Kniha Babička patří k těm titulům, které čtenář často vnímá jinak v různých etapách života, a právě proto si zaslouží hlubší pohled i doplnění o další souvislosti. Zatímco při prvním čtení může působit jako klidné a pomalé vyprávění, při pozornějším čtení se otevírá jako bohatý obraz mezilidských vztahů, hodnot a životních postojů.
Doplnění článku se zaměřuje na rozšíření porozumění dílu, na detailnější pohled na vybrané literární postavy, motivy a drobnosti, které čtenáři často uniknou, přestože významně dotvářejí celkový obraz knihy a její nadčasový smysl.
Obsah díla
Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.
1. Kapitola
Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.
2. Kapitola
Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci.
V naší poradně s názvem ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ O NEUPLATŇOVÁNÍ SLEVY NA DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Paroulkova.
Prohlašuji ze neuplatňuji slevy na děti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
To je hezké, že to tady prohlašujete, ale k ničemu vám to není. Prohlášení o neuplatňování slevy na děti musíte doručit buď do mzdové účtárny a nebo, v případě, že jste OSVČ, přímo Finančnímu úřadu. Podrobnosti, kde sehnat formulář k vyplnění, naleznete v článku https://www.pravopiscesky.c…
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Šidla.
Dobrý den, prosím mám dotaz ohledně jízdného od 65 let. Proč všichni důchodci, kteří odešli do důchodu podle zákona normálně. Je nám 63 let, pracovali jsme jako horníci Z jakého důvodu se na nás nevztahuje sleva jízdného, když máme také malé důchody. Pomohlo by to nám také při cestování.
Proč český důchodce nemá slevu jízdného ve všech městech a vesnicích v rámci celé ČR. Myslím si, že jde o diskriminaci českého občana.
Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.
Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.
Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.
Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.
O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.
Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.
Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka.
Toto čestné prohlášení druhého rodiče bývá nezbytnou součástí daňového přiznání, když poplatník uplatňuje slevu na dítě. Toto prohlášení slouží finančnímu úřadu jako důkaz toho, že na zmíněné děti je sleva uplatňována jen jednou.
Čestné prohlášení o neuplatňování slevy na dítě
Já Alena Nováková narozená 30. prosince 1994 v Kroměříži, rodné číslo 946230/7896, bytem U Aleje 13, Kroměříž 767 01, tímto prohlašuji,
Slevu na dani za své dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů. Proto je nutné doložit, čestné prohlášení jednoho z rodičů, že neuplatňuje tuto slevu ze své daně z příjmů.
Čestné prohlášení musí obdržet mzdová účetní, která za vás vypracovává roční vyúčtování daně ze závislé činnosti do konce ledna.
Pokud podáváte daňové přiznání, tak se čestné prohlášení přikládá jako jeho příloha a dohromady se to doručí Finančnímu úřadu nejpozději v poslední den určený k podání DAP ve vašem konkrétním případě.
I toto čestné prohlášení je důležité především pro finanční úřad. Toto prohlášení je nezbytné v případě, že poplatník chce na nezletilé dítě uplatnit slevu, aby tak mohl učinit, je podmínka, že s dítětem musí žít ve společné domácnosti. Čestné prohlášení tedy poplatník odevzdává v případě, že uplatňuje slevu na dítě, jež má s ženou, která není jeho manželkou, a zároveň má jiné trvalé bydliště než žena.
Čestné prohlášení o společné domácnosti
Já, Adam Jahoda, narozený 4. března 1987 v Ústí nad Labem, rodné číslo 870304/0304, bytem U Nádraží 78, Ústí nad Labem 400 02,
tímto čestně prohlašuji, že žiji ve společné domácnosti s těmito osobami:
Přítelkyně: Daniela Černá, narozená 14. května 1990
Dcera: Markéta Jahodová, narozená 6. srpna 2006
Syn: Matěj Jahoda, narozený 13. listopadu 2012.
Prohlašuji, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé a jsem si vědom důsledků vyplývajících z uvedení klamných informací.
Za svůj život Marie Terezie porodila 16 dětí, z toho bylo jedenáct dcer. Těhotná strávila rakouská královna 19 let svého života, ne všechny děti donosila, podle některých pramenů prodělala císařovna asi sedm potratů. Se smrtí šesti dětí se ale musela matka vyrovnat. Na dětech Marie Terezie je dobře vidět, jak pro tehdejší společnost nebyla důležitá jména, klidně jméno zemřelého dítěte dali dalšímu potomkovi, neviděli na tom nic špatného. Dnešní doba je v tom ale jiná. Marie byla jako panovnice proslulá houževnatostí, mnoho času trávila v pracovně, kde se věnovala politickým záležitostem, vždy si ale našla čas na své děti. Pokud bylo některé z nich nemocné, zanechala svých panovnických povinností a spěchala za dítětem.
