Rychlá odpověď: Plná moc na převzetí důchodu je dokument, kterým opravníte jinou osobu vyzvednout váš důchod. Používá se hlavně při nemoci, hospitalizaci nebo omezené mobilitě. Největší pozor si dejte na správné znění a případné ověření podpisu – jinak ji může pošta nebo banka odmítnout.
Tuto situaci lidé řeší často ve stresu – typicky když rodič skončí v nemocnici nebo senior nezvládne dojít na poštu. V tu chvíli je potřeba rychlé a správné řešení, jinak se výplata důchodu zkomplikuje.
V článku najdete přesný návod, reálný vzor dokumentu a vysvětlení, jak postupovat v různých situacích (pošta, banka, nemocnice), abyste vše zvládli bez chyb.
FAQ – často kladené otázky
Můžu vyzvednout důchod bez plné moci?
Bez plné moci většinou důchod nevyzvednete, protože instituce musí ověřit oprávnění převzít peníze.
V praxi to znamená, že bez písemného zmocnění vás pošta odmítne. Výjimky prakticky neexistují, i když jde o rodinu. Pravidla jsou striktní kvůli ochraně financí seniora. Pokud plnou moc nemáte, je nutné ji nejdříve vyřídit, jinak se k důchodu nedostanete.
Musí být podpis na plné moci ověřený?
Často ano, zejména pokud jde o převzetí peněz na poště nebo v citlivých situacích.
Ověření podpisu zvyšuje důvěryhodnost dokumentu. Některé pobočky pošty ho vyžadují vždy. Bez ověření může být plná moc odmítnuta, i když je jinak správná. Ověření provedete na Czech POINTu nebo u notáře a stojí jen desítky korun.
Stačí plná moc stažená z internetu?
Ano, ale pouze pokud obsahuje všechny povinné náležitosti a je správně vyplněná.
Problém bývá, že univerzální vzory jsou často příliš obecné. Pokud v nich chybí konkrétní formulace „převzetí důchodu“, nemusí být uznány. Vždy si vzor upravte na konkrétní situaci a zkontrolujte všechny údaje.
Co když je člověk v nemocnici a nemůže podepsat?
V takovém případě je situace složitější a běžná plná moc nemusí stačit.
Pokud pacient nemůže podepsat, je nutné řešit situaci jinak – například přes opatrovnictví. Plná moc vyžaduje podpis, takže bez něj není platná. Někdy může pomoci potvrzení zdravotníka, ale záleží na konkrétní situaci.
Jak dlouho platí plná moc na důchod?
Platnost závisí na tom, jak ji nastavíte – může být jednorázová nebo dlouhodobá.
Jednorázová plná moc platí pouze pro konkrétní výplatu. Dlouhodobá plná moc umožňuje opakované převzetí důchodu. Doporučuje se vždy výslovně uvést typ plné moci, aby nevznikly pochybnosti při jejím použití.
Může plnou moc použít kdokoliv z rodiny?
Ano, ale pouze pokud je v plné moci výslovně uveden jako zmocněnec.
Příbuzenský vztah nestačí. I manžel, dítě nebo sourozenec potřebuje platnou plnou moc. Instituce nerozlišují rodinu – rozhodující je pouze správně vystavený dokument.
Co když plná moc neobsahuje datum?
Chybějící datum může způsobit problémy při uznání dokumentu.
Datum je důležité pro ověření aktuálnosti plné moci. Bez něj může být dokument považován za neplatný nebo nedůvěryhodný. Vždy datum uvádějte, i když to není na první pohled zásadní údaj.
Je nutné uvádět rodné číslo?
Není povinné, ale může pomoci při identifikaci osoby.
Standardně stačí jméno, datum narození a adresa. Rodné číslo může zvýšit přesnost identifikace, ale není nutnou podmínkou platnosti plné moci.
Může být plná moc napsaná ručně?
Ano, ručně psaná plná moc je platná, pokud obsahuje všechny náležitosti.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
zúčastnit se jako divák, návštěvník;
uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.
~
Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.
~
Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.
~
Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.
~
Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.
~
Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.
~
Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.
~
Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!
~
Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.
~
Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.
~
Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.
~
Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.
~
Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Největší chyba lidí: Myslí si, že jedna plná moc funguje ve všech situacích. Ve skutečnosti se podmínky výrazně liší.
Výplata důchodu na poště
Plná moc většinou stačí
Často je vyžadován ověřený podpis
Nutné mít občanský průkaz příjemce důchodu
Jednoduše: Pošta vám důchod vydá, pokud máte správně napsanou plnou moc a máte občanku zastupované osoby.
Přesně: Pošta jedná na základě soukromoprávního zmocnění dle § 441 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Nevyplacené důchody pošta vrací zpět ČSSZ po uplynutí tříměsíční lhůty pro jejich uložení.
