Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

MLUVNICKÉ KATEGORIE ZÁJMEN

OBSAH

mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 6

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Setkal se s učitelovými vnuky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Před rokem zbourali nádražní budovu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Novináři zkritizovali modelčin outfit.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Děti se ve škole učily ruční práce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Diskuze

V diskuzi KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.

ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.

Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: diskuze Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji

Cvičení 4

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Strýcův pes se potuloval po vesnici.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Přál si navštívit deštný prales.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na noc se oblékl do pruhovaného pyžama.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Večer sledovali televizní zprávy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.

vetsinou jsem delal chyby v padech

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 7

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Dům nám postavili velmi šikovní dělníci.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V divadle dávám přednost Smetanovým operám.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V knize četl o obřím vejci ze zlata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Ženy sklidily přezrálá rajčata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Diskuze

V diskuzi LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.

Nepomohlo mi to

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.

Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????

Zdroj: diskuze Lety

Cvičení 1 

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Cvičení medvědi se proháněli po louce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Lvi řvali na celou zahradu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Zapomněl si doma školní pomůcky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na oslavě všem chutnaly babiččiny koláče.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 5

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Na komíně bylo čapí hnízdo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na lodi chyběly záchranné vesty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Sport mu zničil kolenní kloub.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Festivalu se zúčastnili slavní filmaři.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: diskuze Zájmena

Cvičení 3

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

V rozsáhlých lesích se houbaři ztratili.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Obdivoval korunu s pravými drahokamy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Houby naskládal do proutěného košíku.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žabí stehýnko nikomu nechutnalo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Diskuze

V diskuzi DRUHY ZÁJMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JULIE SLONKOVÁ.

POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Druhy zájmen

Cvičení 2

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Matematické olympiády se zúčastnilo mnoho dětí.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žák se styděl za své studijní výsledky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Tento chléb patří k rybí polévce

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Šel do lékárny s dědečkovými recepty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Dělení podle mluvnické kategorie čísla

Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.

Podstatná jména, která tvoří obě čísla

Jednotné číslo podstatného jména

Pes, Psi

Množné číslo podstatného jména

Člověk, Lidé

Podstatná jména látková

Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.

Jednotné číslo

Mouka, Zlato

Množné číslo

Dva pytle mouky, Tři váčky zlata

Podstatná jména pomnožná

Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.

Jednotné číslo

(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle

Množné číslo

(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .

Podstatná jména hromadná

Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)

Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.

Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

PÁD

PÁDOVÉ OTÁZKY

1. pád

Kdo? Co?

2. pád

Koho? Čeho?

3. pád

Komu? Čemu?

4. pád

Koho? Co?

5. pád

Oslovujeme, voláme

6. pád

O kom? O čem?

7. pád

S kým? S čím?

Zdroj: Přídavná jména

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád

Chlap

Hrdina

Dub

Stroj

2. pád

Chlapa

Hrdinu

Duba

Stroja

3. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dubu

Stroju

4. pád

Chlapa

Hrdinu

Dub

Stroj

5. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dube

Stroji

6. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

Jednotné číslo rod ženský

1. pád

Žena

Ulica

Dlaň

Kosť

Gazdiná

2. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdinej

3. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

4. pád

Ženu

Ulicu

Dlaň

Kosť

Gazdinú

5. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

6. pád

Ženou

Ulicou

Dlaňov

Kosťou

Gazdinou

Jednotné číslo rod střední

1. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

2. pád

Města

Srdca

Vysvedčenia

Dievčaťa

3. pád

Mestu

Srdcu

Vysvedčeniu

Dievčaaťu

4. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

5. pád

Meste

Srdci

Vysvedčení

Dievčati

6. pád

Mestom

Srdcom

Vysvedčením

Dievčaťom

Množné číslo rod mužský

1. pád

Chlapi

Hrdinovia

Duby

Stroje

2. pád

Chlapov

Hrdinov

Dubov

Strojov

3. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

4. pád

Chlapov

Hrdinov

Duby

Stroje

5. pád

Chlapoch

Hrdinoch

Duboch

Strojoch

6. pád

Chlapmi

Hrdinami

Dubmi

Strojmi

Množné číslo rod ženský

pád

Rod ženský

1. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

2. pád

Žien

Ulíc

Dlaní

Kostí

Gazdín

3. pád

Ženám

Uliciam

Dlaniam

Kostiam

Gazdinám

4. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

5. pád

Ženách

Uliciach

Dlaniach

Kostiach

Gazdinách

6. pád

Ženami

Ulicami

Dlaňami

Kosťami

Gazdinami

Množné číslo rod střední

1. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

2. pád

Miest

Sŕdc

Vysvedčení

Dievčat

dievčeniec

3. pád

Mestám

Srdciam

Vysvedčeniam

Dievčatám

dievčencom

4. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

5. pád

Mestách

Srdciach

Vysvedčeniach

Dievčatách

dievčencoch

6. pád

Mestami

Srdcami

Vysvedčeniami

Dievčatami

dievčencami

Zdroj: Pády

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Vysvětlení pravopisu

Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Cvičení na druhy zájmen

Mému svědomí se po rozhovoru ulevilo.

Toho muže bych chtěla potkat.

Nás se bát nemusíte.

Viděl psa, jenž měl být utracen.

Takový svetr chtěl k Vánocům.

Zítra tě navštívíme.

Půjčil mi svůj svetr.

Stále mi nepřišel žádný dopis.

Co si berete s sebou na výlet?

Kdekdo mu říkal, co má dělat.

Moji přátelé nikdy nikomu nepomohli svými penězi.

Někdo upekl tento dobrý koláč.


Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

Jimž

Jimž

4. pád

Jež

Jež

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O nichž

O nichž

O nichž

7. pád

S jimiž

S jimiž

S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíhož

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímuž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejímž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíchž

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejíchž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímiž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA

PÁDY

KDOŽ

COŽ

1. pád

Kdož

Což

2. pád

Kohož

Čehož

3. pád

Komuž

Čemuž

4. pád

Kohož

Což

5. pád

-

-

6. pád

O komž

O čemž

7. pád

S kýmž

S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÉŽ

JAKÁŽ

1. pád

Kterýž

Kteráž

Kteréž

Jakýž

Jakáž

Jakéž

2. pád

Kteréhož

Kteréž

Kteréhož

Jakéhož

Jakéž

Jakéhož

3. pád

Kterémuž

Kteréž

Kterémuž

Jakémuž

Jakéž

Jakémuž

4. pád

Kterého, který

Kterouž

Kteréž

Jakého, jaký

Jakouž

Jakéž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterémž

O kteréž

O kterémž

O jakémž

O jakéž

O jakémž

7. pád

S kterýmž

S kterouž

S kterýmž

S jakýmž

S jakouž

S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÁŽ

JAKÉŽ

1. pád

Kteří, které

Kteréž

Kteráž

Jací, jaké

Jakéž

Jakáž

2. pád

Kterýchž

Kterýchž

Kterýchž

Jakýchž

Jakýchž

Jakýchž

3. pád

Kterýmž

Kterýmž

Kterýmž

Jakýmž

Jakýmž

Jakýmž

4. pád

Kteréž

Kteréž

Kteráž

Jakéž

Jakéž

Jakáž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterýchž

O kterýchž

O kterýchž

O jakýchž

O jakýchž

O jakýchž

7. pád

S kterýmiž

S kterýmiž

S kterýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP