Básně Miloše Kratochvíla patří mezi texty, které děti i učitelé vyhledávají pro školní recitaci díky jejich humoru, hravému jazyku a srozumitelným pointám. Autor dokáže nenásilně spojit zábavu s poučením a nabídnout verše, které se dobře pamatují a při přednesu přirozeně fungují.
V tomto článku najdete výběr básní vhodných pro recitaci na prvním i druhém stupni základní školy, od lehkých tříslokových textů až po delší vtipné básně pro zkušenější recitátory. Básně jsou ideální pro školní vystoupení, soutěže i domácí trénink přednesu.
MilošKratochvíl - životopis
MilošKratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.
MilošKratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).
Děj se odehrává v malé železniční stanici v roce 1945, tedy v době vypjaté atmosféry druhé světové války, kdy stanicí denně projíždí několik takzvaně ostře sledovaných vojenských německých transportů. Hlavní postavou je mladý Miloš Hrma. Ten se po své tříměsíční neschopnosti vrací do práce. Léčil se z úrazu, který si způsobil, když se pokusil o sebevraždu kvůli své přítelkyni.
Místo a doba děje:
V protektorátu Čechy a Morava, druhá světová válka
V drtivé většině je použit jazyk spisovný, ale autor občas používá nespisovné výrazy jako prdeláč, ceckounek, fofrovat a podobně.
Hlavní myšlenka díla:
Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech.
Obsah:
Miloš Hrma nastoupí po několika měsících zpět do práce na malou železniční stanici, kde má zatím funkci záškoláka. Během těch měsíců, co byl pryč, se léčil ze svého pokusu o sebevraždu. Když ale nastoupí zpátky do svého zaměstnání, řeší se zde právě menší incident. Výpravčí Hubička se při noční službě miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na pozadí, čehož si pak všimla dívčina matka. Tuto událost přijíždí řešit dopravní šéf Slušný, který měl mimochodem povýšit přednostu na dopravního inspektora, ale když ho uviděl, přednosta byl neupravený a celý ušpiněný od svých milovaných holubů. S vyšetřováním mu pomáhá rada Zedníček. Omezování osobní svobody to nakonec být nemohlo, protože Zdenička se přiznala, že to taky chtěla, a tak se rozhodnou, že s Hubičkou zavedou alespoň disciplinární řízení za hanobení němčiny, státního jazyka, protože na razítku byly německé nápisy. Hrma ale vidí v Hubičkovi svůj vzor, který o všem ví a který je statečný.
Stanicí jezdily často „ostře sledované“ vlaky, na frontu i z fronty, vozily těžké zbraně, vojáky či utrápená zvířata, kterých bylo Hrmovi strašně líto. Hrma sice Němce jako většina Čechů nenáviděl, ale když viděl pohledy zraněných a utrápených vojáků, uvědomil si, že to jsou také lidé. Když mu ovšem Hubička řekl, že tudy pojede druhý den okolo půlnoci jeden z ostře sledovaných vlaků naložen velkým množstvím zbraní, neváhal Hrma přislíbit Hubičkovi pomoc.
Druhý den za ním na stanici přišla Máša, kvůli které si tehdy podřezal žíly. Byl totiž nešťastný z toho, že selhal při jejich prvním milování.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza Petrová.
Dobrý den,
prosím nemohu nikde najít báseň od Jiřího Žáčka s názvem O šaškovi.
Prosím o poslání celé textace této básně.
Děkuji,
s pozdravem.
Petrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Báseň s názvem „O šaškovi“ Jiří Žáček pravděpodobně ještě nenapsal, respektive se nevyskytuje v jeho hlavních sbírkách ani v dostupných online archivech jeho děl.
I když je téma šašků či klaunů blízké jeho humornému stylu, v jeho tvorbě pro děti i dospělé lze nalézt pouze tematicky podobné texty, nikoliv však báseň s tímto konkrétním názvem.
Proč nejde báseň O šaškovi najít?
– Záměna autora: Často dochází k záměně s jinými autory dětské poezie, jako jsou František Hrubín, Jan Vodňanský nebo Josef Lada.
– Jiný název: Podobné téma zpracoval Žáček například v básnické pohádce „Kašpárek v pekle“. Ale to je celá kniha plná veršů na hodiny čtení.
Náhradní řešení: naše báseň O šaškovi.
O šaškovi
Na hradě žil šašek malý,
kalhoty měl samé fialy,
čepici měl s rolničkami,
smál se nocí, smál se dny.
Jednou si spletl krále s židlí,
poklonil se, až mu spadly brýle,
král se smál a dvůr se třásl,
šašek klopýtal, až práskl.
Když byl smutek v království,
šašek přišel potichu,
udělal tři kotrmelce
a smích vyskočil z kufříku.
A tak šašek dobře ví:
smích je lék i kouzlení,
kdo se umí zasmát sám,
ten je králem — aspoň k ránu.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY K 60. NAROZENINÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brona Lobodinska.
Potřebuji vtipnou báseň pro mistra k 60 na téma alkohol slivovice
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tady máš vtipnou báseň k šedesátinám na téma slivovice – lehce odlehčená, vhodná třeba i na přednes:
---
Mistr slaví šedesát – a slivovice teče proudem
Šedesátka na krku, to není žádný vtip,
mistr ale drží formu – žádný unavený typ.
Ruce pevné, hlava bystrá, zkušeností mraky,
jen ta slivka večer láká víc než nové zakázky.
Když byl mladej, pil jen pivo, to byl jeho styl,
dneska říká: „Slivovice – to je pravý cíl!“
Panák ráno na zahřátí, večer pro dobrou náladu,
a když je den obzvlášť těžký, tak i na poradu.
Na dílně je legenda, to každý dobře ví,
co on zvládne levou zadní, jiný nesvede ani tři.
A když přijde na koštování, to je jeho parketa,
pozná ročník, kraj i švestku – prostě znalec od veta.
Šedesát? To nic není, jen číslo na papíře,
hlavně když je po ruce slivka – nejlepší to míře.
Tak ti mistře přejem zdraví, štěstí hromadu,
ať máš vždycky plnou sklenku… a dobrou náladu!
---
Chceš ji upravit víc na míru? Klidně mi napiš jméno mistra, profesi nebo nějaký inside joke – doladím to, aby to sedělo přesně na něj.
V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
MilošKratochvíl patří mezi autory, kteří dokážou psát poezii srozumitelnou dětem, ale zároveň vtipnou i pro dospělé. Jeho texty jsou rytmické, hravé a velmi dobře se recitují.
Bleší cirkus je ukázkou básničky, která v pěti slokách vypráví ucelený příběh, má jasnou pointu a nabízí prostor pro výrazný přednes.
MilošKratochvíl patří mezi autory, kteří dokážou zvířata využít k vtipnému, ale zároveň trefnému sdělení. Texty jako Bajka nebo Věrný škrtič jsou oblíbené pro svou nadsázku a výrazné ponaučení.
Tyto básně se často objevují v recitačních soutěžích u starších dětí.
MilošKratochvíl je český autor dětské poezie, jehož díla se často objevují v recitačních sbírkách pro mladší školní věk. Jeho verše jsou hravé, obrazné a využívají jednoduché rytmické struktury s důrazem na humor, slovní hříčky a zapamatovatelnost.
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Antonius a Kleopatra – tragédie
Bouře - romance
Coriolanus – tragédie
Cymbelín - romance
Dobrý konec vše napraví - komedie
Dva šlechtici z Verony - komedie
Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
Fénix a hrdlička – báseň
Hamlet - tragédie
Jak se vám líbí - komedie
Jindřich IV. – historická hra
Jindřich V. – historická hra
Jindřich VI. – historická hra
Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
