MEZINÁRODNÍ OZNAČENÍ ČESKA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Článek zpracovává problematiku psaní velkých písmen. Jedná se o přehled oblastí, v nichž se píší velká písmena. V závěru se nachází cvičení na procvičení psaní velkých písmen.
Psaní velkých písmen
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.
Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy
Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:
KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.
JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.
ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.
Významným typem zkratek jsou zkratky iniciálové, které vznikly tak, že každému plnovýznamovému slovu odpovídá jedno písmeno, obvykle se píší bez tečky na konci a píší se obvykle hůlkovým písmem i v textu psaném psacím písmem.
Mezi iniciálové zkratky patří zkratky názvů států (ČR: Česká republika, SRN: Spolková republika Německo), institucí, organizací, podniků (IRA: irská republikánská armáda, FÚ: finanční úřad, ODS: občanská demokratická strana, EU: Evropská unie), u názvů veřejných akcí a významných dní (MDD: mezinárodní den dětí, MFF: mezinárodní filmový festival) a u dalších názvů (CNS: centrální nervový systém, DIČ: daňové identifikační číslo).
Mezi zkratková slova patří i monogramy: například TGM / T. G. M. (Tomáš Garrigue Masaryk), BB / B.B. (Brigitte Bardot). U těchto monogramů jsou přípustné obě verze psaní.
Při psaní zkratek se zpravidla nepřihlíží k předložkám a spojkám, zkratky se dají členit mezerami, například: MV ČR (Ministerstvo vnitra České republiky).
Pokud by ve zkratkách mohlo dojít k záměně, tak se do zkratky vkládají i malá písmena, například u PF (právnická fakulta), PřF (přírodovědná fakulta), PedF (pedagogická fakulta).
Co se týká výslovnosti, iniciálové zkratky se vyslovují obvykle po jednotlivých písmenech (často vokalizovaných), zkratky domácího původu se čtou hláskovací způsobem ČT (česká televize) se vyslovuje jako [čé té]. U zkratek cizího původu se může vyslovovat také hláskovacím způsobem, například USA se vyslovuje jako [ú es á]. U některých zkratek se ale připouští dvojí výslovnost (počeštěná a původní), například: CD [cé dé] nebo [sí dí], DVD [dé vé dé] nebo [dí ví dí].
V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hencl.
Pane Babiši, chtěl bych Vás poprosit o radu či pomoc.Jsem důchodce a zkoušel jsem investovat. Vše šlo dobře - za měsíc jsem vydělal dost peněz. Při výběru peníze převedli do Wise Bank. Jenže pro výplatu jsem musel nejdříve zaplatit Mezinárodní daň, pak chtěli zaplatit Povolení k on-line obchodování a nakonec i pojištění. Vše jsem splnil, ale stále mi peníze nechtějí převést. A já už nevím , jak dál. Prosím poraďte nebo pomožte. Nepíšu podronosti, ale v případě ochoty pomoci mám vše doloženo. Velice si Vás vážím a moc Vám fandím. Děkuji. Hencl Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší bude, když dojdete na Policii a tam jim sdělíte všechny podrobnosti. Je to služba společnosti určená právě pro podobné situace.
S pojmem státní příslušnost se už setkal každý, kdo někdy musel vyplňovat nějaké doklady, nebo dokumenty. Řada lidí ale stojí před otázkou, co se do takové kolonky zapisuje. Občané České republiky váhají, jestli napsat „česká“ anebo „Česká republika“ (zkráceně ČR). Do kolonky státní příslušnost se vždy uvádí název státu, takže správnou odpovědí je napsat ČR. Pro různé mezinárodní dokumenty se pak využívá mezinárodní zkratky pro Českou republiku, kterou je CZE (The Czech Republic).
V naší poradně s názvem PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam Podolský.
Dobrý den, mám jeden problém. U psaní velkých písmen mi nejde když se mluví o konkrétní osobě jako o Sestře jestli je s malé nebo velké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Označení příslušníků rodiny jako je například syn, dcera, mamka, taťka, sestra, bratr, teta, strýc, bratranec, sestřenka, synovec, neteř, tchán, tchýně, snacha, zeť, se píší s malým písmenem na začátku slova.