Marie Terezie byla ve výchově svých dětí velmi přísná, při jejich výchově kladla důraz na osobní hygienu a správnou stravu, chtěla, aby nebyli vybíraví a žádné jídlo neodmítali, zároveň se jí nelíbilo, když jejich strava obsahovala příliš mnoho cukru. Také se jí nelíbilo, když její děti byly příliš těsně baleny do plen, chtěla také, aby její potomci trávili hodně času na čerstvém vzduchu. Netrpěla u svých dětí umíněnost a neposlušnost. Pro děti starší šesti let začínalo také povinné pravidelné vyučování. Přestože její děti měly dostatek služebnictva, kojných, komorných, vychovatelek i učitelů, Marie Terezie na jejich vzdělávání neustále dohlížela. Některých jejich hodin (hlavně jazyků a hudby) se dokonce sama aktivně účastnila. Ráda s dětmi trávila čas, když se zrovna nemusela věnovat státnickým záležitostem, pak jim zpívala, hrála na cemballo, učila je tancovat. Společnost dětí ji pomáhala alespoň na chvíli utéct ze světa politiky. Marie Terezie si uvědomovala, že pro malé arcivévody a arcivévodkyně je důležité dodržovat denní režim, ten jim i sama organizovala. To ona určovala, kdy její děti budou vstávat, kdy půjdou spát, určovala, co, kdy a jak se budou učit i čemu se budou věnovat ve svém volném čase. Také je navštěvovala každé ráno po sedmé hodině, kde promlouvala i s jejich vychovateli. S dětmi trávila i odpoledne na procházkách, nebo projížďkách na koních. Snažila se je naučit své lásce k hudbě i divadlu, a tak s nimi nacvičovala každý rok divadelní vystoupení.
Snažila se dopřát svým dětem vše, co potřebovaly, ale zároveň je nerozmazlit, a tak její vlídná slova často střídaly i tresty a zákazy (třeba moučníků). I u ní platilo, že své potomky považovala za děti i v době, kdy už byly dospělé a měly vlastní životy. Josefovi například i jako svému spoluvládci dávala jasně najevo, že je pořád jejím dítětem a že by ji měl tím pádem poslouchat.
Slevu na dani na vyživované dítě upravuje zákon o daních z příjmů fyzických osob v paragrafu číslo 35c v prvním odstavci. Aktuální znění tohoto odstavce i s přesnými částkami slev můžete vidět zde: Paragraf 35c. Kdybyste měli problémy se zobrazením aktuálního znění, tak si můžete otevřít celý zákon o daních z příjmů třeba zde a v něm pak najít §35c.
Slevy jsou odstupňovány tak, aby vás motivovaly mít minimálně tři děti. Částka slevy na dani má tři úrovně právě podle počtu vyživovaných dětí. Za jedno dítě je sleva nejmenší, za tři a více je sleva nejvyšší za každé z nich.
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli.
U zaměstnanců je čestné prohlášení o neuplatňování slevy na děti nedílnou součástí podkladů pro roční zúčtování daně. Bez tohoto dokumentu nemůže mzdová účetní správně uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Pokud formulář chybí, zaměstnavatel obvykle slevu neuplatní vůbec, což může znamenat nižší čistý příjem zaměstnance. Dodatečné řešení je pak možné pouze formou podání daňového přiznání.
Níže uvedený vzor odpovídá běžné praxi a je akceptovatelný finančními úřady při daňovém přiznání i ročním zúčtování.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Já, níže podepsaný/á
Jméno a příjmení: ..................................................
Datum narození: ..................................................
Bydliště: ..........................................................
čestně prohlašuji, že ve zdaňovacím období roku ............
neuplatňuji daňové zvýhodnění na dítě:
Jméno a příjmení dítěte: ............................................
Datum narození dítěte: ............................................
Daňové zvýhodnění na výše uvedené dítě uplatňuje druhý rodič.
Prohlašuji, že uvedené údaje jsou pravdivé a jsem si vědom/a
následků uvedení nepravdivých údajů.
V ................................ dne .............................
Podpis rodiče: ....................................................
On se přese mne snaží vyškrábat na post šéfa strany (nikoliv přeze mne snaží).
Pamatuji si, jak se voda valila přese mě, až jsem se topil. (nikoliv valila přeze mě).
Které prase se to přese mě převalilo? (nikoliv přeze mě převalilo).
Obchodník říká, že při nákupu přese mě zákazník obdrží slevu 20% (nikoliv přeze mě obdrží).
Prcek v divadle říká, aspoň přese mne líp uvidí (nikoliv přeze mne uvidí).
Jenomže když jsem seděl na přístavku, zase přese mne neviděla dvě malá děvčata (nikoli přeze mě neviděla).
Při dokazování mluvil přese mě a nedodržoval pravidla (nikoliv mluvil přeze mě).
Máma jen přese mě tátovi vzkázala, že je v pořádku (nikoliv přeze mě vzkázala).
Až umřu ticho se vrátí a převalí se přese mě (nikoli převalí se přeze mě).
Přese mě jdou všechny požadavky, které mají co dočinění s naší infrastrukturou a službami (nikoli přeze mě jdou).
Můj syn je spjat s naší klinikou přese mě samého (nikoli spjat přeze mě).
Milan ze sebe shodil kabát a přehodil ho přese mě (nikoli přehodil ho přeze mě).
Vnímala jsem, jak se přese mě přelila její magie, ale nedokázala mne uchopit (nikoliv přelila se přeze mě).
Každý s bičem v ruce štve mě jako zvěř, já padám v muce u zdi kdes, leč přese mne dav Rusů slepě pádí si dál (nikoliv přeze mě slepě pádí).
Obdivuju ji, že nepodlehla tlaku a nedělala si reklamu přese mě (nikoliv nedělala reklamu přeze mne).
Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu (nikoliv přehnala se přeze mne).
Slyšel jsem, že útoky na Danu budou teď ještě více vedeny přese mne a mé profesní působení (nikoli vedeny přeze mě).
Uvrhl jsi mě do hlubiny, doprostřed moří, obklopil mě proud, převalily se přese mne všechny tvé příboje a tvé vlny (nikoli převalily se přeze mne).
On přese mne míří na tebe (nikoliv míří přeze mne).
Rychle jsem mezi kluky skočil, abych je od sebe odtrhl, ale to jsem neměl dělat, protože bušili do mne, když nemohli do sebe tlouct přese mne (nikoli tlouct přeze mne).
Objednat si můžete přese mne nebo sami přímo na webu (nikoli objednat přeze mne).
Temný detektivní příběh neskončil příliš dobře. Musím si zjednat paní na hlídání. Národní banka zlevnila spotřební úvěry. Všechny vánoční dárky jsem schovala na půdu. Hypotéku bychom měli splatit do deseti let. Petra zběhla ze studií a odjela do Austrálie. Před chvílí odsud vzlétlo malé tryskové letadlo. Přímý přenos zhlédlo přes milion/milión diváků. Spotřeboval jsi všechen materiál? Schůzka s realitním makléřem byla sjednána na jedenáctou hodinu. Na své dětství mám jen ty nejhezčí vzpomínky. Zrezivělá branka se ztěžka otvírala. Prodejce nabídl zákazníkům velkou slevu na dětské zboží. Vyšetřování ukázalo, že byl spáchán trestný čin. Mladá žena si při pádu způsobila nepříjemné zranění. Telefon nepřestával vyzvánět, tak jsem vstala a zvedla sluchátko. Ve večerních zprávách se o tom nezmiňovali. Rodiče strávili letošní léto v Chorvatsku.
Toto čestné prohlášení se používá pro finanční úřad a přikládá se k daňovému přiznání: daň z příjmu fyzických osob. Sleva na manželku manžel / poplatník (uplatňuje v případě, že jeho manželka byla bez příjmů, nebo její příjmy nepřekročily 68 000 za kalendářní rok. Taková situace nastává v případě, že žena je na rodičovské dovolené, nezaměstnaná, nebo studuje (slevu může uplatňovat i žena na svého manžela).
Čestné prohlášení
Já, Ivana Černá, narozená dne 24. října 1990 v Jihlavě, rodné číslo 906024/1122, trvalé bydliště U Prokopa 13, Jihlava 586 01 tímto čestně prohlašuji,
že jsem ve zdaňovacím období 2017 neměla vlastní příjem přesahující částku uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu.
Prohlašuji, že mnou uvedené informace jsou pravdivé a jsem si vědoma případných důsledků z uvedení nepravdivých údajů.
