Charakteristika patří mezi slohové útvary, se kterými se žáci setkávají opakovaně během celé školní docházky, a přesto bývá zdrojem nejistoty. Někdo neví, co všechno má do textu zahrnout, jiný se bojí, že jeho práce bude působit nudně nebo příliš popisně bez hlubšího významu.
Právě dobře napsaná charakteristika ale dokáže čtenáře zaujmout, přiblížit mu osobnost člověka nebo literární postavy a ukázat, že autor textu umí přemýšlet, pozorovat a vyvozovat závěry. Pokud se naučíte správně pracovat s přímou i nepřímou charakteristikou a držet se přehledné osnovy, stane se z charakteristiky zvládnutelný a dokonce i zábavný slohový útvar.
Charakteristika sama sebe
Osnova
Kdo jsem
Moje povaha
Já a rodina
Nejlepší přátelé
Vztah k Liberci
Škola
Moje zájmy
Co si o sobě myslím
Shrnutí
Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.
Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“. Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti.
Václav Černý Starosta města Městský úřad Dlouhá ulice 45 Pelhřimov 393 01
Pelhřimov, 20. června 2016
Nesouhlas s vybudováním skládky za městem
Vážený pane starosto,
obracím se na Vás jako na rozhodujícího činitele našeho města, v němž má rodina žije již téměř sto let. Minulý týden jsem se zúčastnil zasedání Rady města Pelhřimov a musím říct, že mě a mé okolí velmi zklamal Váš postoj k vybudování skládky za městem.
Během voleb jste svým voličům sliboval, že uděláte vše, aby se prostředí a okolí našeho města zkrášlilo, a aby na Vás mohli být Vaši voliči hrdí. Jako Váš volič jsem věřil, že dostojíte svému slibu, a proto mě zklamalo zjištění, že jste povolil stavbu skládky za městem, kde se rozkládá náš městský lesík, který je celoročně hojně navštěvovaný místními obyvateli, tak i turisty. Skládka nejenže bude nejen ošklivou jizvou na tváři našeho městečka, ale zároveň tak přinese zkázu místa, které navštěvují a milují všichni obyvatelé našeho města.
Vím, že i vy toto místo často navštěvujete, nejednou jsem Vás zde potkal při procházce se psem, a proto Vás prosím, až se příště budete tímto lesem procházet, dívejte se kolem sebe, abyste na dalším zasedání věděl, o co vše, chcete naše město připravit. Třeba uvidíte všechny ty maminky s kočárky, které se lesem procházejí, nebo si možná všimnete dětí, které na zdejších stezkách řádí na kolech bez obav, že je srazí nějaké auto. Možná Vás zaujmou i starší občané, jako jsem já, kteří zde v létě hledají trochu chládku a klidu. Možná Vaše oči zbystří při pohledu na pelhřimovské rodiny, které do tohoto lesíka o víkendech vyrážejí na společné rodinné výlety. A tyto lidi vy chcete připravit o místo, které je spojuje a na které jsou právem hrdí. A to nemluvím o zvěři, která v tomto lese žije a kterou Váš pes tak rád lesem prohání.
Nejspíš jste dospěl k názoru, že naše město nějakou skládku potřebuje. V tom Vám nemohu odporovat, ale jsem si jistý, že umístěný jste zvolil velmi špatně, a to nejen z ekologických důvodů, ale jistě i ekonomických. Kvůli cyklistickým trasám, které se v lesíku nacházejí, se k nám sjíždějí cyklisté a turisté z blízkého i dalekého okolí, což přináší finanční prostředky pro řadu obyvatel našeho města a i pro město samotné. Rozhodnutím toto místo zničit tak ublížíte i místním podnikatelům, což je zcela v rozporu s Vašimi předvolebními sliby. Nenuťte nás, abychom se museli stydět za to, že jsme Vám ve volbách dali své hlasy.
Žádám Vás proto, abyste znovu uvážil Vaše rozhodnutí, které obyvatelé našeho města nepovažují za správné, a našel jste jiné, pro nás i pro Vás výhodnější řešení.
Na vynechaná místa doplňte slovo NOVÝ ve správném tvaru a se správným počátečním písmenem.
Chystali se na narození miminka v ........... roce. Bratrovo dítě přišlo na svět na ........... rok. Bezproblémová změna operátora je možná od ........... roku. Už v únoru mu došlo, že tento ........... rok neprobíhá podle jeho představ. Každý rok dávají Popelku na ........... rok. Loňský ........... rok strávil v práci. V ........... roce se mají všechny platby zjednodušit. Na ........... rok nejedl maso. Do ........... roku si přál hodně zdraví. V ........... roce má přijít mnoho přírodních katastrof.
