MĚL NEBO MNĚL

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

• Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
• Březen bez vody - duben bez trávy.
• Březen mokrý - rolník smutný.
• Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
• Březen - na pec si vlezem.
• Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
• Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
• Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
• Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
• Březen - za kamna vlezem.
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
• Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
• Březnové mrazy nikdy neschází.
• Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
• Březnové slunce od nohou studí.
• Březnového prachu za dukát lot.
• Březnového slunka je pořídku.
• Březnový hrom - pozdní hlad.
• Březnový prach úrodu zlatí.
• Březnový slunce má krátký ruce.
• Březnový sníh škodí polím.
• Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
• Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
• Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
• Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
• Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
• Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
• Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
• Jak prší v březnu, sněží v máji.
• Jak prší v březnu, tak také v červnu.
• Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
• Josef s Marijú zimu zabijú.
• Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
• Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
• Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
• Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
• Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
• Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
• Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
• Marec chytá za palec.
• Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
• Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
• Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
• Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
• Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
• Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
• Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
• Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Smíření nepřátelé jako březnový led.
• Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
• Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
• V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
• V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
• V březnu hřmí na teplo a na časy.
• V březnu když se práší, stromy brzo raší.
• V březnu prach - jistý hrách.
• V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
• V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
• V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
• V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
• V březnu vítr z břízy fouká
• V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
• V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
• V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
• Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
• Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
• Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
• Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

VYSVĚTLENÍ:

Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).

Zdroj: Pranostiky na březen

Příběh

V příběhu PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.

Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Příslovce v češtině

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

• Crha a Strachota - pro hotaře robota.
• Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
• Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
• Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
• Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
• Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
• Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

• Konec masopusta – každá kapsa pustá.
• Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

• I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
• Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
• Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
• Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
• Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
• Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
• Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
• Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
• Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
• Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
• Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
• Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
• O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
• Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
• Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
• Řehoř vytlúká ledy z lesa.
• Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
• Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
• Svatý Řehoř škodí mrazem.
• Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
• Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Longina práce v poli začíná.
• Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
• Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
• Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
• Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

• Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
• Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
• Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Josefova širočina ničí poslední ledy.
• Josef s Marií zimu zaryjí.
• Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
• Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
• Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
• Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
• Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
• Svatý Josef dělá kopno.
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
• Svatý Josef přichází na led s pantokem.
• Svatý Josef rovná vodu.
• Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
• Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
• Svatý Josef zháší světlo.
• Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
• Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

• Benedikti za rovnodenní větry nelení.
• Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
• Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
• Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

• Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
• Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
• Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
• Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
• Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
• Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
• Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
• Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
• Laštovice letí, zvěstují podletí.
• Matička Boží kuželíček složí.
• Matka Boží trávu množí.
• Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
• Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
• Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
• Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
• Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
• O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
• Panna Maria odhazuje koudel do vody.
• Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
• Panna Maria trávu zasívá.
• Panna Maria zatopí i bez dřeva.
• Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
• Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
• Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
• Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
• Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
• Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
• Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
• Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
• V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
• Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
• Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
• Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

• Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

• Na Kvida už končí zima.
• O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Příběh

V příběhu POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: Příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě