Cvičení na podmět a přísudek
Určete podmět a jeho druhy:
Zdroj: článek Podmět
Téma
NAVZDORY DRUH PŘEDLOŽKY
Podmět patří k úplným základům české větné skladby, přesto právě u něj vzniká překvapivě mnoho nejasností a chyb. Žáci i dospělí si často nejsou jisti, kdy je podmět ve větě skutečně vyjádřený, kdy ho musíme jen domýšlet a proč někdy vůbec není možné ho jednoznačně určit. V této doplňující části článku se proto zaměříme na praktické situace, problematická místa a typické chytáky, které se objevují při určování podmětu, při rozlišování jeho druhů i při shodě s přísudkem. Text je koncipován tak, aby pomohl jak při školní přípravě, tak při samostatném procvičování.
Příběh
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Zdroj: příběh Předložky
Druhy předložek
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
Ukázka:
Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.
Příslovce – Jel jen tak kolem.
Předložka – Jel kolem řeky.
Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.
Předložka – Díky tobě večer neusnu.
Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.
Předložka – Ubytoval se blízko nás.
Zdroj: článek Předložky
Slovní druhy
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
DOBŘE
Příslovce: p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: článek Předložky
Podstatná jména na D
Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.
Seznam podstatných jmen na D
- ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
- dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
- dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
- daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
- daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
- dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
- dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
- dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
- dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
- dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
- daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
- dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
- damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
- damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
- daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
- daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
- dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
- dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
- dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
- dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
- darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
- dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
- darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
- darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
- darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
- ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
- dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
- databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
- databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
- datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
- dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
- datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
- datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
- datum (rod střední, vzor město) = udání doby
- dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
- dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
- dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
- dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
- dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
- dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
- debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména
FAQ – Často kladené otázky
Co jsou předložky?
Předložky jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují vztahy mezi slovy ve větě.
Jak poznám neslabičnou předložku?
Je jednopísmenná a často se pojí s následujícím slovem pevnou mezerou.
Jaký je rozdíl mezi předložkou a předponou?
Předložka stojí samostatně, předpona je součástí slova.
Existují předložky nevlastní?
Ano, vznikly z jiných slovních druhů a jejich význam závisí na kontextu.
Proč jsou důležité pády u předložek?
Pád určuje správný tvar následujícího slova a význam celé vazby.
Lze si předložky splést se spojkami?
Ano, proto je důležité sledovat, zda slovo spojuje věty, nebo se pojí se jménem.
Jak se předložky nejlépe učí?
Nejúčinnější je pravidelné procvičování na příkladech a ve větách.
Jsou předložky důležité pro pravopis?
Ano, ovlivňují správné psaní pádových tvarů i celkovou srozumitelnost textu.
Zdroj: článek Předložky
Podstatná jména na D
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
|
PODSTATNÉ JMÉNO |
ROD, VZOR |
VÝZNAM SLOVA |
PŮVOD SLOVA |
|
Ďábel |
Mužský, pán |
Pohanská a náboženská pekelná bytost, čert, satan |
Řečtina |
|
Dabing (= dabink) |
Mužský, hrad |
Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči |
Angličtina |
|
Dabování |
Střední, stavení |
Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči |
Angličtina |
|
Dadaismus (= dadaizmus) |
Mužský, hrad |
Literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti |
Francouzština |
|
Dadaista |
Mužský, předseda |
Stoupenec dadaismu |
Francouzština |
|
Dafnie |
Ženský, růže |
Druh perloočky |
Řečtina |
|
Daktyl |
Mužský, hrad |
Druh verše složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou nepřízvučných |
Řečtina |
|
Daktyloskopie |
Ženský, růže |
Kriminalistická metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D
Poradna
V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.
Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.
Zdroj: příběh Kdo s koho nebo kdo z koho?
Příslovečné určení x předmět
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)
Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.
2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede domů.
Dědeček se vrátil z lázní.
Pes se protáhl dírou v plotě.
B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)
Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.
C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)
Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.
3. nás
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovečné určení
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.
