Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

MĚKKÉ TVRDÉ I U PŘIVLASTŇOVACÍH ZÁJMEN


Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.

Zdroj: příběh Čj pravopis my byli

Lichokopytník a sudokopytník – pravopis

Kopytník, lichokopytník i sudokopytník jsou slova příbuzná k vyjmenovanému slovu kopyto, z čehož vyplývá způsob jejich správného psaní: po -p- se píše tvrdé -y-. A protože přídavné jméno lichý není vyjmenovaným slovem ani není k žádnému takovému příbuzné, píšeme po -l- měkké -i-.

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: příběh Zájmena

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: článek Zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku DRUHY ZÁJMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JULIE SLONKOVÁ.

POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Druhy zájmen

Vysvětlení pravopisu

Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.

Zdroj: článek Se mnou nebo semnou

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Cvičení na druhy zájmen

Mému svědomí se po rozhovoru ulevilo.

Toho muže bych chtěla potkat.

Nás se bát nemusíte.

Viděl psa, jenž měl být utracen.

Takový svetr chtěl k Vánocům.

Zítra tě navštívíme.

Půjčil mi svůj svetr.

Stále mi nepřišel žádný dopis.

Co si berete s sebou na výlet?

Kdekdo mu říkal, co má dělat.

Moji přátelé nikdy nikomu nepomohli svými penězi.

Někdo upekl tento dobrý koláč.


Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kačka.

Prosím a můžete zdůvodnit, proč to tak je?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Zdroj: příběh Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

Jimž

Jimž

4. pád

Jež

Jež

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O nichž

O nichž

O nichž

7. pád

S jimiž

S jimiž

S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíhož

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímuž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejímž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíchž

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejíchž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímiž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA

PÁDY

KDOŽ

COŽ

1. pád

Kdož

Což

2. pád

Kohož

Čehož

3. pád

Komuž

Čemuž

4. pád

Kohož

Což

5. pád

-

-

6. pád

O komž

O čemž

7. pád

S kýmž

S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÉŽ

JAKÁŽ

1. pád

Kterýž

Kteráž

Kteréž

Jakýž

Jakáž

Jakéž

2. pád

Kteréhož

Kteréž

Kteréhož

Jakéhož

Jakéž

Jakéhož

3. pád

Kterémuž

Kteréž

Kterémuž

Jakémuž

Jakéž

Jakémuž

4. pád

Kterého, který

Kterouž

Kteréž

Jakého, jaký

Jakouž

Jakéž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterémž

O kteréž

O kterémž

O jakémž

O jakéž

O jakémž

7. pád

S kterýmž

S kterouž

S kterýmž

S jakýmž

S jakouž

S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÁŽ

JAKÉŽ

1. pád

Kteří, které

Kteréž

Kteráž

Jací, jaké

Jakéž

Jakáž

2. pád

Kterýchž

Kterýchž

Kterýchž

Jakýchž

Jakýchž

Jakýchž

3. pád

Kterýmž

Kterýmž

Kterýmž

Jakýmž

Jakýmž

Jakýmž

4. pád

Kteréž

Kteréž

Kteráž

Jakéž

Jakéž

Jakáž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterýchž

O kterýchž

O kterýchž

O jakýchž

O jakýchž

O jakýchž

7. pád

S kterýmiž

S kterýmiž

S kterýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Zdroj: příběh Slovní druh vsichni

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

O ničím

7. pád

S ničím

S ničí

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničích

Ničích

Ničích

3. pád

Ničím

Ničím

Ničím

4. pád

Ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničích

O ničích

O ničích

7. pád

S ničími

S ničími

S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijaký

Nijaká

Nijaké

Žádný

Žádná

Žádné

2. pád

Nijakého

Nijaké

Nijakého

Žádného

Žádné

Žádného

3. pád

Nijakému

Nijaké

Nijakému

Žádnému

Žádné

Žádnému

4. pád

Nijakého, nijaký

Nijakou

Nijaké

Žádného, žádný

Žádnou

Žádné

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakém

O nijaké

O nijakém

O žádném

O žádné

O žádném

7. pád

S nijakým

S nijakou

S nijakým

S žádným

S žádnou

S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijací, nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádní, žádné

Žádné

Žádná

2. pád

Nijakých

Nijakých

Nijakých

Žádných

Žádných

Žádných

3. pád

Nijakým

Nijakým

Nijakým

Žádným

Žádným

Žádným

4. pád

Nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádné

Žádné

Žádná

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakých

O nijakých

O nijakých

O žádných

O žádných

O žádných

7. pád

S nijakými

S nijakými

S nijakými

S žádnými

S žádnými

S žádnými

Zdroj: článek Všechna zájmena

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: článek Zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

S ním

S jí, s ní

S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MY

VY

ONI

ONY (NEŽIV.)

ONY

ONY

1. pád

My

Vy

Oni

Ony

Ony

Ony

2. pád

Nás

Vás

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

3. pád

Nám

Vám

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

4. pád

Nás

Vás

Je, ně

Je, ně

Je, ně

Je, ně

5. pád

-

Vy

-

-

-

-

6. pád

O nás

O vás

O nich

O nich

O nich

O nich

7. pád

S námi

S vámi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO

PÁDY

SE

1. pád

-

2. pád

Sebe

3. pád

Sobě, si

4. pád

Sebe, se

5. pád

-

6. pád

O sobě

7. pád

S sebou, sebou

Zdroj: článek Všechna zájmena

Cvičení na psaní i y u zájmen my mi

Líbil se m tvůj náramek. M s tím nikdy souhlasit nebudeme. Pověděl m o svých plánech do budoucna. Ztratila se m nová kniha. Proč bychom s tím m měli něco dělat? M si to nemyslíme. Dobrovolně m dal opsat domácí úkol. Při volejbale m zlomil ruku. Dokud to m neodsouhlasíme, nikam se nejede. Proč m nikdo nerozumí? Matematika m moc nejde. M přijedeme až zítra večer. Dopřáli m trochu soukromí. Chtěl, abychom si ho m vážili. M se usmíváme jen na přátele. Babička m popřála krásné narozeniny. M učitelé půjdeme do stávky. Oblíbené kotě m včera uteklo ze zahrádky.




Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Skrček

napsal Zdeněk Rýdl

Doma máme kocoura

říkáme mu " Skrčku ".

~

Přinesl si domů klíšťáka

teď za uchem má hrčku.

~

A babička neváhá,

s lupou v ruce přiskočí.

~

Nehtama ho přicvakne

a pak s ním tvrdě zatočí.

Zdroj: článek Básničky pro děti 3. třída

6. cvičení: Psaní i / y u zájmen my (všichni) a mi

Nápověda: u zájmen my / mi záleží na významu zájmena. Je rozdíl, jestli je myšleno ve významu mně, anebo ve významu nás všech.

a) Dopřej m trochu víc času. Učitel m slíbil pomoc s přípravou na vysokou školu. M jsme se nedávno vrátili z dovolené. K Vánocům m nemusí nikdo nic kupovat. Kolik m dlužíš peněz? Královské m se neslo sálem. Kolik myslíte, že si tu m vyděláme? Proroctví m předurčovalo krásnou budoucnost. Počítání zlomků m nikdy nešlo. Na dovolenou jsme m jeli k Máchovu jezeru. Na obědě m upadl talíř. M jsme si přáli, aby se počasí umoudřilo. Jednohlasné m se po zaznění otázky rozlehlo sálem. Při tělocviku m někdo šlápl na nohu. M jsme to opravdu neudělali.




b) Rodiče m darovali k Vánocům fotoaparát. Proč m nikdo nevěří? Proč bychom si m nemohli půjčit nějaké peníze? Hodinky se m ztratily. M král Ludvík slavnostně prohlašujeme, že ukončíme válku. Rozbité zrcadlo m přinese sedm let smůly. Výlet do Zoo se m líbil. Jak bychom se tam m mohli dostat? M rádi v létě obědváme na terase. Večeře m nechutnala. Knihy jsme m s bratry četli jen ve škole. Dobrovolný úkol m nešel vypočítat. Kolik přátel m asi přijde na oslavu? V parku se m zaběhl pes. Závodů jsme se m jako pořadatelé nemohli zúčastnit. V kanceláři spolu m příliš nevycházíme.




Zdroj: článek Pravopis y i

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚKDO

NĚCO

KDOKOLI

1. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

2. pád

Někoho

Něčeho

Kohokoli

3. pád

Někomu

Něčemu

Komukoli

4. pád

Někoho

Něco

Kohokoli

5. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

6. pád

O někom

O něčem

O komkoli

7. pád

S někým

S něčím

S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčího

Něčí

Něčího

3. pád

Něčímu

Něčí

Něčímu

4. pád

Něčího, něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčím

O něčí

O něčím

7. pád

S něčím

S něčí

S něčím

Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčích

Něčích

Něčích

3. pád

Něčím

Něčím

Něčím

4. pád

Něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčích

O něčích

O něčích

7. pád

S něčími

S něčími

S něčími

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějaký

Nějaká

Nějaké

Některý

Některá

Některé

2. pád

Nějakého

Nějaké

Nějakého

Některého

Některé

Některého

3. pád

Nějakému

Nějaké

Nějakému

Některému

Některé

Některému

4. pád

Nějakého, nějaký

Nějakou

Nějaké

Některé, některý

Některou

Některé

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakém

O nějaké

O nějakém

O některém

O některé

O některém

7. pád

S nějakým

S nějakou

S nějakým

S některým

S některou

S některým

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějací, nějaké

Nějaké

Nějaká

Někteří, některé

Některé

Některá

2. pád

Nějakých

Nějakých

Nějakých

Některých

Některých

Některých

3. pád

Nějakým

Nějakým

Nějakým

Některým

Některým

Některým

4. pád

Nějaké

Nějaké

Nějaká

Některé

Některé

Některá

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakých

O nějakých

O nějakých

O některých

O některých

O některých

7. pád

S nějakými

S nějakými

S nějakými

S některými

S některými

S některými

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každý

Každá

Každé

Všechen

Všechna

Všechno, vše

2. pád

Každého

Každé

Každého

Všeho

Vší

Všeho

3. pád

Každému

Každé

Každému

Všemu

Vší

Všemu

4. pád

Každého, každý

Každou

Každé

Všechen

Vši, všechnu

Všechno, vše

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každém

O každé

O každém

O všem

O vší

O všem

7. pád

S každým

S každou

S každým

Se vším

Se vší

Se vším

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každí, každé

Každé

Každá

Všichni, všechny

Všechny

Všechna

2. pád

Každých

Každých

Každých

Všech

Všech

Všech

3. pád

Každým

Každým

Každým

Všem

Všem

Všem

4. pád

Každé

Každé

Každá

Všechny

Všechny

Všechna

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každých

O každých

O každých

O všech

O všech

O všech

7. pád

S každými

S každými

S každými

Se všemi

Se všemi

Se všemi

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mého, mé,mojí, mého

Tvého, tvé, tvojí, tvého

Jeho

Jejího

Jeho

3. pád

Mému, mé, mojí, mému

Tvému, tvé, tvojí, tvému

Jeho

Jejímu

Jeho

4. pád

Mého, můj, mou, moji, mé, moje

Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mém, o mé, moji, o mém

O tvém, o tvé, tvojí, o tvém

O jeho

O jejím

O jeho

7. pád

S mým, s mou, mojí, s mým

S tvým, tvou, tvojí, tvým

S jeho

S jejím

S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje

Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mých

Tvých

Jeho

Jejích

Jeho

3. pád

Mým

Tvým

Jeho

Jejím

Jeho

4. pád

Mé, moje

Tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje

Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mých

O tvých

O jeho

O jejích

O jeho

7. pád

S mými

S tvými

S jeho

S jejími

S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NÁŠ*

VÁŠ*

JEJICH

1. pád

Náš, naše, naše

Váš, vaše, vaše

Jejich

2. pád

Našeho, naší, našeho

Vašeho, vaší, vašeho

Jejich

3. pád

Našemu, naší, našemu

Vašemu, vaší, vašemu

Jejich

4. pád

Našeho, náš, naši, naše

Vašeho, váš, vaši, vaše

Jejich

5. pád

Náš, naše, naše

Váš, vaše, vaše

Jejich

6. pád

O našem, o naší, o našem

O vašem, o vaší, vašem

O jejich

7. pád

S naším, naší, naším

S vaším, vaší, vaším

S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NÁŠ*

VÁŠ*

JEJICH

1. pád

Naši,naše, naše, naše

Vaši, vaše, vaše, vaše

Jejich

2. pád

Našich

Vašich

Jejich

3. pád

Našim

Vašim

Jejich

4. pád

Naše

Vaše

Jejich

5. pád

Naši,naše, naše, naše

Vaši, vaše, vaše, vaše

Jejich

6. pád

O našich

O vašich

O jejich

7. pád

Našimi

S vašimi

S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SVŮJ*

1. pád

Svůj, svá, svoje, své, svoje

2. pád

Svého, své, svojí, svého

3. pád

Svému, své, svojí, svému

4. pád

Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje

5. pád

Svůj, svá, svoje, své svoje

6. pád

O svém, o svojí, o své, o svém

7. pád

Se svým, svou, svojí, svým

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SVŮJ*

1. pád

Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje

2. pád

Svých

3. pád

Svým

4. pád

Své, svoje

5. pád

Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje

6. pád

O svých

7. pád

Se svými

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Zdroj: článek Všechna zájmena

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

1. všechen všechna všechno/vše
2. všeho vší všeho
3. všemu vší všemu
4. všechen vši
všechnu
všechno
vše
5. - - -
6. o všem o vší o všem
7. vším vší vším

1. všichni všechny všechna
2. všech
3. všem
4. všechny všechny všechna
5. -
6. o všech
7. všemi

Zdroj: článek Zájmena

Autoři obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková

 Zdeněk Rýdl


Testy slovní druhy
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
smuteční text
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Diktáty a pravopisná cvičení online

Milda

V tomto případě bude měkké í. Oba víry bylo dobře vidět. Tvrdé y se vztahuje jen a pouze na jméno ptáka.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Čj pravopis my byli

Milena Kurelová

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Zájmena

Oldřich Pražan

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Druhy zájmen

JULIE SLONKOVÁ

POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Nikola

Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

Milda

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Pravopis my / mi

Katerina

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh vsichni

aliska

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Milda

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Zájmena

Milda

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Mirek

A kde se vzalo "coby dupy", to se kde říká? Já myslím, že je to "co by dup". Jedině "co by" = coby? pak je jasné že tvrdé a "dupy" od vzoru HRAD?

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Lenka

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Michal

Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.