo na zem.

Ulicem?iyíý1 projížděl?iyíý2 řady automobilů.

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Příběh

V příběhu BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.

Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž


Musí bit hodne moc btipna

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Báseň pro 4. třídu

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Příběh

V příběhu DIKTÁTY PRO 7. TŘÍDU ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Děkuji vám za vytvoření těchto diktátu - náramně mi pomáhájí.
Buďte zdrávi a ať se dobře daří!
Barbora Sedlářová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Vtipné básničky pro děti

Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti

Poradna

V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.

Moc děkuji za odpověď
Hrdinová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!

Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?

No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?

Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!

Zdroj: Příběh Dobrý den, pane Nováku ...

Horečka

napsal Zdeněk Rýdl

Ráno jsem se probudila, svět se se mnou houpá,

u postele hejno myší, tuleň se na mě kouká.

~

Venku bliká modrý světlo, něco se tam děje !

U postele cizí pán, tak si říkám, " Zle je ".

~

A maminka je taky divná, sahá mi na čelíčko,

vypadá tak ustaraně, a proč mi říká holčičko ?

~

Pak přinesla mokrej hadr, bóžičku to mě studí,

proč ten pán tu chodí v botech a nikdo ho neprudí ?

~

Pak to všecko padá do tmy, jenom si tak hlesnu,

do školy, že dneska nejdu, slyším už jen ve snu.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Příběh

V příběhu SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: Příběh Slovní druh rád

1. diktát na skupiny -bě, -bje, -vě, -vje, -mě, -mně

Ve škole probíhal sběr papíru. Herec působil sebevědomě. Dřevěná vědra ležela u studny. Objednávka zboží měla zpoždění. Nejpalčivějším problémem je lenost. Zapomněl domácí úkol. Oběd byl chutný. Sjezd spisovatelů proběhl hladce. Host se objevil nečekaně. Prezident vjel slavnostně do města. Hrad působil tajemně. Auta musela objet překážku. U silnice se tvořily sněhové závěje. Měděný hrnec zůstal v kredenci. Vzpomněl si na babičku.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Jazykolamky

napsal Zdeněk Rýdl

Od poklopu k poklopu Kyklop kouli koulí,

krtek dostal motykou, má na rypáku bouli.

~

A Julie olejuje - li, či neolejuje - li koleje,

kdo si jazyk nepoláme, tak se tomu zasměje.

~

Starej pštros šel s pštrosicí, a taky s pštrosíčaty,

jenom se moc nesmějte, si to zkuste, taky !

~

Bylo li by, libo ryby, a nebo, nebylo li by, libo ryby,

tohle prostě nemá chyby.

~

A na závěr už jen - dolar, libra rubl

komu se jazyk nepolámal, tak si aspoň škubl.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

2. cvičení

Francie je známá sv?iyíý4m?iyíý1 ?fF1rancouzsk?iyíý4m?iyíý1 s?iyíý4r?iyíý2.

Při pohovoru v?iyíý2stupoval skrom?ěně2.

M?iyíý2slíš to upřím?ěně2?

Nel?iyíý3b?iyíý1lo se m?iyíý1, že mluvil?iyíý1 o m?ěně2.

Na obloze se zabl?iyíý4sklo a tem?ěně2 zadunělo.

Sp?iyíý1sovatel četl v?iyíý2m?iyíý2šlený příběh tak dojem?ěně2, že děti naslouchal?iyíý2 jako m?iyíý2šky.

Vše co v Čáslav?iyíý1 lehce nab?iyíý2l, v Příbram?iyíý1 pak lehce pozb?iyíý2l.

Otec m?iyíý1 k ?vV2ánocům sb?iyíý1l pol?iyíý1čku.

Sp?iyíý2tihněv b?iyíý2l p?iyíý2šný na naše jaz?iyíý2kozp?iyíý2tce.

S?iyíý2rové maso začalo v?iyíý2dávat nel?iyíý1bou vůni.

Na ?mM1ěstském ?úÚ1řadě m?iyíý1 nepomohl?iyíý1.

Malíř načrtl obraz?iyíý2 křehk?iyíý4m?iyíý1 uhl?iyíý2.

Na pracovn?iyíý3m stole ležel?iyíý2 v?iyíý4kres?iyíý2 a r?iyíý2s?iyíý2.

Bratrov?iyíý1 přátelé nás přijel?iyíý1 navštívit.

Ledoborce v?iyíý2plul?iyíý2 k ?sS2evernímu ?lL1edovému ?oO1ceánu.

