Naší, nebo naši? Jaký tvar je správně
Naší i naši jsou správné tvary zájmena náš. Rozhoduje pád, rod a číslo. Například píšeme k naší škole, o naší zahradě nebo s naší třídou, ale naši školu, protože jde o 4. pád. Správný tvar proto nelze určit pouze podle výslovnosti; je potřeba zjistit, jakou funkci má zájmeno ve větě.
Tvar naší patří k přivlastňovacímu zájmenu náš. Problém často vzniká při rozhodování mezi podobami naší a naši. Obě existují, ale nelze je libovolně zaměňovat. Nejjednodušší je podívat se na podstatné jméno, které za zájmenem následuje, a určit jeho pád. Rozdíl dobře ukazují spojení navštívili jsme naši babičku a mluvili jsme o naší babičce.
Co je správně
Kdy je správně naší a kdy naši
Tvar naší je správný například v těchto spojeních:
- k naší škole,
- bez naší pomoci,
- o naší rodině,
- s naší učitelkou.
Tvar naši je správný například ve spojení:
- vidím naši školu,
- navštívil naši babičku,
- uklidíme naši zahradu.
Nelze tedy říci, že jeden z těchto tvarů je obecně správný a druhý chybný. Rozhodující je konkrétní věta.
Pravidlo a vysvětlení
Pravidlo pro psaní naší a naši
Naší a naši jsou různé tvary přivlastňovacího zájmena náš. Zájmeno se přizpůsobuje podstatnému jménu, ke kterému patří.
U ženského rodu v jednotném čísle se často setkáme právě s rozdílem mezi tvary naší a naši:
- 2. pád: bez naší školy,
- 3. pád: k naší škole,
- 4. pád: vidím naši školu,
- 6. pád: o naší škole,
- 7. pád: před naší školou.
Nejvýraznější rozdíl tedy bývá ve 4. pádě jednotného čísla ženského rodu, kde používáme tvar naši.
Skloňování
Skloňování na příkladu „naše škola“
| Pád | Otázka | Správný tvar |
|---|---|---|
| 1. | kdo, co? | naše škola |
| 2. | bez koho, čeho? | bez naší školy |
| 3. | ke komu, čemu? | k naší škole |
| 4. | koho, co? | naši školu |
| 6. | o kom, o čem? | o naší škole |
| 7. | s kým, čím? | s naší školou |
Stejný princip platí například u spojení naše maminka, naše zahrada, naše obec nebo naše třída.
Příklady
Příklady použití ve větách
- O naší dovolené jsme vyprávěli spolužákům.
- K naší chalupě vede úzká cesta.
- Bez naší pomoci by práci nestihli.
- Seznámil se s naší sousedkou.
- Navštívili jsme naši tetu.
- Opravujeme naši zahradu po zimě.
- Učitel pochválil naši třídu.
V posledních třech příkladech je zájmeno ve 4. pádě, proto má podobu naši. Ve větách s 2., 3., 6. nebo 7. pádem se u ženského rodu jednotného čísla objevuje naší.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Častou chybou je rozhodování pouze podle toho, jak slovo zní. Tvary naší a naši jsou si velmi podobné, ale mají odlišnou mluvnickou funkci.
Například:
- Navštívili jsme naši babičku. – správně, protože se ptáme koho, co jsme navštívili?
- Mluvili jsme o naší babičce. – správně, protože se ptáme o kom, o čem jsme mluvili?
Chybné by tedy bylo napsat navštívili jsme naší babičku. Ve 4. pádě ženského rodu jednotného čísla patří tvar naši.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si rozdíl rychle zapamatovat
Pomůže jednoduchá pomůcka: pokud můžete spojení převést například na tu školu, jde zpravidla o 4. pád a použijete naši:
Vidím tu školu – vidím naši školu.
Jestliže říkáte například o té škole, k té škole nebo s tou školou, použijete naší:
O té škole – o naší škole. K té škole – k naší škole. S tou školou – s naší školou.
Nejčastější otázky
Je správně „v naší“?
Ano. Například v naší škole, v naší obci nebo v naší rodině jsou správná spojení. Předložka v zde stojí se 6. pádem, proto se u ženského rodu jednotného čísla používá tvar naší.
Píše se „pro naši“, nebo „pro naší“?
Správně je zpravidla pro naši, například udělali jsme to pro naši maminku. Předložka pro se pojí se 4. pádem a u ženského rodu jednotného čísla má zájmeno tvar naši.
Je „naší“ zájmeno?
Ano. Naší je tvar přivlastňovacího zájmena náš. Přivlastňovací zájmena vyjadřují, komu něco patří nebo ke komu či k čemu něco náleží. Do stejné skupiny patří například můj, tvůj, váš nebo jejich.
Jak poznám naší a naši bez určování pádu?
Můžete si pomoci ukazovacím zájmenem. Pokud se hodí spojení tu, obvykle použijete naši: vidím tu zahradu – vidím naši zahradu. Pokud se hodí té nebo tou, použijete zpravidla naší: o té zahradě – o naší zahradě, s tou zahradou – s naší zahradou.