V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.
Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.
Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).
Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.
Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.
V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.
... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.
Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).
Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.
V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na vynechaná místa doplňte slovo NOVÝ ve správném tvaru a se správným počátečním písmenem.
Chystali se na narození miminka v ........... roce. Bratrovo dítě přišlo na svět na ........... rok. Bezproblémová změna operátora je možná od ........... roku. Už v únoru mu došlo, že tento ........... rok neprobíhá podle jeho představ. Každý rok dávají Popelku na ........... rok. Loňský ........... rok strávil v práci. V ........... roce se mají všechny platby zjednodušit. Na ........... rok nejedl maso. Do ........... roku si přál hodně zdraví. V ........... roce má přijít mnoho přírodních katastrof.
ŘEŠENÍ testu
Chystali se na narození miminka v novém roce. Bratrovo dítě přišlo na svět na Nový rok. Bezproblémová změna operátora je možná od Nového roku. Už v únoru mu došlo, že tento nový rok neprobíhá podle jeho představ. Každý rok dávají Popelku na Nový rok. Loňský Nový rok strávil v práci. V novém roce se mají všechny platby zjednodušit. Na Nový rok nejedl maso. Do nového roku si přál hodně zdraví. V novém roce má přijít mnoho přírodních katastrof.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Sulovec.
Vážený Pane Babiš.Otacim se na Vás S prosbou .a to s ti jak to je skutečně s vyplacením 500kc na každé dítě.od narození jsem byla v Čechách.tam jsem i vychovala dve deti do plnoletosti 21let a dcera 19let.odpracovano v Čechách mám necelých 25let.od roku 2000 jsem se provdala do Německa.kde jsem i nadále pracovala.jsem ročník 1960.od loňského roku jsem zažádala o vyřízení důchodu.dnes mě přišlo vyrozumění a to tak že za dvě vychované děti jsem dostala 528kc.coz si myslym .že je podvod to co se říká v televizy i na social.sitich.tak jak říkají na každé dítě 500kc to nesouhlasí.cili asi je to tak .že to je podle odpracovaných let.tak ať nelžou.a já mám tedy důchod v Čechách za 25let a tu tak zbytek.delam celý život i se šrouby v zádech.po třech operacích páteře.proto bych Vás tímto chtěla Pane Babiš poprosit co je vlastně pravda.s pozdravem hodně pozdravu ze Schwarzwaldu Alena Sulovec-budu velmi ráda.ze budu vědět kde je pravda.dekuji moc a pekný deň.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.
Spojku přestože lze nahradit spojovacími výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebas, třebaže, i když, i kdyby, jakkoli, aniž by se změnil význam vedlejší věty či její druh.
Jedná se o klíčovou část, přestože se to může zdát nepodstatné.
Jedná se o klíčovou část, ač/třebaže/jakkoli se to může zdát nepodstatné.
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Pozdrav "na shledanou", není v českém jazyce užíván zas až tak dlouho v porovnání s jinými slovy. Běžným se stal až někdy po roce 1945. Jak se to stalo, není nijak konkrétně podložené. Nejspíš to ale souviselo právě s druhou světovou válkou, kdy si lidé tímto pozdravem přáli, aby se se svými blízkými a známými opět viděli.
Synonymem pozdravu "na shledanou" je "na viděnou".
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. prosinec: svátek má Mikuláš
PRANOSTIKY:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Svatý Nikola, honí koně do dvora.
Zelený Mikuláš - bílý leden.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.
7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín
PRANOSTIKY:
O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.
8. prosinec: svátek má Květoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. prosinec: svátek má Vratislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. prosinec: svátek má Julie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. prosinec: svátek má Dana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. prosinec: svátek má Simona
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. prosinec: svátek má Lucie
PRANOSTIKY:
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Lucie noci upije a dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie den skoro vypije.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.
14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)
PRANOSTIKY:
Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.
VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.
15. prosinec: svátek má Radana a Radan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)
PRANOSTIKY:
O svaté Albíně je po sněhové peřině.
O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
Svatá Albína - špek do komína.
Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
Svatý Albín omývá prahy.
Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.
17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)
PRANOSTIKY:
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.
18. prosinec: svátek má Miloslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. prosinec: svátek má Ester
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. prosinec: svátek má Dagmar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši meluzína straší.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.
22. prosinec: svátek má Šimon
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)
PRANOSTIKY:
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.
24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)
PRANOSTIKY:
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.
25. prosinec: Boží hod vánoční
PRANOSTIKY:
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Božínarození - zima se udrží bez proměny.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Božínarozenío blešípřevalení.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.
26. prosinec: svátek má Štěpán
PRANOSTIKY:
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.
27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)
PRANOSTIKY:
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.
28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)
PRANOSTIKY:
Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.
29. prosinec: svátek má Judita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. prosinec: svátek má David
PRANOSTIKY:
Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.
31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)
PRANOSTIKY:
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.
