Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V příběhu CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V příběhu LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: Příběh Lety
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V příběhu KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: Příběh Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: Příběh Zájmena
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V příběhu DRUHY ZÁJMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JULIE SLONKOVÁ.
POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Druhy zájmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V příběhu ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.
Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
1. pád |
Kdo? Co? |
2. pád |
Koho? Čeho? |
3. pád |
Komu? Čemu? |
4. pád |
Koho? Co? |
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
6. pád |
O kom? O čem? |
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
pád |
Rod ženský |
||||
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Zdroj: Zájmena
Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "já" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.
Zdroj: Se mnou nebo semnou
Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Jenž |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jehož |
Jíž |
Jehož |
3. pád |
Jemuž |
Jíž |
Jemuž |
4. pád |
Jehož, jejž,jejž |
Již |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O němž |
O níž |
O němž |
7. pád |
S jímž |
S jíž |
S jímž |
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Již, jež |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jichž |
Jichž |
Jichž |
3. pád |
Jimž |
Jimž |
Jimž |
4. pád |
Jež |
Jež |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O nichž |
O nichž |
O nichž |
7. pád |
S jimiž |
S jimiž |
S jimiž |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíhož |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímuž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejímž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíchž |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejíchž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímiž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
KDOŽ |
COŽ |
1. pád |
Kdož |
Což |
2. pád |
Kohož |
Čehož |
3. pád |
Komuž |
Čemuž |
4. pád |
Kohož |
Což |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O komž |
O čemž |
7. pád |
S kýmž |
S čímž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÉŽ |
JAKÁŽ |
1. pád |
Kterýž |
Kteráž |
Kteréž |
Jakýž |
Jakáž |
Jakéž |
2. pád |
Kteréhož |
Kteréž |
Kteréhož |
Jakéhož |
Jakéž |
Jakéhož |
3. pád |
Kterémuž |
Kteréž |
Kterémuž |
Jakémuž |
Jakéž |
Jakémuž |
4. pád |
Kterého, který |
Kterouž |
Kteréž |
Jakého, jaký |
Jakouž |
Jakéž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterémž |
O kteréž |
O kterémž |
O jakémž |
O jakéž |
O jakémž |
7. pád |
S kterýmž |
S kterouž |
S kterýmž |
S jakýmž |
S jakouž |
S jakýmž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÁŽ |
JAKÉŽ |
1. pád |
Kteří, které |
Kteréž |
Kteráž |
Jací, jaké |
Jakéž |
Jakáž |
2. pád |
Kterýchž |
Kterýchž |
Kterýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
3. pád |
Kterýmž |
Kterýmž |
Kterýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
4. pád |
Kteréž |
Kteréž |
Kteráž |
Jakéž |
Jakéž |
Jakáž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterýchž |
O kterýchž |
O kterýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
7. pád |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
Zdroj: Všechna zájmena
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
vetsinou jsem delal chyby v padech
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět