Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Téma
MLUVNICKÉ GATEGORIE SLOVES
OBSAH
Diskuze
V diskuzi KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Cvičení 4
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danča.
Prosím z daných slov potřebují vytvořit podstatná jména: vzlykat , žvýkat, plýtvat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Podstatná jména z infinitivu sloves:
vzlykat - vzlykání
žvýkat - žvýkání
plýtvat - plýtvání
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Cvičení 7
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Cvičení 1
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Diskuze
V diskuzi CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Cvičení 5
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Diskuze
V diskuzi LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: diskuze Lety
Cvičení 3
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Časování
A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?
|
Osoba |
Jednotné |
Množné |
|
1. |
budu |
budeme |
|
2. |
budeš |
budete |
|
3. |
bude |
budou |
Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa být a infinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:
|
Osoba |
Jednotné |
Množné |
|
1. |
budu dělat |
budeme dělat |
|
2. |
budeš dělat |
budete dělat |
|
3. |
bude dělat |
budou dělat |
U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:
budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa
udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa
Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou
Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:
- budu, budeš, bude, budeme, budete, budou
U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:
- původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
- nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Pomůcka
K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.
Několik dalších příkladů správného užití těchto sloves i slov od nich odvozených:
- Nabytý majetek brzy pozbyl.
- Nesmíš nosit nabitou zbraň.
- Pytlák dobil poraněné zvíře.
- Platební kartu lze kdykoli dobít.
- Tento hrad nebyl nikdy dobyt, je tedy opravdu nedobytný.
- Vojáci dobyli hrad a nakonec nemilosrdně dobili i všechny zraněné.
- Jeho srdce dobilo včera kolem půlnoci.
- Dobyté území obsadili takřka okamžitě.
- Vydobyl si uznání i na mezinárodním poli.
- Ráno jsem nemohl nastartovat, mám úplně vybitou baterii.
Zdroj: Nedobytný hrad
Dělení podle mluvnické kategorie čísla
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Podstatná jména, která tvoří obě čísla
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Co je správně
Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
Slovní druh slova si
Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).
Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:
- vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
- vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
- je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
- je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
- je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
- je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Jak je to správně
- Správně je pouze podoba koná. Jde totiž o 3. osobu čísla jednotného slovesa konat.
- Konat je sloveso nedokonavé, které je poněkud knižním vyjádřením sloves dělat, činit, vykonávat.
- Sloveso konat se časuje tímto způsobem:
- číslo jednotné: 1. os. – konám; 2. os. – konáš, 3. os. – koná;
- číslo množné: 1. os. – konáme; 2. os. – konáte; 3. os. – konají.
- Rozkazovací způsob: konej, konejme, konejte.
- Příčestí činné: konal; příčestí trpné: konán.
- Přechodník přítomný mužský: konaje; přechodník přítomný ženský a střední: konajíc; přechodník přítomný množné číslo: konajíce.
- Podstatné jméno vytvořené od tohoto slovesa: konání.
Zdroj: Konná nebo koná
Cvičení na psaní i y na konci slov
Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
Zdroj: Cvičení na psaní y i
Muset nebo musit
Slovo muset má ještě jeden možný tvar, kterým je slovo musit.[2]
Slovo musit je výsledkem kolísání sloves mezi vzory „prosit“ a „sázet“.
Ve 4. slovesné třídě najdeme několik sloves, která kolísají mezi vzory „prosit“ a „sázet“. Patří k nim frekventovaná slovesa bydlit – bydlet, musit – muset, myslit – myslet, z méně užívaných pak kvílit – kvílet, šílit – šílet a hanit – hanět. Historicky k nim můžeme řadit i slovesa další, mj. bujit – bujet, lačnit – lačnět, truchlit – truchlet.
O těchto slovesech se v mluvnicích dočteme, že si zachovala dvě ucelené řady tvarů (jednu podle „prosit“, druhou podle „sázet“). V souladu s platnou kodifikací jsou ve třetí osobě množného čísla rovnocenné tvary:
- bydlí/bydlejí,
- musí/musejí,
- myslí/myslejí,
- kvílí/kvílejí,
- šílí/šílejí,
- haní/hanějí;
V příčestí činném jde o tvary:
- bydlil/bydlel,
- musil/musel,
- myslil/myslel,
- kvílil/kvílel,
- šílil/šílel,
- hanil/haněl.
Frekvenční analýza jednotlivých tvarů však ukazuje, že se tyto původně samostatné řady prolínají a mají tendenci vytvářet řadu jednu (časovanou podle „kompromisního“ vzoru „trpět“, v němž se spojuje paradigma vzoru „prosit“ a „sázet“). Toto kolísání není u všech slov stejné.
Zdroj: Musí nebo musejí
Verbální substantivum
Slovo muset patří mezi eventivní verbální substantiva, která se mohou pojit také s krátkými reflexivními zájmeny a reflexivními částicemi se a si.[1] Zatímco se v kombinaci se slovesy se a si chovají jako klitika, v kombinaci se jmény se objevují vždy hned za jmennou koncovkou, i když se píšou zvlášť. Analyzovány jsou buď jako slovní klitika, nebo jako vázané morfémy:
Okamžitě se musíš podívat z okna / Okamžitě musíš se podívat z okna.
Okamžité se podívání z okna / Okamžité podívání se z okna.
Na rozdíl od sloves není jejich vyjádření obligatorní:
Okamžitě (se) musíš podívat z okna.
Okamžité podívání (se) z okna.
Příklady: musíš si pospíšit; musíme se rozhodnout; každý musí zemřít; to musíš vidět.
Zdroj: Musí nebo musejí