Michal zdrobneliny

Zdrobněliny

Křestní jméno Michal má celkem hodně domácích podob, a to Michálek, Miška, Míša, Mišáček, Mišička, Miky, Mišulka, Mišulí.

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Diskuze

V diskuzi MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: diskuze Miloš kratochvíl básně k recitaci

Známé osobnosti

Připomeňme i několik českých osobností, které nosí toto křestní jméno:

Michal Bortel, politik a právník
Michal David, zpěvák a hudební podnikatel
Michal Dlouhý, herec a dabér
Michal Dvořák, hudební skladatel
Michal Gabriel, sochař
Michal Hašek, politik a právník
Michal Horáček, textař, producent a podnikatel
Michal Hrůza, zpěvák
Michal Kadlec, fotbalista
Michal Nesvadba, herec a mim
Michal Novenko, hudební pedagog a varhaník
Michal Pavlata, herec a dabér
Michal Pavlíček, hudební skladatel a kytarista
Michal Peprník, amerikanista a spisovatel
Michal Prokop, zpěvák a moderátor
Michal Suchánek, herec a moderátor
Michal Tučný, zpěvák, král české country
Michal Viewegh, spisovatel
Michael Žantovský, politik, překladatel, textař a diplomat

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Diskuze

V diskuzi PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.

píše se správně mi král nebo my král vyhlašujeme ?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: diskuze Pravopis my / mi

Správné dělení tohoto slova:

Mi-chal

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Diskuze

V diskuzi JAK ODŮVODVIT PSANÍ SLOV CUPY DUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.

Zdroj: diskuze Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Význam jména

Michal je mužské křestní jméno (ženská verze tohoto jména je Michala, Michaela). Další časté podoby jsou Michael, Michail a Michajlo. Šlo původně o hebrejské jméno, které je doloženo v Bibli jako jméno jednoho z andělů (archanděl Michael) a znamená někoho, „kdo je jako Bůh“, „Bohu podobný“. Velmi oblíbené je toto jméno nejen v USA, ale i v Irsku a Rakousku.

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Skloňování jména Michal

1. pád	Michal
2. pád	Michala
3. pád	Michalovi, Michalu*
4. pád	Michala
5. pád	Michale
6. pád	Michalovi, Michalu*
7. pád	Michalem

* O užití delší nebo kratší varianty rozhodují různé činitele, především větné, slovosledné a rytmické. Například stojí-li jméno samostatně, mívá koncovku delší (Vrať tu knihu Michalovi). U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popřípadě titulu a jména) se koncovka -ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, případně se koncovky -ovi a -u střídají, u posledního slova však musí být -ovi (Přejeme panu doktoru Michalu Novákovi mnoho úspěchů. Nebo: Přejeme panu doktorovi Michalu Novákovi mnoho úspěchů.)

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Kdy slaví svátek

V České republice slaví Michalové svůj svátek 29. září, na Slovensku je to tentýž den.

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Píseň o hejtování

Na téma hejtování vznikla i písnička Cizí zeď od Onemanshow Foundation, na níž se podíleli i umělci jako Ewa Farna, Lucie Bílá, Tomáš Klus, Jiří Macháček, Ondřej Brzobohatý, Vojtěch Dyk, Michal Malátný, Majk Spirit, Ego. I v samotném textu se výraz hejt, hater objevuje.

Ukázka:

"...Jo, dávno nečtu komentáře.

Páč bych musel nechat všeho bejt.

Možná na Říp odehdá vylez spíš praotec Hate.

Sousedova veranda je téma, který letí.

Ukliď svoji, ráno bude stejně samý smetí. ..."