V naší poradně s názvem ZÁVORKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Úlovec.
Mám dotaz: o závorkách existuje řada informací, ovšem nikde jsem se nedočetl (nebo alespoň nenašel), jak postupovat, pokud je závorka v závorce nebo v závorce je údaj obsahující závorku (např. citace právních předpisů typu (§ 23 odst. 2 písm. j). Děkuji za pomoc.
JÚ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Závorky se používají k vkládání vysvětlení, oprav, upřesnění nebo komentářů do textového materiálu. Závorky se vždy používají v páru; musíte mít jak otevírací, tak uzavírací závorku. Pro situaci, když potřebujete vložit vysvětlení do vysvětlení, neboli vnořené závorky do již stávajících závorek, tak použijete závorky hranaté. V případě právních předpisů, kdy chcete uvést konkrétní pasáž paragrafu specifikovanou odstavcem a písmenem, se závorka uvádí jako součást onoho písmenného označení dílčího celku zákonného ustanovení. Jinými slovy součástí písmene odstavce paragrafu je vždy uzávěr kulaté závorky (například a), b), c), atd.).
Příklad:
1. Pro zvládnutí kompulzivního chování (neurotická duševní porucha, při které jedince trápí opakované myšlenky [nazývané „obsese“] nebo cítí potřebu opakovaně provádět určité rituály [nazývané „kompulze“] v míře, která vyvolává strach nebo zhoršuje obecné fungování člověka) se poukazuje na nutnost zvyšování kompetentnosti pedagogů k rozpoznání dětí s těmito symptomy.
2. Podle zákonných ustanovení (například §38b odst. 2 písm. a) [původně upraveno v §38], zák. č. 561/2004 Školský zákon v platném znění) může být škola zrušena.
PRAŽSKÝ ORLOJ – psaní velkého písmene je u Staroměstského orloje komplikovanější. Důležitá je zde souvislost. Pokud se jedná o název, mělo by být ve slově pražský velké P, tedy Pražský orloj. Pokud se ale jedná o geografické vymezení orloje (tedy to, že se orloj nachází v Praze), tak p bude malé (pražský orloj).
PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK – pražský krysařík je označením plemene psa, a proto se jedná o obecné pojmenování, a proto se píše ve slově pražský malé p.
PRAŽSKÝ MAJÁLES – U tohoto spojení slov, je situace obdobná jako u pražského jara. Pokud se tedy jedná o konkrétní název akce, bude P velké (Pražský majáles), pokud je to ale obecné označení pro majáles, jehož pravý název zní nějak jinak, bude p malé (pražský majáles).
PRAŽSKÝ PŮLMARATON – Oficiální označení této akce zní Pražský mezinárodní půlmaraton. V tomto označení se píše tedy velké P.
PRAŽSKÝ DENÍK – V tomto případě se jedná o název konkrétních novin, a proto se píše velké P (Pražský deník).
PRAŽSKÝ VÝBĚR – Jedná se o název pro českou rockovou skupinu, a proto se píše velké P (Pražský výběr).
PRAŽSKÝ HRAD – Jedná se o konkrétní název stavby / instituce, a proto se píše velké P (Pražský hrad; Hrad). K Pražskému hradu patří také zahrady, které se nazývají Palácové zahrady pod Pražským hradem.
PRAŽSKÝ FOTBAL – Označení fotbalové organizace se píše s velkým P (Pražský fotbalový svaz), pokud je ale myšlen všeobecně fotbal v Praze, tak se píše p malé (pražský fotbal).
PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK – Konkrétní název této společnosti je Dopravní podnik hlavního města Prahy.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ – MODERNÍ ČESKÝ KRÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Volby do poslanecké sněmovny se blíží a Česká republika se semkla a chce delegovat všechny své problémy na jediného člověka - Andeje Babiše. Andrej Babiš sebou přináší do politiky nové možnosti vládnutí a tím okouzluje své příznivce. V čem spočívá jeho politický úspěch?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.