ŘEŠENÍ testu
Chystali se na narození miminka v novém roce. Bratrovo dítě přišlo na svět na Nový rok. Bezproblémová změna operátora je možná od Nového roku. Už v únoru mu došlo, že tento nový rok neprobíhá podle jeho představ. Každý rok dávají Popelku na Nový rok. Loňský Nový rok strávil v práci. V novém roce se mají všechny platby zjednodušit. Na Nový rok nejedl maso. Do nového roku si přál hodně zdraví. V novém roce má přijít mnoho přírodních katastrof.
Vlastní – jsou vždy jen částice: ať, kéž, ano, asi, snad, možná.
Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: i, jistě, asi, prý, že. Příklad: I promluvil ke králi. (částice) × Promluvil ke králi i ke královně. (spojka). Příklad: Že ses do toho pletla! (částice) × Zdá se, že ses do toho pletla. (spojka)
Tyto koledy jsou typické tím, že pracují s dvojsmyslem. Neříkají nic přímo, ale každý si význam domyslí. Právě proto fungují – pobaví, ale nepůsobí vulgárně na první dobrou.
Hody, hody doprovody, přišel jsem si pro odměnu, tak snad dneska neodejdu jen tak s prázdnou.
Koleda, koleda, pomlázka, přišel jsem tě vyšlehat, a pak se uvidí, co dál.
Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, a když bude nálada, tak i něco navíc schovaný.
Koleda, koleda, pomlázka, mám dneska dlouhý proutek, tak ho musím pořádně využít.
Hody, hody doprovody, přišel jsem tě potěšit... a možná i trochu překvapit.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska se nešetřím, dneska jedu naplno.
Hody, hody doprovody, když mi něco dáš, budu se vracet častěji.
Koleda, koleda, pomlázka, kdo ví, jak to dneska dopadne.
Hody, hody doprovody, přišel jsem tě rozesmát... a možná i trochu rozpohybovat.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska mám velké plány.
Hody, hody doprovody, otevři, ať to můžeme pořádně rozjet.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska to nebude jen o vejcích.
Hody, hody doprovody, něco mi říká, že dneska to bude zajímavé.
Koleda, koleda, pomlázka, připrav se, jdu na věc.
Hody, hody doprovody, když se směješ, znamená to, že jdu správně.
Klíčem je správný tón. Stejná věta může znít buď vtipně, nebo trapně – rozhoduje přednes a situace.
Schovej se, kapře, milý bratře, u dna v rybníce. Tuze moc lidí, po Tobě slídí, budou Vánoce.
Děti mají vykulená kukadla na krásná vánoční svítidla. Vůně cukroví tvému nosu napoví, že rýma je pryč, tak koulovat se fič. Chceš-li vidět zlaté prasátko, možná zkoukni zrcátko ... že to není pravda, no aspoň že je sranda, vždyť po roce tu máme veselé Vánoce.
Přeji vše, co se špatně balí .... to jest klid, pohodu a hlavně zdraví...
Ahoj, prosím nevolej, až tohle dočteš. Nechci o tom, co Ti musím říct, mluvit do telefonu. Určitě Tě to hodně vezme, já to chápu a snad bude šance si promluvit o tom brzy osobně. Nechci, aby Ti tohle musel říkat někdo jiný, potřebuješ slyšet pravdu ode mne ... Ježíšek neexistuje!!!!!!!
Kapr je v mrazáku, pěkně se vaří, všecko mám na háku, všecko se daří. Vánoční stromeček mi v plamenech svítí a všechny salónky sežraly děti, tak šťastné a veselé Vánoce.
Veselou vánočku, ukecaného kapra, pichlavý stromeček, ale hlavně hodně vánoční pohody přeje XXX.
Vzhledem k světové krizi, díky které se dostala do krize i moje peněženka, tak jsem se zmohl akorát na přání formou SMS. Na to ještě mám. P.S. Veselé Vánoce
Letos nepřijdu! Sedím u lékaře, pak do lékárny, možná i do nemocnice naposled zadarmo ulehnu. Nezlob se na mě! Tvůj Ježíšek.
Tak už jsou tu po roce, zase tyhle Vánoce, sleduju to za běhu, že jsou letos bez sněhu. Na ten já jsem marně čekal, ten v předpovědi pěkně kecal! Veselé Vánoce přeje XXX.
Nechť množství dárků naruší statiku Vašeho příbytku a plameny z vánočního stromku šlehají co nejvýše. Hezké Vánoce Vám přejí XXX.
Ano. Mohl jsem pro tebe vymyslet lepší přání a krásně. Jenže já si řekl NE. Když přání, tak pro všechny stejné. Proto šťastné a veselé vánoční svátky přeje XXX.
Všem veselé Vánočky, zapomeňte na vločky. Letos bylo teplo, Ježíška to spletlo. Nepřinese nic, páč je strašnej hic. A tak jezte polárku u stromečku bez dárků. Přeju hezký Vánočky pro lidi, psy i kočky!
Zima je letos naruby, bez sněhu jsou plané, nemám letní gumy na soby, takže končím, nezničím si saně. Ježíšek.