Výplata důchodu na bankovní účet
Plná moc nestačí
Potřebujete dispoziční právo k účtu
Banka má vlastní pravidla
Jednoduše: S plnou mocí z internetu v bance neuspějete, i když bude s ověřeným podpisem a občanským průkazem majitele účtu.
Přesně: Banka vyžaduje zvláštní oprávnění dle smluvního vztahu – plná moc je pouze doplňující dokument.
Česká správa sociálního zabezpečení (změna výplaty důchodu)
Nutné podat žádost
Plná moc může být doplněk
Jednoduše: Plná moc nestačí na změnu způsobu výplaty.
Přesně: Jedná se o správní řízení podle pravidel České správy sociálního zabezpečení, kdy změnu musí schválit samotná instituce na základě žádosti důchodce nebo jeho zástupce.
Kritické upozornění: Nejvíce odmítnutých případů vzniká kvůli tomu, že lidé použijí špatný typ plné moci místo oficiální žádosti o změnu výplaty důchodu.
2. Stáhněte nebo vyžádejte formulář ČSSZ – žádost o změnu výplaty důchodu
3. Vyplňte údaje důchodce – přesně podle občanského průkazu
4. Pokud jedná jiná osoba, přiložte plnou moc – ideálně s ověřeným podpisem
5. Podání žádosti – osobně, poštou nebo přes datovou schránku
6. Vyčkejte na schválení – změna se projeví obvykle v následujícím výplatním termínu
Důležité: Plná moc slouží pouze k zastupování – samotnou změnu vždy provádí ČSSZ na základě oficiální žádosti.
Příběh z praxe (reálná situace)
Situace: Paní Jana řešila důchod své maminky, která byla po operaci dlouhodobě hospitalizovaná. Důchod chodil na poštu, ale maminka si ho nemohla vyzvednout.
Rodina nejprve sepsala běžnou plnou moc na převzetí důchodu a šla na poštu. Tam sice uspěli jednorázově, ale chtěli situaci vyřešit dlouhodobě – tedy převést důchod na účet.
Chyba: Domnívali se, že stejná plná moc bude stačit i pro změnu výplaty u ČSSZ. Žádost jim byla odmítnuta.
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Pokud napíšeš bez chmýře, je to pravopisná chyba. Správně je bez chmýří, protože slovo patří ke vzoru stavení.
Učitel hodnotí tvar podle pravidla. Slovo chmýří se ve 2. pádě nemění, koncovka -í zůstává. Chyba vzniká často proto, že si ji děti pletou se slovem moře. Jedna taková chyba obvykle neznamená hned špatnou známku, ale je důležité pochopit princip, aby se neopakovala v dalším diktátu.
Proč mi učitel škrtl bez chmýře, když to zní správně?
Tvar bez chmýře zní mnoha dětem přirozeně, ale není spisovný. Podle pravidla je správně pouze bez chmýří.
Čeština má různé vzory podstatných jmen. Slovo chmýří se skloňuje podle vzoru stavení, kde se koncovka -í nemění. To, že něco „zní dobře“, ještě neznamená, že je to správně. Učitel opravuje podle normy, ne podle pocitu. Jakmile si zapamatuješ jednoduchou větu „Chmýří zůstává na -í“, přestane to být problém.
Je bez chmýře opravdu špatně, nebo se to někdy může použít?
Tvar bez chmýře je v současné spisovné češtině nesprávný. Správný tvar je pouze bez chmýří.
Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádí u hesla chmýří jasné skloňování podle vzoru stavení. To znamená, že ve 2. pádě musí zůstat koncovka -í. Nejde o výjimku ani o dvě možné varianty. Pokud chceš mít jistotu v diktátu, drž se jediného správného tvaru: bez chmýří.
Jak si to rychle zkontrolovat v diktátu?
Nejrychlejší kontrola je říct si 2. pád nahlas: bez koho, čeho? Správně je bez chmýří.
Pomůže i srovnání s jiným slovem stejného vzoru, například listí. Řekneš „bez listí“ a stejně tak „bez chmýří“. Pokud ti v hlavě naskočí koncovka -e, je to vliv vzoru moře. V tu chvíli si připomeň pravidlo: slova vzoru stavení si koncovku -í ponechávají.
Jaký je vzor slova chmýří?
Slovo chmýří patří ke vzoru stavení a je rodu středního.
Vzory pomáhají určit, jak se podstatné jméno skloňuje. U vzoru stavení zůstává v nepřímých pádech zakončení -í. To je hlavní rozdíl oproti vzoru moře, kde se koncovka mění. Pokud si nejsi jistý, otevři Internetovou jazykovou příručku ÚJČ a vyhledej heslo chmýří – najdeš tam přehlednou tabulku pádů.