Dnové r?iyíý2chle m?iyíý1nul?iyíý1.

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 9. třídu

3. cvičení

Mez?iyíý1 Adamov?iyíý2 oblíbené knihy patří ?lL2?iyíý1chožrout?iyíý1.

Koně a srnky se rozeběhl?iyíý1 k lesu.

P?iyíý2tle s ob?iyíý1l?iyíý3m se rozs?iyíý2pal?iyíý2 po ul?iyíý1c?iyíý1.

Na ?sz1chůzku pozval Ital?iyíý2 i Rus?iyíý2.

Chtěl jsem si dát ?sz1pravit boty, ale opravna obuv?iyíý1 měla zavřeno.

Ztracení lovc?iyíý1 se ?sz1přátelil?iyíý1 se sv?iyíý4m?iyíý1 obětav?iyíý4m?iyíý1 zachránci.

Největším státem ?pP2yrenejského ?pP1oloostrova je ?šŠ2panělsko.

Strýcov?iyíý2 děti se v?iyíý2dal?iyíý2 do rozsáhl?iyíý4ch borov?iyíý4ch lesů.

Václavov?iyíý2 dovednosti se kovářov?iyíý4m dětem hodil?iyíý2.

Zkušen?iyíý3 vojáci se setkal?iyíý1 pod štíhl?iyíý4m?iyíý1 topol?iyíý2.

Rozpustil?iyíý3 kluci se rozhlédl?iyíý1 po ?nN1áměstí ?oO2svobození pronikav?iyíý4m sokol?iyíý3m zrakem.

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Podzim

napsal Zdeněk Rýdl

Tak už tady máme podzim, všude kolem listí,

stará paní, v ruce metlu, chodníček si čistí.

~

Od obrubníku k obrubníku, vymetá si řádky,

a pak vítr zafouká, a má to všecko, zase zpátky.

~

Teda babi, to vám povím, na to bych se vykašlal,

ona jenom rukou mávne a klidně si hrabe dál.

~

Co vy mladí, co vy víte, máte školy, vzdělání !

O práci když zavadíte, bere vás nervů cukání !

~

A když jsem kolem večer spěchal, ona ještě hrabala,

prej " Už se těším na ráno ", no, lidi, ta mě dostala !

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Krtek a nevěsta

napsal Zdeněk Rýdl

Vybral jsem si básničku, třeba o krtkovi,

že má fousy a nevidí, možná, třeba, kdoví ?

~

Když je krtek na ženění, jak si najde nevěstu ?

Ta je taky někde v díře, možná jenom přes cestu.

~

Že by běhal za holkama, třeba někde po venku ?

Když nevidí, tak jak pozná, že nesvádí stařenku ?

~

Někdo říká, když nevidí, že sleduje vibrace,

že nabere správnej směr a vrhne se do práce.

~

Je to nějak zařízený, mláďata, že jistě mají,

A taky rypák, no tak prostě do všeho jen rýpají.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Tahák

Tereza Rýparová

Každé ráno zas a znovu

zvonek nás volá do školy.

"No tak co je? Kde jste všichni?

A kde máte úkoly?"

~

Učitelka před tabulí

nejdřiv všechny vyzkouší.

Petr se nic nenaučil,

podvádět se pokouší.

~

Tahák z kapsy vytahuje,

Kátě šeptá do ouška,

jestli by mu poradila

druh tohohle papouška.

~

Učitelka trochu tuší,

kdo že třídu ruší snad,

a jen zkouší na pár pojmů,

které měl by každý znát.

~

A tak Petr před tabulí

přešlapuje sem a tam.

"Na co mi je teďka platný,

že taháky v kapse mám?

~

Příště radši naučím se,

ať nestojim tu jenom tak,

a kdo tvrdí, že to nedám,

tomu ještě vytřu zrak!"

Zdroj: Vtipné básničky o škole

6. diktát na shodu přísudku s podmětem

Hoši při fotbale křičeli. Srnci se procházeli po krajině. V lesích se objevili vlci. Děti se bály a plakaly. Jabloně na jaře rozkvetly. Dny pomalu plynuly. Větve stromů se polámaly. Davy lidí skandovaly. Přátelé nás pozvali na návštěvu. Zvony se rozezněly. Červené střechy zářily do dáli. Lidé se hrnuli do města. Ukazatele stály u cesty. Pstruzi sebou mrskali a třpytili se na slunci. Petrovi padaly vlasy do čela. Ohnivé jazyky přeskočily na další střechu. Psi a kočky jedli společně. Automobily stály u cesty.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