Zdroj: Hejtovat

2. online diktát

Na stěně přibyla nová fotografie, ale kdo ji tam přibil, to nikdo nevěděl. Pořád míchal žhavými uhlíky sem a tam, ale oheň nerozdmýchal. Kyselina sírová se skládá z vodíku, kyslíku a síry. Moje nejoblíbenější jídlo je sýrová omáčka s těstovinami. Syrová zelenina nesmí chybět v žádném jídelníčku. Ryzec syrovinka je jedlá houba z čeledi holubinkovitých. Hodiny na věži právě odbíjely dvanáctou, když mě prodavačky v obchodě odbyly, že chtějí zavřít a jít na oběd. Na trhu nabízeli košíky z lýčí. Proč se Olga tak dlouho líčí? Ještě si musím opilovat nehty. Čmeláci dovedou opylovat i květy, do nichž včely nedosáhnou.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky

Velikonoční koledy pro dospělé

Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Panáka nám dejte,

o víc se nestarejte.

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

já mám boty plné vody,

vejce už mně neláká,

nalejte mi panáka.

VODKA NEBO RUM

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Dejte vodku nebo rum,

vypijem vám celej dům.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

tak mi dejte kopu vajec,

ať tu dlouho nečumím.

VODKA

Hodky, hodky, doprovodky,

dejte aspoň litr vodky.

Nedáte-li vodku,

dejte aspoň bechera,

nebuď taká megera.

MĚLAS POSLOUCHAT

Koleda, koleda, pomlázka,

Michal Markétu vypráská.

Dobře, Markéto, dobře tak,

mělas Michala poslouchat.

Těm co nosí sukničky,

mnoho zdravé vodičky,

těm co nosí nohavice,

mnoho dobré slivovice.

KARATE

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Jestli mi ho nedáte,

použiju karate.

BUM

Bum, bum, bum,

dejte vejce

nebo rum!

Zdroj: Velikonoční koledy

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Daniel

Jméno Daniel pochází původně z hebrejštiny. Jméno Daniel se dá také volně přeložit jako Bůh je můj soudce. Daniel má svátek 17. prosince. Jméno Daniel k roku 2015 v Čechách nosí 59 742 mužů.

13. jméno: Martin

Jméno Martin je původem z latiny a je odvozeno od jména boha války Marta. Martin je proto volně překládán jako bojovník, válečník, Martovi zasvěcený, Martovi oddaný. Martin slaví svátek 11. listopadu. Jméno Martin k roku 2015 v Čechách nosí 187 420 mužů.

14. jméno: Šimon

Jméno Šimon je původu hebrejského a dá se přeložit jako slyšící či naslouchající. Variantou jména Šimon jsou jména Simon a 16 213 mužů.

15. jméno: Dominik

Jméno Dominik je původu latinského. V překladu Dominik znamená pán. V českém kalendáři má Dominik svátek 4. srpna stejně jako ženská varianta tohoto jména: Dominika. Jméno Dominik k roku 2015 v Čechách nosí 32 054 mužů.

16. jméno: Petr

Jméno Petr pochází z řečtiny a znamená kámen či skála. Jméno Petr se v českém kalendáři nachází dvakrát, svátek má tedy jak 22. února a zároveň s Pavlem má svátek 29. června. Jméno Petr k roku 2015 v Čechách nosí 272 439 mužů.

17. jméno: Štěpán

Jméno Štěpán pochází z řečtiny a znamená ověnčený, věncem korunovaný, odměněný. Štěpán má svátek 26. prosince. Jméno Štěpán k roku 2015 v Čechách nosí 23 200 mužů.

18. jméno: Marek

Jméno Marek je původu latinského, význam má stejný jako jména Marcel a Martin. Toto jméno znamená bojovník, zasvěcený bohu války Martovi. Marek má svátek 25. dubna. Jméno Marek k roku 2015 v Čechách nosí 62 241 mužů.

19. jméno: Jiří

Jméno Jiří pochází z řečtiny. Jiří se dá volně přeložit jako zemědělec, rolník. Jiří slaví svátek 24. dubna. Jméno Jiří k roku 2015 v Čechách nosí 298 728 mužů.

