MĚSÍC je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Měsíc září je prvním měsícem podzimu. Podzim začíná 23. září, kdy na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost. Pro tento měsíc není ale typický jen nástup podzimu, ale i nástup dětí do školy.
Většina zářijových pranostik se týká počasí a sklizně v tomto měsíci. V září totiž dozrává víno, chmel a některé ovoce.
Pranostiky na jednotlivé dny
1. září: svátek mají Linda a Samuel
PRANOSTIKY:
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
Jiljí jasný - podzim krásný.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.
2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)
PRANOSTIKY:
Na Štěpána krále je už léta namále.
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Od Štěpána krále bouřek je namále.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.
3. září: svátek má Bronislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. září: svátek má Jindřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. září: svátek má Boris
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. září: svátek má Boleslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. září: svátek má Regína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)
PRANOSTIKY:
Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
Všichni svatí dluhy platí.
VYSVĚTLENÍ:
Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se
1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)
PRANOSTIKY:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.
2. červen: svátek má Jarmil
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Na svatého Antona každá jahoda je červená.
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.
4. červen: svátek má Dalibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)
PRANOSTIKY:
Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.
6. červen: svátek má Norbert
PRANOSTIKA:
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.
7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)
PRANOSTIKY:
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Týden v Tichém domě
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
Ukázka:
„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
Jaký červenec, takový leden.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
Slunce peče - déšť poteče.
Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci když dne ubývá, horka přibývá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.
Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
Jules Verne se od dětství snažil o literární tvorbu. Jeho básně, povídky, písně ani divadelní hry se ale nesetkaly s větším ohlasem. Díky návštěvám literárních klubů se mu ale podařilo vydat několik knih. Žánr svých knih změnil až poté, co se nadchl pro geografii, zvolil si pak nový žánr, a to cestopis. Nakladatel Pierre-Jules Hetzel mu pak v roce 1862 vydal román Pět neděl v balóně, který byl velmi úspěšný. Hetzl pak nabídl Verneovi smlouvu, podle níž měl Verne napsat za rok dva svazky, odměnou za to mu bylo finanční jistota. Zároveň ale věděl, že potřebuje mít peníze i v budoucnu, a tak investoval peníze na burze.
Část peněz padla vždy i na jeho zálibu v cestování. Zážitky z těchto cest pak často reflektoval do svých románů. Navštívil například Anglii, Skotsko, Skandinávii, USA, severní Afriku, Nizozemí, Německo a Dánsko.
Většina knih, které Jules Verne napsal, patřila do cyklu Podivuhodné cesty, který rozšířil jeho syn o dalších osm knih. Verne mimo tento cyklus také napsal ještě knihy Doktor Ox a Trosečník z Cynthie.
Seznam knih, které Jules Verne a poté jeho syn Michel Verne napsali do cyklu Podivuhodné cesty, v závorce je uveden rok/ období, kdy kniha vznikla:
