NĚKOLIKANÁSOBNÝ VĚTNÝ ČLEN

Jak poznat rozvitý podmět

Rozvitý podmět je ten podmět, který je ten podmět, který je rozvíjen jiným větným členem. Podmět tedy není holý, protože na něm závisí jiný větný člen.

Několikanásobný podmět holý a rozvitý – rozdíly

Rozdíl mezi podmětem holým a rozvitým se nejlépe pozná na příkladech.

Ukázky:

Holý: Koně, kozy a krávy se pásli na louce.
X
Rozvitý: Naše koně, kozy a krávy se pásli na louce.

Holý: Koťata a štěňata se nesnášela.
X
Rozvitý: Divoká koťata a štěňata se nesnášela.

Několikanásobný a rozvitý – rozdíly

Podmět několikanásobný může být zároveň i rozvitý. To se nijak nevylučuje.

Ukázky:

Několikanásobný podmět: Babička a děda se vydali na procházku.

Rozvitý podmět: Náš milovaný děda se vydal s babičkou na procházku.

Zdroj: Rozvitý podmět

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.

Zdroj: Příběh Cvičení na slovní druhy

Druhy podmětu

Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.

Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.

Příklady:

Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda

Podmět nevyjádřený

1. známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
2. zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
3. všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.

Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)

Příklady:

• Podmět holý - Babička pekla koláč.
• Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.
• Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.

Zdroj: Podmět

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.

Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Zdroj: Příběh Větný člen PRO LÉKY

Podmět latinsky

Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.

Zdroj: Podmět

Příběh

V příběhu PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Davidová.

Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Podmět

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože

Poradna

V naší poradně s názvem ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pokud spojka jako uvozuje celou větu, čárku píšeme: Zvládli jsme to stejně rychle, jako se to podařilo jemu. Některé evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko, nemají moře.

Uvozuje‑li jako pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.

Zdroj: Příběh Čárky ve větách

Rozdíl mezi podnět podmět

Rozdíl mezi podnětem a podmětem není jen v tom jednom zakletém písmenku. Každý výraz znamená něco jiného. Jak již víme, podmět je základní větný člen. Naopak podnět nemá s větnou skladbou nic společného, jedná se o synonymum k výrazům impuls, motiv, návrh popud, pobídka.

Zdroj: Podmět

Příběh

V příběhu SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otto.

Váš dotaz je opravdu perla. Větný člen, na který se ptáte, se jmenuje "podmět". Slovo "podnět" je opravdu něco jiného. Věta "Všichni jsme se tomu smály" je správně buď "Všichni jsme se tomu smáli" nebo "Všechny jsme se tomu smály".

Zdroj: Příběh Slovní druh vsichni

Podmět

Někdy se stává, že žáci (a nejen ti) náhle zpochybní nejen u poznání tohoto větného členu, ale i u jeho pravopisu, neví, jestli se správně píše podmět nebo podnět. Obě slova totiž existují, ale mají zcela různý význam. S jazykovým rozborem souvisí jen podmět, což je již zmíněný základní větný člen. Naopak pod pojmem podnět je myšlen návrh, pobídka, popud, motiv.

Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici (jejich skladební vztah se nazývá predikací = shodou, protože oba větné členy se shodují v osobě, čísle a jmenném rodě).

Podmět může být vyjádřen podstatným jménem (například: Kočka běhala po zahradě.), zájmenem (například: Všichni na mě zírali.), přídavným jménem (například: Mladí se mnou souhlasili.), číslovkou (například: Dva jsou více než jeden.), slovesem v infinitivu (například: Zvítězit je mým cílem.), citoslovcem (například: Hlasité bum se ozvalo tanečním sálem.).

Je několik druhů podmětu, jedním z nich je podmět nevyjádřený (známý z předcházející věty, zřejmý z tvaru slovesa, všeobecný) a podmět vyjádřený. U podmětu je důležité také to, jestli je rozvíjen a kolika slovy je tvořený. Jestli není ve větě podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, jestli je rozvíjen, jedná se o podmět rozvitý. Podmět tvořený více slovy je nazývaný také jako podmět několikanásobný.

Zdroj: Rozvitý podmět

Příběh

V příběhu ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím, myslím, že je to můj poslední příspěvek zde, který stejně nikdo nečte. Po volbách bude jasno a strana ANO bude v opozici. Lidé mají plné zuby na slovo vzatého "odborníka z Min. zdravotnictví" a dalšího neomylného Min. zahraničí s Min. obchodu. Jsme otroci EU a doslova mohu říci - její poskokové. Co Brusel řekne, je svaté. Suverenita státu je v pr, čudu. Vakcina Sputnik V v zatracení EU, tudíž i u nás. Sliby EU - vakcína bude, to už tu bylo několikrát a skutek utek. Zkusím shrnout, co jsme vstupem do EU ZTRATILY. Mnoho toho asi zapomenu, ale o pokus to stojí. Za mých dětských let byla pole plná mrkve, petržele, celeru, zelí, kapusty, řepy, obolí různých druhů, kukuřice, slunečnice ............ atd. Řepky minimum. Byl zde chov drůbeže (salmonelová kuřata z Polska se nedovážely), prasat, hovězího, skopového a to na velmi dobré úrovni. Laciný byl benzín a plyn. Byla zaměstnanost, i když mnohdy "umělá". Je toho tak na hodinu psaní. A co nám přinesla EU? Nejsme soběstační v ničem, musíme brát horší zboží, potraviny zejména, českou vodu kupujeme od Francouzů, Ruský plyn od Němců, již zmíněná kuřata od Poláků - PROSTĚ ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED. Je to hnus velebnosti. Ještě že nežije smyšlená postava Švejka, ten by určitě řekl, že na takovou politiku může přistoupit jen BLBEC. Ve vládě a parlamentu je to pořád dokola - bitva o koryta plná keců všech těch koalic a seskupení. Lidé, kteří Vám pane Babiši věřili, jsou, velmi mírně řečeno, naštvaní na "ODBORNÍKY" ve Vaší vládě a toto straně ANO ve volbách "zlomí vaz". Ač na moji rodinu (rodiče a babičku s dědou) byl nasazen člen STB, mimo jiné férový člověk, který nám přišel říct, že na nás musí donášet (měli jsme strejdu v NSR), přesto se musím zamyslet, zda volit SPD, či KSČM. Vaše strana to již nebude. Jsem rád, že ač astmatik a "cukrovkář" jsem se dožil, zatím pořád očkování v nedohlednu, důchodu. Oprostěte se už konečně od EU a dejte lidem šanci na život prostřednictvým vakcím po vzoru Maďarska. Důchdce Bob

Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

• Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
• Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
• U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
• U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
• U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
• Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
• Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
• Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
• Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
• Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: Rozvitý podmět

Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova

1. Babička na mé svatbě plakala dojetím.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY11

2. Rodiče šli do lékárny pro léky.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY13

3. Bez vašeho souhlasu nemůžeme jet na výlet.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY12

4. Nesl tašku v ruce.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3

5. Střecha z došků se mu rozpadala pod rukama.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

6. I přes svou nešikovnost uspěl na závodech.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY14

7. Ve sklepě bylo vody po kolena.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY10

8. Letadlo vzletělo velmi vysoko.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY10

9. Při testu se tvářil nešťastně.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY9

10. Kouzelná hůlka Harryho Pottera se zlomila.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Větné členy - přehled

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podstatným jménem, k němuž náleží, a který není pro smysl věty nezbytný. Pokud se ve větě vynechá, nenaruší to smysl věty.

Přívlastek volný se odděluje čárkou. Pokud stojí přívlastek volný uprostřed věty, odděluje se čárkou z  obou stran. Například: Hejno vlašťovek, letící nad městem, mířilo na jih.

4. Přívlastek těsný

Přívlastek těsný je svým postavením stejný jako přívlastek volný, rozdíl je v tom, že jeho vypuštěním by se smysl věty zcela změnil.

Přívlastek těsný se neodděluje čárkou. Například: Mé rozhodnutí přihlásit se na vojenskou akademii bylo nezvratné.

5. Přístavková spojení

Přístavková spojení jsou složky komplexního větného členu, které v zásadě označují stejnou skutečnost. Obvykle se dají poznat tak, že se mezi ně dají vložit výrazy jako: to jest, to znamená, totiž.

Stejně jako přívlastky i přístavky mohou být volné a těsné. Pokud je přístavek volný uprostřed věty, odděluje se z obou stran čárkou. Například: Aleš, kamarád z dětství, přijel na  návštěvu. Božena Němcová, autorka Babičky, žila ve Vídni. Přístavky těsné se čárkou neoddělují. Například: Tady na chalupě se mi moc líbí. Spisovatelka Božena Němcová žila ve Vídni.

U přístavku se tedy čárka píše,:

• když se jedná o přístavek volný
• když výrazy přístavku slouží k vysvětlení jevu. Například: Lingvistika, neboli věda zkoumající jazyk.
• Když se jedná o zkratku vědeckého titulu za jménem. Například: RnDr Jan Novák, DrSc.

U přístavku se tedy čárka nepíše,:

• když se jedná o přístavek těsný
• když výrazy vyjadřují jinou možnost označení. Například: lingvistika neboli jakozykověda.

Do přístavku se také řadí výčet, vytčení, shrnutí a ztotožnění.

Výčet

U výčtu je první člen významově širší, než druhý člen, který ale bývá několikanásobný. Například: Dům se  skládal z pěti pokojů, dětský pokoj, ložnice, obývací pokoj, pokoj pro hosty, pokoj pro služebnou.

U výčtu se výrazy oddělují čárkou.

Vytčení

U vytčení se objevují výrazy jako hlavně, zejména, zvláště, především. I zde má první výraz širší význam než druhý. Například: Někdy v noci, obzvlášť k ránu, míval obrovské chutě.

Vytčení jevu, který není zahrnutý do  obsahu první složky komplexního větného členu, se vyjadřuje výrazy: výjimka, kromě, až na. Například: Soutěže v golfu se zúčastnily všechny státy, až na  Slovensko.

Vytčené jevy se oddělují čárkou.

Shrnutí

U shrnutí je druhý člen významově širší. Shrnutí se vyjadřuje výrazy: zkrátka, prostě, jednoduše. Například: Ve  šperkovnici ležely náušnice, řetízky, přívěsky a prsteny, zkrátka babiččiny veškeré šperky.

Shrnutí se odděluje čárkou.

Ztotožnění

Jedná se o spojení výrazů, které označují stejnou skutečnost a využívají k tomu výrazy: také, čili, či, aneb, alias, vulgo, respektive, jinak také, jinak řečeno, řečené. Například: gramatika čili mluvnice.

Tyto výrazy se neoddělují čárkou.

6. Samostatný větný člen a dodatečně připojený větný člen

Samostatný větný člen se odděluje čárkou. Jedná se o výraz, který stojí mimo větu. Jeho funkce je zdůrazňovací. Například: K moři, tam bych chtěl jet.

I dodatečný větný člen se odděluje čárkou, ve větě stojí na konci a jeho funkce je vysvětlovací a zdůrazňovací. Například: Na dovolené jsem potkal mnoho lidí, a zajímavých.

7. Oslovení

Oslovení se ve větě odděluje čárkou. Pokud je oslovení uprostřed věty, odděluje se z obou stran. Například: Dámy a pánové, vítám Vás na naší slavnosti. Nezlob, Honzo, své rodiče.

8. Citoslovce

Citoslovce se v textu oddělují čárkou. Například: Zaplaťbůh, že jsi přišel. Výjimkou je, když je citoslovce větným členem, pak se čárkou neodděluje. Například: Žába žbluňk do vody.

9. Vsuvka

Vsuvka je součást věty, se kterou v  podstatě obsahově nijak nesouvisí. Vsuvka se odděluje čárkami. Například: Výstava se koná, myslím, příští čtvrtek. Věnujte mi, prosím pozornost.

10. Doplněk

Doplněk je větným členem, který  závisí současně na podstatném jménu a zároveň i na slovesu.

Doplněk se odděluje čárkami. Například: Každou noc, sedíc u mé postele, mi maminka předčítala pohádky.

Zdroj: Čárky ve větách

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: Větné členy - přehled

Na co si dát pozor

1. a to

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
• Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

• Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
• Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: Spojky

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Podmět v množném čísle	Koncovka příčestí minulého	Příklad
Rodu mužského životného	-i	Koně běželi po poli.
Všeobecný	-i	V televizi vysílali zprávy.
Rodu mužského neživotného	-y	Domy byly zbořeny.
Rodu ženského	-y	Zebry se proháněly krajinou.
Rodu středního	-a	Města zářila ve tmě.
Několikanásobný podmět v  množném čísle:
Alespoň 1 člen je rodu mužského životného	-i	Chlapci a dívky jeli na tábor.
Žádný člen není rodu mužského životného	-y	Učitelky a děti se vydaly do  zoologické zahrady.
Všechny členy jsou rodu středního v  množném čísle	-a	Selátka a telata byla zavřena na  malém prostoru.
Několik členů je rodu středního a  alespoň jeden je v jednotném čísle	-y	Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami.

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

		Předcházející věta	Nevyjádřený podmět
Z přecházející věty	-i	Malíři namalovali řadu obrazů.	Rozhodli se uspořádat výstavu.
	-y	Ženy nakoupily potraviny.	Uvařily z nich večeři.
	-a	Hříbata volně pobíhala.	Zaběhla se do lesa.

U oslovení je situace těžší. Je potřeba si uvědomit, jestli podmětem jsou jenom oslovované osoby, pak se koncovka přísudku určuje podle jejich rodu. Například: Holky, co kdybyste přišly na návštěvu? Chlapci, měli byste se  učit. Děvčata, mohla byste mi pomoci?

Pokud se ale oslovují osoby ženského rodu, ale do podmětu se řadí i osoba rodu mužského životného, píše se v koncovce u přísudku -i. Například: Holky, co kdybychom si zahráli fotbal?

Důležité také je, jestli se mluvčí řadí do podmětu a jestli je to muž nebo žena. Například: žena: Holky, co kdybychom zašly na výstavu? Muž: Holky, co kdybychom šli do kina?

Mimotextový kontext to jsou okolnosti, které známe jen my (=mluvčí), ale nejsou nikde v textu zapsány. Používá se třeba v okamžiku, kdy píšeme někomu zprávu/dopis. Pokud je mluvčím žena a píše jiné ženě, píše se v koncovce přísudku -y, pokud se do podmětu nezařadí i muž, například: Mohly bychom zajít na večeři (jen ty dvě ženy). Pokud do podmětu zařadí i muže: Mohli bychom zajít na večeři (je jasné, že bude přítomen i muž).

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

Podmět a přísudek

Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.

Zdroj: Podmět

Substituční plná moc

Substituční plnou moc uděluje zmocněnec a převádí v ní svá oprávnění, činit úkony jménem svého zmocnitele, na další osobu - substituta. Zplnomocnění při zastupování. Zmocněnec odpovídá za řádný výběr substituta.

Substituční plnou moc lze udělit pouze v případě, že prvotní plná moc výslovně obsahuje ustanovení o takovém zmocnění nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, případně stanoví-li tak zvláštní předpis (např. advokát jinému advokátovi v civilním soudním řízení). Je-li plná moc udělena právnické osobě, jedná za ni v této věci člen statutárního orgánu, nebo jiný zástupce, nejedná se však v tomto smyslu o substituta.

Zdroj: Plná moc v zastoupení

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: příklad využití: Po obědě se necítil moc dobře.

Částice: příklad využití: No dobře, vzdávám se.

DOMŮ

Podstatné jméno: příklad využití: Mnoho domů ve městě má rozbitý výtah.

Příslovce: příklad využití: Ze školy ji doprovodil domů.

DOSPĚLÝ

Podstatné jméno: příklad využití: Dospělý vždy zodpovídá za děti.

Přídavné jméno: příklad využití: Bratr už je dospělý.

JE

Zájmeno: příklad využití: Znal je z dětství.

Sloveso: příklad využití: Obraz je překrásný.

JEN

Podstatné jméno: příklad využití: Japonský jen v Čechách neplatí.

Příslovce: příklad využití: Časopis byl jen pro děti.

Částice: příklad využití: Jen kdybys nepovídal!