Je chmýří jednotné nebo množné číslo?
Slovo chmýří je gramaticky jednotné číslo. Nejde o množné číslo, i když označuje větší množství jemných vláken.
V mluvnici patří chmýří mezi podstatná jména rodu středního ve vzoru stavení. Významově může označovat větší množství, ale gramaticky zůstává v jednotném čísle. Proto neříkáme „ta chmýří“ ani „ty chmýří“. Věta „Na svetru bylo plno chmýří“ je správná, protože tvar odpovídá jednotnému číslu.
Proč to zní podobně jako moře, ale skloňuje se to jinak?
Slova moře a chmýří se vyslovují podobně, ale patří k jiným vzorům.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Plná moc pro svou platnost nepotřebuje vždy úředně ověřený podpis, pouze vyžaduje-li to zákon. V tomto případě zákon nehovoří o nutnosti, z čehož vyplývá, že úřední ověření nutné není.
Může ale nastat situace, že dotyčný úředník nebude ochoten akceptovat předloženou neověřenou plnou moc. Takové jednání sice není v souladu se zákonem, ale pro hladký průběh jednání je snazší podpisy nechat ověřit a vyhnout se zbytečnému střetu s úředním šimlem.
Generální plná moc nemění nic na skutečnostech uvedených v předchozím odstavci – pouze je odlišná rozsahem, ve kterém zástupce za zastoupeného jedná; z občanského zákoníku nevyplývá povinnost ani podmínky generální plnou moc vždy (bez výjimek) ověřit. Zmocněnec s udělenou generální plnou mocí pak může jednat ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel.
Plná moc může být všeobecná (generální), ta opravňuje zmocněnce ke všem úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc, anebo zvláštní (speciální), ta je omezena jen na určitý právní úkon (na jeden či více), popřípadě na určitý druh právních úkonů. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (například k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí takzvanou všeobecnou plnou moc. Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jestliže plná moc žádná omezení nevykazuje, jde o plnou moc neomezenou. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce. Rozhodující je proto obsah plné moci.
V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.
Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.
Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.
Proč je zájmeno sám ukazovací?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.
Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?
příklad:
Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.
Za prvé je třeba uvést, že slovo ste samo o sobě nic neznamená a je to nesmysl složený ze tří písmen s, t, e. Jak vzniklo nesprávné slovo ste? Jednoduše z hovorové češtiny, kde se běžně vypouští písmeno j u slova jste. Běžně to slyšíme každý den:
Vy jste nás navštívil - vy ste nás navštívil.
Proč jste to neudělal - proč ste to neudělal?
K čemu jste to potřeboval - k čemu ste to potřeboval?
Jak jste to dokázal - jak ste to dokázal?
Na čem jste ujížděl - na čem ste ujížděl?
V mluvené řeči je slovo ste hojně používané, ač ve skutečnosti jde o slovo bez významu. Celé to vychází z toho, že spisovná čeština není totožná s mluveným slovem. Pokud tápete, jestli naspat jste nebo ste, tak pokud jde o samostatné slovo, vždy je správně slovo jste.
Pokud přesto nechápete, proč to tak je, můžete si vypomoci tím, že si řeknete slovo jste v záporu nejste / neste. To už zřetelně slyšíte, že je to nesmysl a je z toho jasné, že je třeba vždy psát jste / nejste.
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk
My a mi
Nejdůležitější je zapamatovat si, že:
slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě
Mýt a mít
Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:
mýt = čistit vodou
mít = vlastnit
Vymítat
Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.
Příklady:
Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.
Vymítal z domu zlé duchy.
Promítat
Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.
Příklady:
Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.
Pracuje jako promítač.
Promítání v letním kině začne ihned po setmění.
Míchat
Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat plnou moc, ale může se se zmocněncem dohodnout na podmínkách, za kterých je možné plnou moc odvolat. Z jiného důvodu je možné plnou moc odvolat jen v případě, že by šlo o zvláště závažný důvod.
Plná moc zaniká vždy, pokud:
jsou provedena právní jednání, pro která byla udělena;
zmocněnec plnou moc vypoví;
zmocnitel plnou moc odvolá nebo zmocněnec nebo zmocnitel zemře nebo zanikne (pokud bylo ujednáno něco jiného).
Jestliže by zmocnitel plnou moc odvolal, tak za něj zmocněnec může stále platně jednat, dokud se o tomto odvolání nedozví, a pokud o tom neví ani třetí osoba, vůči které za zmocnitele jedná. Jestliže zmocnitel zemřel, nebo pokud plnou moc vypověděl zmocněnec, tak ten má povinnost učinit ještě vše, co nesnese odkladu a co je nutné pro ochranu práv zmocnitele či jeho právního nástupce.