1. Nepotřebuje krást
Adrej Babiš se dlouhou dobu vyskytuje v žebříčcích nejbohatších Čechů. Všichni o tom vědí, že je bohatý a vnímají to jako záruku, že nebude krást. Podobně se český národ zachoval při první volbě Prezidenta republiky, kdy byl takto okouzlen Karlem Schwarzenbergem.
2. Může urychlit demokracii
Díky hierarchii, která v hnutí Andreje Babiše funguje, může prosazovat rychleji, co slíbí. Podobně fungoval i král Karel IV, za kterého české země doslova vzkvétaly. Voliči nemají zájem o politické krize, chtějí stabilitu jednoho člověka, který je povede. Lidé chtějí novodobého českého krále. Moderního člověka, muže činu.
3. Není podrazák
V podnikání se podrazy netolerují, v podnikání se spolupracuje. Adrej Babiš zbohatl právě v těchto podmínkách. Lidem imponuje jeho úspěch a chtějí, aby stejně tak úspěšná byla celá Česká republika. Bez podrazů, které jenom zdržují a otravují.
4. Současné politické zřízení již vyčerpalo svůj potenciál
Národ je jasně obeznámen, jak vypadá vláda tradičních politických stran. Voliče ani moc nezajímá politický program jednotlivých stran, protože scénář už dobře znají 25 let. Adrej Babiš v sobě nese naději, že konečně budou důležitá rozhodnutí konána rychle, a že předsednická funkce bude obsazena odborníkem a ne někým za odměnu.
PRAŽSKÉ JARO – U tohoto spojení je třeba rozlišit význam. Je totiž možnost psát Pražské jaro, ale i pražské jaro. První varianta s velkým P se týká hudebního festivalu Pražské jaro, protože se jedná o pojmenování konkrétního pořadu. V případě druhé varianty s malým p (pražské jaro) se jedná o obrazné pojmenování události.
Ve spojení „užít si pražského jara“ bývá myšleno pražské jaro jako pojmenování událostí v roce 1968. (může se také jednat o označení jarních měsíců strávených v Praze)
PRAŽSKÉ PAMÁTKY – Jedná se o geografické vymezení (obecné označení), a proto se v tomto spojení píše malé p (pražské památky)
PRAŽSKÉ VODOVODY – Důležité je rozlišit, jestli se jedná o název konkrétní firmy (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), pak se píše velké P. Případně, jestli se jedná o všeobecné označení vodovodů v Praze (pražské vodovody), kde se píše malé p.
PRAŽSKÉ METRO – Společnost, které se toto označení týká, se nazývá Metro Praha, a proto není označenípražské metro konkrétní, a tak se píše malé p.
PRAŽSKÉ TRAMVAJE – Vlastní název společnosti je Tramvajová doprava v Praze, a proto je označenípražské tramvaje vnímáno jako všeobecné, tudíž se píše s malým p.
PRAŽSKÉ VODÁRNY – Jedná se o obecné pojmenování, a proto se píše malé p (pražské vodárny).
PRAŽSKÉ SLUŽBY – Pokud se jedná o název podniku Pražské služby, a. s., píše se velké P. Pokud jsou ale obecně myšlené služby v Praze, tak se píše malé p (pražské služby).
PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ – Jedná se o konkrétní označení historické události, a proto se píše velké P (Pražské povstání).
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č
PRAŽSKÁ DIVADLA – Jedná se o geografické vymezení divadel, není to tedy název žádné instituce, a proto se píše malé p (pražská divadla).
PRAŽSKÁ ENERGETIKA – U tohoto spojení je opět důležitý význam. Pokud se jedná o název společnosti, tak se píše velké P (Pražská energetika, a. s.), pokud by se ale jednalo o obecné vymezení energetiky v Praze bez ohledu na společnost, pak bude p malé (pražská energetika).
PRAŽSKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – Jedná se o označení konkrétní instituce, a proto se píše velké P (Pražská správa sociálního zabezpečení = PSSZ).
PRAŽSKÁ DOPRAVA – Při označení konkrétní společnosti (Pražský dopravní podnik) se píše velké P, pokud je to ale obecné označení dopravy po městě Praha, tak se píše malé p (pražská doprava).
PRAŽSKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ – Jedná se o označení konkrétní státní organizace, a proto se píše velké P (Pražská správa nemovitostí).
PRAŽSKÁ PAROPLAVBA – Název společnosti, která se paroplavbou zabývá, se píše s velkým P (Pražská paroplavební společnost). Pokud je ale myšleno všeobecné označení, píše se malé p (pražská paroplavba).
PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ – Název této společnosti se píše s velkým P (Pražská plynárenská, a. s.)
PRAŽSKÁ ZOO – Geografické vymezení této Zoo se píše s malým p (pražská zoo), protože konkrétní název této společnosti je Zoo Praha.
PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC – Jedná se o konkrétní název kulturní akce, a proto se píše velké P (Pražská muzejní noc).
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Štrublíková.
Dobrý večer, potřebovala bych potvrzení, abych mohla vyzvedávat své objednávky, i když je to psaný na mamku, ale platila jsem si je já, aby mi je pošta vydalala, když to není na mě, ale na mamku, která bydlí jinde
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Česká pošta má k těmto úkonům produkt s názvem Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě a nebo papírový Průkaz příjemce. Postup, jak je získat je podrobně popsán zde: https://www.ceskaposta.cz/s…
Proces získání je trochu krkolomný, ale pak vše funguje dobře.
Důvodem pro nutné ověření podpisu je zejména ochrana zájmů České pošty, s.p. při dodávání zásilek, které obsahují zákonem chráněné poštovní tajemství a Listinou základních práv a svobod chráněné listovní tajemství. Aby mohla Česká pošta, s.p. spolehlivě prokázat, komu a na základě čeho vydala zásilku, která nebyla dodána adresátovi, ale osobě od něj odlišné (příjemci), potřebuje ověřit pravost podpisu na plné moci, aby se v maximální míře eliminovala možná zneužití. Česká pošta, s.p. tím chrání v neposlední řadě taky zájmy adresáta a odesílatele. Úřední ověření slouží ke zvýšení právní jistoty, že plnou moc podepsal skutečně ten, kdo ji udělil a oprávnění v ní uvedená jsou sjednaným smluvním zastoupením mezi zmocnitelem a zmocněncem.
Ačkoliv není zákonem výslovně požadováno, aby plná moc byla v případě poskytování poštovních služeb úředně ověřena, přesto v souladu s § 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, k čemuž v případě požadavku na úřední ověření plné moci nedochází.
V případě, kdy je k převzetí zásilky podle poštovních podmínek vyžadováno ověření totožnosti předložením občanského průkazu, by bylo v rozporu se smyslem takového ujednání, aby zásilka byla vydávána na základě neověřeného podpisu plné moci. V takovém případě, dovedeno ad absurdum, by totiž mohlo docházet k situacím, kdy by plnou moc jménem adresáta udělil kdokoli, neboť by zde chybělo ověření totožnosti adresáta.
S ohledem na to, Česká pošta, s.p. v zájmu zachování řetězce prokázaní totožnosti, vedoucího od adresáta, vyžaduje předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem, a to buď v originále, nebo v úředně ověřené kopii.
Ve svém příspěvku ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kopečný.
Dobrý den, já myslím, že to slovo je odvozeno od slova KOUKAT, které je vlastně spíše nespisovné. Je v lidové mluvě používáno častěji, než slovo DÍVAT SE. Koukat vlastně vzniklo z německého GUCKEN (čumět - spíše obhroublé). Je to asi obdoba slov holt, ponk, vercajk apod., která jsou také z (rakouské) němčiny. Určitě by se měla používat česká slova např. ZHLÉDNOUT, PROHLÉDNOUT atd. spíše, než takové podivné patvary.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC ČESKÁ POŠTA, DOPISY DO VLASTNÍCH RUKOU, ZÁSILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JITKA MRÁZKOVÁ.
Prosím o znění plné moci
NA POŠTU k vyřizování všech možností - dopisy do vlastních rukou, zásilky, vyřídit SIPO ap.