20. jméno: Michal

Jak toto jméno vzniklo? Jméno Michal je původu hebrejského. Jeho další v Čechách používaná varianta je Michael. Michal se dá volně přeložit jako Bohu podobný, jako Bůh. Michal stejně jako Michael slaví svátek 29. září. Jméno Michal k roku 2015 v Čechách nosí 122 740 mužů.

21. jméno: Antonín

Jméno Antonín je původu latinského. Pochází ze jména Antoninus. Doslovně se toto jméno dá přeložit jako přední, čelní či vynikající. V českém kalendáři toto jméno najdeme 13. června. Jméno Antonín k roku 2015 v Čechách nosí 54 085 mužů.

22. jméno: Václav

Jméno Václav je původu slovanského a dá se přeložit jako více slavný či slavnější. Jméno vzniklo ze jména Věnceslav. Václav má svátek 28. září. Jméno Václav k roku 2015 v Čechách nosí 125 647 mužů.

23. jméno: Kryštof

Jméno Kryštof pochází z řečtiny a překládá se jako olejem pomazaný, nositel Krista, nosit Krista v srdci. Kryštof slaví svátek 18. září. Jméno Kryštof k roku 2015 v Čechách nosí 10 864 mužů.

24. jméno: Tobiáš

Mužské jméno Tobiáš je původu hebrejského. Jméno Tobiáš se dá volně přeložit jako Bůh je dobrotivý, mým dobrem je Bůh či mým dobrem je Hospodin. Tobiáš slaví svátek 2. listopadu. Jméno Tobiáš k roku 2015 v Čechách nosí 5 890 mužů.

25. jméno: Patrik

Jméno Patrik je latinského původu. Patrik znamená patricijský, urozený, šlechtický, mající otce. Patrik má svátek 19. února. Jméno Patrik k roku 2015 v Čechách nosí 30 090 mužů.

26. jméno: Josef

Jméno Josef pochází z hebrejštiny. Josef se volně přeloží jako Ať Hospodin přidá, nechť Bůh přidá. Josef slaví svátek 19. března společně s Josefou. Jméno Josef k roku 2015 v Čechách nosí 216 078 mužů.

27. jméno: František

Jméno František pochází z italštiny původně ze jména Francesco. Jméno František znamená malý Francouz. František slaví svátek 4. října. Jméno František k roku 2015 v Čechách nosí 125 605 mužů.

28. jméno: Pavel

Jméno Pavel pochází z latiny. V latině paulus znamená malý, skromný či nepatrný. Pavel slaví svátek společně s Petrem 29. června. Jméno Pavel k roku 2015 v Čechách nosí 201 787 mužů.

29. jméno: Samuel

Jméno Samuel je hebrejského původu. Samuel se dá volně přeložit jako jméno Boží, vyslyšel Bůh. Samuel slaví svátek 1. září. Jméno Samuel k roku 2015 v Čechách nosí 7 521 mužů.

30. jméno: Mikuláš

Jméno Mikuláš je řeckého původu. Význam tohoto jména je stejný jako u ženského jména Nikola, jméno Mikuláš znamená vítězství lidu nebo vítěz mezi lidmi. Mikuláš slaví svátek 6. prosince. Jméno Mikuláš k roku 2015 v Čechách nosí 5 421 mužů.

31. jméno: Tadeáš

Jméno Tadeáš je také hebrejského původu. Význam tohoto jména není úplně jasný, pravděpodobně znamená chvála Boha, odvážný, smělý a chytrý. Tadeáš má svátek 30. října. Jméno Tadeáš k roku 2015 v Čechách nosí 8 455 mužů.

32. jméno: Sebastian

Jméno Sebastian je řeckého původu. Pravděpodobně vzniklo z latinského jména Sebastianus, a proto se jméno Sebastian vykládá jako sebastský, obyvatel města Sebasty. Sebastian slaví 4 170 mužů.