JÍ

Zájmeno: příklad využití: Napsal jí milostný dopis.

Sloveso: příklad využití: K obědu rád jí těstoviny.

KDYBY

Spojka: příklad využití: Potěšilo by mě, kdyby mě navštívila.

Částice: příklad využití: Kdyby mi zavolal!

KOLEM

Podstatné jméno: příklad využití: Na výlet jeli s kolem.

Příslovce: příklad využití: Vezmi to kolem.

Předložka: příklad využití: Na procházku šli kolem rybníka.

KOS

Podstatné jméno: příklad využití: Na zahradě krásně zpíval kos.

Sloveso: příklad využití: Kos tu trávu pořádně!

LEŽ

Podstatné jméno: příklad využití: Lež má krátké nohy, daleko neujde.

Sloveso: příklad využití: Lež klidně a nehýbej se.

MÍSTO

Podstatné jméno: příklad využití: Uvolnilo se místo na ředitelství.

Příslovce: příklad využití: Místo k lékaři zůstal doma v posteli.

Předložka: příklad využití: Šel za školu místo tělocviku.

NAPROTI

Příslovce: příklad využití: Šel mi naproti.

Předložka: příklad využití: Naproti kostelu stála bývalá škola.

ODPOLEDNE

Podstatné jméno: příklad využití: Dnešní odpoledne se nám moc podařilo.

Příslovce: příklad využití: Škola skončila odpoledne.

OSEL

Podstatné jméno: příklad využití: Osel se ztratil u lesa.

Sloveso: příklad využití: Zemědělec osel svá pole.

OZÁŘENÍ:

Podstatné jméno: příklad využití: Ozáření rentgenem je pro miminka nebezpečné.

Přídavné jméno: příklad využití: Ozáření lidé jsou v obrovském nebezpečí.

POKLADNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Pokladní spočítala denní tržbu.

Přídavné jméno: příklad využití: Zloděj utekl s pokladní kasou.

POMOCÍ

Podstatné jméno: příklad využití: S jeho pomocí to dokázal.

Předložka: příklad využití: Pomocí internetu našel nové informace.

PRÁVĚ

Příslovce: příklad využití: Četl článek právě o tomto tématu.

Částice: příklad využití: No právě že s tebou nesouhlasím!

PROTO

Příslovce: příklad využití: Žák dostal od učitele co proto.

Spojka: příklad využití: Nesouhlasil s volbami, a proto odstoupil.

Částice: příklad využití: No proto!

RÁNO

Podstatné jméno: příklad využití: Ráno bylo mlhavé.

Příslovce: příklad využití: Na návštěvu k babičce pojedu zítra ráno.

SE

Zájmeno: příklad využití: U zkoušky se velmi přepočítal.

Předložka: příklad využití: Šel na procházku se psem.

UPROSTŘED

Příslovce: příklad využití: Stál uprostřed.

Předložka: příklad využití: Uprostřed náměstí stál vodotrysk.

VEČER

Podstatné jméno: příklad využití: Včerejší večer byl v slavnostní atmosféře.

Příslovce: příklad využití: K nám na návštěvu nechoď večer.

VEDRO

Podstatné jméno: příklad využití: Letní vedro mě velmi trápilo.

Příslovce: příklad využití: Je mi velké vedro.

VLIVEM

Podstatné jméno: příklad využití: Pod vlivem alkoholu se každý chová jinak.

Předložka: příklad využití: Vlivem nečekaných okolností neuspěl u zkoušky.

VŠAK

Spojka: příklad využití: Fandili jsme hokejistům, oni však nevyhráli.

Částice: příklad využití: Však si to ještě povíme!

ZDRAVÍ (patří sem i další slova tvořená podobným způsobem)

Podstatné jméno: příklad využití: Kouřením si ničil své zdraví.

Přídavné jméno: příklad využití: Zdraví lidé často sportují.

ZRANĚNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Jeho zranění vypadalo škaredě.

Přídavné jméno: příklad využití: Zranění lidé často panikaří.

ŽE

Částice: příklad využití: Že jsi mi to neřekla!

Spojka: příklad využití: Slyšel, že jsi nemocný.

Zdroj: Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům