My všichni byli, nebo byly? Správný pravopis
Pokud řešíte pravopis i/y, správně je my všichni jsme byli. Slovo všichni má tvar mužského životného rodu, proto se v minulém čase píše byli s měkkým i. Ve spisovné češtině je zároveň potřeba pomocné sloveso jsme: „My všichni jsme byli doma.“ Pokud mluví pouze ženy, správně je „My všechny jsme byly doma.“
U spojení „my všichni byli“ mohou vzniknout dvě různé otázky: zda se píše byli, nebo byly, a zda je celá věta správně utvořená. Rozhodující je tvar všichni. Ten označuje mužský životný rod, případně smíšenou skupinu osob, a vyžaduje tvar byli. V běžné spisovné větě však nezapomeňte také na slovo jsme.
Co je správně
Správně: my všichni jsme byli
Správná podoba věty je například:
- My všichni jsme byli na výletě.
- My všichni jsme byli překvapení.
- My všichni jsme byli připraveni.
Pokud jde o skupinu složenou pouze z žen nebo dívek, použijeme jiný tvar:
- My všechny jsme byly na výletě.
- My všechny jsme byly překvapené.
Podoba „my všichni jsme byly“ je tedy chybná, protože tvar všichni se neshoduje s tvarem přísudku byly.
Pravidlo a vysvětlení
Proč se ve spojení „my všichni jsme byli“ píše měkké i
V minulém čase se koncovka příčestí řídí rodem a číslem podmětu. U mužského životného rodu v množném čísle píšeme -i:
- muži byli,
- chlapci byli,
- žáci byli,
- všichni byli.
Tvar všichni je mužský životný. Proto se k němu pojí byli, nikoli „byly“.
U ženského rodu se píše -y:
- ženy byly,
- dívky byly,
- sestry byly,
- všechny byly.
Proto je důležité rozlišovat dvojici všichni – všechny.
A co smíšená skupina mužů a žen?
Pokud skupinu tvoří muži i ženy, běžně použijeme mužský životný tvar: my všichni jsme byli. Stejně postupujeme například ve větě „Petr, Jana a Eva byli na návštěvě.“ Přítomnost podstatného jména mužského životného rodu způsobí použití měkkého i v přísudku.
Proč nestačí „my všichni byli“?
V první osobě množného čísla se v minulém čase ve spisovné češtině používá pomocné sloveso jsme. Proto je úplná věta:
My všichni jsme byli doma.
Samotné „my všichni byli doma“ není v neutrálním spisovném vyjadřování správná podoba minulého času první osoby množného čísla.
Příklady
Příklady správného použití
- My všichni jsme byli včas na nádraží.
- My všichni jsme byli rádi, že nepršelo.
- My všichni jsme byli členy stejného týmu.
- Na konci zápasu jsme byli všichni unavení.
- Všichni jsme byli připraveni začít.
Pokud mluví pouze ženy:
- My všechny jsme byly na schůzce.
- Všechny jsme byly spokojeny s výsledkem.
- Po výletě jsme byly všechny unavené.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Častou chybou je spojení „my všichni jsme byly“. Mluvčí se může řídit například tím, že ve skupině převažují ženy. Z hlediska gramatiky však rozhoduje použitý tvar všichni, který vyžaduje byli.
Další chybou je zaměňování těchto dvou podob:
- všichni byli – mužský životný rod nebo smíšená skupina osob,
- všechny byly – ženský rod.
Pozornost si zaslouží také pomocné sloveso. Jestliže mluvíte za skupinu, do níž sami patříte, správně řeknete například „Všichni jsme byli doma“, nikoli „Všichni byli doma“, pokud slovem všichni myslíte právě „my všichni“.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si správný tvar zapamatovat
Pomůže jednoduchá dvojice:
- všichni muži byli – všichni → byli,
- všechny ženy byly – všechny → byly.
Jakmile ve větě vidíte tvar všichni, můžete si jej spojit s mužským životným rodem a s měkkým i ve slově byli.
Nejčastější otázky
Píše se „my všichni byli“, nebo „my všichni byly“?
Pokud vybíráte pouze mezi tvary byli a „byly“, správně je byli. Úplná spisovná věta však zní například „My všichni jsme byli doma.“ Tvar všichni je mužský životný, proto se v přísudku píše měkké i.
Jak se píše, když mluví pouze ženy?
Skupina žen řekne „My všechny jsme byly doma.“ Použije tedy tvar všechny a v minulém čase byly s tvrdým y. Podobně píšeme „ženy byly“, „dívky byly“ nebo „sestry byly“.
Co když jsou ve skupině muži i ženy?
U smíšené skupiny osob se používá mužský životný tvar: „My všichni jsme byli na oslavě.“ V přísudku se proto píše měkké i.
Je možné napsat jen „všichni byli“?
Ano, pokud jde o třetí osobu: například „Všichni byli doma.“ Jestliže ale mluvčí říká „my všichni“, používá první osobu množného čísla a ve spisovném minulém čase napíše „Všichni jsme byli doma.“