33. jméno: Oliver

U jména Oliver není jasný původ, může se jednat o jméno pocházející z latiny případně i islandštiny. Pokud pochází z latiny, dá se volně přeložit jako pěstitel oliv, pokud z islandštiny překládá se jako pozůstatek rodu. Oliver slaví svátek společně s Olivií 2. října. Jméno Oliver k roku 2015 v Čechách nosí 3 762 mužů.

34. jméno: Jáchym

I jméno Jáchym je hebrejského původu. Toto jméno se volně vykládá jako Bohem vyvýšen. Jáchym slaví svátek 16. srpna. Jméno Jáchym k roku 2015 v Čechách nosí 3 958 mužů.

35. jméno: Jaroslav

Jméno Jaroslav je staroslovanského původu. Jméno Jaroslav znamená slavící jaro, případně slavný silou či vznětlivý, vládnoucí a silný. Jaroslav slaví svátek 27. dubna. Jméno Jaroslav k roku 2015 v Čechách nosí 175 760 mužů.

36. jméno: Vít

Jméno Vít je latinského původu. Jméno Vít se vykládá jako živoucí a veselý. Vít slaví svátek 15. června. Jméno Vít k roku 2015 v Čechách nosí 18 139 mužů.

37. jméno: Jonáš

Jméno Jonáš pochází z hebrejštiny. Jonáš se dá volně vykládat jako holub. Jonáš slaví svátek 27. září. Jméno Jonáš k roku 2015 v Čechách nosí 4 773 mužů.

38. jméno: Michael

Jméno Michael je jméno hebrejského původu. Michael se v Čechách používá ve zkrácené podobě. Michael se stejně jako Michal volně překládá jako Bohu podobný, jako Bůh. Michael i Michal slaví svátek 29. září. Jméno Michael k roku 2015 v Čechách nosí 12 570 mužů.

39. jméno: Richard

Jméno Richard je původu německého. Jméno Richard se dá volně přeložit jako silný a mocný vládce. Richard slaví svátek 3. dubna. Jméno Richard k roku 2015 v Čechách nosí 20 165 mužů.

40. jméno: Viktor

Jméno Viktor pochází z latiny. Jméno Viktor se volně vykládá jako vítěz. Viktor slaví svátek společně s Alinou 28. července. Jméno Viktor k roku 2015 v Čechách nosí 11 650 mužů.

41. jméno: Miroslav

Jméno Miroslav je slovanského původu. Jméno Miroslav se vykládá jako mírumilovný, proslavený mírem, slavící mír. Miroslav slaví svátek 6. března. Jméno Miroslav k roku 2015 v Čechách nosí 149 655 mužů.

42. jméno: Karel

Jméno Karel je oblíbené po celé Evropě. Karel je německého původu, volně se vykládá jako svobodný muž či král. Karel slaví svátek společně s Karlou 4. listopadu. Jméno Karel k roku 2015 v Čechách nosí 105 875 mužů.

43. jméno: Matouš

Jméno Matouš je hebrejského původu. Význam tohoto jména je stejný jako u jmen Matyáš a Matěj. Matouš tedy znamená boží dar. Matouš slaví svátek 21. září. Jméno Matouš k roku 2015 v Čechách nosí 5 106 mužů.

44. jméno: Nikolas

Jméno Nikolas je řeckého původu stejně jako jeho počeštěná varianta Mikuláš. Obě jména mají stejný význam a to vítězství lidu či vítěz mezi lidmi. Nikolas stejně jako Mikuláš slaví svátek 6. prosince. Jméno Nikolas k roku 2015 v Čechách nosí 3 486 mužů.

45. jméno: Denis

Jméno Denis je řeckého původu. Význam tohoto jména se odvozuje od řeckého boha vína Dionýsa. Jméno Denis se překládá jako bůh vína, zasvěcený bohu vína či božské dítě. Denis slaví svátek společně s Denisou 11. září. Jméno Denis k roku 2015 v Čechách nosí 6 519 mužů.

46. jméno: Alex

Jméno Alex je řeckého původu. Alex se do slovanských jmen dostal ze jména Alexej, jeho českou variantou je Aleš. Alex slaví podle českého kalendáře svátek 3. května společně s Alexejem. Jméno Alex k roku 2015 v Čechách nosí 3 029 mužů.

47. jméno: Radek

Jméno Radek je slovanského původu. Jméno Radek se dá volně vyložit jako radovat se, šťastný, radující se. Radek slaví svátek 21. března. Jméno Radek k roku 2015 v Čechách nosí 58 463 mužů.

48. jméno: Maxmilián

Jméno Maxmilián pochází z latiny. Přípustná je i jeho varianta s krátkým a: Maxmilian. Maxmilián se dá vyložit jako důležitý. Maxmilián slaví svátek 29. května společně s Maximem. Jméno Maxmilián k roku 2015 v Čechách nosí 2 032 mužů.

49. jméno: Milan

Jméno Milan je původu slovanského (pravděpodobně srbského). Význam jména Milan je milý, milovaný a přívětivý. Milan slaví svátek 18. června společně s Milenou. Jméno Milan k roku 2015 v Čechách nosí 108 536 mužů.

50. jméno: Robin

Jméno Robin je původu německého. Jméno Robin je v některých zemích jméno ženského rodu. Jméno Robin vzniklo ze jmen Robert, Rupert nebo Ruprecht. Význam jména Robin se vykládá jako slavný či skvělý. Robin slaví svátek 30. ledna společně s Ernou. Jméno Robin k roku 2015 v Čechách nosí 5 575 mužů.

Zdroj: Mužská jména

Muzikál

Osud této královny inspiroval i český muzikál s názvem Antoinetta - královna Francie. Tento muzikál uvedla společnost Musical Production v divadle Hybernia. Muzikál už vidělo asi 70 000 diváků. Režisérem muzikálu byl Radek Balaš. Libreto k němu vytvořil i Jiří Hubač, hudbu napsal Jiří Škorpík a texty písní Pavel Vrba. V hlavní roli francouzské královny se předvedla i Iva Marešová. V roli Ludvíka se alternují Michal Novotný a Roman Vojtek, královnina milence Axela von Fersena hrají Peter Strenáčik a Dušan Vitázek. V muzikálu zazní písně: No tak jezte koláče (zpívají Kamelot, Fouquier-Tinville, Théroigne De Méricourt, Honoré De Mirebeau a francouzský lid), Adieu, dnešní oběde (Ludvík XVI. A jeho sekretář), Zůstaň, noci dlouhá (Marie Antoineta, markýza de Tourezl, Axel von Fersen), Když řekneš všechno (Marie Antoinetta a Axel von Fersen), Abych z vás nudou neumřela (Marie Antoinetta a Ludvík XVI.), Volnost, rovnost, bratrství (Kamelot, Honoré De Mirebeau, Théroigne De Méricourt, Fouquier-Tinville a komuna v ulicích Paříže), Vabank (Marie Antoinetta a Axel von Fersen), Půjde to I. (Théroigne De Méricourt, Honoré De Mirebeau, Fouquier-Tinville a komuna v ulicích Paříže), Etiketa (Marie Antoinetta, Marie Terezie Charlotta, Ludvík Karel, markýza De Tourzel, sekretář jeho Veličenstva a dvořané v Trianonu), Majestát (Ludvík XVI. A jeho sekretář), Královský pluk(Axel von Fersen a vojáci švédského regimentu), Velitel (Ludvík XVI. a Axel von Fersen), Lásku vám dát nedovedu (Marie Antoinetta a Ludvík XVI.), Kronika I. (Sekretář jeho veličenstva), Bastila/Můj lid je dobrý (Ludvík XVI. a komuna v ulicích Paříže), Váš muž nic nepochopil (Axel von Fersen), Adieu, Zámečku (Markýza de Tourezl a dvořané v trianonu), Ať žije král (Fouquier-Tinville a francouzský lid před branami Versailles), Je konec vlády (Výbor pro všeobecné blaho), Kronika (Sekretář jeho veličenstva), Na místo vivat, hanba jí (Marie Antoinetta), Revoluce (Axel von Fersen), Jak utíkat(Ludvík XVI.), Strážci lidu (Vojáci revoluční gardy), Zatčeni ve Varennes (instrumentální hudba), Ludvík Kapet (Poštmistr Drouet), Fersenův útěk (instrumentální hudba), Půjde to II. (Théroigne De Méricourt a komuna v ulicích Paříže), Nomen omen (Marie Antoinetta), Půjde to III. (Théroigne De Méricourt a komuna v ulicích Paříže), Závěť (Ludvík XVI.), Nic jako člověk, nic jak král (Ludvík XVI.), Taková drzost (Občan Drouet a občan Simon), Marseillaise (dívka a francouzský lid před revolučním tribunálem), Žaluji (Fouquier-Tinville, soudci a francouzský lid před revolučním tribunálem), Spojeni vzpomínkou (Axel von Fersen), Nenechte ani slzu skanout (Občan Hébert), Co zbývá nám (Marie Antoinetta), Poslední cesta (instrumentální hudba).

