MÝM NEBO MÍM

Časté chyby

• ❌ Mím kamarádem → správně: ✔ mým kamarádem
• ❌ Podle mím názoru → správně: ✔ podle mého názoru (jiný tvar zájmena)
• ❌ S mím psem → správně: ✔ s mým psem

Zdroj: článek Mým nebo mím

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Novák.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc k zastupování

Kdy píšeme „mým“

Mým používáme v situacích, kdy vyjadřujeme přivlastnění v 7. pádě jednotného čísla:

• Jedu tam mým autem.
• Setkal jsem se s mým kamarádem.
• Byla to práce na mým projektu.

Skloňování zájmena „můj“ (pro připomenutí)

• 1. pád: můj
• 2. pád: mého
• 3. pád: mému
• 4. pád: mého / můj
• 6. pád: mém
• 7. pád: mým

Zdroj: článek Mým nebo mím

Příběh

Ve svém příspěvku KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY ZA NĚCO, CO LIDI NEVYUŽÍVAJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Orel.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Koncesionářské poplatky za něco, co lidi nevyužívají

Mým nebo mím – jaký je správný tvar?

Slovo mým patří mezi tvary přivlastňovacího zájmena můj, které vyjadřuje vztah „patří mně“. Naproti tomu tvar mím v češtině jako zájmeno vůbec neexistuje. Proto je jakákoliv pravopisná volba jednoduchá – správný tvar je vždy mým.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC KE ZRUŠENÍ SIPO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Loffelmann Vladimir.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc ke zrušení SIPO

FAQ – často kladené otázky

❓ Existuje tvar „mím“ v nějakém jiném slovním druhu?

Ne. V češtině neexistuje žádný běžně používaný tvar „mím“.

❓ Plete se to s vyjmenovanými slovy?

Ano, ale neprávem. Vyjmenovaná slova po M s tím nemají nic společného.

❓ Lze „mým“ nahradit jiným tvarem?

Ano, podle pádu – např. „mému“, „mého“, „mé“, „můj“.

❓ Jaké přídavné jméno je „můj“?

Je to zájmeno přivlastňovací a skloňuje se nepravidelně.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ NA POŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naomi Rafaelova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc k zastupování na poště

Příklady vět pro procvičení

• Domluvili jsme se s mým bratrem.
• To je v rozporu s mým přesvědčením.
• Šel jsem tam s mým psem, jak jsme se domluvili.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Proč neexistuje tvar „mím“?

Někteří pisatelé se nechají zmást tvary jako „mít – míval“, „míním“ apod., nebo mají pocit, že by mohlo jít o vyjmenované slovo. Nic z toho však s přivlastňovacím zájmenem nesouvisí. Tvar mím by odporoval systému skloňování zájmen v češtině.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Závěr

Správný tvar je vždy mým. Tvar „mím“ je pravopisně nesprávný a v češtině neexistuje. Pokud si zapamatujete, že jde o 7. pád zájmena „můj“, už se v pravopisu nespletete.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Jak si pravopis snadno zapamatovat?

• Tvar vychází ze 7. pádu zájmena „můj“ – s kým? s čím? s mým.
• Žádné vyjmenované slovo se zde neuplatňuje.
• Tvar „mím“ se v češtině vůbec nepoužívá.

Zdroj: článek Mým nebo mím

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jeho a jejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Skloňování zájmena náš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Charakteristika sama sebe

Osnova

1. Kdo jsem
2. Moje povaha
3. Já a rodina
4. Nejlepší přátelé
5. Vztah k Liberci
6. Škola
7. Moje zájmy
8. Co si o sobě myslím
9. Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.

Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Danie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Známé osobnosti

Připomeňme i několik českých osobností, které nosí toto křestní jméno:

• Michal Bortel, politik a právník

• Michal David, zpěvák a hudební podnikatel

• Michal Dlouhý, herec a dabér

• Michal Dvořák, hudební skladatel

• Michal Gabriel, sochař

• Michal Hašek, politik a právník

• Michal Horáček, textař, producent a podnikatel

• Michal Hrůza, zpěvák

• Michal Kadlec, fotbalista

• Michal Nesvadba, herec a mim

• Michal Novenko, hudební pedagog a varhaník

• Michal Pavlata, herec a dabér

• Michal Pavlíček, hudební skladatel a kytarista

• Michal Peprník, amerikanista a spisovatel

• Michal Prokop, zpěvák a moderátor

• Michal Suchánek, herec a moderátor

• Michal Tučný, zpěvák, král české country

• Michal Viewegh, spisovatel

• Michael Žantovský, politik, překladatel, textař a diplomat

Zdroj: článek Jak vzniklo jméno Michal

Proslov pro oslavence na svých narozeninách

Dobrý narozeninový proslov pro vás samotné by měl uznat význam daného dne, vyjádřit vděčnost za zážitky z daného roku a těšit se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Může být kombinací reflexe, uznání a očekávání, přizpůsobenou vašemu osobnímu stylu a zkušenostem.

Zde se můžete inspirovat touto strukturou a několika nápady:

1. Vyzdvihněte tento den

Začněte jednoduše slovy: „Všechno nejlepší k narozeninám!“ nebo „Dnes slavím další rok života.“

Můžete krátce zmínit datum nebo svůj věk, ale zachovejte lehkost a pozitivní tón. Například: „O rok starší, ale stále se cítím mladý v srdci!“

2. Zamyslete se nad uplynulým rokem

Přemýšlejte o tom, čeho jste dosáhli, o lekcích, které jste se naučili, a o výzvách, které jste překonali.