Univerzální plná moc. Děkuji MRÁZKOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Česká pošta má pro tyto situace svůj speciální produkt s názvem elektronický průkaz příjemce. Zde je návod na jeho zřízení: https://www.ceskaposta.cz/s…
Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě opravňuje zmocněnce přebírat za adresáta zásilky, důchod druhého z manželů a poukázané peněžní částky. Průkaz lze aktivovat ke každé Zákaznické kartě České pošty pro fyzické osoby. Česká pošta niky nevydá zásilky určené do vlastních rukou adresáta nikomu jinému, než jen adresátovi, i kdyby měl jakoukoliv plnou moc. Z podstaty věci to nejde, protože vlastní ruce adresáta jsou jen jedny.
Aby pošta vydala zásilku někomu jinému, tak je třeba prokázat oprávnění zmocněnce adresáta, který je fyzickou osobou. Potom Česká pošta, s.p. dodá zásilku fyzické osobě, která způsobem uvedeným v článku 23, odst. 1 (občanským průkazem, řidičským průkazem, cestovním dokladem, ev. osobním dokladem umožňujícím pobyt v ČR) prokáže, že je osobou, kterou adresát v hodnověrném písemném prohlášení k převzetí poštovní zásilky zmocnil. Za takové hodnověrné písemné prohlášení považuje Česká pošta, s.p. úředně ověřenou plnou moc.
V naší poradně s názvem ČESKÁ POŠTA PRŮKAZ ZMOCNĚNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Píchová.
Manžel má propadlou kartu. Přišla jí poukázka na výběr peněz. Jeho mamince je 93 let. Lze ji prodloužit, aniž by musela maminka jít s ním na poštu? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Bohužel bez přítomnosti zmocnitele nelze vydat průkaz příjemce. Navíc Pošta má nový proces pro zmocněnce, tak zvaný Rozšířený elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě, který je komplikovanější než původní vydání průkazu příjemce, ale zase jde prodlužovat bez přítomnosti na pobočce prostřednictvím aplikace pošta online. Více informací k tomu zjistíte tady na webu České Pošty https://www.ceskaposta.cz/z…
Nejlepší by bylo tchyni založit účet v bance a nechat posílat její peníze tam. Přes platební kartu pak hotovost může vybrat kdokoliv, kdykoliv, kdekoliv.
Oficiální název státu podle ústavy je Česká republika a jednoslovný název je Česko. V květnu 2016 vláda oficiálně schválila překlady zeměpisného názvu Česko do angličtiny (Czechia) a dalších světových jazyků (fr. Tchéquie, šp. Chequia). Nejedná se ale o změnu formálního názvu ČR používaného při oficiálních příležitostech. Jednoslovné označení např. v anglické verzi Czechia je pouze překladem krátkého/zeměpisného názvu Česko. Záleží vždy na daném subjektu, zda se rozhodne užívat delší verzi, tj. Česká republika/Czech Republic nebo kratší verzi Česko/Czechia. Jakkoli si uživatelé mohou svobodně zvolit krátký či formální název země, doporučuje se užívat jednoslovný název v cizích jazycích tam, kde není nutné používat formální název země (sportovní události, marketingové účely apod.).
Správně je pouze tvar standardní popřípadě nestandardní, nadstandardní, atd.
Píšeme s písmenem D a vyslovujeme s hláskou D.
Standardní znamená ustálený, běžný, normální, týkající se standardu, odpovídající standardu; například: standardní úprava, rozměr; standardní výkon, výrobek; standardní situace (ve fotbale – při provádění kopu z rohu nebo volného kopu);
Toto přídavné jméno bylo vytvořeno od slova standard (rod mužský, neživotný; skloňování podle vzoru hrad) = obvyklá, běžná úroveň; ustálená, normální míra; podoba něčeho; stupeň, který tvoří základ hodnocení něčeho; úroveň, například: (vysoký, nízký) životní standard; dosahovat světového standardu; standard v bydlení; standard v oblékání; standard vědomostí; mravní standard; mezinárodní standardy; v jazykovědě existuje lexikální standard, to je soubor běžných slovních prostředků užívaných v dané etapě celým průměrně vzdělaným jazykovým společenstvím.