Zdroj: Marie Antoinetta

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
Jiljí jasný - podzim krásný.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

Na Štěpána krále je už léta namále.
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
Matka Boží hlávku složí.
Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
O Marie narození, vlaštovek tu více není.
Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. září: svátek má Lubor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)

PRANOSTIKY:

Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
Po svatém Kříži podzim se blíží.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.

15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)

PRANOSTIKA:

Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.

16. září: svátek má Ludmila

PRANOSTIKY:

Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
Na Ludmily světice obouvej střevíce.
Svatá Edita pilně podmítá.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.

17. září: svátek má Naděžda

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. září: svátek má Kryštof

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. září: svátek má Zita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)

PRANOSTIKA:

Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.

VYSVĚTLENÍ:

Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.

21. září: svátek má Matouš

PRANOSTIKY:

Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
Po svatém Matouši čepici na uši.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
Svatý Matouš svačinu zakousl.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.

22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)

PRANOSTIKY:

Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.

23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)

PRANOSTIKY:

Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
Svatá Teklička maluje jablíčka.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.

24. září: svátek má Jaromír

Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.

Zdroj: Pranostiky na září

LITERÁRNÍ DÍLO

Jules Verne se od dětství snažil o literární tvorbu. Jeho básně, povídky, písně ani divadelní hry se ale nesetkaly s větším ohlasem. Díky návštěvám literárních klubů se mu ale podařilo vydat několik knih. Žánr svých knih změnil až poté, co se nadchl pro geografii, zvolil si pak nový žánr, a to cestopis. Nakladatel Pierre-Jules Hetzel mu pak v roce 1862 vydal román Pět neděl v balóně, který byl velmi úspěšný. Hetzl pak nabídl Verneovi smlouvu, podle níž měl Verne napsat za rok dva svazky, odměnou za to mu bylo finanční jistota. Zároveň ale věděl, že potřebuje mít peníze i v budoucnu, a tak investoval peníze na burze.

Část peněz padla vždy i na jeho zálibu v cestování. Zážitky z těchto cest pak často reflektoval do svých románů. Navštívil například Anglii, Skotsko, Skandinávii, USA, severní Afriku, Nizozemí, Německo a Dánsko.

Většina knih, které Jules Verne napsal, patřila do cyklu Podivuhodné cesty, který rozšířil jeho syn o dalších osm knih. Verne mimo tento cyklus také napsal ještě knihy Doktor Ox a Trosečník z Cynthie.