Bylo to moc zábavné a chytré
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony
Seznam předložek
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
- à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
- během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
- bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
- beze – vlastní - 2. pád – beze mě
- blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
- cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
- dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
- díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
- dle – knižní - 2. pád – dle názoru
- do – vlastní – 2. pád - do domu
- jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
- k – vlastní – 3. pád - k tobě
- ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
- kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
- kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
- kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
- kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
- ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
- kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
- mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
- mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
- místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
- na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
- nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
- nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
- naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
- navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
- o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
- ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
- od – vlastní – 2. pád – od strýce
- ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
- ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
- okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
- oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
- po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
- poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
- pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
- pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
- podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
- podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
- podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
- pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
- před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
- přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
- přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
- přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
- při – vlastní – 6. pád – při tobě
- pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
- prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
- proti – nevlastní – 3
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matyáš Vintr.
Docela mi to pomohlo, protože v Pondělí mám prověrku z Češtiny.
Děkuji, Vintr
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony
Přehled slovních druhů
Ohebné slovní druhy
1. Podstatná jména = substantiva
- vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
- skloňují se
- můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
- příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
- určujeme u nich:
- rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
- číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
- pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
- vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
- mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)
2. Přídavná jména = adjektiva
- vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
- ptáme se na ně: jaký, který, čí
- skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
- mají tvar podle podstatných jmen
- můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
- příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
- určujeme u nich:
- pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
- druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
- vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
- přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)
3. Zájmena = pronomina
- zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
- shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
- příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
- určujeme u nich:
- druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
- rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
- číslo (jednotné, množné)
- pád (7. pádů jako u podstatných jmen)
4. Číslovky = numeralia
- vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
- dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
- podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
- kolik? – základní: deset, několik
- kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
- kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
- kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
- větš
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slovní druhy
Příběh
Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .
Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno
Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?
Podstatná jména začínají na písmeno "K"
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
|
PODSTATNÉ JMÉNO |
ROD, VZOR |
VÝZNAM SLOVA |
PŮVOD SLOVA |
|
Kabanos |
Mužský, hrad |
Laciný točený salám |
Z románských jazyků |
|
Kabaret |
Mužský, hrad |
1. zábavní podnik s humoristickým programem; 2. pořad humoristického rázu |
Francouzština |
|
Kabát |
Mužský, hrad |
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže |
Čeština |
|
Kabátek |
Mužský, hrad |
Zdrobnělina od slova kabát |
Čeština |
|
Kabel |
Mužský, hrad |
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu |
Angličtina, francouzština |
|
Kabela |
Ženský, žena |
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška |
Němčina |
|
Kabelka |
Ženský, žena |
Malá dámská kabela = taštička |
Němčina |
|
Kabelogram |
Mužský, hrad |
Telegram poslaný podmořským kabelem |
Angličtina |
|
Kabina |
Ženský, žena |
Malá uzavřená místnost |
Francouzština |
|
Kabinet |
Mužský, hrad |
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k
Příběh
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.
Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Cvičení na předložky, přípony a předpony
- Cvičení na předložky a předpony
- Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
- Cvičení na předložku „s (sebou)“
- Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zdroj: článek Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzík.
Slovo rád je příslovce.
Zdroj: příběh Slovní druh rád
Neslabičné a víceslabičné předložky
Neslabičné předložky jsou jednopísmenné (k, s, v, z) a v textu se často vážou pevnou mezerou k následujícímu slovu. Jejich použití má význam i pro správnou typografii.
Víceslabičné předložky vznikly z jiných slovních druhů a jejich rozpoznání vyžaduje porozumění kontextu celé věty.
Zdroj: článek Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.
Jaky je slovni druh slovo byť?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.
příslovce myslím
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?
Jak učit předpony a předložky hravou formou
- Psaní kartiček – děti rozdělují slova na předpony a předložky.
- Skládací puzzle slov – žáci zkoušejí oddělit předpony a tvořit nová slova.
- Párové hry – spojování předložky s pádem.
- Doplňovačky, kde mají rozhodnout, zda se slovo píše dohromady či zvlášť.
Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky
Příběh
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.
Jaký slovní druh je slovo konečně
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně
Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Cvičení 3
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen