Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: diskuze Lety
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
Ve vsi |
|
|
|
|
|
S bylinami |
|
|
|
|
|
O lyžích |
|
|
|
|
|
K myši |
|
|
|
|
|
Pod hlavou |
|
|
|
|
|
Na silnici |
|
|
|
|
|
Do krabice |
|
|
|
|
|
Bez zlosti |
|
|
|
|
|
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.
Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
1. pád |
Kdo? Co? |
2. pád |
Koho? Čeho? |
3. pád |
Komu? Čemu? |
4. pád |
Koho? Co? |
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
6. pád |
O kom? O čem? |
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
pád |
Rod ženský |
||||
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.
Zdroj: Slovo všechno
U podstatných jmen se určuje
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
6. pád |
Pánovi pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
6. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
6. pád |
Městě |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
1. pád |
Páni pánové |
Hrady |
Muži mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci soudcové |
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
5. pád |
Páni Pánové |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
6. pád |
Pánech |
Hradech |
Mužích |
Strojích |
Předsedech |
Soudcích |
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
6. pád |
Ženách |
Růžích |
Písních |
Kostech |
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
6. pád |
Městech |
Mořích |
Kuřatech |
Staveních |
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Pády
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
Nabídka |
Svíce |
Laň |
Laskavost |
Hladina |
Borovice |
Láhev |
Myš |
Mýtina |
Lavice |
Pánev |
Drzost |
Šňůra |
Medvědice |
Jabloň |
Část |
Polévka |
Slepice |
Tramvaj |
Pověst |
ŽENSKÝ ROD |
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
Do Evropy |
S žárovkami |
V noře |
Na zdech |
S vidličkou |
K zálibám |
O opici |
U silnic |
Za výlohou |
Pod šňůrami |
Na podlahu |
S hadicemi |
Radost |
V pohádkách |
K večeři |
V soutěžích |
S oblohou |
Výmluvy |
Ve výhni |
O představách |
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
Ve vsi |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
6 |
Kost |
S bylinami |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
7 |
Žena |
O lyžích |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
6 |
Růže |
K myši |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
3 |
Kost |
Pod hlavou |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
7 |
Žena |
Na silnici |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
4/6 |
Růže |
Do krabice |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Růže |
Bez zlosti |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Kost |
a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) myšmi.
b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) malinami.
c) Libor si usedl na (stolička – jednotné číslo) stoličku.
d) Při výměně (srst – jednotné číslo) srsti zvířata línají.
e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) zdmi.
f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) tušemi.
g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) hadicemi.
h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) domněnkami mohl lidem ublížit.
i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) polévkami z pytlíku.
j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) Příbrami.
Nezdržuj se zbytečnými hádkami. Dům byl osvětlený žárovkami. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicemi. Voda je tvořena molekulami. Adam si pořád vymýšlí výmluvy. Některé lokomotivy topily uhlím. Při koupeli si hezky odpočinul. Levanduli používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedli. Ryby mrskaly ploutvemi. Na Zemi žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslavi.
a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně
b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,
c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,
d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,
SKLIZEŇ |
RUZYNĚ |
KOBYLKA |
BOLEST |
KONEV |
|
1. |
Sklizeň |
Ruzyně |
Kobylka |
Bolest |
Konev |
2. |
Sklizně |
Ruzyně |
Kobylky |
Bolesti |
Konve |
3. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
4. |
Sklizeň |
Ruzyni |
Kobylku |
Bolest |
Konev |
5. |
-(sklizni) |
-(Ruzyně) |
Kobylko |
-(bolesti) |
-(konvi) |
6. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
7. |
Se sklizní |
Ruzyní |
Kobylkou |
Bolestí |
Konví |
Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.
Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:
Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.
Zdroj: Slovní druhy
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.