Seznam knih, které Jules Verne a poté jeho syn Michel Verne napsali do cyklu Podivuhodné cesty, v závorce je uveden rok/ období, kdy kniha vznikla:

Pět neděl v balóně (1863)
Dobrodružství kapitána Hatterase (1864 – 1866)
Cesta do středu Země (1864)
Ze Země na Měsíc (1865)
Děti kapitána Granta (1867 – 1868)
Dvacet tisíc mil pod mořem (1869 – 1870)
Okolo Měsíce (1870)
Plující město (1871)
Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů (1872)
Země kožešin (1873)
Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873)
Tajuplný ostrov (1875)
Chancellor (1875)
Carův kurýr (1876)
Na kometě (1877)
Černé Indie (1877)
Patnáctiletý kapitán (1878)
Ocelové město (1879)
Číňanovy trampoty v Číně (1879)
Zemí šelem (1880)
Tajemství pralesa (1881)
Škola robinsonů (1882)
Zelený paprsek (1882)
Tvrdohlavý Turek (1883)
Hvězda jihu (1884)
Archipel v plamenech (1884)
Matyáš Sandorf (1885)
Robur Dobyvatel (1886)
Los číslo 9672 (1886)
Sever proti Jihu (1887)
Cesta do Francie (1887)
Dva roky prázdnin (1888)
Bezejmenná rodina (1889)
Zmatek nad zmatek (1889)
Oceánem na kře ledové (1890)
V pustinách australských (1891)
Tajemný hrad v Karpatech (1892)
Claudius Bombarnak (1892)
Malý Dobráček (1893)
Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera (1894)
Plovoucí ostrov (1895)
Vynález zkázy (1896)
Milionář na cestách (1896)
Ledová sfinga (1897)
Na vlnách Orinoka (1898)
Závěť výstředníka (1899)
Druhá vlast (1900)
Ves ve vzduchu (1901)
Záhadné dobrodružství velrybářské lodi (1902)
Bratři Kipové (1902)
Cestovní stipendia (1903)
Drama v Livonsku (1904)
Pán světa (1904)
Zatopená Sahara (1905)
Maják na konci světa (napsal Michel Verne v roce 1905)
Zlatá sopka (napsal Michel Verne v roce 1906)
Trampoty páně Thompsonovy (napsal Michel Verne v roce 1907)
Honba za meteorem (napsal Michel Verne v roce 1908)
Lodivod dunajský (napsal Michel Verne v roce 1908)
Trosečníci z lodi Jonathan (napsal Michel Verne v roce 1909)
Tajemství Viléma Storitze (napsal Michel Verne v roce 1910)
Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy (napsal Michel Verne v roce 1919)

Další knihy mimo cyklus Podivuhodné cesty:

Kněz v roce 1839 (román psaný v letech 1846 – 1847, ale nedokončený, vydaný až v roce 1992)
Cesta pozpátku do Anglie a Skotska (1859 – 1860, vydaný v roce 1989)
Paříž ve dvacátém století (1863, vydaný v roce 1989)
Hrabě de Chanteleine (1864)
Edgar Poe a jeho dílo (1864)
Ilustrovaný zeměpis Francie (1866)
Strýček Robinson (1871, vydaný v roce 1991)
Historie velkých objevů (1870-1880)
Doktor Ox (1874)
Cesta na divadle (1881)
Trosečník z Cynthie (1885)
Včera a zítra (1910 – sbírka posmrtně vydaných novel)

Řada Verneových příběhů se dočkala i filmového zpracování:

Báječný kapitán Nemo
Carův kurýr
Cesta do nemožna
Cesta do středu Země
Cesta kolem světa za 80 dní
Cesta na Měsíc
Cesta na tajuplný ostrov 2
Dva roky prázdnin
Matyáš Sandorf
Michal Strogof
Na kometě
Po stopách trosečníků
Tajemství hradu v Karpatech
Tajemství Ocelového města
Tajuplný ostrov
Ukradená vzducholoď
Vynález zkázy
Willy Fog na cestě za dobrodružstvím

Zdroj: Jules Verne

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

Crha a Strachota - pro hotaře robota.
Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

Konec masopusta – každá kapsa pustá.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Řehoř vytlúká ledy z lesa.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