Přídavné jméno standardní se stupňuje takto: 1. standardní; 2. standardnější; 3. nejstandardnější.
Přídavné jméno standardní lze rozdělit takto: stan-dard-ní.
Slova příbuzná jsou: standardně, standardnost, standardizace, nadstandardní, nestandardní. Nadstandardní = lepší než obvyklý, luxusní, lépe vybavený; nestandardní = neobvyklý, podivný.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dvořák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli mohou být k plné moci k zastupování dva lidé (manželé) nebo jen jeden člověk?
A zda stačí ověření u české pošty nebo musí být notář?
Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Při sepsání plné moci může být zmocnitelem i skupina lidí nebo dva manželé, přičemž podpisy se ověřují (je-li to vyžadováno) pro každého jednotlivce zvlášť. Ověření podpisů může provést Česká pošta, notář, ale i matrikářka na kterémkoliv městském či obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Ověření podpisu má ve všech těchto případech stejnou váhu.
Taková plná moc by pak mohla vypadat následovně:
My, manželé Josef a Marie Novákovi, trvale bytem V Ulici čp. 13, Jedno Město, PSČ (čísla OP manželů není třeba uvádět, neboť budou uvedeny v ověřeních jejich podpisů)
udělujeme plnou moc panu Jiřímu Důvěryhodnému, číslo občanského průkazu 12345678,
aby nás zastupoval ve věcech a činnostech vedoucích k dosažení cíle prodeje stavební parcely čp. 222/3 zapsané v LV č. 71 v katastru obce Velké Hradiště, okres Náchod, kterou máme v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů.
Plnou moc udělujeme na dobu tří měsíců od prvního dne v měsíci, ve kterém byla sepsána.
Jedno Město, dne ...................... (datum musí být shodný s datem ověření podpisů)
.......................................
Josef Novák
.......................................
Marie Nováková
.......................................
Jiří Důvěryhodný svým podpisem stvrzuje, že plnu moc přijímá. (jeho podpis nemusí být ověřen)
Andrej Babiš se narodil 2. září roku 1954 v Bratislavě, ale nyní má české občanství.
Oba jeho rodiče absolvovali obchodní akademii a byli zaměstnáni v Řempu (řemeslnické potřeby). Jeho otec Štefan Babiš následně pracoval pro firmu Československá keramika a stal se jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později stál při vzniku Katedry zahraničního obchodu na VŠE v Praze, kde externě přednášel.
Po příchodu do Strojexportu byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával mimo jiné i české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže, kde celá jeho rodina žila do roku 1961. Tam začal Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z Komunistické strany Slovenska a propuštěn z práce. Asi tři roky pak rodinu živila matka, která v té době pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu, později byla zaměstnankyní Ústavu marxismu-leninismu.
V důsledku politické liberalizace v rámci Pražského jara 1968 byl Štefan Babiš rehabilitován a připravoval se na výjezd do Ženevy, kde poté zastupoval Československo jako delegát v jednáních o tehdy stále ještě provizorní smlouvě GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clu a obchodě) při OSN.
V září 1969 začal Andrej studovat na všeobecném švýcarském gymnáziu. Později onemocněl trombocytopenií a rok strávil v nemocnici. Po návratu ze Ženevy studoval na gymnáziu v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval. Posléze byl přijat na Obchodní fakultu VŠE v Bratislavě, směr zahraniční obchod. Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. listopadu 1978 nastoupil do státního PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal kandidátem KSČ, za jejíhož člena byl přijat o dva roky později. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát PZO Petrimex do Maroka, kde zastupoval také dalších 15 podniků zahraničního obchodu, například Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době sametové revoluce. Poté se vrátil do PZO Petrimex a stal se ředitelem obchodní skupiny, která měla tehdy monopol na dovoz surovin pro výrobu hnojiv v Československu.
V roce 1992 navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik Agrofert, spol. s r.o. Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu a jeho majoritním vlastníkem se stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I. Vývoj Agrofertu je spojen hlavně s americkou bankou Ci