Připravte si pelíšek, už k Vám míří Ježíšek! Dárky vozí podle chuti na saních i na peruti. Proto všichni těšme se, copak letos přinese.
Hodně zdraví, štěstíčka, trochu toho Ježíška, a ať ti nezaskočí kostička, až do sebe budeš cpát toho kapříčka. Veselé Vánoce.
Hory nad Štěchovicemi se v podvečer halily do měkkého oparu a les voněl jehličím, mokrou půdou a vzdáleným kouřem z chat, které se místy krčily v úbočích. Když Marek dorazil na rozcestí U Tří smrků, slunce zrovna zapadalo za hřeben a barvilo nebe do oranžova. Cesta k turistické útulně měla být podle mapy už jen kilometrová rovinka. Měl tam přespat a ráno pokračovat na Medník.
Jenže když ušel sotva sto metrů, ozvalo se prasknutí větve a tiché zasténání. Nebylo to zvuk divočáka ani srny. Byl to člověk.
Marek zpozorněl. Nechtěl hned sahat po mobilu — signál tu stejně skákal jako splašený — a tak pomalu vykročil směrem ke zvuku. Za velkou borovicí našel staršího muže sedícího na zemi. Opíral se o batoh, dýchal přerývaně a na tváři měl odřeninu.
„Jste v pořádku?“ oslovil ho Marek.
Muž zvedl oči. „Uklouzl jsem... ale to není to hlavní,“ zašeptal a podal Markovi drobný kovový předmět. „Tohle... musíte předat policii. Nesmí... zmizet.“
V Marekově dlani spočinula podivná mosazná kapsle, na které byl vyrytý symbol připomínající stylizovanou sovu.
„Co to je?“
„Důkaz,“ vydechl muž. „Někdo... nás sleduje.“
Než Marek stihl položit další otázku, ozvalo se zhouknutí puštěného telefonu a muž krátce ztratil vědomí. Bylo jasné, že ho musejí dostat k pomoci. Marek zkontroloval puls — byl slabý, ale stálý. Zrovna vytahoval mobil, když na cestě nad sebou uslyšel kroky.
Schoval kapsli do kapesy. Intuice mu říkala: nejdřív zjisti, kdo přichází.
Na stezce se objevila hubená žena v tmavé větrovce. Nespěchala, ale při spatření Marka mírně nadskočila.
„Neviděl jste náhodou tady někoho?“ zeptala se, ale tónem, který nebyl přátelský ani turista-friendly.
„Jen vás,“ odpověděl Marek. „Stalo se něco?“
„Ztratila jsem parťáka. Šli jsme na rozhlednu, pak se rozdělili. Má na sobě modrou bundu. Neviděl jste ho?“
Marek na okamžik zaváhal. Muž, kterého našel, měl zelenou péřovku. Možná nešlo o stejného člověka — nebo šlo, a žena lže.
„Nikdo jiný tu nebyl,“ řekl opatrně.
Žena se na něj dlouze zadívala. „Kdybych ho potkala, dejte mi vědět.“ A pokračovala dál dolů po stezce.
Marek vyčkal, dokud kroky nezmizely. Teprve pak vytáhl mobil a zavolal záchranáře. Naštěstí se signál objevil na pár čárkách. Když do pěti minut potvrdili, že tým je na cestě, zhluboka si oddechl.
Jenže muž na zemi se znovu probral. „Uh... poslouchejte. Když jsem zmizel z očí, ona mě strčila ze svahu... Myslela, že jsem se zabil.“
„Ta žena? Proč by to dělala?“
„Kvůli tomu,“ ukázal na kapsli, kterou měl Marek v kapse.
Pokud vlastníš svůj smích, nikdo tě nemůže rozbrečet bez tvého svolení...Tak se usměj. Pokud se lidé nesmějí tvým snům, tak jsou tvé sny příliš malé. (Azim Premji)
Uskutečnění snů si vyžaduje množství tvrdé práce. Kdyby si uhýbal, možná bys zapomněl i na to, proč jsi začal snít a nakonec bys zjistil, že ten sen už ti vůbec nepatří. Pokud máš srdce naplněné moudrostí, časem se přesvědčíš, že dosáhneš svého cíle. Pamatuj si, pokud se už-už chceš vzdát, pokud si myslíš, že život je k tobě velmi krutý, vzpomeň si na to, kdo jsi. A vzpomeň si na svůj sen. (Atour Sergio Bambarén)
Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít. (Mark Twain)
Pokud máte sen, jenom tak neseďte. Posbírejte kuráž a uvěřte, že můžete uspět a uskutečnit to, i kdyby nezůstal kámen na kameni. (Roopleen)
Dokud máš své sny, máš se na co těšit. (Autor neznámý)
Všechny naše sny se mohou uskutečnit, pokud máme odvahu je následovat. (Walt Disney)