Na svatého Longina práce v poli začíná.
Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef dělá kopno.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef rovná vodu.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

Benedikti za rovnodenní větry nelení.
Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panna Maria trávu zasívá.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

Na Kvida už končí zima.
O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Na svatého Antona každá jahoda je červená.
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červen: svátek má Gita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. červen: svátek má Bruno (dříve svatý Barnabáš)

PRANOSTIKY:

O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, on nejdelší den i trávu mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tento den. Další pranostiky se týkají deště v tento den, který by přinesl dobrou úrodu deště. Poslední pranostika zas říká, že se v tomto období daří trávě růst.

12. červen: svátek má Antonie (dříve svatá Tonička)

PRANOSTIKY:

Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá deštivý den.

13. červen: svátek má Antonína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. červen: svátek má Roland

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červen: svátek má Vít

PRANOSTIKY:

Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
Kdo seje na Víta, škoda žita.
Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
Na svatého Víta o půlnoci svítá.
Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
Nesej na svatého Víta – škoda žita!
O svatém Vítě půl zrna v žitě.
Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
Svatý Vít dává trávě pít.
Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
Svatý Vít mění čas.
Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
Svatý Vít přináší sebou deště.
Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.

VYSVĚTLENÍ:

Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.

16. červen: svátek má Zbyněk

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červen: svátek má Adolf

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červen: svátek má Milan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. červen: svátek má Leoš (dříve Gervác a Protáz)

PRANOSTIKY:

Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.
Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červen: svátek mají Petr a Pavel

PRANOSTIKY:

Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá stejné počasí jako v tento den, tak i v den, kdy má svátek Havel. Druhá pranostika říká, že pokud v tomto období bude velké vedro, bude dlouhá a studená zima. Třetí pranostika zase tvrdí, že pokud bude v tento den hezky, bude dobrá úroda. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud bude bouřka, tak dlouho neporostou hřiby, pokud bude ale pršet, bude se houbám dařit. Jiné pranostiky zase předvídají déšť v následujících měsících.

30. červen: svátek má Šárka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na červen

MICHAL ZDROBNELINY

OBSAH

Zdrobněliny

Diskuze

Známé osobnosti

Diskuze

Správné dělení tohoto slova:

Diskuze

Význam jména

Skloňování jména Michal

Kdy slaví svátek

Píseň o hejtování

Ukázka:

2. online diktát

Velikonoční koledy pro dospělé

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

PANÁK

VODKA NEBO RUM

MALÝ KOLEDNÍČEK

VODKA

MĚLAS POSLOUCHAT

KARATE

BUM

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

2. jméno: Jan

3. jméno: Tomáš

4. jméno: Adam

5. jméno: Matyáš

6. jméno: Filip

7. jméno: Vojtěch

9. jméno: David

10. jméno: Lukáš

11. jméno: Matěj

12. jméno: Daniel

13. jméno: Martin

14. jméno: Šimon

15. jméno: Dominik

16. jméno: Petr

17. jméno: Štěpán

18. jméno: Marek

19. jméno: Jiří

20. jméno: Michal

21. jméno: Antonín

22. jméno: Václav

23. jméno: Kryštof

24. jméno: Tobiáš

25. jméno: Patrik

26. jméno: Josef

27. jméno: František

28. jméno: Pavel

29. jméno: Samuel

30. jméno: Mikuláš

31. jméno: Tadeáš

32. jméno: Sebastian

33. jméno: Oliver

34. jméno: Jáchym

35. jméno: Jaroslav

36. jméno: Vít

37. jméno: Jonáš

38. jméno: Michael

39. jméno: Richard

40. jméno: Viktor

41. jméno: Miroslav

42. jméno: Karel

43. jméno: Matouš

44. jméno: Nikolas

45. jméno: Denis

46. jméno: Alex

47. jméno: Radek

48. jméno: Maxmilián

49. jméno: Milan

50. jméno: Robin

Muzikál

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)