Můžete zmínit konkrétní úspěchy, osobní růst nebo pozitivní změny. Například: „Uplynulý rok přinesl několik neuvěřitelných výzev, ale jsem hrdý na to, jak jsem se z nich vypracoval a poučil se.“

Nebo můžete vyjádřit vděčnost za zážitky a vztahy, které vás formovaly. Například: „Jsem nesmírně vděčný lidem, kteří byli v mém životě v uplynulém roce, za jejich lásku, podporu a povzbuzení.“

3. Vyjádřete uznání

Poděkujte si za své úsilí a odolnost v průběhu celého roku.

Oceňte lidi, kteří vás podporovali, ať už je to rodina, přátelé nebo mentoři. Například: „Chci poděkovat své rodině a přátelům za jejich neochvějnou lásku a podporu. Bez vás bych to nedokázal.“

Můžete také vyjádřit vděčnost za jakékoli příležitosti nebo požehnání, kterých jste se dočkali.

4. Pohled do budoucnosti

Podělte se o své touhy a sny pro nadcházející rok.

Stanovte si pozitivní záměry nebo cíle pro osobní růst. Například: „Jsem nadšený, co mi příští rok přinese, a těším se na [zmínit konkrétní cíl nebo aspiraci].“

Ukončete optimistickým a výhledovým prohlášením. Například: „Na rok plný radosti, růstu a nových dobrodružství!“

Vzor

„Všechno nejlepší k narozeninám! Dnes slavím další rok života a jsem neuvěřitelně vděčná. Minulý rok byl směsicí vzestupů a pádů, ale jsem hrdá na to, jak jsem si tím vším prošla. Naučila jsem se tolik o sobě, svých silných stránkách a své schopnosti odolnosti. Jsem obzvláště vděčná své rodině a přátelům, kteří jsou mým stálým zdrojem lásky a podpory. Děkuji vám, že jste ve mě vždy věřili, i když jsem si sama nevěřila. Když se dívám do budoucnosti, jsem plná naděje a nadšení. Stanovuji si pro příští rok několik cílů: být více přítomná, přijímat nové výzvy a nadále růst jako osobnost. Těším se, kam mě tato cesta zavede. Na rok radosti, lásky a nekonečných možností!“

Tipy pro přednesení

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Narozeninový proslov

Charakteristika kamaráda Adama

Osnova:

1. Představení kamaráda

2. Vzhled Adama

3. Jeho vlastnosti

4. Adamova rodina

5. Adam ve školce a ve škole

6. Adam a příroda

7. Jeho záliby

8. Závěr

Jako malé dítě jsem se velmi kamarádila s chlapcem jménem Adam Kováč. Byli jsme s Adamem sousedé, a proto nás rodiče přihlásili i do stejné školky, kde jsme se seznámili a hned první den se z nás stali nerozluční přátelé. Adamovi je teď stejně jako mně šestnáct let, bohužel jsme se už čtyři roky neviděli.

Adam byl jako chlapec vysoký a velmi hubený. Moji rodiče o něm říkali, že je samá ruka, samá noha. Byl neustále v pohybu, a proto mu nedělalo problém udržet svoji postavu. Na Adamovi se mi vždy velmi líbily jeho kudrnaté a blonďaté vlasy, které mu dodávaly vzhled roztomilého andílka. Stejně tak výrazné byly i jeho tmavě modré oči, které se na mě usmívaly za každé situace. Zajímavě působil i jeho nos, protože měl u kořene malou bouličku a nos tak nebyl úplně rovný. To bylo způsobené naši nehodou v dětství, kdy jsme společně spadli z houpačky. Adamova věčně usmívající se ústa k sobě vždy také dokázala přitáhnout pozornost. Adam byl jako dítě sportovní typ a důležité pro něj bylo pohodlí, své oblečení nikdy neřešil, hlavní pro něj bylo, aby se v tom dalo běhat a šplhat po stromech.

Adam už jako dítě ve školce (a i později) měl velkou řádku dobrých vlastností, ale našly se také vlastnosti, kterými se nemohl úplně chlubit. Už jako malý předškolaček byl velmi oblíbený pro svou štědrost. Nikdy nebyl lakomý a vždy se o vše rozdělil, ať už se jednalo hračky ve školce, opsání domácího úkolu, nebo poslední žvýkačku v balíčku. Důležité pro něj bylo, aby lidé kolem něj byli spokojení. Adam byl vždy také velmi usměvavý, pokud viděl někoho nešťastného, dělal vše proto, aby mu na tváři vyloudil alespoň malý úsměv. Pokud se mu to nepodařilo, tak se tím velmi trápil. Už ve školce těžce nesl jakékoliv konflikty, vše raději řešil mírumilovnou cestou. Při jakékoliv domácí práci, činnosti ve školce ale i hře, byl vždy velmi pečlivý a poctivý. Už u hraní společenských her nesnášel jakékoliv podvody, nebo nepřesné vyjadřování. Pro jeho dobré vlastnosti a úžasnou pozitivitu ho lidé měli vždy velmi rádi, a proto tolerovali i jeho negativní vlastnosti obzvlášť určitou bojácnost. Bál se neznámých lidí ale i neznámých situací, nevyhledával je a vždy mu chvíli trvalo než se v nich rozkoukal, a tak svou ustrašenost překonal. Adam nepatřil k agresivním a vzteklým dětem, ale ani k těm stateč

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika kamaráda